„I vlny jsou tmavohnědé...“
10.12.2007 | Lidové noviny
Tisíce lidí, někteří sužovaní bolestmi hlavy a nevolností z dusivého pachu ropy, se s kbelíky a lopatami snaží očistit pláže, které v sobotu zamořila ropa z proraženého tankeru. Nejhorší ekologickou havárii, jakou kdy Jižní Korea zažila, se snaží kromě 7500 policistů, členů pobřežní stráže i dobrovolníků zvládnout také 105 lodí.
„Tohle už není moře, jaké jsme znali. Všechno se zbarvilo do tmavohněda. Vlny jsou tmavohnědé, pláže jsou pokryté nánosem mazlavé hmoty,“ citovala agentura AFP jednoho z místních obyvatel. Z hongkongského tankeru Hebei Spirit uniklo do Žlutého moře více než 10 000 tun ropy, když do něj v pátek narazil jihokorejský člun s jeřábem.
Vlivem velkého větru a silných proudů se utrhlo lano, jímž byl přivázán k vlečné lodi. Tanker Hebei Spirit kotvil asi 11 kilometrů od břehu a čekal na vyložení nákladu 260 000 tun ropy z Blízkého východu. Až včera se podařilo utěsnit poslední trhlinu, z níž nadále unikala ropa. Plocha zamořeného pobřeží, kterou nyní místní úřady odhadují asi na 17 kilometrů délky, už by se neměla zvětšovat. I tak se v moři a na pobřeží ocitlo více než dvakrát větší množství ropy, než při dosud nejhorší ekologickém neštěstí, které Jižní Koreu postihlo v roce 1995. Vláda již kvůli úniku ropy vyhlásila „stav katastrofy“.
Na moři pobřežní hlídky rozmístily speciální zátarasy, které mají bránit další ropě dostat se k pobřeží. Tmavá mazlavá tekutina už stihla přebarvit peří racků na tmavo a ohrožuje rybí farmy rozmístěné kolem pobřeží. Pláž Mallipo, která patří k nejmalebnějším v Jižní Koreji, je důležitou zastávkou pro stěhovavé ptáky, jako jsou bekasíny, divoké kachny či potápky.
Pohroma pro podnikání
Rybář Čche Kjong-hwan přišel pomoci s čištěním, ale oblast, kde žije třicet let, podle něj nemá naději. „S Mallipo je konec,“ říká, když mluví o ekonomickém dopadu katastrofy. Jeho manželka už z ropy na pobřeží onemocněla, trpí závratěmi a nevolností. V oblasti, kam ropa dorazila, je asi 4000 námořních farem a žije tu přes 60 tisíc lidí, které živí převážně rybolov, chov ryb a turistický ruch.
V loňském roce sem přijelo více než 20,6 milionu turistů a letos do září zaznamenaly statistiky 18 milionů návštěvníků. Katastrofa postihla i místní restaurace servírující mimo jiné pokrmy ze syrových ryb. „Od pátku, co se roznesla ta zpráva, jsem neměla žádné zákazníky,“ říká I Ok-hwa, která dříve měla kolem 200 zákazníků denně. „Nevím, jak si budu vydělávat na živobytí a z čeho zaplatím nájem. Bojím se, že situace bude stejná nejmíň rok.“
Další články v kategorii Venkov
- Novým předsedou Českého svazu včelařů se stal bývalý ministr zemědělství Nekula (16.12.2025)
- Fotosoutěž pro Juniory ČSCHMS (11.12.2025)
- Most získá vytoužené jezero. Postup pro bezúplatný převod schválila vláda (10.12.2025)
- Blíží se sezona kaprů (09.12.2025)
- Operační program Životní prostředí 2014–2020 završil úspěšné období: tisíce projektů, miliardové investice, lepší ovzduší i voda (09.12.2025)
- Ministerstvo zemědělství poskytne v příštím roce 50 milionů korun na opravy kulturních prvků venkova. Zvýšilo maximální výši dotace na projekt (04.12.2025)
- Španělsko čelí africkému moru prasat, EU vyzývá k rychlým opatřením (03.12.2025)
- Pardubice plánují obnovu rybníčku Netušílek, měl nejvíc druhů obojživelníků (01.12.2025)
- Veterináři si stěžují na rozpočet. Poslední kapkou byla slintavka (01.12.2025)
- Ministerstvo životního prostředí vydalo jednotné enviromentální stanovisko pro hlavní stavbu vodního díla Nové Heřminovy (01.12.2025)

Tweet



