U kolébky akciového pivovaru

BUDĚJOVICKÉ PIVOVARNICTVÍ První pokus založit vlastní český pivovar byl v Budějovicích podniknut v průběhu roku 1891. Již předtím však panovala mezi částí především českých právovárečníků nespokojenost s hospodařením v Měšťanském pivovaru. Poukazovali nejen na špatné hospodářské výsledky, ale i na zhoršující se kvalitu piva. Právě od počátku 90. let 19. století se v Českých Budějovicích začala prosazovat cizí piva, v největší míře z Třeboně a Protivína. Iniciativa směřující k založení Českého akciového pivovaru tedy vzešla z řad českých právovárečníků, z nichž jmenujme především Augusta Zátku, Karla Čertíka, Antonína Effmerta. Řada právovárečníků nalezla odvahu, a pod hrozbou, že jim nebudou vypláceny výnosy z várečného práva, přímo upsali první akcie. Mnoho dalších k tomu zmocnilo své manželky a své děti. Na konci 19. století u nás již fungovala plně rozvinutá kapitalistická ekonomika, která sebou přinesla i nové formy podnikání. Proto měl být nový pivovar založen jako akciový podnik. Tak bylo umožněno dalším obyvatelům kapitálově se podílet na místní pivovarské výrobě. Česká strana vedená dr. Augustem Zátkou, dlouholetým uznávaným vůdcem českobudějovických Čechů, a dr. Františkem Hromadou zahájila přípravné práce na založení nového podniku. Netrvalo dlouho a bylo upsáno přes 85 000 zlatých. Také mnoho zdejších hostinských slíbilo, že budou odebírat zdejší pivo, bude-li dobré. Kladný ohlas nezůstal pouze věcí regionu, finanční pomoci se nově vznikajícímu podniku dostalo i z Prahy. Mezitím však došlo v celonárodním měřítku kvůli volbám do říšské rady k politické roztržce mezi oběma českými stranami. Určitá nejednotnost se projevila i mezi českými politiky v Českých Budějovicích a myšlenka zřídit vlastní pivovar musela být na čas odsunuta do pozadí. K neúspěchu této akce přispěla také skutečnost, že četní upisovatelé od svého původního záměru nakonec ustoupili, když zjistili, že český podnik nemůže být zařízen stejně jako Měšťanský pivovar, a ztratili tak důvěru ve zdar celé akce.