Vinice zabíraly ve středověku v Praze na sedm set dvacet hektarů

MF Dnes 24.9.1999

Vinice zabíraly ve stredoveku v Praze na sedm set dvacet hektaru ploch mesta

Praha - Trebaže si víno a vinarství nyní s hlavním mestem spojuje málokdo, kdysi se v Praze pestovalo nejvíce révy v celých Cechách. Vinice zabíraly ve stredoveku okolo sedmi set dvaceti hektaru plochy mesta, pestování a vývoz vína patrily k nejduležitejším výrobním a obchodním odvetvím. Kdy se v Praze objevily první vinice, nejsou nyní historikové schopni presne urcit. Mohou se jen dohadovat o stárí archeologických nálezu torz révových polí v okolí Pražského hradu. Odborníci predpokládají, že nejstarší vinohrady se rozprostíraly za Konskou branou na míste dnešního Národního muzea smerem k Vinohradské tríde. První doložené zmínky o vinicích pocházejí ze Svatováclavské legendy z 10. století. V té dobe rostla réva na kopcích v okolí Brevnovského kláštera a na Bílé hore. O dve století pozdeji se víno pestovalo napríklad na Petríne, v Modranech, Zábehlicích, Košírích, na Proseku ci Vyšehrade. Nejvetší rozmach nejen pražské, ale i ceské vinarství zaznamenalo za vlády Karla IV., který tuto kulturu a nové odrudy révy privezl ze studií ve francouzském kraji Champagne. V roce 1358 Otec vlasti vydal narízení o osazování révy na nevyužité pozemky. Príkaz se týkal nejen mesta, ale i jeho okolí do vzdálenosti více než dvaceti kilometru. Bezpecí vinic zajistil Karel IV. dalším zákonem, který hlásal: "Kdo škodí vinici ve dne, necht je mu useknuta ruka. Kdo však škodí vinici v noci, propadne hrdlem a jeho majetek bude zabaven. Ten, kdo pristihne a zabije škudce ve vinohradu, zaplatí pouze drobnou pokutu dvaceti grošu, i když vražda je zlocinem nejtežším." V revolucní dobe 15. století zabavili katolickým pestitelum všechny vinice husité. Až Vladislav Jagellonský, sám velký milovník vína, uznávající zákony Karla IV., zastavil chaos v pražském vinarství a narídil roku 1497 prísnou kontrolu jakosti pudy a révy. Spolecnost Bratrstvo pražských vinic zacala exportovat v 16. století kvalitní víno do Skandinávie a po Dunaji i na jih. Tricetiletá válka znamenala pro révová pole v metropoli pocátek zkázy. Poté se na ne valilo jedno neštestí za druhým. Po dalších válecných pohromách v 18. století zlikvidoval v celé Evrope, Prahu nevyjímaje, vetšinu vinohradu koncem minulého století škudce révokaz. Byla to mšice napadající podnože, privezená s novými odrudami ze Spojených státu. Tehdy se zacalo s obranou, s prvním šlechtením vína, kdy pestitelé roubovali na americké, révokazovi odolné podnože, klasické evropské odrudy vína. S rozmachem mesta v první polovine 20. století vyklízely tradicní vinicní plochy místo domum a vinarské umení mezi Pražany témer upadlo v zapomnení.

EGON DITMAR, PETR KOLÁR