Z cizokrajných hroznů nemůže být burčák

A je tu burčáková sezóna. Podle nového zákona o vinohradnictví a vinařství z loňského roku začala letos dokonce už prvního srpna, tedy o dva týdny dřív než v minulosti. Končí však stejně jako za starých časů, tedy 30. listopadu.

Jak upozornila mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Daniela Kolejková, není to jediná změna, na kterou by si prodejci i konzumenti bouřícího moku bělavé barvy měli dát pozor. Není totiž jedno, zda si u stánku dáte sklenku burčáku z domácích, či zahraničních hroznů.

Tento kvasící vinný mošt, oblíbený především v Česku, ale i v sousedním Rakousku, kde ho znají pod výstižným názvem Sturm, může totiž požívat označení burčák toliko v případě, že pochází z hroznů tuzemských. Ten, kdo nabídne žíznivým totéž, ale z hroznů cizozemských, musí podle litery zákona oslovovat zákazníky takto: "Nedáte si sklenku částečně zkvašeného hroznového moštu?" Inu, zákon je zákon.

Jako dříve, také podle nových paragrafů může být za burčák označován pouze produkt získaný kvašením hroznového moštu (žádná jablka či chleba), ani stanovený obsah alkoholu se nemění. Prodejci jsou však nově povinni zákazníka informovat o tom, kdo nápoj vyrobil.

"Inspekce se domnívá, že údaj o výrobci pomůže zvětšit tlak na nepoctivé prodejce burčáku, kteří v minulých letech klamali spotřebitele tím, že prodávali nekvalitní napodobeniny," řekla Kolejková a vyjádřila přesvědčení státních inspektorů, že tuzemským vinařům stále více záleží na tom, aby se pod jejich jménem neprodávaly patoky. Přesto však, pro naši jistotu a nejistotu šejdířů, bude státní inspekce prodejce i výrobce tohoto veskrze užitečného zdravotního nápoje kontrolovat.