Vliv globalizace na potravinářský sektor v ČR

THE GLOBALIZATION INPACT ON A FOOD SECTOR IN THE CZECH REPUBLIC

Mezera Josef, Štiková Olga

Abstrakt:

Proces globalizace se prosazuje i ve spotřebě potravin, gastronomii a distribuci. Tento proces má však také dopad i na potravinářský sektor, který se integruje a internacionalizuje. Uváděné procesy však mají vliv i na zemědělskou výrobu. V tomto kontextu jsme analyzovali změny v objemu a struktuře potravin v ČR v souvislosti s vývojem poptávky po potravinách v posledních letech. Dále jsme analyzovali změny v charakteru potravinářského sektoru.

Abstract:

The process of globalisation is enforced also in food produts consumption, gastronomy and distribution. These process have also the impact on the food sector, which is integrating and internationalising. These processes have however the influence on the agriculture. We analysed in this context changes in volume and in stucture of the food consumption on the Czech Republic in connection with the food demand in the recent years. Futher there were analysed the changes in the character of food sector.

Klíčová slova:

globalizace, výživa, spotřeba, potravinářský sektor

Keywords:

globalization, nutrition, consumption, food sector

Úvod:

Globalizace je vyvolána ekonomickými zájmy a její důsledky se projevují v mnoha oblastech. V gastronomii, ve výrobě a v distribuci potravin vede k určité uniformitě a homogenizaci. Někdy se uvádí, že jde o cílený způsob všeobecného kulinářského synkretizmu.

K čemu dochází v posledních desetiletích? V 50. a 60. letech zintenzivnil v Evropě proces ”mechanizace” přípravy jídel. Dochází k masové produkci jídel mražených, hotových, polotovarů - mnohdy mimo domácnost. K rozmachu výroby hotových jídel pak dochází zejména v 70. a 80. letech. Dále se rozšiřuje produkce různých kuchyňských přísad, hotových omáček apod. Pokrm pak vyžaduje pouze ohřev.

Mění se však i výživové potřeby. Náhrada těžké fyzické práce ve většině částí světa související s technickým rozvojem, vede ke snižování energetického příjmu - snížení spotřeby lipidů a sacharidů. Rostou však požadavky na příjem biologicky aktivních látek. Na tyto trendy v poptávce musí reagovat i potravinářský průmysl (např. tzv. light výrobky aj.). V 90. letech pak přichází na trh v širší míře i nutriceutika (v USA o rozsahu 64 mld. USD ročně) a posléze jsou to funkční potraviny. Pro současný přelom století jsou v popředí zájmu ve světě potraviny z geneticky modifikovaných organizmů (GMO).

Všechny tyto směry vývoje se pak odrážejí ve stále přísnějších požadavcích na zdravotní nezávadnost (bezpečnost potravin). Té má být dosaženo stále konzistentnější potravinovou legislativou. Tím se zvyšují nároky na moderní technologie, organizační uspořádání a kapitálové zajištění firemní základny potravinářského sektoru.

Nutnost přizpůsobení nabídky poptávce je jedním ze základních principů marketingové činnosti ve všech stupních výroby a oběhu zboží. Pokud se nabídka nepřizpůsobí poptávce, má jen malou šanci uplatnit se na trhu, vytvářet a zvyšovat zisk a rozvíjet výrobu. Na systematickém růstu trhu a dostatečném odbytu potravin původem z ČR závisí investiční zdroje pro zemědělství a potravinářský průmysl.

Cíle a metody:

Cílem autorů příspěvku, působících ve Výzkumném ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE), je monitorovat vývoj ve spotřebě potravin a sledovat nové výživové trendy jako faktor ovlivňující zemědělskou výrobu. Paralelním cílem je analyzovat výkonnost potravinářského sektoru v ČR v podmínkách rostoucí světové konkurence, expanze distribučních sítí a globalizace.

Podkladem pro hodnocení vývoje spotřeby jsou časové řady a střednědobé predikce rozhodujících potravinových komodit, jež VÚZE každoročně zpracovává a následně publikuje. Analýza výkonnosti potravinářského sektoru se opírá o kvalitativní zjištění a kvantitativní databáze získané při účasti na řešení zahraničních a domácích projektů a tématických úkolů, zpracovávaných zejména pro potřeby MZe ČR, resp. MPO ČR.

Určitým metodologickým problémem, snižujícím vypovídací schopnost a věrohodnost predikcí, jsou zejména dosud přetrvávající změny v ekonomickém prostředí (např. v cenovém vývoji) a probíhající transformace a restrukturalizace jednotlivých odvětví a výrobních oborů.

Výsledky:

Vývoj spotřeby potravin

K největším kvantitativním změnám ve spotřebě potravin v transformačním desetiletí (1989-1999) patří především:

snížení hmotné spotřeby:

· mléka a mléčných výrobků, celkově o více než 20 %; u této skupiny výrobků bylo zaznamenáno jedno z nejvyšších zvýšení cen v rámci všech potravinových skupin,

· másla, celkově o více než 57 %; na snížení spotřeby měla vliv především nabídka rostlinných substitučních tuků,

· hovězího masa, celkově více než o 53 %; na snížení spotřeby působilo více faktorů (cena, kvalita a jiné),

zvýšení hmotné spotřeby:

· jižního ovoce, celkově zhruba o 70 %; zvýšení vyplývá především ze stálé nabídky a dostupnosti v maloobchodní síti,

· luštěnin, celkově cca o 54 %; přitom skutečná spotřeba (2 kg/obyv/rok) zůstává nízká,

· drůbeže, celkově více než o polovinu; nárůst nastal zejména v posledních letech (tj. od roku 1996),

· rostlinných jedlých tuků a olejů (RTJO), téměř o třetinu; spotřeba RTJO se zvyšuje každoročně,

· zeleniny, celkově zhruba o 20 %; tento trend podpořila nabídka a dostupnost mnoha druhů po celý rok.

K mírnému snížení spotřeby v 90. letech došlo u cukru, obilovin, brambor, ryb, vajec a vepřového masa.

Kvantitativní změny v hmotné spotřebě potravin, výživové trendy i poptávka po vyšší fázi zpracování, měly svůj dopad i na zpracovatelský sektor a pozici jeho výrobních oborů.

Vývoj distribuce potravin

Nástup velkých mezinárodních obchodních řetězců na náš trh (přibližně od roku 1995) výrazně změnil formu a podmínky nabídky výrobků (např. letákové kampaně, výrazně prezentovaná sleva, nabídka značek, umístění výrobku na viditelných místech apod.).

Psychologie nabídky výrazně působí na spotřebitelskou poptávku a následně spotřebu potravin, např. 82 % zákazníků se k nákupu některých výrobků rozhoduje až přímo v prodejně a pouze 12 % nakoupí jen to, co si předem naplánovalo.

Nejvíce však mezinárodní obchodní společnosti ovlivnily tvorbu a vývoj spotřebitelských cen potravin, kterým jen stěží mohou konkurovat malé obchodní subjekty. Vývoj spotřebitelských cen potravin měl také základní vliv na celkově nízkou inflaci v roce 1999.

V roce 1999 se maloobchodní tržby mezinárodních obchodních řetězců zvýšily o 52 % oproti roku 1998 a ovládly již přes polovinu trhu.

Vývoj potravinářské výrobní struktury

Podíl významnějších potravinářských oborů, resp. jejich agregací, ve výrobní struktuře ve 2. pol. 90. let (1. pol. 90. let s ohledem na metodické změny je obtížně porovnatelná) se vyvíjel takto (měřeno rozsahem tržeb):

· výroba masa a masných výrobků si zachovává rozsah zhruba na úrovni 21 % a výroba nápojů v rozsahu 19 % a obdobně si udržují svůj podíl i některé další obory,

· zhoršení ve výrobní struktuře zaznamenala především:

· mlékárenská výroba, při poklesu z 15,3 % na 14,8 %,

· mlýnská a škrobárenská výroba, při poklesu z 3,8 % na 2,5 %,

· zpracování ovoce, zeleniny a brambor, při snížení 2,6 % na 2,1 %.

Důležitost potravinářských oborů se odrazila i v jejich výrobní základně. Zatímco řada jatečních provozů a výroben masa byla v průběhu 90. let uzavřena, přičemž byly vybudovány nové kapacity či staré provozy výrazně rekonstruovány (zejména pro výrobu masných výrobků), pak u oborů, kde došlo ke zhoršení pozice ve výrobní struktuře, byly přebytečné kapacity pouze uzavírány a nebyly vybudovány nové provozy a jen zčásti byly původní kapacity modernizovány. Tímto způsobem postupoval v zásadě i zahraniční kapitál, který vstoupil do výroby potravin v období transformace v rozsahu zhruba 1 mld. USD (údaj k 31.12.1999).

Pozice výroby potravin v EU a v ČR

Produkce potravinářského sektoru v EU, do níž ČR směřuje, činí ročně zhruba 600 mld. EUR. Z celé průmyslové výroby to představuje cca 15 % a produkce potravin a nápojů patří v EU k důležitým sektorům. EU je celosvětově největším výrobcem potravin a nápojů.

Mezi zpracovatelskými odvětvími je potravinářský sektor s 2,6 mil. zaměstnanců na 3. pozici, pokud jde o počet pracovních míst (z toho 30 % je zaměstnáno v malých a středních podnicích, tj. do 249 zaměstnanců).

Pokud jde o potravinářský průmysl v ČR, pak při roční produkci zhruba 230 mld. Kč (vyjádřeno tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách), resp. cca při 13 % z celé zpracovatelské průmyslové sféry, zůstává nosným sektorem tohoto segmentu národní ekonomiky.

Po všeobecném strojírenství vytváří potravinářský sektor s cca 160 tis. zaměstnanci nejvíce pracovních míst (z toho cca 57 % je v malých a středních podnicích). Ukazuje se však, že proces restrukturalizace potravinářského sektoru v zájmu adaptace na nové podmínky, spojené se začleňováním do EU, bude nezbytně dále pokračovat a v podmínkách rostoucí globalizace se odrazí např. v růstu koncentrace, vzniku kapitálově silnějších seskupení apod.

Diskuse:

Na základě úvah a z modelových propočtů predikce lze předpoládat následující vývoj do roku 2005, resp. do roku 2010:

· V potravinové skupině maso a masné výrobky očekáváme do roku 2005 další mírné snížení spotřeby hovězího masa i pokles podílu tohoto masa v masných výrobcích. Naopak poroste spotřeba drůbeže (na 21,5 kg/obyv/rok) a mírně i vepřového masa (na 46,5 kg/obyv/rok). Do roku 2010 se předpokládá stagnace hovězího masa a mírný růst u vepřového masa a drůbeže. Podaří-li se zpracovatelům masa dále zvyšovat podíl výrobků s vyšší přidanou hodnotou a podíl přidané hodnoty na výkonech, lze očekávat, že si tento obor udrží významnou pozici v potravinářské struktuře i ve střednědobé perspektivě;

· Růst spotřeby lze očekávat u mléka a mléčných výrobků (na 215 kg/obyv/rok) a další mírný růst až do roku 2010, avšak bez másla, kde zřejmě nastane další pokles spotřeby (na 3,9 kg/obyv/rok). Také u zpracovatelů mléka se jeví nezbytné podstatnou měrou zvyšovat podíl výrobků vyšší fáze zpracování. Jde např. o rozšiřování podílu a sortimentu zakysaných mléčných výrobků (především jogurtů) v konzumní mlékárenské výrobě. Dosažení růstu podílu přidané hodnoty na výkonech, který je u zpracovatelů mléka nejnižší v celé potravinářské výrobní struktuře, by měl pomoci zastavit další pokles pozice tohoto oboru v uvedené výrobní struktuře;

U produktů rostlinného původu, pokud jde o:

· obiloviny, lze očekávat pokles spotřeby (na 95 kg/obyv/rok) do roku 2005 a další postupný pokles až do roku 2010. Tento trend povede k redukci kapacit v mlýnské výrobě (především menších a středních) s tím, že do roku 2005 se očekává, že bude v provozu cca 30 mlýnů a další vývoj u průmyslových pekáren bude směřovat k vyšší výrobní koncentraci,

· cukr, při stagnaci přímé spotřeby lze očekávat jeho širší využití u uživatelů, zejména výrobců nealkoholických nápojů a to především u nadnárodních společností, které si v procesu globalizace udržují výrazný vliv na trhu. Pokud jde o cukrovary, předpokládá se další postupná restrukturalizace a koncentrace výrobní základny při účasti zahraničního kapitálu,

· rostlinné jedlé tuky a oleje, lze v další dekádě (po vzestupu v 90. letech) očekávat spíše stagnaci spotřeby a u závodů tukového průmyslu hledání dalšího využití kapacit pro nepotravinářské účely,

· brambory, při stagnaci spotřeby v příštích letech lze očekávat další rozšiřování zušlechtěných výrobků z brambor, zpracovávaných ve stále modernějších kapacitách.

Celková výkonnost zpracovatelského sektoru bude záviset na tempu restrukturalizace a vyrovnání se s evropskými standardy a evropským právem, pokud bude vytvořeno obdobné podnikatelské prostředí ve výrobě potravin, jako je v EU (daňový systém, organizace trhu apod.).

Jde o to, aby potravinářská výroba dokázala v co nejvyšší míře zhodnotit zemědělskou produkci a nabídnout sortiment potravin s vysokou přidanou hodnotou jak domácnostem, tak gastronomii.

Literatura:

Mezera, J. a kol.: Panorama potravinářského průmyslu, MZe ČR-VÚZE, Praha 2000

Štiková, O.: Spotřeba potravin a nové výživové trendy jako faktor ovlivňující zemědělskou výrobu (sborník ze semináře: ”Strategie rozvoje zemědělství a výživy do roku 2010”), MZe ČR, Praha 2000

Bílá kniha o zdravozní nezávadnosti potravin - překlad dokumentu Evropské komise: ”White Paper on Food Safety” COM (1999) 719 final, informační studie VÚZE, Praha 2000