Zemědělství EU: kvóty na mléko, redukce cen obilí a rýže, vyšší dovoz z Afriky

Rada ministrů zemědělství, která se minulý týden sešla v Bruselu, diskutovala o návrhu reforem Společné zemědělské politiky v oblasti obilovin, mléka a rýže. Komisař pro zemědělství, rybolov a rozvoj venkova Franz Fischler pak informoval o stavu jednání se Světovou obchodní organizací (WTO). Francie navrhla zastavit všechny formy exportních dotací u exportů pro subsaharskou Afriku po dobu jednání s WTO.

Komisař Fischler zdůraznil, že vytváření cen evropských obilovin musí být dostatečně pružné, aby obstály na vnitřních i vnějších trzích. Proto se musí zredukovat úroveň intervenční ceny o pět procent. "Také musíme uznat, že hlavní faktor, který k tomuto narušování trhu přispívá, je efekt měsíčních příplatků," vysvětlil Fischler. Zkrátka, musíme dovolit intervenci hrát roli pouze jako záchranná síť, a nikoliv hrát na trhu ve tvorbě cen."

Komisař si také stěžoval na nízkou konkurenceschopnost v sektoru mléka, kde cena placená výrobcům je o 30 % výš než ekvivalent ve světě, proto podíl EU na trhu klesá. Rada před nedávnem reagovala částečným snížením institucionálních cen, což Franz Fischler považuje za nedostatečné pro dlouhodobou konkurenceschopnost sektoru. Proto navrhuje další snížení cen a prodloužení režimu kvót na odběr mléka do roku 2015. "Kvótní režim by zajistil produkci mléka v méně úspěšných oblastech," domnívá se komisař pro zemědělství a rozvoj venkova.

I v pěstování rýže navrhla Komise radikální reformu, spočívající hlavně v drastické redukci garantované ceny s přiměřenými kompenzacemi postiženým tradičním pěstitelům na jihu Evropy, aby byl zachován typický charakter krajiny.

Komisař Fischler také informoval přítomné ministry o pokračujících jednáních se Světovou obchodní organizací. "Zůstávám optimistou. Jsme od počátku realisty, posunuli jsme domácí politiku správným směrem a budeme v tom pokračovat. Jak předseda jednání Harbinson navrhl, další práce je nutná v oblasti vývozních úvěrů, potravinové pomoci, koncepci strategických produktů, zvláštních zárukách pro rozvojové země, či správě kvót," řekl Fischler. V návrzích WTO se komisaři nelíbí například nevyváženost ve vztahu k nejslabším rozvojovým zemím a upřednostňování velkých vývozců.

Podle Fischlera ani Spojené státy neakceptují všechny Harbinsonovy návrhy. Mnohé z rozvojových zemí podle něj vítají výjimky pro přístup na své trhy, ale obávají se omezení šíře výhod na evropských trzích. Proto sepsaly s EU a dalšími zeměmi návrh přijmout místo Harbinsonova receptu raději snížení cel podle receptu tzv. "Uruguayského kola" jednání. "Většina členů WTO, celkem 75 zemí, sdílí tuto pozici," uzavřel komisař. Francie poté přišla s iniciativou uvalit moratorium na veškeré formy vývozních dotací pro export do subsaharské Afriky po dobu jednání s WTO, poskytování výhod v přístupu na trh všech rozvinutých zemí pro každou africkou zemi a zavedení opatření, které by zamezily nestabilitě cen surovin a trendu jejich snižování. "Evropská unie vždy byla v čele snah zajistit integraci rozvojových zemí do mezinárodního obchodu, de facto je největším dovozcem potravin z nejchudších zemí. Myšlenky předložené Francií představují zajímavou iniciativu. Přirozeně budou muset být důkladně analyzovány, zejména ve vztahu k procesu z Doha," komentoval francouzský návrh Franz Fischler.