Příčiny úbytku koroptví a bažantů

01.06.2001 | Myslivost

Rozhodující příčinou úbytku koroptví a bažantů v dnešní kulturní krajině je snížená úspěšnost slepic při hnízdění a vysoká úmrtnost kuřat. Hlavním důvodem je nedostatek hmyzu a příliš mnoho přirozených nepřátel.

Především v klimaticky nepříznivých letech je přirozená reprodukce koroptví a bažantů tak nízká, že nenahradí zvýšené ztráty dospělých ptáků způsobené nevhodnými životními podmínkami. Nedostatečné rozmnožování obou těchto druhů pernaté zvěře je výsledkem současného působení dvou základních faktorů. Jedním z nich je drastické snížení výskytu hmyzu, který je pro ně nenahraditelnou složkou potravy v době rozmnožování. Druhým, a to podstatným faktorem jsou nadměrně vysoké ztráty hnízdících slepic a kuřat během prvních týdnů života, působené jejich početnými přirozenými nepřáteli ( viz také článek "Hnízdění bažantů a faktory ovlivňující jeho úspěšnost”; Myslivost č. 5/ 2001).

Hmyz představuje pro bažanty a koroptve hlavní zdroj živočišných bílkovin, obsahujících ve vysokém množství určité životně důležité esenciální aminokyseliny, které jsou v rostlinné potravě nedostatečně zastoupeny. Poněvadž ptačí organismus není schopen si tyto základní stavební složky bílkovin sám v těle vytvořit, je odkázaný na jejich dostatečný přísun v přijímané potravě. Zvláště vysokou potřebu esenciálních aminokyselin jako nezbytných bílkovinných stavebních komponentů má organizmus především v době, kdy sám vytváří větší množství vlastních bílkovin, to je především během snůšky vajec u slepic, stejně jako při intenzivním tělesném růstu a opeřování kuřat. Jak se v našich výživářských pokusech jednoznačně potvrdilo, existuje přímý vztah mezi obsahem esenciálních aminokyselin v potravě bažantích a koroptvích slepic a jejich reprodukcí. Výsledky pokusů ukázaly, že ty slepice, v jejichž potravě byla živočišná složka dostatečně zastoupena, měly podstatně vyšší snůšku a lepší líhnivost vajec než slepice, které v době snůšky přijímaly pouze rostlinnou potravu. Také kvalita kuřat, projevující se především v jejich životaschopnosti během prvních dnů po vylíhnutí, byla značně ovlivněna složením potravy slepic v době snůšky .

Dostatečné množství lehce dosažitelné živočišné potravy, představované v prvé řadě hmyzem, je absolutně nepostradatelné pro přežívání a růst bažantích a koroptvích kuřat v prvních týdnech života. Za prvé není jejich trávicí trakt až do stáří dvou týdnů ještě schopný rostlinnou potravu dostatečně zpracovat. Za druhé má organizmus rychle rostoucích a opeřujících se kuřat zvláště vysokou potřebu právě těch esentiálních aminokyselin, jejichž hlavním zdrojem jsou živočišné bílkoviny. Jak vysoká je jejich potřeba, ukazuje se na příkladu jednotýdenních koroptvích kuřat, která, aby se mohla normálně vyvíjet, musí přijmout denně přibližně až 7 g hmyzu, což odpovídá téměř jedné třetině jejich tělesné hmotnosti. Při dostatečném množství vhodné potravy rostou jak koroptví, tak i bažantí kuřata velmi rychle. Tak například v našich pokusech zvýšila koroptví kuřata, pokud byla krmena dostatečným množstvím hmyzu, během prvních dvou týdnů života svou tělesnou hmotnost na čtyrnásobek. Naproti tomu kuřata, v jejichž výživě byl hmyz zastoupen pouze v množství odpovídajícím pouze jedné polovině jejich denní potřeby a zbytek tvořila rostlinná potrava, během prvních dvou týdnů téměř nerostla. Jako rostlinnou potravu jsme přitom kuřatům v pokusech předkládali to, co jim v přírodě může být dostupné, jako např. lístky a semena běžných druhů rostlin. Kuřata, v jejichž potravě chyběl hmyz úplně a která měla k dispozici pouze uvedenou rostlinnou potravu, nepřežila v našich pokusech déle než jeden týden.

Nedostatek hmyzu v dnešní kulturní krajině má zvlášť negativní dopad na přežívání kuřat při déle trvajících obdobích chladného a deštivého počasí. Poněvadž koroptví a bažantí kuřata nejsou zhruba do stáří tří týdnů schopna při pobytu v chladném prostředí trvale udržovat svou tělesnou teplotu na potřebné výši, musí se pravidelně zahřívat pod vodícími slepicemi.

To ale omezuje jejich možnosti pro aktivní hledání potravy. Tak například při našich sledováních strávila jednotýdenní kuřata za chladného počasí při teplotách vzduchu kolem 15°C více než 80 % pozorovací doby schovaná pod slepicemi. Naproti tomu při teplotách přes 25°C činil podíl času stráveného kuřaty pod slepicemi méně než 10 % pozorovací doby. Velmi kritická situace pro kuřata nastává, pokud se musí při hledání potravy pohybovat v mokrém travním porostu. Jakmile jejich nedostatečně vyvinuté peří zvlhne, přestává chránit před chladem. Vzhledem k tomu, že kuřata v mladém věku mají značně omezené schopnosti zvýšený únik tepla při vlhkém peří nahradit větší tvorbou tepla v organizmu, dochází u nich za těchto okolností velmi rychle k podchlazení. Tak například u dvoudenních koroptvích kuřat, která se při našich pokusech musela pohybovat mokrým porostem při teplotě 15°C, docházelo již po 2 minutách k prudkému poklesu tělesné teploty. Po uplynutí 4 minut docházelo u nich k úplné ztrátě pohyblivosti následkem podchlazení. Tato extrémně vysoká citlivost koroptvích kuřat vůči chladu a vlhku je mimo jiné způsobena jejich nízkou hmotností, která se po vylíhnutí pohybuje kolem 8 gramů. Podstatně robustnější bažantí kuřata, jejichž hmotnost po vylíhnutí činí zhruba 24 g, jsou vůči chladu poněkud odolnější. Také u nich však docházelo ve stejném stáří během pobytu v mokrém porostu při teplotách prostředí kolem 15 C po uplynutí pouhých 8 až 10 minut ke ztrátě pohyblivosti následkem podchlazení. Přes vysokou citlivost vůči chladu musí kuřata i při nepříznivém počasí sesbírat dostatečné množství hmyzu, aby mohla přežít. Jejich i tak velmi nepříznivé podmínky jsou ještě navíc o to horší, že za chladného počasí je také pohybová aktivita hmyzu velmi nízká, což jeho dosažitelnost pro kuřata podstatně snižuje.

Příčiny úbytku hmyzu jako nezbytné potravní složky pro koroptve a bažanty jsou všeobecně známé. Významnou roli hraje přitom nejen rozsáhlá aplikace chemických ochranných prostředků, ale především také celkové snížení rostlinného spektra v současné agrární krajině. Navíc často chybí v přírodě plochy s nízkým a řídkým porostem, kde by se koroptví a bažantí kuřata mohla při hledání potravy i za méně vhodného počasí lépe pohybovat. Jak rozsáhlá pole s vysokoprodukčními odrůdami kulturních plodin, tak i neudržované plochy ladem ležící půdy neposkytují bažantům ani koroptvím vhodné podmínky pro úspěšný odchov kuřat. Možnosti ke zlepšení přežívání bažantích a koroptvích kuřat v přirozených podmínkách a praktické zkušenosti z jejich ověřování v některých ve vybraných pokusných honitbách budou popsány v některém z příštích vydání časopisu Myslivost.