Soumrak jatek, radost farmářů

Co čeká naše zemědělství po vstupu do Evropy

Postupné zdražení cukru a některých mléčných výrobků až na dvojnásobek, likvidace nebo přinejmenším vážné problémy většiny českých jatek a mlékáren. To vše by nás čekalo, kdybychom měli už zítra vstoupit do Evropské unie. Zároveň bychom se jako zákazníci mohli spolehnout na přísnější hygienické předpisy v potravinářství a především by slavili čeští zemědělci - vstup do Unie by jim přinesl více než dvakrát vyšší dotace. Jisté však zatím není nic. O konkrétních podmínkách vstupu tuzemského zemědělství do Evropské unie začala dlouhá a tvrdá jednání v půlce června, kdy Brusel otevřel příslušnou kapitolu, a potrvají ještě příštích dvanáct měsíců.

Slušněji ke zvířatům

Většina potravin by po vstupu do EU výrazně zdražit neměla. Už dnes český zákazník z průměrného platu pořídí zhruba stejně masa, pečiva, ovoce či zeleniny, jako si může ve své zemi dovolit většina jeho západoevropských protějšků. Výrazný rozdíl je jen u již zmíněného cukru a mléčných výrobků. Česká republika proto pro období po vstupu žádá o zvláštní příspěvek pro své občany na nákup základních potravin. Reakce Evropské unie je ovšem zatím chladná. Stejně negativně se Brusel staví i k žádosti o přechodnou výjimku z hygienických a veterinárních norem pro potravinářský průmysl - výrazně by totiž narušila společný evropský trh. Pouhá čtvrtina českých mlékáren a jen třetina jatek a masokombinátů splňuje evropské normy pro dezinfekci, respektive pro šetrnou porážku zvířat a podmínky jejich ustájení. Bez toho ovšem nemohou prodávat na evropském trhu, jehož součástí bude po rozšíření i Česká republika. "Farmáři se evropské konkurence bát nemusejí, obavy však máme právě z toho, že se zhroutí zpracovatelské podniky, na něž jsme napojeni," říká Michal Pospíšil z Asociace soukromého zemědělství. Modernizace je poměrně drahá, například menší mlékárnu vyjde na desítky milionů korun. Evropská unie vyšla potravinářům vstříc alespoň v tom, že mohou využít peníze z jejího programu pro venkov, zvaného Sapard. Všem deseti východoevropským kandidátským zemím v něm letos poprvé pošle téměř 19 miliard korun. Na Čechy vychází 800 milionů (dalších 400 milionů musí podle pravidel EU dodat česká vláda), první peníze budou k dispozici v prosinci.

Jste moc drazí

Hlavní vyjednávání se ale točí kolem dotací pro farmáře a družstva. Letošní rozpočet ministerstva zemědělství činí necelých 16,6 miliard, po vstupu do EU by však mohli čeští zemědělci - podle dosavadních štědrých pravidel Jednotné zemědělské politiky (CAP) - získávat z Bruselu jen na tzv. přímých dotacích 40 miliard ročně. Jde o peníze, jež dostávají přímo pěstitelé obilí, vína, řepky či producenti mléka, masa, cukru nebo lnu (vedle přímých plateb existují ještě jiné podpory - pro podhorské zemědělce, pro ekofarmy, pro vzdělání mladých zemědělců apod.). Česká republika přitom v zemědělství patří k "nejlevnějším" kandidátům, vrásky na čele dělá Západoevropanům především Polsko, kde podle oficiálních statistik má své pole každý čtvrtý občan. Evropská unie proto chce alespoň tzv. přímé dotace dopřát nováčkům až za několik let po vstupu (proto v rozpočtovém výhledu EU na léta 2002-2006 není o ničem takovém ani zmínka). Proti této diskriminaci vyjednavači kandidátských zemí protestují a žádají rovné podmínky od první chvíle po vstupu. Evropská komise by mohla peníze na přímé platby získat z jiné kapitoly rozpočtu. Musely by s tím však souhlasit i členské státy, takže podle komisaře pro zemědělství Franze Fischlera jsou dotace pro nováčky "zcela otevřenou otázkou".

Záplava z Východu

Ani pokud Brusel přímé platby schválí, nemají ještě čeští zemědělci zcela vyhráno. "Výše dotací totiž úměrně odpovídá kvótám, které se vyjednávají pro každou komoditu zvlášť," vysvětluje náměstek ministra zemědělství Tomáš Zídek, hlavní vyjednavač resortu. Farmáři a družstva smějí vypěstovat jen tolik obilí či nadojit tolik mléka, kolik stanoví kvóta, jinak o přímou dotaci přijdou (ovoce a zelenina podléhají pouze mírným omezením, brambory a med žádným; proto se ovšem na ně nevztahují ani přímé dotace). Praha je bude vyjednávat jen obtížně. "Brusel chce objemy zemědělské výroby počítat z posledních čtyř let. Současná produkce je u nás oproti ostatním kandidátům dost nízká," říká Dan Michal z poradenské agentury pro evropské záležitosti JZ&P (jejím společníkem je bývalý ministr zahraničí Josef Zieleniec). Ministerstvo zemědělství spoléhá na to, že Evropská komise vezme v úvahu i čísla z období před rokem 1990 a že přihlédne k budoucím možnostem. Brusel však něco takového odmítá. Čeští vyjednavači věří, že aspoň část přímých podpor Evropská unie novým státům přizná od počátku. Západním vládám totiž dotace slouží zároveň jako zbraň, jak po plném otevření trhu zabránit záplavě obilí a mléka z Východu (bez přímých plateb by kandidáti ztratili motivaci dodržovat kvóty). Navíc hromadné opouštění půdy malými farmáři by pro EU mohlo být zejména v Polsku dost nákladné - z jiných evropských fondů by musela přispět na udržování opuštěné krajiny nebo na boj s nezaměstnaností v zaostalých regionech.

Ivana Witzová, autorka je publicistka