V zahraničí vzrostl zájem o české ryby

Některé země mají obavy z expanze českých rybářských firem po vstupu země do EU

Rostoucí poptávku vyvolaly nejen nemoci provázející chov skotu, ale i zájem německého trhu, kterou místní produkce nestačí uspokojit.

Zdeněk Zuntych

Český kapr, který představuje 87 procent domácí produkce ryb, začal opět dobývat Evropu. Za šest měsíců roku se export ryb a výrobků z nich meziročně zvýšil o šest set tun a je pravděpodobné, že loňských 9,2 tisíce tun do ciziny prodaných ryb bude překonáno. »Vývoz je skutečně vyšší a věřím, že se udrží i ve druhé polovině roku. Zda jde ale o dlouhodobější trend, se ukáže až za dva či tři roky,« říká Rudolf Provázek, ředitel a. s. Fish Market Třeboň. Tu založily tři vlastnicky propojené jihočeské rybářské podniky Rybářství Třeboň, Rybníkářství Hluboká a Rybářství Tábor, které produkují téměř třetinu v Česku vylovených ryb.

Rostoucí poptávku po rybím mase vyvolaly nejen nemoci provázející chov skotu, ale i zájem klíčového německého trhu, jehož poptávku místní produkce nenaplňuje. »Chladné jaro chovu ryb nepřálo. Nejen u nás, ale i v Německu, Polsku nebo Maďarsku. Kapři nerostli a ted' se už nic nedohoní. O ,,propláchnutých" rybnících po silných deštích ani nemluvě,« vysvětluje expert. Přírůstky jsou nižší, a těžších kaprů proto bude nedostatek. Úspěšný export se ale stává významným ekonomickým prvkem odvětví, protože se na celkovém prodeji tržních ryb ročně podílí více než 45 procenty.

Evropští, především němečtí velkoobchodníci s rybami se ale netají obavou, že české rybníkářství, které je evropským lídrem v zemích, které chovají kapry, bude po vstupu země do struktur Evropské unie expandovat. Jak ukázalo nedávné bruselské jednání o evropském rybníkářství, bojí se růstu počtu rybníků, až zdvojnásobení hektarové produkce, a tím i nekontrolovatelného vývozu. Nižší ceny přitom podle nich mohou ohrozit rovnováhu křehkého evropského trhu s kaprem. To ale čeští experti odmítají. »Jde o účelová, tendenční tvrzení, která mají vést až k vyloučení Česka z rybníkářských podpor EU. Rybníky se nenafouknou a produkce je svým způsobem daná, i když výkyvy samozřejmě existují,« netají se názorem Jan Hůda, šéf Rybářství Třeboň, největšího producenta sladkovodních ryb

v Evropě.

Proti stavbě nových rybníků podle něho mluví především velké náklady. Odhaduje se, že hektarový rybník dnes přijde na víc než milión korun. »Záleží na tom, jak vysoká by byla hráz, jak velké loviště, jaké svahy. Těch úskalí je řada,« vypočítává Hůda. Návratnost takové investice se proto počítá na desítky let a podobný luxus si zchudlé české rybářství může sotva dovolit. V republice je přes 24 tisíc rybníků většinou z 15. a 16. století. Jejich celková plocha dosahuje 52 tisíc ha, ale ryby se ve všech nechovají. V minulosti se rybníky budovaly tam, kde se nedala půda zemědělsky využít, nebo se do staveb pouštěli skutečně bohatí feudálové.

Loňská produkce dosáhla 19,5 tisíce tun, z nichž 15 815 tun připadlo na členy Rybářského sdružení ČR, kteří obhospodařují dvě třetiny rybniční plochy v zemi. V roce 1999 produkce v ČR dosáhla 18 800 tun, v rámci sdružení pak 14 900 tun.

Tisk

Další články v kategorii Potravinářství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info