Školní mléko zdarma? Nejde o utopii pro děti ani rodiče

Pouhou korunu místo tří platí za čtvrt litru školního mléka rodiče žáků v Praze Letňanech. K úhradě krabičky mléka, na kterou přispívá stát v rámci programu Školní mléko dvakrát týdně třemi korunami, přidala zdejší radnice další dvě. Najdou se brzy následovníci? Čtvrtlitr školního mléka je v Praze 18Letňanech od začátku letošního roku místo za tři za jednu korunu, neboť místní radnice se rozhodla poskytovat vlastní příspěvek na zlepšení výživy školáků. Navíc mají letňanští školáci od září možnost koupit si ještě třetí mléčnou svačinu v týdnu, na kterou jim radnice přispívá dalšími pěti korunami, což znamená, že mají každý týden i třetí mléko za korunu.

K rozšíření dotace se rozhodla rada městské části kvůli tomu, že chce, aby bylo mléko jako nezbytná součást dětské výživy přístupné co největšímu počtu školou povinných dětí. Právě v Letňanech je však po propouštění zejména ze dvou klíčových podniků Avie a Letovu hodně sociálně slabých rodin.

Budeme opisovat ze zemí Evropské unie? Zásluhou promyšleného kroku radnice se žáci třech letňanských základních škol přiblížili praxi běžné ve vyspělých evropských zemích.

Na školní mléko u nich totiž přispívají tři instituce:

fondy Evropské unie, stát a radnice.

Výsledkem je, že školní mléčné svačiny jsou každý den, v některých zemích například ve skandinávských a v Portugalsku zcela zdarma a v dalších jsou mléčné svačiny zdarma pro děti ze sociálně slabších vrstev. Ve Francii dokonce dostávají děti v chudších regionech mléko s větší tučností a s vyššími dotacemi od státu.

Jaký je výhled Po vstupu České republiky do Evropské unie budou mít všichni čeští školáci nárok na dotaci z fondů unie ve výši zhruba 1 korunu na čtvrtlitr polotučného mléka denně, případně 1,80 na stejné množství plnotučného mléka. Při zachování dotace státu dvakrát týdně 3 koruny na čtvrtlitr polotučného mléka tak mohou získat mléčnou svačinu v krabičce za 6 korun, když v obchodech je za 7 až 9 korun, dvakrát týdně za 2 koruny a další vyučovací dny za 5 korun. Letňanské děti mohou mít mléčné svačiny při zachování dosavadních dotací dokonce třikrát týdně zdarma. Navazování na staletou tradici Programy školního mléka mají již takřka staletou historii. Důvodem jejich zavádění na začátku 20. století v USA, Velké Británii a Skandinávii byl zájem státu zlepšit výživu, pro masové rozšíření v druhé polovině 20. století mluvilo zlepšení zdraví a ovlivnění vývoje kostí. Školní mléko se dostalo i do velké politiky. "Není lepší investice do budoucnosti, než dát mléko dětem," prohlásil britský premiér W. Churchill ve 40. letech. A o třicet let později, mimo jiné i za rušení dotací na školní mléko, získala jeho následovnice M. Thatcherová přezdívku "Thatcher the Snatcher" zlodějka Thatcherová. Nicméně od 90. let fungují programy školního mléka nejen ve všech zemích západní Evropy (s dotacemi EU, státu a radnic), ale i v dalších 50 zemích světa.

Osmdesát milionů jde od státu V České republice dostávaly děti školní mléko v 60. a 70. letech, program obnovila obecně prospěšná společnost Laktea v roce 1996 a od roku 1999 do něj vstoupil dotacemi stát. Při současné nabídce školního mléka je zapojeno v ČR do programu školního mléka zhruba tři čtvrtiny škol, přičemž mléčné svačiny si kupují dvě třetiny žáků. Stát na ně přispívá ročně částkou takřka 80 miliónů korun. Tu ale nelze považovat za přehnanou, srovnámeli tuto investici do našich dětí se sumou kolem miliardy korun, která je vydávána na dotování vývozu přebytků domácí mléčné produkce! Většímu zájmu o školní mléko zatím brání zejména problémy s distribucí. Na mnoha školách totiž není osoba, který by si vzala na starost objednávání a předávání mléka dětem. Najdou se však stále i děti, které dávají před mlékem přednost limonádám ze školních automatů.

Mají prý více růst Tyto problémy nemají paradoxně v některých zemích, kde není mléko součástí tradiční národní výživy. Mnoho odborníků je překvapeno, že existují mléčné programy dlouhou dobu i v jihovýchodní Asii, například v Japonsku již od roku 1954. V současnosti zde nabízejí dětem ve školách denně 200 mililitrů plnotučného mléka a této nabídky využívá 93 procenta žáků základních škol.

Mléko zde denně konzumují dokonce dvě třetiny středoškoláků. Jeho obliba zde vzrostla poté, co japonští odborníci oznámili, že děti pijící pravidelně mléko více rostou. Na touze dětí být větší je založena i obliba mléka v Thajsku, kde dostávají školáci mléko od 70. let a od roku 1985 je pro školky a základní školy zdarma. Mléko zde pravidelně pije 68 procent dětí. Po zavedení Školního mléka se podstatně snížil nejen počet dětí trpících podvýživou, ale zvýšily se i přírůstky výšky dětí. Výsledkem jsou tři centimetry navíc u dětí, které pijí pravidelně mléko.

Tyto výsledky zveřejněné thajskou agenturou Suwanabol vyvracejí argumenty některých českých "rádoby zastánců"zdravé výživy, kteří dokazují právě na jídelníčku asijských zemí, že člověk nemusí konzumovat mléko. Ano nemusí, ale nevyroste tak jako Evropan či Američan. Největší program školního mléka se v současnosti rozjíždí v Číně, přičemž jeho rychlejšímu postupu brání jen nutnost rozšířit chov mléčného skotu, aby byl dostatek mléka pro celou zemi.