Zahraniční trhy agrár. komodit: Mléko a mlékár.výrobky 12.3.1999

ZTAK

Zahranicní trhy agrárních komodit VÚZE tel: 02/22000316,317

Mánesova 75 fax: 02/6273020

Praha 2 PSC 120 58 e-mail: tucek@agrec.cz

http://www.vuze.cz

Rada: Mléko a mlékárenské výrobky

Odpovedný pracovník: Ing. Petr Tucek, CSc.

Zpracoval: Ing. Jirina Cupalová

Redakcní uzáverka: 12.3.1999

OBSAH

Seznam zkratek

1. MLÉKO

1.1 USDA: Produkce kravského mléka ve svete v r. 1998 a její výhled na r. 1999

1.2. Nové minimální garantované ceny mléka v Madarsku

1.3 Stabilní produkce mléka na Ukrajine

1.4 Rust produkce mléka v Estonsku

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY

2.1 MÁSLO

2.1.1 Situace na mezinárodním trhu másla

2.1.2 Máslo v Evropské unii

2.2 SUŠENÉ ODSTREDENÉ MLÉKO

2.2.1 Situace a výhled na mezinárodním trhu SOM

2.2.2 Sušené odstredené mléko v Evropské unii

2.3 SUŠENÉ PLNOTUCNÉ MLÉKO

2.3.1 Situace a výhled na mezinárodním trhu SPM

2.3.2 Sušené plnotucné mléko v EU

2.4 SÝRY

2.4.1 Situace a výhled na mezinárodním trhu sýru

2.4.2 Sýry v Evropské unii

3. VLIV LIBERALIZACE AGRÁRNÍHO OBCHODU NA MEZINÁRODNÍ

TRH MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKU

SEZNAM ZKRATEK

AUD Australský dolar

CN Celní nomenklatura

CPV Ceny prumyslových výrobcu

CZV Ceny zemedelských výrobcu

ECU European Currency Unit = Evropská menová jednotka

EK Evropská komise

EMU Evropská menová unie

EUR Euro = menová jednotka Evropské menové unie

FAO Food and Agriculture Organisation = Organizace pro výživu a zemedelství

FOB Free on Board = Volne na palubu lodi. Prodávající je povinen na své náklady

dodat: zboží na lod v nalodovacím prístavu, cistý palubní prejímací lístek, vývozní

povolení a osvedcení o puvodu zboží. Kupující na své náklady najímá lod (lodní

prostor) a nese výlohy a zodpovednost od okamžiku, kdy zboží prešlo zábradlí lodi v

prístavu lodení.

GBP Britská libra

HUF Madarský forint

NZD Novozélandský dolar

NZDB New Zealand Dairy Board = Novozélandská rada mléka

OECD Organisation for Economic Co-operation and Development = Organizace pro

ekonomickou spolupráci a rozvoj

RZ Rozvojové zeme

RUR Ruský rubl

SOM Sušené odstredené mléko

SPM Sušené plnotucné mléko

zeme SVE Zeme strední a východní Evropy

UK GATT Uruguayské kolo GATT

USD Americký dolar

USDA U. S. Department of Agriculture = Ministerstvo zemedelství USA

WTO World Trade Organisation = Svetová obchodní organizace

ZMP Zentrale Markt- und Preisberichtsstelle für Erzeugnisse der Land-, Forst- und

Ernährungswirtschaft GmbH = Ústredí tržního a cenového zpravodajství

pro zemedelské, lesnické a potravinárské výrobky, s.r.o., Bonn

1. MLÉKO

1.1 USDA: Produkce kravského mléka ve svete v r. 1998 a její výhled na r. 19991

Podle prosincového odhadu USDA mela produkce kravského mléka ve 33 sledovaných zemích v r. 1998 dosáhnout 384,9 mil. t, tj. o 1 % více než v r. 1997. Na jejím prírustku se podílely zejména Brazílie, Indie, Cína, Argentina a Austrálie. V r. 1999 ocekává USDA rust produkce o 0,7 % na 387,471 mil. t. Vzhledem k pokracujícím hospodárským potížím produkce mléka v Rusku opet klesne, i když nekterí tamní zpracovatelé tvrdí, že v dusledku rustu cen dovážených výrobku (v RUR) jsou nyní konkurenceschopnejší. Prehled produkce mléka v jednotlivých zemích je uveden v príloze 1.

Stavy dojnic ve sledovaných státech (viz príloha 2) v r. 1998 klesly pri zvyšující se užitkovosti na 129,9 mil. ks. Klesající tendence bude pokracovat také v r. 1999. V tomto roce ocekává USDA jejich pokles na 128,9 mil. kusu.

Pomalý rust produkce mléka v USA, spolu s trvale se zvyšující výrobou sýru, mel v prvních trech ctvrtletích r. 1998 za následek výrazný pokles ve výrobe másla. Ta se snížila v porovnání se stejným obdobím r. 1997 o více než 10 %. V r. 1999 predpokládá USDA rust produkce mléka ve výši 2 %, což by zajistilo dostatek suroviny pro zvýšení produkce másla a SOM a pro trvalý rust výroby sýru.

Produkci mléka v Argentine odhaduje USDA v r. 1998 na 9,4 mil. t, tj. o 4 % vyšší než v r. 1997. V r. 1999 ocekává její vzestup na 9,8 mil. t. Stabilní ekonomická situace a stoupající domácí spotreba v posledních 5 letech zpusobily, že produkce mléka a jeho zpracování se stalo jedním z nejdynamicteji se rozvíjejících odvetví v této zemi.

Také v Brazílii USDA ocekává v r. 1999 další zvýšení produkce mléka. Presto zustane tato zeme významným dovozcem mlékárenských výrobku. Zpomalení tempa rustu domácí ekonomiky se v r. 1999 promítne ve snížení poptávky po domácích i dovážených výrobcích.

Mírný pokles produkce mléka v EU se v r. 1999 projeví jen v mírném posunu skladby výroby mlékárenských výrobku, protože zpracovatelé se soustredí na výrobky, které mají na trhu nejlepší vyhlídky na odbyt.

Výroba mléka v Polsku zaznamenala v r. 1998 podle USDA 1% mezirocní prírustek na 12,1 mil. t, v r. 1999 by mela vykázat další, ponekud vyšší, rust. Polskou mlékárenskou produkci v r. 1998 negativne ovlivnil zejména zákaz dovozu polských mlékárenských výrobku do EU a ruská krize. Pred vypuknutím krize, v r. 1997 a v první polovine r. 1998, smerovalo do Ruska 60 % polského vývozu sýru.

Produkce mléka na Novém Zélandu bude v r. 1998/99 (cerven/kveten) o 2 % nižší než v r. 1997/98 a dosáhne 11,46 mil. t. Prícinou je jednak nepríznivé pocasí, jednak nižší CZV mléka, než se puvodne predpokládalo.

Produkce mléka v Austrálii, na rozdíl od Nového Zélandu, zaznamená v r. 1998/99 (cervenec/cerven) 3% prírustek na 9,9 mil. t. CZV mléka zustaly v r. 1997/98 stabilní a v r. 1998/99 by se mohly zvýšit, v prevážné míre v dusledku znehodnocení australské meny.

1 USDA: Dairy - World Markets and Trade, December 1998

1.2. Nové minimální garantované ceny mléka v Madarsku2

Madarské ministerstvo zemedelství uverejnilo nové minimální garantované ceny mléka platné pro celý rok 1999. Je to novinka proti r. 1998, kdy jiné ceny byly stanoveny pro období leden až srpen a jiné od zárí do konce roku. Cílem cen platných po celý rok je zejdnodušení kalkulace cen mléka. Minimální garantovaná cena pro mléko výberové jakosti ciní 61,60 HUF/l (9,40 Kc/l) v provnání s predchozími 58 HUF/l. Minimální cena mléka 1. jakosti je stanovena na 56 HUF/l (8,50 Kc/l). V dusledku zvýšení minimálních cen by mely stoupnout príjmy producentu mléka o 10 %. Zpracovatelé si však stežují na problémy spojené s nedostecným rustem domácí spotreby mlékárenské produkce a na nízké vývozní subvence a tvrdí, že budou nuceni zvýšit ceny svých výrobku.

2 East Europe Agriculture and Food, 1999, c. 197, s. 19-20

1.3 Stabilní produkce mléka na Ukrajine3

V r. 1998 se produkce mléka na Ukrajine stabilizovala. Dosáhla 13,739 mil. t, tj. témer stejné úrovne jako v r. 1997. Prumerná užitkovost se zvýšila o 19 % na 1 647 kg díky lepší kvalite krmiva a nahradila tak 6,4% pokles stavu dojnic.

3 East Europe Agriculture and Food, 1999, c. 197, s. 9

1.4 Rust produkce mléka v Estonsku4

V r. 1998 dosáhla produkce mléka v Estonsku 733 000 t a v porovnání s r. 1997 se zvýšila o 2 %. Její rust byl zpusoben 4,7% zvýšením užitkovosti na 4 400 kg. Stavy dojnic se mezirocne snížily o 5 000 kusu. Zhruba 55 % mléka produkují velké zemedelské podniky, zbytek pripadá na malé podniky a samozásobitele. Do výberové jakosti bylo zarazeno 71 % vyprodukovaného mléka.

4 East Europe Agriculture and Food, 1999, c. 197, s. 11

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY

2.1 MÁSLO

2.1.1 Situace na mezinárodním trhu másla5

Podle USDA se v r. 1999 zvýší produkce másla ve 30 sledovaných státech o 3 až 4 % na 5,468 mil. t. Výroba by mela výrazneji vzrust v USA, Indii, v Austrálii a na Novém Zélandu (viz príloha 3). V EU predpokládá USDA mírný pokles na 1,739 mil. t. Produkce v Rusku zustane na stejné úrovni jako v r. 1998, tj. zhruba 300 000 t.

Spotreba másla ve sledovaných státech se v r. 1999 zvýší o 2,7 % na 5,142 mil. t. Nejvetší prírustek se ocekává v USA a v Indii. Spotreba v EU se mírne sníží, v Rusku klesne o 5 % na 475 000 t.

V r. 1998 došlo ve sledovaných zemích k poklesu celkového objemu vývozu mlékárenských výrobku. Nejvetší propad zaznamenal vývoz másla, a to o 8 % na 707 000 t v dusledku nižšího exportu z EU (viz príloha 4). Výrazneji omezilo dovoz másla v uvedeném roce Rusko, zatímco USA byly nuceny dovézt více másla (30 000 t), v dusledku znacného rustu cen másla na americkém trhu v prubehu léta a na podzim 1998. Soucasný vývoj cen másla v USA naznacuje, že se jeho dovoz v r. 1999 pravdepodobne omezí na 10 000 t. Celkový vývoz másla ze sledovaných zemí se podle USDA v r. 1999 zvýší zhruba o 1 až 2 % na 718 000 t, díky rustu novozélandských a australských dodávek.

Zatímco v letech 1996 a 1997 EU nekolikrát snížila vývozní subvence na mlékárenské výrobky v souladu s dohodou UK GATT, v r. 1998 prikrocila, v souvislosti s nepríznivým vývojem na mezinárodním trhu a s rustem zásob, k jejich opetovnému zvýšení. Vzhledem ke stabilní domácí produkci mléka odráží objem produkce a vývozu mlékárenských výrobku v EU vývoj tržních podmínek. V dusledku ruské krize bude celkový vývoz másla z EU nižší také v r. 1999. Po mezirocním poklesu ze 235 000 t na 193 000 t v r. 1998 by mel v r. 1999 cinit 190 000 t.

Rusko je nejvetším cistým dovozcem mlékárenských výrobku. Nejvetší dovozní položku tvorí máslo, s odstupem následují sýry. Hodnota jejich dovozu do vypuknutí krize v r. 1998 trvale stoupala. Vzhledem ke zdražení dovážených výrobku, dovoz másla v r. 1998 a 1999 klesá. USDA ho odhaduje na 200 000 t v r. 1998 a na 180 000 t v následujícím roce. Významným dodavatelem mléka, smetany a másla do Ruska je Ukrajina. Ta má s touto zemí v rámci SNS úzké vztahy a celní výjimku na dovozy ukrajinského zboží. Nejvetšími dodavateli másla do Ruska jsou tedy Nový Zéland, Ukrajina a Belorusko.

Exportní ceny másla (FOB západní Evropa) se v r. 1998 udržovaly na vysoké úrovni. K jejich výraznejšímu poklesu došlo po omezení ruské dovozní poptávky, kdy se soucasne projevil na mezinárodním trhu tlak novozélandské a australské nabídky. V dusledku nízké exportní aktivity EU se ceny po vetšinu roku 1998 pohybovaly v rozmezí 1 800 - 1 900 USD/t. Vzhledem k nedostatecné nabídce se ceny másla na vnitrním trhu EU udržovaly po prevážnou cást r. 1998 na vysoké úrovni. Extrémnejší prubeh mela situace na americkém trhu, kde se ceny vyšplhaly v dusledku nízké domácí produkce až na 6 215 USD/t.

Exportní ceny másla (82 %, FOB západní Evropa) v prvních dvou mesících 1999 klesaly. V únoru 1999 se pohybovaly mezi 1 580 a 1 650 USD/t v porovnání s 1 630 - 1 850 USD/t v lednu 1999. Ceny másla na americkém trhu klesly dokonce pod úroven cen na vnitrním trhu EU.

V dusledku bohaté exportní nabídky a nedostecné dovozní poptávky se ceny másla na mezinárodním trhu v dalším období pravdepodobne budou pohybovat na dosažené nižší úrovni.

5 USDA: Dairy - World Markets and Trade, December 1998

2.1.2 Máslo v Evropské unii6

Trh másla v EU byl na pocátku r. 1999 charakterizován poklesem domácí poptávky a výrazným poklesem vývozu do tretích zemí. V omezeném objemu bylo máslo vyvezeno v prosinci 1998, zejména do Ruska a SNS. V únoru spolecná mena EMU, EUR, vuci USD oslabila zhruba o 5 %. Trvalejší oživení exportu do regionu, které platí zboží v USD, však nelze ocekávat. Pokles kurzu EUR sice prinese urcitou konkurencní výhodu, celkovou dovozní poptávku po zemedelských a potravinárských výrobcích však výrazne ovlivnuje hluboká hospodárská krize v jihovýchodní Asii, Rusku a v Latinské Americe.

Od pocátku r. 1999 na trhu másla v EU pokracovala klesající cenová tendence, která zapocala v posledních mesících r. 1998. Ceny se nevyvíjely v clenských zemích zcela jednotne, a to jak u baleného másla, tak u másla v blocích. Od poloviny ledna 1999 bylo máslo nakupováno do intervencních skladu v Irsku a v polovine února také ve Španelsku a v Itálii. V ostatních státech se ceny másla pohybovaly nad úrovní 92 % intervencní ceny. Po zavedení EUR, tj. od 1.1.1999, intervencní ceny másla vyjádrené v národních menách clenských státu EMU zaznamenaly pokles o 1,13 až 1,92 %. Intervencní cena v EUR zustala stejná jako v ECU a ciní 328,20 EUR/100 kg.

6 ZMP Europamarkt - Milch, Butter

Tab. 1: Ceny másla v blocích ve vybraných státech EU (CPV, EUR/kg)

Leden 1999 Únor 1999 Únor 1998

Belgie 3,26 3,19 3,48

Nizozemsko 3,20 3,09 3,45

Nemecko 3,33 3,21 3,60

Francie 3,12 3,08 3,44

Itálie 3,12 3,12 3,45

Pramen: ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse,199,c.1-2,s.3

V posledních mesících v mnoha státech vyvíjely privátní zásoby másla, puvodne urceného pro export, tlak na ceny másla na vnitrním trhu EU. Od 15.3.1999 bude EK poskytovat opet podporu pro privátní skladování másla. Ta bude ve státech, které jsou soucástí EMU, v národní mene o neco nižší, podobne jako intervencní ceny, v dusledku prepoctu z EUR. ZMP ocekává, že zahájení privátního skladování prispeje k odlehcení domácího trhu a ke stabilizaci cen. Otázkou zustává, jak velká bude duvera zpracovatelu v tento zpusob odbytu. V soucasné dobe se ješte ve skladech nachází máslo z r. 1998, které se v dusledku poklesu cen v mnoha prípadech nepodarilo vyskladnit ani za ceny, za které bylo do skladu prijato.

Vzhledem ke snaze producentu mléka omezit jeho dodávky v posledním mesíci hospodárského roku, aby neprekrocily stanovené kvóty, a k oživení poptávky po smetane, másle a sýrech pred velikonocemi, by se mel trh másla v EU v breznu stabilizovat.

Další vývoj na trhu másla v EU bude do znacné míry záviset na vývozních možnostech. Také omezený export sýru a SPM by se projevil ve vyšší produkci a nabídce másla. Zustane-li vývoz másla z EU nadále nízký, bude více másla uskladneno v intervenci.

2.2 SUŠENÉ ODSTREDENÉ MLÉKO

2.2.1 Situace a výhled na mezinárodním trhu SOM7

Produkce SOM ve sledovaných 33 zemích se podle USDA v r. 1998 snížila na 3,073 mil. t. Méne SOM bylo vyrobeno v USA, EU a v Austrálii (viz príloha 5). V r. 1999 ocekává USDA zvýšení výroby na 3,171 mil. t díky jejímu rustu predevším v Austrálii, na Novém Zélandu, v Indii, USA a nekterých jihoamerických státech.

Spotreba SOM se ve sledovaných zemích v r. 1998 snížila o 1,6 % na 2,52 mil. t, v r. 1999 by se mela zvýšit o 6 % na 2,677 mil. t.

V dusledku nízké dovozní poptávky, zejména asijských zemí, klesl v r. 1998 celkový export SOM o více než 3 % na 1,012 mil. t. Vývoz z EU byl o 6 % nižší. Méne SOM vyvezlo Polsko (o témer 20 %), Austrálie (o 4 %) a Nový Zéland (o 8 %, viz príloha 6). Ze sledovaných zemí omezilo dovoz Japonsko a Mexiko. V r. 1999 vychází USDA z predpokladu rustu celkového vývozu SOM ze sledovaných zemí o 4 % na 1,057 mil. t. Zvýšit export by mely Austrálie, Nový Zéland a Polsko. Vývoz z EU stoupne jen mírne. USA vyvezou o 10 000 t méne. Zpomalení ekonomického rustu a další zvýšení domácí produkce mléka v r. 1999 se pravdepodobne projeví v omezení brazilského dovozu SOM.

Exportní ceny SOM (FOB západní Evropa) v r. 1998 klesaly v dusledku nízké dovozní poptávky. Také v prvních dvou mesících r. 1999 zustaly velmi nízké. Pohybovaly se v rozmezí 1 260 - 1 300 USD/t. V posledním období se na mezinárodním trhu sice objevovaly urcité známky mírného oživení poptávky, vysoké zásoby tohoto výrobku v EU ale budou pusobit proti rustu cen. Podle USDA by se v krátkodobém casovém horizontu mohly exportní ceny stabilizovat kolem 1 375 - 1 425 USD/t.

7 USDA: Dairy - World Markets and Trade, December 1998

2.2.2 Sušené odstredené mléko v Evropské unii8

Podle predbežných údaju bylo v EU v prvních 11 mesících r. 1998, v porovnání se stejným obdobím 1997, vyrobeno o 5 % SOM méne. Vzhledem k nízkému exportu sýru ale vykazovala jeho produkce v posledních mesících uvedeného období stoupající tendenci. V prvních 10 mesících r. 1998 EU vyvezla pouhých 153 900 t SOM v porovnání s 260 500 t ve stejném období r. 1997.

Od poloviny ledna 1999 ceny SOM na trhu EU mírne zpevnily. Duvodem byla skutecnost, že se jeho výrobci zacali pripravovat na dodávky do intervencních skladu, které byly zahájeny 1.3.1999. Vzhledem k tomu, že do intervence lze dodávat 4 týdny staré zboží, od pocátku února již bylo možné zahájit výrobu pro intervencní skladování. Po zavedení EUR, tj. od 1.1.1999, stejne jako u másla, také intervencní ceny SOM vyjádrené v národních menách clenských státu EMU zaznamenaly pokles o 1,13 až 1,92 %. Intervencní cena ciní 205,52 EUR/100 kg. S ohledem na ocekávané zpevnení cen v dusledku dodávek SOM do intervencních skladu, došlo k oživení poptávky krmivárského prumyslu. Poptávka potravinárského prumyslu zustala stabilní. K 25.2.1999 bylo v intervencních zásobách v EU 200 773 t SOM.

8 ZMP Europamarkt - Dauermilch, 1998, c. 11-12, s. 4-5

Tab. 2: Ceny SOM ve vybraných státech EU (CPV, EUR/kg)

Leden 1999 Únor 1999 Únor 1998

Nemecko 1,91 1,92 2,02

Nizozemsko 1,92 1,94 2,03

Francie 1,92 1,91 2,01

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch,1999,c.1-2,s.4

Zahájení intervencních dodávek prinejmenším pomuže stabilizovat ceny SOM na vnitrním trhu EU. Další vývoj na tomto trhu bude, stejne jako u másla, ve velké míre záviset na objemu vývozu sýru a SPM. V prípade, že nedojde k zotavení vývozu sýru, více suroviny by mlékárny v EU musely zpracovat na SOM. S tím by souviselo další zvýšení intervencních zásob SOM a pokles jeho cen. Vzhledem k vysokým intervencním zásobám nepredpokládá ZMP žádný stabilizující vliv dodávek SOM v rámci potravinové pomoci do Ruska. Od 12.2.1999 zvýšila EK subvence na podporu vývozu SOM z 82,5 EUR/100 kg na 90 EUR/100 kg.

2.3 SUŠENÉ PLNOTUCNÉ MLÉKO

2.3.1 Situace a výhled na mezinárodním trhu SPM9

Produkce SPM ve 26 sledovaných státech dosáhla v r. 1998 podle USDA 2,696 mil. t. Zvýšila se tak proti predchozímu roku o 6 %, zejména díky vyšší produkci v USA, Argentine, Brazílii, EU a na Novém Zélandu. V r. 1999 by se mela mírne zvýšit na 2,702 mil. t. Méne SPM pravdepodobne vyrobí EU a Nový Zéland (viz príloha 7).

Spotreba SPM ve sledovaných státech v r. 1998 dosáhla 7,5% mezirocního rustu na 2,041 mil. t a v r. 1999 se ocekává zvýšení na 2,058 mil. t. V Rusku se sníží o 11 % na 155 000 t. V ostatních státech zustane stejná jako v r. 1998 resp. stoupne.

V r. 1998 se celkový vývoz SPM ze sledovaných zemí zvýšil o necelá 4 % na 1,101 mil. t, v r. 1999 predpokládá USDA jeho pokles o více než 2 % na 1,075 mil. t. Méne SPM vyveze zejména Nový Zéland, naproti tomu argentinský export bude vyšší (viz príloha 7). V r. 1999 ocekává USDA pokles brazilské dovozní poptávky o 22 % a ruské o 25 %. Alžírsko pravdepodobne doveze o 7 % SPM více.

Prestože dovozní poptávka v r. 1998 výrazne klesla, byly exportní ceny SPM po vetšinu roku stabilnejší než u másla a SOM. Na alžírském trhu konkurovaly dodávkám z EU do urcité míry také dodávky z Nového Zélandu a z východní Evropy. Exportní ceny SPM (26 %, FOB západní Evropa) se v lednu 1999 zvýšily z prosincových 1 500 - 1 600 USD/t na 1 570 - 1 630 USD/t. V únoru klesly na 1 520 - 1 570 USD/t. Ceny SPM v príštích mesících budou stagnovat resp. oslabovat v závislosti na vývoji poptávky na asijském trhu a v menší míre také na vývoji situace v Rusku. Pokud Rusko výrazne omezí dovoz másla, budou se vývozci snažit zvýšit vývoz SPM, aby se zbavili prebytecného tuku.

9 USDA: Dairy - World Markets and Trade, December 1998

2.3.2 Sušené plnotucné mléko v EU10

CPV u SPM na trhu v EU se v polovine února 1999 dále snížily a dosáhly nejnižší úrovne v nekolika posledních letech. Pokles byl výrazne ovlivnen vývojem cen másla a SOM. Vzhledem k tomu, že analytikové prepokládají relativní ustálení cen uvedených výrobku na dosažené úrovni, nemely by se ani ceny SPM dále snižovat. V dusledku sezónního poklesu výroby prumyslu cukrovinek a nízkému vývozu byla poptávka po SPM v posledních týdnech na trhu EU klidná. Export hraje u SPM duležitou úlohu, protože více než polovina produkce se vyváží. Vzhledem k tomu, že EU dodává SPM do vetšího poctu zemí, byl jeho export odolnejší vuci krizím v jednotlivých cástech sveta. V prvních 10 mesících 1998 vyvezla EU 512 600 t SPM. To je o 18 000 t více než ve stejném období 1997. V r. 1999 je ale nutné pocítat s poklesem jak ruského, tak brazilskho dovozu. EK zvýšila od 12.2.1999 subvence na podporu vývozu SPM ze 114 na 120 EUR/100 kg.

I když meli výrobci cukrovinek v EU velké potíže s odbytem, spotreba SPM zustala v tomto oboru stabilní, protože ve spotrebitelské poptávce byl zaznamenán posun ve prospech výrobku s mlécnými náplnemi, resp. s vyšším obsahem mlécné složky.

10 ZMP Europamarkt - Dauermilch, 1999, c. 1-2, s. 3-4

Tab. 3: Ceny SPM ve vybraných státech EU (CPV, EUR/kg)

Leden 1999 Únor 1999 Únor 1998

Nemecko 2,56 2,54 2,64

Nizozemsko 2,61 2,58 2,74

Francie 2,51 2,51 2,66

Belgie 2,55 2,54 2,72

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch,1999,c.1-2,s.4

2.4 SÝRY

2.4.1 Situace a výhled na mezinárodním trhu sýru11

Produkce sýru ve 30 sledovaných státech by mela podle USDA v r. 1999 dosáhnout 12,367 mil. t, což predstavuje proti r. 1998 rust o 1,3 %. Zatímco výroba sýru v Austrálii, Rusku, Argentine, Brazílii, USA a v EU se zvýší, na Novém Zélandu bude nižší o 8 % a v Polsku o 11 % (viz príloha 8).

Stejnou merou jako produkce stoupne také spotreba sýru ve sledovaných zemích, a to na 12,161 mil. t. K poklesu spotreby dojde pouze v Polsku a na Ukrajine, o 4 % na 152 000 t resp. 44 000 t. V ostatních státech se spotreba zvýší, eventuelne bude stagnovat.

Financní a hospodárská krize v jihoasijských státech a v Rusku mela za následek omezení mezinárodního obchodu se sýry. Podle posledního odhadu USDA zaznamenal celkový dovoz sýru do 30 vybraných státu v r. 1998 poprvé po mnoha letech pokles. Snížil se o 0,6 % na 862 000 t. V r. 1999 bude podle USDA pokles dovozní poptávky pokracovat. U celkového dovozu se predpokládá 1,4% mezirocní pokles na 850 000 t. Ze 4 hlavních importéru, Ruska, USA, EU a Japonska, zvýší dovoz pouze posledne jmenovaný. Japonsko je po Rusku druhým nejvetším importérem sýru a v r. 1999 by melo dovoz zvýšit o necelá 3 % na 185 000 t. Japonská spotreba sýru se v tomto roce dále zvýší, cástecne na úkor spotreby masa.

Dovoz do EU v r. 1999 by se mel snížit o necelých 10 % na 111 000 t. U vývozu z EU do tretích zemí se ocekává zhruba 2% pokles na 445 000 t. Pro provnání uvádíme, že v r. 1995 EU vyvezla 549 000 t. Dovoz USA zustane v r. 1999 na stejné úrovni jako v predchozím roce. V dusledku znehodnocení brazilské meny poklesne dovoz sýru do této zeme v r. 1999.

V r. 1997/98 (cervenec/cerven) zvýšila Austrálie export sýru o 19,2 % na 149 000 t. V porovnání s r. 1990/91 se jedná o trojnásobný objem. Hlavním odberatelem je Japonsko. V r. 1998/99 predpokládá USDA další rust australského exportu, o 14,1 %. Opacný trend zaznamenal v uvedených letech vývoj novozélandského vývozu sýru. Ten se v r. 1997/98 (cerven/kveten) snížil, v dusledku omezené ruské poptávky, o 1,7 %. V r. 1998/99 ocekává USDA pokles novozélandského vývozu o 9,5 %.

V Rusku zpusobila financní a menová krize výrazný vzestup cen dovážených mlékárenských výrobku. Dovoz sýru se v r. 1998 snížil ze 280 000 t v predchozím roce na 250 000 t a v r. 1999 by mel zustat na stejné úrovni. Americtí analytikové v dané souvislosti poukazují na to, že mlékárenské výrobky vyrábené v Rusku nejsou z velké cásti pasterizované a mají proto krátkodobou trvanlivost. Krátkodobá skladovatelnost ruských produktu je tak velkým nedostatkem v jejich konkurenci dováženým výrobkum.

Také na pokles dovozní poptávky po sýrech reagovala EU v r. 1998 zvyšováním vývozních subvencí. U nekterých druhu sýru až o 120 %. Ceny cedaru z Oceánie by podle USDA mely zustat v krátkodobém casovém horizontu stabilní kolem 1 850 - 1 950 USD/t (FOB), zatímco exportní ceny z EU (FOB západní Evropa) budou pravdepodobne klesat ke 2 000 USD/t.

11 USDA: Dairy - World Market and Trade, December 1998

2.4.2 Sýry v Evropské unii12

Ceny sýru na trhu v EU od pocátku r. 1999 mírne oslabovaly, zejména krájené sýry. V únoru došlo k poklesu cen také u cedaru a nekterých dalších tvrdých sýru. Prícinou je sezónní pokles poptávky a nepríznivý vývoj exportu do tretích zemí. K urcitému oživení vývozu do Ruska došlo v prosinci 1998 a v lednu 1999. Jeho objem byl však nesrovnatelne nižší než v dobe pred krizí. Od 12.2.1999 EK zvýšila subvenci na vývoz sýru do Ruska na úroven podpory poskytované pro vývoz do ostatních tretích zemí. V prípade, že se v r. 1999 nepodarí výrazne zvýšit export sýru, zustane prostor pro zvýšení domácí produkce velmi omezený.

12 ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse, c. 11-12, s. 4-5

Tab. 4: Ceny vybraných sýru v EU (CPV, EUR/kg)

Leden 1999 Únor 1999 Únor 1998

Nizozemská gouda, mladá, Kolín nad Rýnem 3,20 3,16 3,26

Nemecký ementál, Kempten 4,09 4,06 4,05

Nemecká cihla, 40 %, Kempten 3,12 3,11 3,14

Nemecká gouda, blok, Hannover 3,06 3,02 -

Grana Padano, Itálie 6,15 6,15 6,38

Francouzský ementál, Paríž 4,82 4,76 4,66

Pramen: ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse,199,c.1-2,s.4

3. VLIV LIBERALIZACE AGRÁRNÍHO OBCHODU NA MEZINÁRODNÍ TRH MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKU13

Na 11. výrocní konferenci evropského mlékárenství, která se konala na konci listopadu 1998, prezentoval M. Griffin z FAO studii o vlivu liberalizace agrárního obchodu na mezinárodní trh mlékárenských výrobku. Podle studie bylo UK GATT prvním krokem k liberalizování trhu s agrárními produkty. V dusledku dohody UK GATT došlo ke zmene struktury mlékárenského prumyslu ve svete, protože tato dohoda a ocekávání budoucích obchodních jednání ovlivnují rozhodování o dlouhodobých investicích tohoto oboru. Zeme, které jsou cleny WTO, musí formulovat národní a regionální politiky (napr. návrhy Agendy 2000 v EU) v souladu s dohodou UK GATT. Pokud jde o obchod, dopad UK GATT na výši mezinárodního obchodu zatím nebyl príliš významný, na úrovni jednotlivých zemí je však zcela zrejmý (napr. na zvýšení dovozu v Evrope a v Severní Americe a na omezení vývozních subvencí, zejména v prípade exportu sýru a SPM z EU). V dusledku zaclenení zemedelství do jednání UK GATT jsou spory mezi clenskými státy rešeny v rámci systému na urovnání sporu ve WTO (napr. kanadský cenový systém u mléka, vývoz novozélandského roztíratelného másla do EU).

FAO zpracovává výhled rady agrárních komodit, vc. mléka a mlékárenských výrobku, do r. 2005. Zohlednuje pritom nejen dopad UK GATT, ale také ostatní faktory, protože nekterí významní dovozci (Rusko, Alžír a Saudská Arábie) nejsou cleny WTO a nepodléhají její disciplíne.

Celková dovozní poptávka po mlékárenských výrobcích by mela v r. 2005 podle FAO cinit 44 mil. t. To je o 9,5 mil. t více než dosahovala v první polovine 90. let. Zhruba 7 % svetové produkce mléka by se obchodovalo na mezinárodním trhu (nezahrnuje obchod mezi clenskými státy EU). Tento nízký podíl je výsledkem nekolika faktoru, napr. faktu, že se jedná o výrobky podléhající rychle zkáze, preference cerstvých výrobku v mnoha zemích, pokracující vysoké úrovne protekcionismu na nekterých hlavních trzích ap.

Zhruba dvema tretinami se budou na rustu dovozní poptávky podílet RZ. I když vývoz mlékárenských výrobku z RZ se také zvýší, budou tyto zeme jako celek vykazovat stoupající defecit v obchodu mlékárenskými výrobky. Nejvyšší rust zaznamená dovozní poptávka podle FAO v jihovýchodní Asii. Alžír a Mexiko nadále zustanou významnými trhy. Výraznejší vzestup domácí produkce v nekterých státech, napr. v Brazílii a v Chile, muže mít za následek pokles dovozu mlékárenských výrobku do techto zemí. Jen velmi málo RZ bude v r. 2005 cistými vývozci mlékárenských výrobku. Mezi ne bude patrit Argentina, Chile, Uruguay, Indie a Zimbabwe.

Vyspelé zeme se budou v r. 2005 podílet na celkovém exportu mlékárenských výrobku témer 75 %. V rámci této skupiny dojde k výraznejšímu zvýšení podílu Nového Zélandu a Austrálie díky nízkým nákladum na produkci mléka a omezení subvencovaného vývozu z EU a Severní Ameriky. Podíl Evropy se sníží a podíl Severní Ameriky se zmení jen nepatrne. Dovoz mlékárenských výrobku do vyspelých zemí by se mel zvýšit o 3 mil. t na 13 mil. t (29 % z celkového dovozu) díky prijatému závazku na rozšírení dovozu v rámci dohody UK GATT. U zemí s tranzitivní ekonomikou se podle FAO bude zvyšovat produkce mléka jen omezene. Mírný rust domácí spotreby bude bránit vyššímu vývozu. Soucasne bude modernizace zpracovatelských kapacit tlumit dovozní poptávku.

Exportní ceny mlékárenských výrobku, merené jako souhrnný index jednotlivých obchodovaných komodit, by se v reálné hodnote nemely zvyšovat. Podle FAO bude rust príjmu obyvatelstva v dovážejících zemích stimulovat exportní produkci v zemích s nízkými výrobními náklady mléka.

Dohoda UK GATT umožnuje, aby zeme nekteré výrobky dovážely v rámci preferencních kvót za nižší celní sazbu, než je smluvní clo dohodnuté clenskými státy WTO. Vetšina techto kvót je specifická podle zemí a všechny zeme nemají stejnou možnost v rámci techto kvót dodávat. Zhruba 25 % mezinárodne obchodovaného mléka se vztahuje práve k plnení techto kvót (zejména dovozy do Evropy, Sev. Ameriky a Japonska). Proto, jestliže definujeme mezinárodní trh jako místo, kde si prodávající mohou konkurovat za stejných podmínek, podíl takto obchodovaného mléka (po odectení obchodu v rámci preferencních kvót) predstavuje pouhých 5 % z jeho svetové produkce.

Od poloviny 80. let došlo k významnému posunu od velkoobjemových výrobku (SOM, máslo/máselný olej) k výrobkum s vysokou pridanou hodnotou (sýry a speciální sušená mléka) v oblasti obchodování mimo preferencní kvóty. I když prvne jmenované výrobky v objemovém vyjádrení na mezinárodním trhu stále dominují, jejich podíl se snižuje. V minulosti, kdy exportní zeme na severní polokouli nabízely prevážne subvencované výrobky, charakter subvencních programu urcoval také formu, ve které se prebytky vyvážely. Hlavním zájmem tvurcu politiky v techto zemích bylo spíše odstranení prebytku než rozvoj trhu. Duraz se kladl na vývoz velkoobjemových výrobku. V 90. letech, kdy se prebytky snížily, vývozci rozšírili sortimentní nabídku.

Dynamika dovozní poptávky se také zmenila a v nekterých zemích byly státem rízené agentury, které dríve provádely periodické tendry na dovoz velkého objemu mlékárenských výrobku, nahrazeny vetším poctem obchodních firem. Vzhledem k tomu, že státní dovozy casto souvisely s poskytováním vládních subvencí domácím spotrebitelum, má tato zmena mnohdy za následek pokles celkové dovozní poptávky.

Exportéri, zejména ti, kterí vyvážejí bez subvencí, prešli od vývozu velkoobjemových výrobku k vývozu výrobku více orientovaných na potreby spotrebitelu. Napríklad Nový Zéland, který dodával do býv. SSSR velkoobjemové výrobky, se nyní zameril na rozvoj znackových výrobku pro prodej v ruské maloobchodní síti. V soucasné dobe ciní jejich podíl na novozélandském exportu zhruba 25 %. Takový prístup na trh umožnuje vývozci prodej jeho výrobku v maloobchode pod jeho znackou, národní marketing a propagaci jeho výrobku. To dríve pri vývozu velkoobjemových výrobku urcených k dalšímu zpracování nebylo možné. Zeme, které mely svuj vývoz založený na vývozních subvencích, se postupne preorientovávají na vývoz výrobku s vyšší pridanou hodnotou, které lze exportovat bez použití subvencí. Tento proces je výsledkem adaptace na omezení subvencovaného vývozu v dusledku dohody UK GATT, v dlouhodobém horizontu je prípravou na jeho další možnou redukci pri budoucích jednáních WTO.

V budoucnu by mohlo vést další limitování subvencovaného vývozu v rámci nastávajících jednátní WTO k omezení nabídky velkoobjemových výrobku na mezinárodním trhu na zeme, které je vyrábejí s nízkými náklady, tzn. Oceánie, Argentina, Indie a nekteré jihoafrické zeme. Je treba predpokládat, že také tyto zeme by preferovaly možnost vývozu výrobku s vyšší pridanou hodnotou. Na mezinárodním trhu bude i v tomto prípade dostatecný prostor pro zeme s vyšší CZV mléka, zejména v prípadech výhodnosti geografické polohy, blízkých kulturních zvyklostí, vysoké kvality nebo jedinecnosti výrobku.

Vliv UK GATT na mezinárodní trh mlékárenských výrobku byl z pohledu zmen vyplývajících z míry hospodárského rustu a zmen národních politik spíše omezený a v nekterých prípadech druhoradý. Jeho význam ale spocívá v tom, že zemedelství bylo poprve zahrnuto do mnohostranných obchodních jednání, že poskytuje východisko pro formulování zemedelských politik jednotlivých zemí a položilo základ pro budoucí reformu zemedelského odvetví.

Mezinárodní trh mlékárenských výrobku se v dusledku plnení dohody UK GATT a vývoje svetové ekonomiky stává složitejší, pokud jde o systém obchodu a distribuce, šíri nabízeného sortimentu a stále vetší duraz na uspokojování potreb spotrebitelu. Nekterí spotrebitelé budou požadovat levné výrobky, zatímco jiní budou ochotni zaplatit vyšší cenu za kvalitu a jedinecnost výrobku. Úkolem zemí vyvážejících mlékárenské výrobky je vybrat si trh, na nemž jsou schopné prodávat své výrobky se ziskem, a zamerit své úsilí na uspokojování potreb spotrebitelu na tomto trhu.

13 FAO: The Effect of Agricultural Trade Liberalisation on Global Dairy Markets, November 1998

Zpracovala: Ing. Jirina Cupalová

Príloha 1: Produkce kravského mléka ve vybraných zemích v letech 1994 až 1998 a její predikce pro r. 1999 (USDA, tis. t)

1994 1995 1996 1997 19981) 19992)

Produkce celkem 378 408 380 789 379 893 381 518 384 892 387 471

Z toho:

Severní Amerika

Kanada 7 750 7 920 7 890 8 100 8 200 8 340

Mexiko 7 547 7 399 7 586 7 848 8 000 8 050

USA 69 701 70 500 69 971 71 035 71 375 72 650

Jižní Amerika

Argentina 7 800 8 500 8 900 9 060 9 400 9 750

Brazílie 16 700 18 375 19 480 20 600 21 630 22 495

Západní Evropa

EU 15 120 530 121 740 121 505 121 186 120 478 120 026

Švýcarsko 3 910 3 936 3 856 3 867 3 850 3 840

Východní Evropa

Polsko 11 822 11 420 11 690 11 980 12 100 12 550

Rumunsko 5 215 5 885 5 488 5 390 5 280 5 300

Býv. SSSR

Rusko 42 800 39 300 35 800 34 100 34 000 33 000

Ukrajina 18 138 17 181 16 000 13 650 13 700 13 600

Asie

Indie3) 31 000 32 500 33 500 34 500 35 500 36 000

Cína 5 288 2 764 6 296 6 674 7 200 7 600

Japonsko 8 388 8 382 8 657 8 642 8 550 8 500

Oceánie

Austrálie4) 8 300 8 433 8 957 9 274 9 655 9 930

Nový Zéland5) 9 719 9 684 10 405 11 500 11 640 11 460

1) predbežný údaj, 2) predikce, 3) vždy od 1.4. uvedeného roku do 31.3. následujícího roku, 4) vždy od 1.7. uvedeného roku do 30.6. následujícího roku, 5) vždy od 1.6. uvedeného roku do 31.5. následujícího roku

Pramen: USDA - Dairy: World Markets and Trade, December 1998

Príloha 2: Stavy dojnic ve vybraných zemích v letech 1994 až 1998 a jejich predikce pro r. 1999 (USDA, tis. ks)

1994 1995 1996 1997 19981) 19992)

Stavy celkem 135 081 134 972 132 460 131 112 129 934 128 910

Z toho:

Severní Amerika

Kanada 1 224 1 244 1 237 1 253 1 242 1 240

Mexiko 6 480 6 440 6 440 6 500 6 600 6 700

USA 9 500 9 458 9 361 9 258 9 190 9 135

Jižní Amerika

Argentina 2 300 2 350 2 300 2 400 2 500 2 550

Brazílie 17 500 17 500 17 100 17 067 16 900 16 750

Západní Evropa

EU 15 22 639 22 434 21 940 21 648 21 362 21 088

Švýcarsko 761 759 752 742 735 730

Východní Evropa

Polsko 3 866 3 715 3 442 3 550 3 496 3 400

Rumunsko 1 780 1 778 1 776 1 740 1 690 1 680

Býv. SSSR

Rusko 19 800 18 400 17 450 15 900 14 500 13 400

Ukrajina 8 078 7 818 7 200 6 265 6 265 6220

Asie

Indie3) 31 500 33 000 33 500 34 500 35 000 35 500

Cína 2 018 2 252 2 071 2 120 2 170 2 220

Japonsko 1 052 1 034 1 035 1 032 1 022 1 015

Oceánie

Austrálie4) 1 762 1 786 1 822 1 977 2 002 2 027

Nový Zéland5) 2 808 2 994 3 153 3 260 3 270 3 285

1) predbežný údaj, 2) predikce, 3) vždy od 1.4. uvedeného roku do 31.3. následujícího roku, 4) vždy od 1.7. uvedeného roku do 30.6. následujícího roku, 5) vždy od 1.6. uvedeného roku do 31.5. následujícího roku

Pramen: USDA - Dairy: World Markets and Trade, December 1998

Príloha 3: Produkce másla ve vybraných zemích v letech 1994 až 1998 a její predikce pro r. 1999 (USDA, tis. t)

1994 1995 1996 1997 19981) 19992)

Produkce ve vybraných

zemích celkem: 5 221 5 215 5 133 5 139 5 236 5 468

Z toho:

Severní Amerika

Kanada 88 93 93 90 86 89

Mexiko 22 22 13 15 15 15

USA 588 573 533 522 480 510

Jižní Amerika

Argentina 43 51 52 49 52 55

Brazílie 60 65 70 72 70 70

Západní Evropa

EU 15 1 733 1 750 1 752 1 742 1 748 1 739

Švýcarsko 41 42 40 39 40 39

Východní Evropa

Polsko 160 163 160 178 180 180

Rumunsko 13 16 13 11 9 9

Býv. SSSR

Rusko 488 419 290 280 300 300

Ukrajina 254 219 163 109 110 105

Severní Afrika

Egypt 7 6 7 8 9 10

Asie

Indie3) 1 200 1 300 1 400 1 470 1 600 1 750

Japonsko 80 78 85 87 90 90

Oceánie

Austrálie4) 147 138 153 147 154 157

Nový Zéland5) 297 280 309 320 343 350

1) predbežný údaj, 2) predikce, 3) vždy od 1.4. uvedeného roku do 31.3. následujícího roku, 4) vždy od 1.7. uvedeného roku do 30.6. následujícího roku, 5) vždy od 1.6. uvedeného roku do 31.5. následujícího roku

Pramen: USDA - Dairy: World Markets and Trade, December 1998

Príloha 4: Dovozy a vývozy másla vybraných zemí v letech 1994 až 1998 a jejich predikce pro r. 1999 (USDA, tis. t)

1994 1995 1996 1997 19981) 19992)

Dovozy do vybraných

zemí celkem: 338 414 301 423 397 366

Z toho:

Ruská federace 151 241 113 250 200 180

EU 15 74 78 88 74 79 86

- Spojené království 66 65 65 45 52 56

Egypt 50 49 50 38 40 40

Mexiko 18 7 18 24 15 15

Indie 9 5 2 1 5 10

Ukrajina 10 5 1 3 3 2

Polsko 3 0 0 5 1 1

Rumunsko 4 1 1 2 2 1

Vývozy z vybraných

zemí celkem: 688 675 641 765 707 718

Z toho:

Nový Zéland3) 266 238 238 315 315 320

EU 192 187 176 235 193 190

Austrálie4) 94 85 75 111 105 110

Ukrajina 23 69 95 59 58 55

USA 94 64 19 18 9 6

Kanada 2 6 13 12 12 13

Polsko 8 10 13 3 3 5

1) predbežný údaj, 2) predikce, 3) vždy od 1.6. uvedeného roku do 30.5. následujícího roku, 4) vždy od 1.7. uvedeného roku do 31.6. následujícího roku

Pramen: USDA - Dairy: World Markets and Trade, December 1998

Príloha 5: Produkce SOM ve vybraných zemích v letech 1994 až 1998 a její predikce pro r. 1999 (USDA, tis. t)

1994 1995 1996 1997 19981) 19992)

Produkce ve vybraných

zemích celkem 2 994 3 049 3 073 3 130 3 073 3 171

Z toho:

Severní Amerika

Kanada 59 71 65 65 65 65

Mexiko 20 30 119 127 130 130

USA 558 559 482 550 510 550

Jižní Amerika

Argentina 27 37 37 40 40 45

Brazílie 45 60 50 55 58 60

Západní Evropa

EU 1 188 1 193 1 195 1 145 1 112 1 110

Švýcarsko 24 24 24 22 21 18

Východní Evropa

Polsko 112 128 120 120 118 120

Býv. SSSR

Rusko 210 190 170 170 170 170

Ukrajina 40 35 30 26 27 26

Asie

Indie3) 95 100 105 110 120 130

Cína 34 35 36 40 42 44

Japonsko 184 190 200 200 205 205

Oceánie

Austrálie4) 221 210 229 238 231 264

Nový Zéland5) 168 178 202 211 215 225

1) predbežný údaj, 2) predikce, 3) vždy od 1.4. uvedeného roku do 31.3. následujícího roku, 4) vždy od 1.7. uvedeného roku do 30.6. následujícího roku, 5) vždy od 1.6. uvedeného roku do 31.5. následujícího roku

Pramen: USDA - Dairy: World Markets and Trade, December 1998

Príloha 6: Dovozy a vývozy SOM vybraných 32 zemí v letech 1994 až 1998 a jejich predikce pro r. 1999 (USDA, tis. t)

1994 1995 1996 1997 19981) 19992)

Dovozy do vybraných

32 zemí celkem: 561 550 483 465 468 497

Z toho:

Alžírsko 111 108 55 79 94 97

Mexiko 200 180 127 133 130 130

Japonsko 86 103 75 74 60 60

Brazílie 33 59 71 41 47 42

EU 15 54 46 68 83 79 75

- Nizozemsko 16 18 31 37 35 31

Rusko 16 15 40 10 8 40

Vývozy z vybraných

32 zemí celkem: 852 1 108 767 1 046 1 012 1 057

Z toho:

EU 180 387 231 295 277 279

Nový Zéland3) 151 167 150 215 197 210

Austrálie4) 176 188 167 205 197 220

Polsko 112 98 77 112 90 110

USA 123 164 32 117 145 135

Rusko 50 30 45 40 45 40

Argentina 9 20 22 17 15 20

Kanada 33 44 33 32 25 26

1) predbežný údaj, 2) predikce, 3) vždy od 1.6. uvedeného roku do 31.5. následujícího roku, 4) vždy od 1.7. uvedeného roku do 30.6. následujícího roku

Pramen: USDA - Dairy: World Markets and Trade, December 1998

Príloha 7: Produkce, dovozy a vývozy SPM ve vybraných 25 zemích v letech 1994 až 1998 a jejich predikce pro r. 1999 (USDA, tis. t)

1994 1995 1996 1997 19981) 19992)

Produkce ve vybraných

25 zemích celkem 2 268 2 382 2 449 2 544 2 696 2 702

Z toho:

Severní Amerika

USA 76 78 61 55 61 60

Jižní Amerika

Argentina 102 146 162 166 203 215

Brazílie 175 200 220 231 240 247

Západní Evropa

EU 976 955 990 1 040 1 072 1 063

Býv. SSSR

Rusko 120 110 124 80 100 100

Asie

Cína 265 317 322 350 369 387

Oceánie

Austrálie3) 93 104 113 134 126 126

Nový Zéland4) 333 342 333 366 397 375

Dovozy do vybraných

25 zemí celkem: 350 492 423 438 506 470

Z toho:

Brazílie 53 211 113 105 122 95

Alžírsko 112 70 52 73 109 117

Rusko 16 25 40 60 80 60

Peru 28 30 35 36 35 40

Egypt 18 15 23 25 30 30

Cína 22 15 30 44 44 44

Vývozy z vybraných

25 zemí celkem 1 036 1 127 1 005 1 062 1 101 1 075

Z toho:

EU 567 609 541 505 521 519

Nový Zéland4) 306 318 275 346 359 325

Austrálie3) 74 93 93 109 109 109

Argentina 24 58 55 62 80 92

USA 26 29 18 10 6 4

1) predbežný údaj, 2) predikce, 3) vždy od 1.7. uvedeného roku do 30.6. následujícího roku 4) vždy od 1.6. uvedeného roku do 31.5. následujícího roku

Pramen: USDA - Dairy: World Markets and Trade, December 1998

Príloha 8: Produkce sýru v letech 1994 až 1998 a její predikce pro r. 1999 (USDA, tis. t)

1994 1995 1996 1997 19981) 19992)

Produkce ve vybraných

zemích celkem: 11 194 11 345 11 702 12 051 12 210 12 367

Z toho:

Severní Amerika

Kanada 282 277 289 336 330 333

Mexiko 116 116 110 112 115 117

USA 3 054 3 138 3 274 3 324 3 375 3 440

Jižní Amerika

Argentina 385 370 390 415 420 435

Brazílie 330 360 385 405 421 434

Venezuela 74 76 77 70 66 60

Západní Evropa

EU 5 445 5 596 5 730 5 861 5 885 5 946

Švýcarsko 137 131 133 136 140 140

Východní Evropa

Polsko 129 123 133 158 180 160

Rumunsko 91 90 92 95 94 95

Býv. SSSR

Rusko 285 217 173 165 170 180

Ukrajina 105 72 60 45 44 43

Severní Afrika

Egypt 305 310 325 370 380 385

Asie

Japonsko 30 31 33 34 35 35

Oceánie

Austrálie3) 234 241 268 285 289 319

Nový Zéland4) 192 197 230 240 266 245

1) predbežný údaj, 2) predikce, 3) vždy od 1.7. uvedeného roku do 30.6. následujícího roku, 4) vždy od 1.6. uvedeného roku do 31.5. následujícího roku

Pramen: USDA - Dairy: World Markets and Trade, December 1998

Príloha 9: Dovozy a vývozy sýru vybraných zemí v letech 1994 až 1998 a jejich predikce pro r. 1999 (USDA, tis. t)

1994 1995 1996 1997 19981) 19992)

Dovozy do vybraných

30 zemí celkem: 684 704 720 867 862 850

Z toho:

Rusko 76 79 133 280 250 250

Japonsko 143 157 164 171 180 185

USA 151 153 152 141 155 155

EU 127 99 103 120 123 111

Mexiko 35 18 20 26 30 28

Švýcarsko 30 32 30 23 25 28

Austrálie3) 27 28 33 32 31 32

Vývozy z vybraných

30 zemí celkem: 917 969 941 1 010 994 986

Z toho:

EU 553 549 522 487 453 445

Nový Zéland4) 138 169 173 236 232 210

Austrálie3) 97 111 111 125 149 170

Švýcarsko 59 64 57 61 63 58

USA 25 28 32 38 40 42

Argentina 13 13 11 19 16 20

Kanada 8 14 15 23 20 20

Polsko 17 13 14 16 17 16

1) predbežný údaj, 2) predikce, 3) vždy od 1.7. uvedeného roku do 30.6. následujícího roku, 4) vždy od 1.6. uvedeného roku do 31.5. následujícího roku,

Pramen: USDA - Dairy: World Markets and Trade, December 1998

Príloha 10: CENY MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKU (USD/t, FOB západoevropské prístavy)

Sušené plnotucné mléko 26 %

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII.

1995

1750 - 1900 - 2100 - 2000 - 2000 - 2000 - 2000 - 2200 -

1850 2000 2200 2100 2100 2100 2100 2500

1996

2250 - 2250 - 2000 - 1900 - 1800 - 1750 - 1750 - 1700 -

2300 2300 2100 2050 1950 1900 1900 1850

1997

2000 - 2000 - 1950 - 1850 - 1850 - 1850 - 1800 - 1620 -

2100 2100 2050 1950 1950 1950 1900 1700

1998

1850 - 1730 - 1700 - 1570 - 1600 - 1600 - 1650 - 1600 -

1900 1780 1720 1680 1700 1670 1690 1700

1999

1570 - 1520 -

1630 15701)

IX. X. XI. XII.

1995 2200 - 2200 - 2200 - 2250 -

2500 2400 2400 2300

1996 1700 - 1800 - 1880 - 1825 -

1850 1900 1900 1925

1997 1800 - 1850 - 1850 - 1850 -

1850 1900 1900 1900

1998 1550 - 1550 - 1500 - 1500-

1650 1650 1600 1600

1) predbežný údaj

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch,1999,c.1-2

Pokracování prílohy 10

Sušené odstredené mléko

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII.

1995

1800 - 1900 - 2100 - 2050 - 2050 - 2000 - 2000 - 2000 -

1850 2000 2200 2150 2150 2150 2150 2150

1996

2100 - 2000 - 1900 - 1850 - 1800 - 1750 - 1700 - 1600 -

2200 2100 2000 1950 1900 1850 1800 1700

1997

1775 - 1800 - 1700 - 1700 - 1650 - 1600 - 1575 - 1460 -

1875 1880 1750 1750 1700 1650 1625 1560

1998

1600 - 1500 - 1450 - 1400 - 1400 - 1370 - 1340 - 1350 -

1650 1600 1500 1500 1500 1400 1370 1400

1999

1270 - 1260 -

1300 13001)

IX. X. XI. XII.

1995 2050 - 2000 - 2000 - 2150 -

2200 2250 2250 2250

1996 1620 - 1700 - 1700 - 1730 -

1720 1800 1800 1830

1997 1600 - 1650 - 1650 - 1600 -

1650 1680 1680 1650

1998 1300 - 1250 - 1250 - 1300 -

1400 1400 1350 1350

1) predbežný údaj

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch,1999,c.1-2

Pokracování prílohy 10

Máslo 82 %

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII.

1995

1700 - 2000 - 2300 - 2100 - 1900 - 1900 - 1900 - 2200 -

1800 2100 2400 2300 2100 2200 2200 2500

1996

2400 - 2300 - 2000 - 1900 - 1700 - 1700 - 1650 - 1650 -

2500 - 2400 2100 2050 1750 1750 1750 1750

1997

1850 - 1950 - 1900 - 1750 - 1600 - 1600 - 1700 - 1800 -

1950 2050 2000 1850 1650 1650 1750 1820

1998

2250 - 2000 - 1950 - 1850 - 1800 - 1720 - 1850 - 1850 -

2350 2100 2000 1980 1900 1750 1880 1900

1999

1630 - 1580 -

1850 16501)

IX. X. XI. XII.

1995 2400 - 2500 - 2500 - 2400 -

2600 2700 2700 2500

1996 1650 - 1650 - 1650 - 1700 -

1750 1750 1750 1800

1997 1800 - 2000 - 2250 - 2250 -

1900 2100 2350 2350

1998 1800 - 1750 - 1700 - 1750-

1850 1800 1800 1850

1) predbežný údaj

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch,1999,c.1-2

Príloha 11: Teritoriální struktura dovozu mlékárenských výrobku z vybraných zemí do CR v lednu 1998 a 1999 (zaokrouhleno)

Stát Leden 1998 Leden 1999

t mil. Kc t mil. Kc

CN 04 Dovoz celkem - 114,0 135,8

Mléko a mlékárenské Z toho:

výrobky, ptací vejce, prírodní EU - 62,2 80,5

med - Nemecko - 37,8 48,2

Slovensko - 20,6 19,9

Polsko - 12,3 27,0

CN 0401 Dovoz celkem 112 7,6 317 9,6

Mléko a smetana, Z toho:

nezahuštené, bez prídavku EU 109 7,3 89 5,4

cukru a jiných sladidel - Nemecko 107 7,3 87 5,4

CN 0402 Dovoz celkem 64 2,4 72 1,7

Mléko a smetana, Z toho:

zahuštené nebo slazené Slovensko 53 1,3 52 1,1

CN 0403 Dovoz celkem 407 15,4 1 560 41,6

Jogurty Z toho:

EU 402 15,2 1 037 29,5

- Nemecko 378 14,3 1 036 29,4

CN 0404 Dovoz celkem 34 1,1 8 0,3

Syrovátka, též zahuštená Z toho:

nebo s prídavkem cukru EU 34 1,1 8 0,3

nebo jiných sladidel - Nemecko 8 0,3 4 0,2

CN 0405 Dovoz celkem 22 1,6 58 3,8

Máslo a oleje z mléka, Z toho:

pomazánky z mlécných EU 22 1,6 58 3,8

tuku - Nemecko 19 1,4 58 3,8

CN 0406 Dovoz celkem 849 75,1 1 058 73,8

Sýry a tvarohy Z toho:

EU 283 33,4 465 41,4

- Nemecko 128 14,0 127 9,4

Slovensko 140 16,3 147 13,7

Polsko 266 12,2 424 16,5

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J.·Ševcíková, VÚZE

Príloha 12: Teritoriální struktura vývozu mlékárenských výrobku z CR do vybraných zemí v lednu 1998 a 1999 (zaokrouhleno)

Stát Leden 1998 Leden 1999

t mil. Kc t mil. Kc

CN 04 Vývoz celkem - 441,7 - 301,2

Mléko a mlékárenské Z toho:

výrobky, ptací vejce, EU - 105,0 - 72,2

prírodní med - Nemecko - 24,1 - 16,7

- Nizozemsko - 61,4 - 33,4

Libanon - 69,4 - 82,5

Rusko - 84,0 - 17,8

Slovensko - 43,0 - 36,4

Madarsko - 15,0 - 3,6

CN 0401 Vývoz celkem 2 412 21,9 241 2,8

Mléko a smetana, Z toho:

nezahuštené, bez prídavku Madarsko 1 727 14,0 2081) 1,71)

cukru a jiných sladidel

CN 0402 Vývoz celkem 3 003 173,9 3 111 137,6

Mléko a smetana, Z toho:

zahuštené nebo slazené EU 1 533 79,5 1 253 49,3

- Nizozemsko 1 045 53,3 784 30,1

Libanon 314 18,2 514 26,7

Rusko 297 20,6 106 5,0

Slovensko 279 19,1 195 14,6

CN 0403 Vývoz celkem 770 21,4 418 10,3

Jogurty Z toho:

Slovensko 471 11,3 418 10,3

CN 0404 Vývoz celkem 1 252 7,3 1 420 8,1

Syrovátka, též zahuštená Z toho:

nebo s prídavkem cukru EU 1 162 5,8 1 265 5,6

nebo jiných sladidel - Nemecko 751 4,2 751 3,9

CN 0405 Vývoz celkem 1 148 75,2 407 22,2

Máslo a oleje z mléka, Z toho:

pomazánky z mlécných Rusko 791 51,1 240 12,8

tuku

CN 0406 Vývoz celkem 1 488 117,5 1 401 99,4

Sýry a tvarohy Z toho:

EU 116 10,5 60 4,9

- Nizozemsko 64 5,7 20 1,5

Libanon 629 46,2 829 55,8

Slovensko 123 10,5 110 8,9

Rusko 120 10,0 1712) 10,702)

1) vývoz do Chorvatska, 2) vývoz do Bosny a Hercegoviny

Pramen: Celní statistika

Zpracoval: J.Ševcíková, VÚZE