Založení městského pivovaru

Budějovické pivovarnictví se stalo zdrojem pohádkových příjmů nejen pro budějovické měšťany, ale i pro královskou pokladnu. Výnosnost obchodu s pivem vedla městskou radu k rozhodnutí zřídit městský pivovar. Po jednáních s měšťany nakonec skutečně došlo v roce 1495 k založení vlastního pivovaru. Městská rada si vyhradila právo vařit "bílé" pivo, připravované z pšeničného sladu, měšťané směli nadále vařit pivo tzv. tmavé nebo také červené ze sladu ječmenného. Dohody bylo dosaženo mimo jiné také proto, že se městská rada zavázala plnit za měšťany některé finanční dávky. Pravděpodobně se jednalo o tzv. hromniční daň, odváděnou panovníkovi ve výši 400 kop grošů. Místo na stavbu pivovaru bylo nalezeno v Široké ulici a trakt domu směřoval k Rožnovské bráně. Místo bylo zvoleno i s ohledem na blízkost řeky, odkud pivovar bral vodu. Sla dovna byla umístěna v zadním traktu staré radnice (na rohu Radniční a Biskupské ulice). Podle dohody z roku 1495 měl pivovar pouze jednu varnou pánev. Od samého počátku pivovar velmi dobře prosperoval. Později, v první polovině 16. století, byl pivovar rozšířen až do dnešní Divadelní ulice, vedle zmíněné brány. Již v roce 1516 byla v městském pivovaru postavena další varná pánev a o něco později ještě jedna. Vzrůstající prosperitu městského pivovaru s nelibostí nesli právováreční měšťané. Nelíbilo se jim zejména, že je město vyloučilo z dodávek piva do okolních poddanských vsí. Také sladovníci přišli o část zisků, protože městský pivovar bral slad výhradně ze své sladovny. Řevnivost také narůstala mezi samotnými právovárečnými občany. První pokus řešit problémy nastal na samém počátku roku 1510 - tedy již pouhých patnáct let po založení městského pivovaru. Tehdy došlo k dohodě mezi sladovníky, sládky a městskou radou. Spory byly na čas utlumeny, ale brzy se měly rozhořet znovu.