Vývozy pšenice mohou ohrozit kvalitu pečiva
07.08.2000 | ÚZPI
Zvyšující se tlak na export potravinářského obilí do zahraničí může vyústit k nedostatek kvalitní mouky na domácím trhu, což by mohlo mít dopad na kvalitu pečiva. Pšenice z letošní sklizně, původně setá jako potravinářská, se totiž kvůli sníženým kvalitativním parametrům stává pšenicí krmnou, takovou ale nelze na zahraničních trzích jako potravinářskou uplatnit. "Záleží na tom, jak se zachová Státní fond tržní regulace. Pokud umožní neuváženě vyvézt pšenici splňující současné kvalitativní parametry, tak dojde k exportu kvality do zahraničí na úkor kvality obilí na vnitřním trhu," říká předseda představenstva nejstarší tuzemské pekárny Odkolek Martin Turínek.
Pro pekárenskou výrobu je přitom jedním z nejdůležitějších ukazatelů kvality takzvané pádové číslo, které má vliv na kynutí těsta. To by se mělo pohybovat kolem hodnoty 200, většina partiií potravinářského obilí má ale pádové číslo 170 a méně. Podle Turínka by se neměla taková pšenice platit jako potravinářská, protože tak vzniká tlak na vyšší cenu obilí, které skutečně potřebné parametry splňuje. Navíc, pokud by SFTR například v tomto případě nároky na potravinářskou pšenici snížil, budou pekaři nuceni buď vyrábět z méně kvalitní mouky, nebo, pokud kvalitní surovinu vyvezou obchodníci do zahraničí, budou muset za vyšší cenu nakoupit mouku tam. Tím by ale mohly relativně výrazně, zhruba o 15 procent, vzrůst ceny základního pečiva. Další možností je udržení nízké cenové hladiny a krach kapitálově méně vybavených pekáren.
"My máme přitom zájem vyrábět kvalitní produkty," zdůraznil Turínek. Kvalitu podle jeho slov vyžadují i obchodní řetězce a spotřebitel. "Bylo by nekorektní, kdyby se ceny pekárenského zboží zvýšily a zároveň se snížila kvalita výrobků v síti," tvrdí Turínek.
Objem exportu potravinářského obilí do zahraničí je tak velkým rébusem. Statistická čísla a snížená kvalita obilí z letošních žní totiž naznačují v této komoditě dosud neodhadnutelnou bilanci. Z materiálu ministerstva zemědělství zabývající se letošní bilancí obilovin například vyplývá, že na export bude zbývat pouze 150 000 tun pšenice. Licence vydané na třetí letošní čtvrtletí ale počítají s 250 000 tunami, na čtvrté s 50 000 tunami, a kromě toho se uvažuje o úplné liberalizaci obchodu s obilím.
Další články v kategorii Potravinářství
- Americká potravinová revoluce. Úřady tlačí jasnější značení, průmysl se brání (27.05.2024)
- Svaz ekologických zemědělců: Spotřeba biopotravin v Česku roste, ale pomalu (27.05.2024)
- Lidl loni zvýšil tržby o 9,4 pct. a Kaufland o 7,8 pct., otevřely méně poboček (24.05.2024)
- Mořské pochoutky z hor: zenon vytváří podmínky pro chov krevet v Alpách (24.05.2024)
- Daň z cukru v Česku? Ve světě běžná věc, proti obezitě pomáhá, potvrzují studie (24.05.2024)
- U Sokolova spustili stáčírnu nápojů, ročně naplní až 150 milionů plechovek (23.05.2024)
- Tacos, burritos a gyros jsou sendviče, rozhodl americký soud (23.05.2024)
- O udržitelný zdroj bílkovin se starají na hmyzí farmě roboty KUKA (23.05.2024)
- BBC News: Kolem indického koření víří pochyby, zda není zdravotně závadné (22.05.2024)
- Nejhorším jídlem na světě bylo vyhlášeno kari s rybími vnitřnostmi. V žebříčku jsou i dva české pokrmy (22.05.2024)