Stejné aféry jako v unii nám nehrozí
29.07.2002 | Hospodářské noviny
Státní veterinární správa má dozor nad zdravotní nezávadností produktů živočišného původu. Její ředitel Josef Holejšovský tvrdí, že systém veterinární kontroly je v Česku přinejmenším srovnatelný s nejvyspělejšími zeměmi Evropské unie.
OTÁZKA: hn: Poskytuje stát českému veterinárnímu dozoru stejné prostředky, jako je tomu v Evropské unii?
Členské státy unie jistě mají větší zdroje než my. Naše správa dává letos na zajištění zdravotní nezávadnosti potravin okolo čtyřiceti miliónů korun. Z toho asi 28 miliónů jde na sledování cizorodých látek v surovinách i finálních potravinách, zbytek na dozor nad zemědělci, zpracovateli i obchodníky.
OTÁZKA: hn: Proč se České republice zatím vyhýbají velké aféry se závadnými potravinami, s nimiž se potýká unie?
Je to dáno systémem a tradicí veterinárního dozoru. Kontrolujeme celý proces, od zvířat v chovech po prodej masa na pultech. Heslem "dozor od stáje po stůl" jsme se řídili ještě dříve, než začalo zaznívat v celé Evropě.
Také si myslím, že naši podnikatelé jsou zodpovědnější než jejich kolegové v některých zemích unie. Alespoň zatím se v honbě za ziskem neuchylují k některým praktikám, známým z posledních případů v unii - třeba falšování kuřecího masa hovězími proteiny.
Jsem přesvědčen, že u nás k podobným aférám dojít nemůže. Přinejmenším dokud budeme moci vykonávat dozor ve stávajícím rozsahu, čili dokud bude ve státním dozoru dost veterinárních lékařů.
OTÁZKA: hn: V tuzemsku tedy nejsou závažné veterinární problémy?
Máme potíže, ale nedotýkají se bezprostředně zdravotní nezávadnosti potravin. Například ještě před několika lety se u nás objevil takzvaný klasický mor prasat. Podařilo se jej však zlikvidovat. Právě přitom se třeba ukázala zodpovědnost našich chovatelů třeba ve srovnání s problémy při výskytu slintavky a kulhavky (nemoci skotu - pozn. red.) ve Velké Británii. Tamější možno říci až liknavost při řešení situace nakonec odsoudila i britská vláda.
OTÁZKA: hn: Jakými největšími případy se správa dosud zabývala?
Největší náklady si vyžádala nutná opatření kvůli takzvané nemoci šílených krav BSE. Náročné bylo také zabránit rozšíření zmíněné slintavky a kulhavky. Ta se dostala z Velké Británie na Evropský kontinent. K nám však nikoli.
OTÁZKA: hn: Dva případy BSE se v Česku objevily. Není rizikem, že stát od letoška přestal hradit náklady na testy zvířat na jatkách?
Rozhodnutí vyplynulo z omezených prostředků státního rozpočtu. Upozorňovali jsme na to, že převedení povinnosti hradit vyšetřování BSE ze státu na zpracovatele nebude praktické. Nicméně rozhodnutí respektujeme. Tři státní veterinární ústavy, kde jedině lze vyšetřování provádět, pracují perfektně a zodpovědně. Jsme rádi, že se nám podařilo obhájit to, aby vyšetřování probíhalo ve státních zařízeních. Povolení testovat i v icil, autor jméno:Stránku připravil Martin Mařík
Další články v kategorii Potravinářství
- Jihoamerické maso míří do Evropy. Češi ho poznají hlavně v burgerech (18.05.2026)
- Jak dnes vypadá dobře fungující pekárna (18.05.2026)
- Podezřelého z otrávení přesnídávek pomohl dopadnout bývalý šéf tajných služeb (18.05.2026)
- Mexické tortilly opět dobývají Polsko. Řetězec Taco Bell se tam vrací po letech (18.05.2026)
- Češi míří za nákupy do Polska. Lákají ceny na tržnici i u čerpacích stanic (18.05.2026)
- Mají dva žloutky a jsou „za dobré peníze“. Obří vejce z Hané jdou na dračku (17.05.2026)
- Potravinářská inspekce vloni uložila pokuty za téměř 200 milionů (16.05.2026)
- Značku Regionální potravina na jihu Čech získá jerky, bryndza či sušené třešně (16.05.2026)
- Krize napříč kontinentem. V Evropě se hromadí mléko, které mělo skončit v Číně (15.05.2026)
- EU zavede dočasný zákaz dovozu brazilského hovězího (15.05.2026)

Tweet



