Stát vybírá na dani z lihovin méně, než před jejím zvýšením. Likérky snižují obsah alkoholu

Pokles prodeje, pálení načerno a snižování obsahu alkoholu velkými likérkami má za následek nižší výběr spotřební daně. Tu přitom stát loni zvýšil o více než sedm procent. Malé a velké likérky se přou, zda nižší obsah alkoholu požadují zákazníci, nebo jde jen o snahu šetřit.

Od loňska zvýšená spotřební daň z lihu a postupné zdražení lihovin nepřináší státu očekávaný efekt. Přestože daň loni vzrostla o víc jak sedm procent, daňový výběr do státní pokladny tomu neodpovídá.

I když lihoviny odpovídajícím způsobem zdražily, ministerstvo financí, respektive celní správa jako správce spotřebních daní, vybralo za letošních prvních sedm měsíců málo přes 4 miliardy korun - v meziročním srovnání o 1,6 procent méně.

V Česku se zkrátka vypilo méně čistého alkoholu. Daň se totiž nepočítá z množství spotřebovaných nápojů, ale čistého stoprocentního lihu, který obsahují (jinak je tomu u piva, kde je určující hodnotou stupňovitost, tedy obsah mladiny - sladu).

Unie výrobců a dovozců lihovin, sdružující největší hráče na trhu, odhaduje letošní propad prodejů na pět až sedm procent.

Na nižší výběr daně bude mít letos vliv i skutečnost, že některé likérky snižují obsah alkoholu ve svých nápojích.

Objem prodaných nápojů tak neklesá o tolik jako čistý alkohol, který obsahují a ze kterého se počítá spotřební daň. Letos už snížili podíl alkoholu v některých nových i léta zavedených lihovinách největší výrobci, jako je Stock nebo Granette.

Zástupci těchto firem argumentují údajně rostoucím zájmem o méně alkoholické nápoje. Nižší obsah lihu však zároveň v čase rostoucích cen surovin (zejména právě lihu) znamená úsporu nákladů likérek.

Některé konkurenční malé likérky argument zájmu o nápoje s nižším obsahem alkoholu popírají. Velcí výrobci tak prý škodí sami sobě.