Vliv výživy a krmení dojnic na kvalitu mléka

Zdenek Mudřík, Boris Hučko

ČZU Praha, AF, Katedra výživy a krmení hospodářských zvířat

Mléko produkované přežvýkavci, stejně jako mléčné výrobky z tohoto mléka mají mimořádný význam ve výživě člověka. Proč je to právě mléko kravské, kozí či ovčí, které se tak významně uplatňuje ve výživě člověka. Vychází to především z produkce mléka, která u těchto druhů zvířat daleko převyšuje jeho spotřebu pro výživu mláďat a dojením se tyto přebytky dají snadno získat. Potom je to složení mléka, vyšší zastoupení bílkovin i některých minerálních látek v kravském mléce proti mléku mateřskému předurčují toto mléko k jeho využití v lidské výživě, ale i chuťové vlastnosti kravského mléka napomáhají jeho oblibě.

Schopnost produkce mléka závisí primárně na genetickém základu, který určuje míru rozvoje aktivních žlázových tkání v mléčné žláze. Vysoko užitkové dojnice mají několika násobně větší počet žlázových buněk než mají dojnice s nízkou produkcí. Ale realizace geneticky dané produkce mléka je naplňována jen za podmínek dostatečného zásobení dojnice živinami obsaženými v jejich krmné dávce a přeměňovanými v jejím organismu na živiny mléka. Tedy produkce mléka je přímo úměrná příjmu krmné dávky, vyrovnané v obsahu živin a energie, potřebám dojnice pro tvorbu mléka.

Zaměřme se na základní živiny mléka :

Bílkoviny mléka mají vysokou biologickou hodnotu okolo 90, je to v podstatě druhá nejkvalitnější přirozená bílkovina (první je bílkovina vaječná). Hlavními bílkovinami kravského mléka jsou kaseiny, a laktoalbumín, b laktoglobulín a imunoglobulíny. Jejich tvorba s výjimkou albumínu a imunoglobulínů probíhá na polyribozómech endoplazmatického retikula. U laktujících krav probíhá tato syntéza velmi intenzívně. Při jednom oběhu krve přes mléčnou žlázu se v ní resorbuje 40 - 70 % esenciálních aminokyselin. Neesenciální aminokyseliny se syntetizují přímo ve žláznatých buňkách. Pro syntézu 30 litrů mléka s celkovým obsahem bílkovin 1 050 g, je potřeba aby dojnice přijímala denně asi 2 000 g bílkovinných zdrojů. Přitom počítáme s tím, že v předžaludku se mikrobiální činností vytvoří asi 1 400 g bílkovin mikrobiální biomasy. Mikrobiální bílkovina má vysokou biologickou hodnotu - 80 až 85.

Lipidy mléka mimo skutečnost, že jsou zdrojem energie mají i velmi dobré chuťové vlastnosti. Mléčný tuk se liší od tuku depotního, ukládaného v těle zvířat, vyšším podílem mastných kyselin s krátkým a středně dlouhým uhlíkatým řetězcem a zastoupením nenasycených mastných kyselin. Podíl nenasycených mastných kyselin v mléčném tuku je asi 40 %. Pro tvorbu mléčného tuku z mastných kyselin jsou významné :

· Syntéza mastných kyselin s krátkým a středně dlouhým řetězcem z acetátu a butyrátu, které jsou produktem mikrobiální fermentace sacharidů (především celulózy) v bachoru dojnice. Za fyziologických podmínek se z acetátu a butyrátu syntetizuje 60 - 70 % mastných kyselin mléčného tuku.

· Převod mastných kyselin s dlouhým řetězcem z chylomikronů a lipoproteinů do žláznatých buněk mléčné žlázy. Tyto mastné kyseliny mají původ v krmivu. Z celkového množství tuku přijímaného v krmné dávce (200 - 600 g) může být z chylomikronů poskytnuto mléčné žláze až 50 %.

· Potřebný glycerofosfát pro syntézu mléčných lipidů se získává odbouráváním glukózy v procesu glykolýzy.

Laktóza mléka se syntetizuje z glukózy. Na litr mléka se spotřebuje asi 72 g glukózy. Z krve protékající mléčnou žlázou se odebírá 20 - 40 molekul glukózy. Být zdrojem pro syntézu laktózy není jediným úkolem glukózy. V organismu dojnice se glukóza spotřebovává :

· na syntézu laktózy

· na syntézu glycerofosfátu, nutného pro tvorbu mléčného tuku

· na syntézu NADPH velmi důležitého pro tvorbu nenasycených mastných kyselin a cholesterolu

· na tvorbu oxalacetátu nutného pro průnik acetyl CoA do Krebsova cyklu, kde se vytváří volná energie

Při poklesu glukózy v plazmě se snižuje syntéza kaseinů, laktózy, stejně i syntéza mastných kyselin s krátkým a středně dlouhým řetězcem. Klesá vylučování inzulínu, a to znamená i rychlý pokles syntézy mastných kyselin a lipidů v játrech. To všechno má dopad na tvorbu mléka a jeho kvality.

V tomto teoretickém úvodu jsem chtěl poukázat na spojení kvality krmné dávky, obsahu a vyrovnanosti jejich živin s tvorbou jednotlivých složek mléka, ukázat že všechny ty složité metabolické přeměny spojené s tvorbou mléka mají původ v jednoduché praxi, ve výživě dojnic.

Jaké jsou zásady výživy a krmení dojnic pro získávání kvalitního mléka.

1. Systém výživy musí respektovat podmínky výrobní oblasti.

2. V chovech s užitkovostí přes 5 000 litrů mléka za laktaci je vhodné volit celoročně vyrovnanou krmnou dávku postavenou na konzervovaných krmivech. V chovech s nižší užitkovostí je možný systém sezónního krmení, jako stabilizační složka dávky se doporučuje přidávat konzervovaná krmiva.

3. Krmná dávka se skládá jen z kvalitních krmiv.

4. Nutné je dodržovat zásady diferencované výživy dojnic podle fáze laktace.

5. Doporučuje se používat směsné krmné dávky (TMR) a dojnice krmit tak, aby krmivo bylo k dispozici celých 24 hodin.

6. Obsah živin v krmné dávce musí odpovídat skutečné potřebě dojnice.

7. Pro sestavení krmné dávky používáme nutričních hodnot jednotlivých komponentů zjištěných aktuálních hodnot.

8. Dojnice musí mít dostatek zdravotně nezávadné vody v optimální teplotě po celých 24 hodin.

9. Nepoužíváme krmiva obsahující látky jež by mohly ovlivnit senzorickou hodnotu mléka.

Nedostatky ve výživě dojnic se neprojevují samostatně a specificky jen na kvalitě mléka, vždycky dochází k projevům, které manifestují ve více oblastech projevu dojnice. Obvykle prvé nedostatky se projevují v reprodukci a zhoršení zdravotního stavu dojnice. Pak je ovlivněna produkce a kvalita produktu je ovlivňována nakonec. Toto se týká kvality mléka vyjádřeného poruchou tvorby jednotlivých složek mléka. Pokud se týká poruch zjistitelných senzoricky, což není ve většině případů spojeno s tvorbou složek mléka, je to jiné. Látky, které mohou být i nativní povahy ovlivňují vůni a chuť mléka velmi rychle. Jejich ovlivnění však trvá jenom po dobu jejich přítomnosti, nejedná-li se o látky vykazující toxické účinky. Ty mohou narušit zdravotní stav dojnic, který podle stupně narušení ovlivní i kvalitativní hodnotu mléka.

Vážné zásahy do tvorby mléka způsobuje stálá zásoba glukózy v plazmě - glykémie. Vážnost stavu glukózy je zvyšována skutečností, že glukóza není u přežvýkavců terminálním produktem trávení sacharidů. Glukóza se v organismu dojnice vyrábí z různých prekurzorů činností zvanou glukoneogenéza, která probíhá v játrech. Značná část glukózy jako významného zdroje energie pro organismus se odčerpá na odbourávání nadbytečných a nevyužitelných aminokyselin. I relativní dostatek energie v krmné dávce při překrmování bílkovinami vede k projevu nedostatku energie, respektive k jeho prohlubování.

K základním dovednostem zootechnika výživáře patří schopnost sestavení vyrovnané krmné dávky. Kriteria vyrovnané krmné dávky :

1. Obsah potřebného množství živin v krmné dávce :

· Voda

· Energie

· Vláknité sacharidy stimulující činnost bachorových mikroorganismů

· Nevláknité sacharidy - koncentrované zdroje energie

· Proteiny - degradovatelný i nedegradovatelný protein

· Esenciální mastné kyseliny

· Minerální látky - makroelementy i mikroelementy

· Vitamíny

1. množství sušiny v krmné dávce musí souhlasit s chutí dojnice a její ochotou takovéto množství krmné dávky přijmout.

2. Krmná dávka nesmí obsahovat toxické látky ohrožující zdraví dojnice.

Na rozboru mléka, kdy se stanovil obsah bílkovin a obsah močoviny bych chtěl ukázat, co lze z těchto hodnot vyčíst, na co lze usuzovat.