Stát nabídne rybářům přes čtyři miliardy

Do českého rybníkářství nateče v následujících šesti letech přes 4,5 miliardy korun. Program připravuje Ministerstvo zemědělství a jeho hlavním posláním je zbavit rybníky bahna a vylepšit jejich technický stav včetně hrází. Vyčištěné a opravené vodné plochy by pak měly v krajině zadržovat mnohem víc vody než nyní. "Jde o součást preventivních opatření, která mají předcházet někdy dost tragickým následkům povodní," uvedl včera Pavel Punčochář, náměstek ministryně zemědělství. Ten o novém projektu informoval na Dni českého produkčního rybářství, jehož hostitelem bylo Školní rybářství Protivín. Nepřímo by se však tím posílil i chov ryb, protože do pročištěných rybníků by se mohlo dávat víc ryb.

K projektu se má do měsíce vyjádřit také Ministerstvo financí. Návrh státního rozpočtu pro příští rok už na tyto účely počítá s půlmiliardou korun. Další peníze z obrovské sumy ale podléhají ještě administrativní proceduře - část jich má přinést půjčka od Evropské investiční banky, další pak doputují od Fondu národního majetku. To však ještě musí potvrdit vláda a poslanci. Čeští rybáři by takovou podporu uvítali, protože problém jinak pokládají za těžko řešitelný. Odhaduje se, že v rybnících je asi 200 miliónů kubíků bahna. "Jeho odstranění se vymyká ekonomickým možnostem firem," upozorňuje Václav Šilhavý, ředitel Rybářského sdružení ČR. To je profesní organizací, zastřešující rozhodující subjekty, působící na tuzemském rybářském trhu.

Do odvětví v letech 2007 až 2013 poplynou i peníze z Evropského rybářského fondu. Celkem půjde o 36,1 miliónu eur, z nichž 75 procent dodá sama Evropská unie, zbytek budou představovat národní zdroje. Ty ale půjdou nejen na vodní hospodářství, ale také na zpracování a prodej ryb. "Klíčová ale bude výše spoluúčasti. Ta rozhodne, jestli na tyto peníze vůbec firmy dosáhnou, protože ekonomika rybářských podniků má své limity," říká Jan Hůda, šéf Rybářství Třeboň. Podle něho by proto spoluúčast měla být nulová nebo minimální.

Česko je největším exportérem a druhým největším producentem kapra v Evropě. V zemi se jich ročně vyloví na 17 tisíc tun. O něco vyšší je produkce pouze v Polsku. Podle Hůdy je ale kapr v Evropě podle výše produkce až na pátém místě - za lososem, pstruhem, mořským cejnem a mořským okounem. "Dál už asi neporoste. Navíc nás čeká nástup ostré konkurence levných ryb z Asie, jako je tamní kapr nebo okoun. Svět se hýbe a my s tím musíme počítat," upozorňuje Hůda. Podle údajů Federace evropských chovatelů ryb, sdružující 27 zemí Evropy, se v nich předloni vyprodukovalo 1,3 miliónu tun ryb za 3,7 miliardy eur. Nejvíc bylo lososů (přes 700 tisíc tun), pstruhů (339 tisíc) a mořských cejnů (87 300). Produkce kaprů dosáhla 73 500 tun. Největším producentem je v rámci federace Norsko s 580 tisíci tunami ryb před Británií (168 500) a Řeckem s produkcí 79 800 tun ryb.