Víno bez chemie možná dostane zelenou
05.03.2008 | Týden
Příští rok by v Česku mohl výrazně vzrůst počet výrobců biovín, o něž je na evropském trhu stále větší zájem. Pěstitelé, kteří v minulých letech přešli na ekologicky šetrný systém integrované produkce, by díky změně legislativy mohli začít s výrobou biovína dříve než po pěti letech, aniž by jim hrozilo vrácení evropských dotací. Ministerstvo zemědělství přislíbilo, že ke změně zákona by mohlo dojít od příštího roku.
Integrovaná produkce je jakýmsi mezistupněm mezi konvenčním pěstováním vinné révy a bioprodukcí. Na rozdíl od biovýroby se v ní smí používat omezené množství chemických prostředků, které ale neobsahují zakázané látky. "Bez tohoto mezistupně je okamžitý přechod na bio výrobu bez chemické ochrany velmi obtížný. Pěstitelé se musejí napřed naučit, jak posílit obranyschopnost přirozenou cestou. Při postřiku se dá například použít výluh z přesliček nebo feniklový olej," řekl tajemník Svazu integrované produkce vína a hroznů Tomáš Richter.
Podle platných pravidel ale vinař nesmí změnit technologii pěstování po dobu následujících pěti let, jinak mu hrozí, že bude muset evropské dotace na integrovanou produkci vrátit. "Podle slibu ministerstva by bylo možné přejít na vyšší stupeň ekologicky šetrné výroby, tedy biohospodaření, i dříve. Podmínka pěti let brzdí rozvoj a modernizaci vinařských firem, které nemohou pružně reagovat na změny v poptávkách trhu," dodal Richter. I po přechodu do systému bio totiž trvá další tři roky, než vinař získá certifikát a smí bio původ vína zveřejnit na etiketě.
Málo muziky za hodně peněz
Integrovaná produkce i biohospodaření jsou náročnější než konvenční pěstování hroznů a výroba vína. Kromě vyšších nároků na práci na vinicích přináší také nižší produkci. Biovíno na druhou stranu neobsahuje žádná rezidua z chemických postřiků, jinak je ve všech parametrech srovnatelné s běžně vyrobeným vínem.
Z celkové rozlohy vinic v Čechách a na Moravě, která se pohybuje kolem 20 tisíc hektarů včetně nových a ještě neprodukčních výsadeb, se podle zásad integrované produkce hospodaří na 12 tisících hektarech. Na zbytku se víno pěstuje konvenčním způsobem. Tříletým přechodným obdobím, po kterém se mohou láhve vína označit symbolem bio, prošlo na Moravě zatím kolem deseti vinařů, kteří hospodaří na 200 hektarech. Většina z nich navíc pouze pěstuje hrozny, vlastní víno začnou vyrábět až od příštího roku.
Další články v kategorii Potravinářství
- Ceny potravin v roce 2026: Levné máslo a brambory, zdraží káva či kakao (26.12.2025)
- Pivovar Strakonice prodal meziročně více piva, letos investoval i do automatizace chlazení (25.12.2025)
- ČSÚ: Živý kapr letos stojí 126,23 koruny za kilogram, mírně víc než loni (24.12.2025)
- Vláda souhlasí se záměrem obnovit daňové zvýhodnění vína, zákon připraví vlastní (23.12.2025)
- Čína zavádí vysoká cla na mléčné výrobky z EU, podle Bruselu neoprávněně (23.12.2025)
- Mýty italské kuchyně. Historik bourá legendy o ikonických pokrmech, čelí výhrůžkám (23.12.2025)
- Pavel Vacek: Kapr je jednička, sváteční polévky střídáme (23.12.2025)
- Potravinářská inspekce zjistila v tržní síti masné konzervy z dovozu falšované sníženým obsahem masa a s nedeklarovaným alergenem (23.12.2025)
- Zvěřina ze střediska na Mostecku táhne, zájem je o divočáka na guláš (22.12.2025)
- Peněženku moc nešetří, čas ale ano. Češi cukroví čím dál víc kupují (22.12.2025)

Tweet



