Zemědělci se zbavují chovů krav

Z kravínů na Vyškovsku houfně mizí skot. Družstva si nemůžou dovolit dlouhodobě prodělečnou výrobu mléka. Kvůli nízkým výkupním cenám jsou připravení stávkovat.

Jogurt z Německa, máslo z Polska. Žádné mléko od kraviček z Vyškovska. České mléčné výrobky se na pultech obchodů stávají výjimkou. Zemědělci jsou totiž kvůli neúprosné ekonomice nucení rušit stáda skotu. Velice silně je postižený i vyškovský okres.

„Oproti stavům skotu v devadesátých letech je dnes Vyškovsko zhruba na šestatřiceti procentech,“ potvrdil ředitel Mlékařského odbytového družstva Morava ve Vyškově Vlastimil Kratochvíl.

Zemědělci se skotu zbavují stále rychleji. Jenom od června do prosince loňského roku poslali na jatka skoro tisíc kusů. A další je rychle následují. Na konci roku 2008 si ponechávala nížkovická společnost Agria ještě třetinu skotu oproti původnímu stavu. Už v těchto dnech se ale kravíny začínají rychle vyprazdňovat. Během pár týdnů v nich nezůstane jediná kráva.

Dojnice končí na jatkách

„Ještě před půldruhým rokem jsme měli pět set dojnic. Do konce února budeme úplně bez rohů. Starší kusy jdou na jatka. Připuštěné a schopné se snažíme prodat,“ řekl viditelně otřesený ředitel společnosti Agria Jiří Juřička. Družstvo k tomu donutily nízké výkupní ceny za mléko. „Minulý měsíc jsme prodávali za šest korun čtyřicet haléřů. Výrobní cena je kolem devíti korun. Tak to funguje už nejméně deset let zpátky. Nešlo to donekonečna,“ posteskl si Juřička.

Ani budoucnost nevidí moc růžově. „Zaměříme se na rostlinnou výrobu jako ostatní. Určitě budeme zápasit s přebytky. Možná jednou budeme topit obilím a pít mléko ze sóje,“ podotknul ředitel Agrie. Uvolněné kravíny se bude pokoušet prodat podnikatelům. Ze situace je znepokojený, a proto je připravený zapojit se do případné stávky, kterou zemědělci podle dostupných informací plánují na konec ledna. „Určitě vyšleme zástupce, kteří se jí zúčastní,“ dodal Juřička.

Podle ředitelky okresní agrární komory ve Vyškově Heleny Burešové prezident agrární komory kvůli krizi v chovu skotu, hlavně co se týče mléka, vyjednává s ministerstvem zemědělství. Výsledky zatím nejsou známé. Pokud ale agrární komora neuspěje, vyhrožují zemědělci další stávkou.

Družstvům se nevyplatí nejenom prodej mléka, ale i hovězího masa. Jeho výkupní cena je podle Burešové zhruba jednadvacet korun a u býka zhruba čtyřicet korun.

Podle Kratochvíla z mlékařského odbytového družstva bývaly velké chovy skotu v Rychtářově, Drnovicích, Rostěnicích, Rousínově, Hruškách, Šaraticích a v dalších obcích. Dnes tam člověk nenajde jedinou krávu. „Posledními Mohykány zůstávají například Švábenice, Dědice, Velešovice, Křenovice, Brankovice. Mají ale minimální chovy,“ dodal Kratochvíl.

I když je chov skotu prodělečný, větší množství si ho ponechává například Krásensko. Nemělo by totiž komu spásat trávu z obrovských luk. „Máme víc než pět stovek hektarů travnatých ploch. Co bychom s nimi dělali? Všechny dotace na trávu jsou podmíněné chovem přežvýkavců. Zůstává proto i chov ovcí,“ řekl ředitel krásenského družstva Kojál Ladislav Ševčík.

Neruší jen chov skotu

Ale i v Krásensku se zbavují alespoň prasat. Ruší chov devadesáti prasnic a dvou tisíc vepřů. Posledního čuníka čeká porážka koncem ledna roku 2009. Bez prasat je už prakticky celý vyškovský okres. Zemědělci se jich zbavili převážně ke konci loňského roku. I v tomto případě je k tomuto kroku donutily nestabilní a nízké výkupní ceny masa. Cena vepřového se v uplynulých dnech pohybovala kolem jednatřiceti korun za kilo živé váhy. Do České republiky se tak dováží vepřové maso hlavně z Holandska a Dánska.

Zemědělci jsou vesměs ve ztrátě, přestože díky hrozbě stávky na podzim dotlačili ministerstvo zemědělství, aby vrátilo do rozpočtu dvě miliardy, které chtělo omezit. „Bez dotací bychom si ani neškrtli. Musíme bojovat za to, abychom dostali dotace bez zkrácení. Jedině tak můžeme být konkurenceschopní ostatním státům EU, které dostávají podporu v plné výši,“ objasnil tehdy Cyril Sigmund z družstva Agros ve Vyškově-Dědicích.

Nevyplácí se ani rostlinná výroba. V porovnání s cenami na začátku loňského roku klesla například cena pšenice na polovinu, kukuřice na třetinu.