Rusové touží po pivu, spotřeba prudce roste

Odborníci odhadují, že se ruský pivní trh v blízké budoucnosti může stát po Číně, USA, Německu a Brazílii pátým největším na světě

České pivovary stále více upírají své zraky na Východ. Počítají s tím, že jejich prodeje v Rusku budou brzy výrazně růst.

»Dobrý den, dáte si vodku?« ptá se moskevský barman Boris. »Ne, děkuji, natočte mi pivo,« odmítá tradiční nápoj host. Právě tuto odpověď mohou ruští číšníci či barmani slyšet z úst hosta stále častěji. Rusové totiž pomalu podléhají celosvětovému trendu a přecházejí od tvrdého alkoholu k substitutům. Těmi jsou kromě nealkoholických nápojů rovněž víno a pivo. Stejně jako se začíná měnit jejich životní styl, zažívá pivní trh země se 170 milióny obyvatel obrovský boom. Toho se samozřejmě snaží využít všichni světoví výrobci, přirozeně včetně českých pivovarů.

Pivovarnictví patří v Rusku mezi výjimky, daří se mu

V zemi vodky dnes mladí lidé pijí hlavně pivo. Soukromé pivovary nabízejí mok vyrobený nejnovějšími technologiemi a těší se z rostoucích příjmů. Jejich úspěchy i problémy jsou charakteristické pro »novou ekonomiku« Ruska.

Popularita piva je nepřehlédnutelná. Ve všech ruských městech je nespočet kiosků nabízejících snad všechny druhy chutného moku, po ulicích se kolem reklamních poutačů na pěnivý mok toulají zamilované páry, každý s pivní lahví v ruce. Zdá se, že mládeži více než »čirá« voda zachutnal nápoj z ječmene. Jejich chování však přesně vystihuje vývoj dynamické pivní branže, jež v posledních pěti letech více než zdvojnásobila produkci a které se jako jednomu z mála odvětví chatrně ruské ekonomiky daří s moderními technologiemi zavést nové výrobky na trh.

"Pro některé Rusy je to otázka image. Chtějí touto cestou dokázat, že na to mají,« míní o přesunu od vodky k pivu ředitel exportu Pražských pivovarů Miroslav Jersák.

V bývalém Sovětském svazu bylo pivo nedostatkovým zbožím pochybné kvality. Jen zřídkakdy se pár cisteren dostalo mezi »normální« lidi, kteří pak nakupovali pivo do deseti- či dvacetilitrových kanystrů. A vzhledem k tomu, že nefiltrovaná tekutina, která s tím, čemu se normálně říká pivo, neměla nic společného, nebyla pasterizovaná, musela být zkonzumována během několika dní. Ještě před změnou režimu sice byla (s pomocí českých technologií) plánovaná modernizace pivovaru nedaleko Petrohradu, ale vzhledem ke kampani tehdejšího prezidenta Gorbačova proti alkoholu se nic moc nedělo.

Trhu vládne Baltika

V roce 1992 byl podnik zprivatizován, přičemž většinu tehdy získali skandinávští pivovarníci. Dnes se společnost jmenuje Baltika a pod stejným názvem produkuje také nejoblíbenější pivo Rusů. Baltika, která od loňského roku spadá pod skupinu Carlsberg, má dnes největší, asi pětinový podíl na trhu, pňčemž ji se 14 procenty následuje Sun-Interbrew. Před třemi lety na trh vstoupila také, islandskými investory financovaná, skupina Bravo, které se podařilo díky intenzívní reklamě vlastně z ničeho etabloval dnes jednu z vedoucích pivních značek-Bočkarjov. Tím společnost dokázala vytlačit směrem k chudší střední vrstvě vedoucí Baltiku, u které je marketing spíše slabší stránkou. Závratný je nárůst produkce Brava, který se během jednoho roku vyšvihl z 0,44 miliónu hektolitrů na 1,39 miliónu hektolitrů - tedy více než trojnásobek

Současné Rusko nabízí pivovarům dost šancí na růst. Jen po zhroucení tradiční výroby v posledních čtyřech letech trh s pivem každoročně rostl o více než dvacet procent. Podle odhadů analytiků by se svým podílem 4,8 procenta na světových trzích mohl předčit Velkou Británii či Japonsko a stát se po Číně, USA, Německu a Brazílii pátým největším trhem. Měřeno konzumací na osobu ročně má Rusko ještě jisté rezervy. Současných třicet litrů ročně sc dá podle odhadů ještě zvýšit na 60 či 80 litrů. Nejdále je v »nárůstu« v současnosti sídlo mnoha pivovarů - Petrohrad, kde se ročně vypije 551itrů na osobu.

Rusko je velká příležitost, tvrdí čeští pivovarníci

Podobně jako jejich zahraniční konkurenti vidí na Východě značný tržní potenciál i tuzemští pivovarníci.

»Je málo podobných trhů, jako je ten ruský. Je to obrovská příležitost,« konstatova1 Miroslav Jersák. Pražské pivovary loni prodaly na ruském trhu přes 60 tisíc hektolitrů piva. Většinu, 55 tisíc hektolitrů, tvořil desetistupňový Staropramen, který je licenčně vyráběn v pivovaru Kaluga severně od Moskvy. Ten nově vybudoval jihoafrický koncern SAB, který v ČR vlastní Plzeňský Prazdroj. Přímý vývoz v sudech přes tamního importéra dosáhl sedmi tisíc hektolitrů, přičemž meziroční nárůst se pohyboval mezi 30 až 40 procenty. Téměř tři čtvrtě produkce je určeno pro hotely, restaurace či bary. Zbytek připadá na obchodní řetězce. Pro letošní rok se předpokládá další zvýšení výroby licenčně vyráběného piva na 65 tisíc hektolitrů.

Rovněž Budějovický Budvar nezůstává v Rusku pozadu. Loni firma meziročně zvýšila prodej o skoro 40 procent. »Vyvážíme hlavně ležák, v malém množství i nealkoholické pivo. Prodej silného piva Bud byl přerušen, protože pivo s vysokým obsahem alkoholu začínají ruští spotřebitelé považovat za neprestižní,« řekla Denisa Mylbachrová z tiskového oddělení Budvaru. »Ze stejného důvodu ztrácejí na popularitě i plechovky,« dodala.

Ať už lahvový nebo sudový Budvar se prodává výhradně v restauracích a obchodech nejvyšší cenové kategorie. Budějovický podnik nemá podle Mylbachrové problémy s platební morálkou ze strany zákazníků, pouze často naráží na problémy způsobené bankami při převodu peněz. »Roli sehrává i to, že rubl není konvertibilní měnou, složitá procedura nákupu valut a neprůhledné předpisy upravující povinnosti a zodpovědnost bank,« řekla Mylbachrová.

Největší tuzemský výrobce, skupina Plzeňského Prazdroje, v brzké době očekává v Rusku výrazný nárůst odbytu. »Naše sesterská firma začne distribuovat pivo Pilsner Urquell. Do konce března příštího roku chceme v Rusku prodat deset tisíc hektolitrů,« informoval představitel Prazdroje, který však nechtěl být jmenován. Nevyloučil rovněž, že plzeňský pivovar chystá kvůli vysokým ruským clům a daním licenční výrobu. Tento postup je pro většinu významných producentů zcela běžný.