V množství jídla se české rodiny nešidí

I když výdaje na bydlení rok od roku rostou a z příjmů pracujících loni ukrojily již 16,3 procenta, ve většině domácností se konzumuje stejné množství jídla i nealkoholických nápojů a na potravinách se příliš nešetří.

Vyplývá to z porovnání loňských a předloňských rodinných účtů, které Český statistický úřad zjišťuje zhruba v tisícovce českých domácností. Dobrý apetit stabilně z rodinného rozpočtu vytáhne 22 procent příjmů a domácnosti s dětmi měsíčně utratí za jídlo a pití 1200 korun na osobu. Statistiky přitom dokazují, že rodiny nemíní ze svého trendu příliš slevit a raději šetří jinde. "Na jídle se u nás tradičně nešidíme. Výživa je dost poplatná tomu, jak se vyvíjí česká kuchyně. Svědčí o tom plné nákupní vozíky v obchodech, 90 procent národa se chce dobře najíst," říká psychiatr Jan Cimický. "Racionální výživě stále dává přednost jen málokdo," dodává. Domácnosti zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi zkonzumují na hlavu ročně kolem 31 kilogramů chleba a 20 kg pečiva. Každý člen rodiny spořádá 45 kg masa včetně uzenin, necelá 4 kila ryb, spotřebuje kolem 13 kilogramů tuků, sní zhruba 150 vajec, 33 kg brambor a dalších 28 kg čerstvé zeleniny a vypije 50 litrů mléka. I díky těmto stabilním stravovacím návykům český národ tloustne. Podle výzkumů má nadváhu 70 procent dospělých v ČR a s obezitou se potýká třetina z nich, což zařadilo naši populaci spolu s Poláky na třetí a čtvrtou příčku v Evropě za Řeky a Angličany.

Ovoce, maso i vejce z domácích zdrojů

Loni začaly rodiny s dětmi mírně šetřit na alkoholu. V přepočtu na hlavu se ho vypilo asi o dva litry méně. Zatímco v roce 1999 to bylo 41,4 litrů (z toho na pivo připadlo 32 litrů), rodinné účty roku 2000 vykazují pokles na 39,2 litru (z toho piva 31,1 litru). Šetří se rovněž na dopravě, což se loni projevilo ve výrazně nižším investování rodin do koupě nového či ojetého vozu. Na potravinách se podle statistických údajů snaží domácnosti pracujících ušetřit zpravidla jen tehdy, pokud si je mohou zajistit i jinak. Loni nejvíce šetřily na ovoci. Zatímco v roce 1999 koupila rodina pro každé dítě měsíčně 2,9 kilo ovoce a utratila za ně 62 korun, měsíční výdaj v roce 2000 činil 58 korun a stačil na nákup 2,6 kilogramů ovoce jižního i našeho klimatického pásu. Díky loňské úrodě si ale rodiny z vlastní zahrádky či z přebytků od souseda vylepšily jídelníček pro každého člena měsíčně o dalších 1,4 kg ovoce. Od příbuzných či z vlastních zdrojů se přilepšuje i na mase, vejcích, zelenině a bramborách. Domácí zabijačka, králíci či drůbež přinesly na talíř každého jedlíka loni 5 kilogramů masa, čerstvá zelenina ze zahrádky přispěla 9,6 kg, brambory znamenaly přilepšení 12,6 kg a domácí vajíčka vylepšila jídelníček o 62 kusů. Podobná čísla naturální spotřeby vykazují rodinné rozpočty iv roce 1999.

Zeleniny a ryb jíme stále málo

Stravovací návyky se podle odborníků za posledních deset let mění, ale ne vždy optimálním způsobem. Přestože se lidé rádi přejídají, čerstvé zeleniny by mohlo být na talíři více. Loni jí každý člen rodiny snědl celkem 27,8 kilogramů za rok, což znamená pouze 76gramovou porci zeleniny denně. Lékaři přitom doporučují minimálně 120gramovou denní dávku. Ani ryby nepatří k nejčastější stravě. Měsíční porce na osobu byla loni 333 gramů. Dietologové doporučují sníst minimálně pětkrát tolik ryb - 1,5 až 2 kilogramy.

Rodiny jen s jedním živitelem žily z úspor

Podle statistiků měly loni v průměru domácnosti zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi na každého člena čistý měsíční příjem 6185 korun, což je o 185 korun více než v roce 1999. Loňská měsíční vydání na osobu přitom činila 5905 korun a do kasičky tak mohl každý člen domácnosti ušetřit 280 korun. Výrazně lépe na tom ale byly rodiny s jedním dítětem a dvěma ekonomicky aktivními členy domácnosti, jejichž čisté měsíční příjmy na hlavu dosahovaly 8131 korun. Po odečtení výdajů jim tak zbývalo měsíčně na osobu 2422 korun. Rodiny se dvěma dětmi a jedním zaměstnaným členem však již statistického průměru nedosahovaly a 308korunový schodek měsíčního rodinného rozpočtu a jeho dorovnání je donutilo sáhnout na úspory či požádat o výpomoc například u rodičů.