Současné legislativní požadavky na komoditu mléko

Současné legislativní požadavky na komoditu mléko

Jiří Matoušek

Ministerstvo zemědělství ČR, odbor potravinářské výroby

Problematika mléka a mlékárenství, je jeden z oborů, který stojí v popředí zájmu zemědělské a potravinářské veřejnosti.

Nechci opakovat již zcela známé skutečnosti o tom, že po roce 1989 došlo k velice prudkému poklesu spotřeby mléka a mléčných výrobků na osobu z cca 256 kg/rok na nynějších 195 kg/rok, přičemž dle dostupných informací průměrná spotřeba mléka a mléčných výrobků v zemích evropského společenství se pohybuje kolem 300 kg/rok na osobu.

Výroba mléka, počet krav a počet pracovníků v zemědělství poklesl v průběhu posledních 10 let na cca 50%. Výroba mléka a chov skotu má významný vliv na kolorit krajiny především v podhorských či jiných oblastech, znevýhodněných pro jinou zemědělskou činnost. Tato nepříznivá situace má dopad nejen do vlastní zemědělské výroby, kde tržby zemědělců, související s chovem skotu jsou nesrovnatelně nižší proti minulosti, ale zejména se nepříznivě odráží i na zdravotním stavu obyvatelstva, zvláště u dětské populace vzhledem k nízkému přísunu živin, když nutriční význam mléka a mléčných výrobků byl v minulém období nešťastně zpochybňován. Mediální kampaň o potenciálně možných škodlivých účincích mléka a mléčných výrobcích z důvodu složení či nedostatků při jeho zpracování, aniž by byla veškerá nařčení dána do patřičných souvislostí, přinesla s sebou rozporuplné názory laické veřejnosti na danou problematiku. Svůj podíl na nižší poptávce po tuzemské surovině má i zvyšující se dovoz dotovaných potravin ze zahraničí. Nepříznivý vliv na spotřebu mléka mají rovněž i výrobci nealkoholických nápojů, jež mají nepoměrně vyšší finanční zdroje na reklamní kampaně než zpracovatelé mléka.

Toto jsou asi hlavní důvody, proč spotřeba mléka a mléčných výrobků u nás stagnuje. Protože tuto skutečnost si uvědomují prakticky všechny vyspělé státy světa, věnují chovu skotu a výrobě mléka náležitou pozornost, proto ve státech EU je mlékárenský komplex podporován řadou přímých i nepřímých dotačních titulů.

S ohledem na popsané skutečnosti rozhodlo vedení MZe o uvolnění finančních prostředků na osvětovou a propagační kampaň na podporu zvýšení spotřeby mléka. Cílem bylo vhodnou formou poskytnout spotřebitelům a především rodičům a dětem vhodným a vyčerpávajícím způsobem informace o všeobecné zdravotní prospěšnosti v zaměření na zvýšení spotřeby mléka a mléčných výrobků obecně, bez propagace konkrétního výrobce. Jako protagonista propagační kampaně by vybrán hokejista Jaromír Jágr a lze konstatovat, že díky němu měla kampaň pozitivní ohlas u školní mládeže.

Zvláště proto, že současně s propagační se přistoupilo k realizaci dalšího programu, který byl nazván “Mléko pro školáky” a byl zahájen po odsouhlasení vládou ČR od začátku školního roku 1999/2000. V současné době se k tomuto projektu přihlásilo pět mlékáren, jenž mají uzavřeny smluvní vztahy s cca 3500 základními školami (asi 75% z celkového počtu) a je třeba podotknout, že jejich počet roste. Principem programu jsou dodávky jednorázového balení mléka v odsouhlaseném množství (zatím 250 ml) max. dvakrát v týdnu, a to v provedení neochuceném i ochuceném. Cena takto dodávaného dotovaného mléka činí pro žáky prvních a druhých tříd 2.50 Kč, při čemž mlékárnám je poskytována dotace do výše max. 3,00 Kč. Naším přáním je rozšířit sortiment takto dodávaných dotovaných výrobků o další mléčné výrobky, včetně zakysaných mléčných výrobků, smetanových krémů, termixů a sýrů v ekvivalentu 0.5 lt na žáka a týden. Počínaje školním rokem 2000/1 bude program dotovaného mléka pro školáky rozšířen i o žáky třetích tříd. Ostatním žákům je nabízena dodávka mléka za plnou cenu, která se pohybuje okolo 6,00 Kč/balení. Účast škol a jednotlivých žáků na programu “Školní mléko” je sice žádoucí, avšak dobrovolná a k odběru není možno děti v žádném případě nutit. Je třeba říci, že na základě vyhodnocení zaujímá mléko ve srovnání s jinými nápoji poměrně slabou pozici a to i zemích, kde distribuováno zdarma. Výjimku tvoří především státy severní Evropy. Přesto se přistupuje k tomuto programu velice uvážlivě, protože v současné době děti představují velice důležitý článek trhu nejen pro to, že pijí v průměru v absolutní hodnotě na jedince více mléka než dospělí, ale hlavně proto, že stravovací návyky z dětství přetrvávají a jsou trvalými odběrateli i v dospělém věku.

Dalším velice důležitým programem, který byl nastartován rozhodnutím vedením MZe a potvrzen představenstvem PGRLF, je poskytnutí finančních podpor všem výrobcům, zpracovávající živočišné produkty dle odsouhlasených Zásad. Hlavním cílem programu je dosažení veterinárních a hygienických podmínek provozů tak, aby odpovídaly příslušné legislativě EU. V rámci podprogramu HYGIENA, spadající do nosného programu PGRLF v označení C.2.2 INVESTICE-ZPRACOVATEL, jsou podporovány strojní investice, které slouží ke zpracování živočišných produktů (včetně vyvolaných stavebních investic) a dále stavební investice, sloužící pro zlepšení jak výrobních provozů tak i pomocných prostor investorů. Přístup k tomuto podpůrnému programu, který bude pravděpodobně oficiálně nastartován k 1.7. t.r. budou mít ti žadatelé, kteří splní poměrně velké množství podmínek, majících za cíl např. dodržení splatnosti vyfakturovaných dodávek od zemědělských prvovýrobců ve lhůtě max. 30 dní, předložení ekonomického vyhodnocení podnikatelského záměru, dále atest SVS, že dotčený podnik není hodnocen hůře než klasifikací B 3 a pod. Závěrečnou podmínkou je splnění smluvního závazku, že žadatel po ukončení investiční akce dosáhne touto přestavbou hodnocení dle metodiky SVS klasifikace “A” a musí získat certifikaci ISO řady 9000.

Posledním záměrem je plánované zavedení systému mléčných kvót do trhu s mlékem a vlastně i související nastartování Státního Zemědělského Intervenčního fondu. Oblast regulace trhu s mlékem není v současné době v právním řádu ČR upravena způsobem srovnatelným s aguis communautaire. Rámcově upravuje oblast zemědělství zákon č,252/1997 Sb. o zemědělství, podle kterého byla vymezena kvalitativně nová pozice zemědělství v našem právním řádu Prakticky jedinou právní normou upravující regulaci trhu je zákon č.472/1992 Sb. o státním fondu tržní regulace v zemědělství tento zákon umožňuje regulovat trh mléka prostřednictvím intervenčních nákupů a subvencováním vývozů. Tato právní úprava je již dnes nedostatečná, a to zejména proto , že v řadě ohledů neodpovídá standardním formám intervenčních organizací členských států EU. Ministerstvo zemědělství proto připravilo návrh nového zákona o zemědělském intervenčním fondu, kde se zavádí nezbytné instituty regulace trhu, které odpovídají požadavkům na administraci společné zemědělské politiky EU, tedy včetně regulace trhu prostřednictvím kvót. Přestože návrh zákona o ZIF zavádí institut regulace trhu prostřednictvím produkčních kvót, nejsou v návrhu zákona upraveny přímé sankční mechanismy, které jsou pro funkčnost systému základní podmínkou. proto se připravuje i samostatný věcný záměr zákona o regulaci trhu mléka prostřednictvím mléčných kvót. Jeho prosazení si vyžádá ještě mnoho úsilí a na jeho přijetí závisí termín zavedení mléčných kvót, se kterým se počítá od 1.4. 2001.

Dalším právním předpisem, který se zpracovává na odboru potravinářské výroby a má vztah ke zpracování mléka je novela zákona o potravinách a novely prováděcích vyhlášek pro mléko, kde platí vyhláška MZe č. 328/1997 Sb a její novela vyhláška MZe č.347/1999 Sb.. Novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích upřesňuje v souladu s novými předpisy EU především oblasti označování potravin, úpravy režimu výroby, dovozu a uvádění do oběhu potravin nového tyku,tj. potravin vyrobených z geneticky modifikovaných organizmů. Vyhláška č.347/1999 Sb. upřesňuje vyhlášku č. 328/1997 Sb. v oblasti značení tekutých mlék, kde přesně definuje 3 základní podskupiny tekutých mlék, tj. odstředěné, polotučné a plnotučné,včetně selského ve vazbě na platné nařízení Rady EU č.2597/97. Platí od 29.12.1999.

Do další připravované novela vyhlášky č. 328/1997 Sb. jsou zapracovány směrnice ES 84/417/EEC pro laktoproteiny (kaseiny a kaseináty), určené pro lidskou výživu a dále je zapracováno nařízení 94/2991/EEC pro směsné tuky, kdy se upravuje obsah vody v másle na 16% ( nyní povoleno 18%). Dále jsou v této novele vyhlášky zapracovány oprávněné požadavky z výrobní praxe, které byly získány při aplikaci vyhlášky jak výrobci, tak i kontrolními orgány (Česká zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa) a změny v příslušných kapitolách Codexu alimentarius. Všechny úpravy, dodatky a doplnění jsou zpracovány tak, aby byly v souladu s výše uvedenými předpisy ES. Vzhledem k tomu, že navrhované změny souvisejí i s označováním výrobků na obalech, je toto zohledněno přechodným ustanovením, které umožňuje vyčerpat zásoby starých obalů a plynule začlenit do výroby obaly nové. Vyhláška by měla vyjít v nejbližších dnech, její platnost je od 1.9.2000 s tím, že ustanovení o označování mléčných výrobků vstoupí v platnost až k 1.9.2001.