Vinaři čekají slibnou sklizeň, ale váhají s registrací

Vinaři čekají slibnou sklizeň, ale zatím váhají s registrací

Hrozny na jižní Moravě slibně uzrávají. Sto milimetrů vody, které předminulý týden zpomalovaly deště jen v mikulovské oblasti, měly naopak blahodárný vliv na vinnou révu. "Sazenice mají pěkný vzrůst a na dospělých keřích se dobře vyvíjejí hrozny," sdělil Právu předseda Zemědělského družstva Sedlec na Břeclavsku Jan Hajda.

Spokojeni jsou nyní snad všichni vinaři a vinohradníci, ale mnozí z nich způsobují nepříjemnosti státu a potažmo isobě. Vždyť zhruba polovina pěstitelů vinné révy v České republice (na jižní Moravě jich je 96 procent) dosud neodevzdala vyplněné formuláře o registraci svých vinic. Přitom novela zákona o vinařství a vinohradnictví z loňského roku stanovuje, že veškeré vinice o celkové nejnižší ploše tisíc metrů čtverečních u jednoho pěstitele musí být zaregistrovány do letošního 21. srpna. "Všechny zbývající vinohrady tak budou automaticky zařazeny mezi tzv. černé. A to přece nechceme," postěžoval si a zároveň varoval Jaromír Čepička z odboru trvalých kultur v Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu v Brně. Pracovníci ústavu mají čisté svědomí, formuláře odeslali do všech 302 vinařských obcí na jižní Moravě a do 54 v Čechách. Čepička vyzývá pěstitele k odevzdání formuláře. "Až vstoupíme do Evropské unie (EU), nastane v Česku zákaz rozšiřovat registrované plochy. Budou se pouze obnovovat," pokračuje odborník. Bohužel mnozí vinaři a vinohradníci patrně nevědí, že pokud se takzvaně nezaregistrují, budou si muset právo na novou výsadbu či obnovu koupit. Nedostanou k tomu žádné státní dotace. Vinaři, kteří podceňují administrativní povinnost, by mohli vědět, že v nejlepších vinařských oblastech Německa dosahuje nyní poplatek za právo na novou výsadbu v přepočtu 400 000 Kč na hektar. Náklady na založení vinice v České republice činí 600 až 800 tisíc korun. Čepička sice vyvrací poplašné informace o klučení neregistrovaných vinic, jedním dechem však dodává, že na neregistrovaných vinicích od tisíc čtverečních metrů by nebylo možné nic obnovovat a z hroznů by se nesmělo vyrábět ani víno s přívlastkem. Podle předsedy Českomoravské vinohradnické a vinařské unie Jiřího Sedla by se měla před vstupem Česka do EU rozšířit výměra vinic ze současných 12 na 15 tisíc hektarů. "Poprvé od roku 1989 se zřejmě v letošním roce podaří obnovit 600 až 700 hektarů vinic, rozhodující roli sehrály zvýšené státní dotace," dodal Sedlo mj. také na adresu váhajících pěstitelů révy.

Tisk

Další články v kategorii Potravinářství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info