Velká trojka ovládla 60 procent trhu s pivem

25.02.2000 | Právo

Právo 25.2.2000

Stanislav Ptáčník

Podíl "velké pivovarské trojky", tedy Plzeňského Prazdroje, nošovického Radegastu a Pražských pivovarů na českém trhu s pivem se loni přiblížil 60 procentům.

Vyplývá to z údajů o produkci tuzemských pivovarů za rok 1999, které Právu poskytl Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS).

Dva největší tuzemští výrobci piva, Prazdroj a Radegast, jejichž fúzi povolil loni na jaře Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a které od října vlastní jihoafrická skupina South African Breweries (SAB) spolu s japonskou Nomurou, podle údajů ČSPS mají na pivním trhu podíl 43,1 %. Pražské pivovary, ovládané britským koncernem Bass, pak 13,1 %. Dalších 3,7 % trhu měly loni Jihočeské pivovary. Po nedávném prodeji úvěrové zástavy IPB je namísto podnikatele Chvalovského ovládnou zřejmě rovněž SAB s Nomurou.

Připočteme-li dalších pět největších výrobců piva, tedy Budějovický Budvar, Královský pivovar Krušovice, Starobrno, Moravskoslezské a Jihočeské pivovary, pak tržní podíl této "osmičky" je 80,6 %. Na zbylých 43 činných pivovarů zůstává necelá pětina trhu.

Pokles jde většinou na vrub exportu

Loni bylo podle zpřesněných údajů v ČR vyrobeno 17,865 miliónu hektolitrů piva. Proti předchozímu roku to znamená pokles o 426 tisíc hektolitrů, tj. o 2,3 %. Tři čtvrtiny poklesu jdou na vrub nižšího exportu, a to především do dvou zemí - do Ruska a na Slovensko. Vývoz do Ruska se propadl ze 159 tisíc hl v roce 1998 na loňských 15 tisíc hl, na Slovensko ze 454 tisíc hl na 332 tisíc hl. Z významnějších vývozních zemí se podařilo zvýšit export do Velké Británie a Polska. Celkový export však byl meziročně o 15 % nižší a dosáhl 1,58 miliónu hl piva.

Výsledky produkce rozhodujících pivovarů a její vývoj ve srovnání s loňskem ukazuje tabulka. Pivovarníci poprvé přišli s novým členěním našich pivovarů na celonárodní, regionální a lokální. Měřítkem je to, na jakém území lze jejich produkci v obchodní a restaurační síti běžně zakoupit.

Ve skupině výrobců s celorepublikovou působností se loni nejvíce dařilo nošovickému Radegastu, Budvaru, Velkým Popovicím (taktéž ze skupiny Radegast), ale i jedinému menšímu pivovaru řazenému do této skupiny, jímž je humpolecký Bernard. Mírnému poklesu prodeje piva se naopak nevyhnul Plzeňský Prazdroj.

Mezi regionálními pivovary zaznamenaly největší pokles výstavu Jihočeské pivovary, Moravskoslezské i Ústecké pivovary si své pozice udržely. Velice rozdílně se vyvíjela produkce v lokálních pivovarech. Největší nárůst výstavu zaznamenaly malé pivovary Svijany a Březnice, ale dařilo se i pivovarům Znojmo, Černá Hora, Náchod, Klášter, Hlinsko, Nymburk, Benešov, Nová Paka, Uherský Brod či Polička. Vařit pivo už naproti tomu přestaly pivovary Olomouc, Prostějov, Hradec Králové či Lanškroun, z větších pak Vratislavice a Most.

Výše produkce však neříká vše o rentabilitě. Například Prazdroj či Budvar loni patřily díky své marketingové strategii, cenové politice a vyššímu podílu exportu mezi výrazně ziskové. Většina ostatních pivovarů skončila i loni své hospodaření ve ztrátě.

Málo příznivý vývoj přetrvává i nadále

Výkonný ředitel ČSPS Antonín Kratochvíle považuje rozdělování sfér vlivu a regionů v pivovarnictví za ukončené. Případné další změny mohou podle něj souviset spíše se změnou vlastnictví. Poukázal i na pokračující nepříznivé vývojové trendy. Jde především o přetrvávající ztrátovost většiny tuzemských pivovarů i oboru jako celku. ČSPS proto považuje další pozvolné zvyšování cen piva za nevyhnutelné.

Stále více se prohlubují také rozdíly v cenách lahvového a točeného piva. Točená piva jsou nezřídka až dvakrát dražší než lahvová piva stejné značky. Přispívá k tomu i stále vysoká nabídka velmi levných výčepních lahvových piv v obchodní síti.

Trend poklesu odbytu a spotřeby piva bude zřejmě i u nás, obdobně jako ve většině vyspělých zemí, trvalejšího rázu. Prodeje piva z pivovarů za leden 2000 jsou podle prvních zjištění v porovnání s loňským lednem opět o 4 až 5 % slabší.