Zakázané vepřové získává v Izraeli stále větší oblibu

MF Dnes 25.1.2000

Zakázané veprové získává v Izraeli stále vetší oblibu

Jeruzalém - Prumysl na zpracování veprového masa, které je od biblických casu pro muslimy a židy zapovezené z náboženských duvodu, nyní v Izraeli zažívá rozkvet. Odstartoval jej hlavne mohutný príliv ruských imigrantu, kterí tolik nehledí na náboženské ani civilní zákony. Chov prasat je v Izraeli povolen pouze palestinským obcanum z krestanské menšiny v zemi, kterí mohou jejich maso konzumovat. Proto také Knesset (parlament) nikdy jeho konzumaci nemohl zakázat. Na 120 000 prasat, která se v soucasnosti v Izraeli porážejí, prichází do mrazáku a obchodu jakoby pokoutne. Fotografie poražených zvírat jsou zakázané a jen vzácne se mohou objevit jejich snímky v chlévech. Podle Gabriela Eichenwalda, reditele závodu Mizra, který je nyní nejvetší v zemi, prichází dnes veprové v podobe rízku, šunky a vídenských párku na stoly trí milionu izraelských "hríšníku", tedy poloviny obyvatel zeme. Ackoliv jde o zákaz náboženského puvodu, požívání veprového a výrobku z nej se zdržují i mnozí nepríliš nábožensky založení Izraelci. Jak pripomenul casopis The Jerusalem Report, jde o potraviny doporucované od tretího století krestanské éry jako "symbol odlišení" mezi vyznavaci Krista a judaismu. Podle izraelského zákona z roku 1949 ve všech verejných stravovacích zarízeních, napríklad ve školách nebo v ozbrojených silách, jsou jediné povolené potraviny vyrobené podle židovského rituálu, tedy "košer". Vepr predstavuje antitezi "košer". Velkou zmenu však zpusobili imigranti z bývalého Sovetského svazu, kterí do Izraele zacali pricházet v 70. letech. Dnes jich je zde milion - asi 20 procent obyvatelstva. Podle Jerusalem Reportu zákaz požívání veprového pochází z Písma svatého a od prastarých dob toto zdržování, stejne jako praxe obrízky u chlapcu, bylo chápáno jako vernost zákonum judaismu. Ti, kdo prežili nacistický holocaust za druhé svetové války, vyprávejí, že nemálo židu radeji obetovalo život, než by okusili veprové, které jim nekdy bývalo predkládáno pod pohružkou smrti, jestliže je nepozrou. Na základe rituálního zákazu, jejž racionalistictí židé vysvetlují hygienickými duvody, totiž aby se zabránilo nákaze lidí trichinózou prenášenou prasaty, se v krestanských kruzích verilo, že "židé verí ve vepre". Casopis také upozornil, že nedávno v oblasti Aškelonu osm ruských pristehovalcu, rezníku prodávajících veprové, dostalo pokutu od soudu s oduvodnením, že "vepr v židovské tradici byl vždy symbolem odpornosti". Odhaduje se, že tech 9000 tun veprového, které zeme vyrábí, konzumuje asi 800 000 imigrantu z Ruska a bývalých sovetských republik, stejne jako dalších 200 000 zahranicních pracovníku a pres milion Izraelcu, ovšem vždy témer v ilegalite.

(CTK)