Aktuální agrární rozpočet EU a detailní pohled na veškeré podpory do rakouského zemědělství v regionálních a strukturálních souvislostech

BULLETIN VÚZE

č. 3/2002

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

Rakousko

Aktuální agrární rozpočet EU a detailní pohled na veškeré podpory do rakouského zemědělství v regionálních a strukturálních souvislostech

VÚZE, únor 2002

OBSAH

1.Úvod *

2.Aktuální společný rozpočet EU a výdaje do zemědělství *

2.1 Zdroje financování a rozpočet na rok 200l *

2.2 Výdaje na zemědělství v roce 1999 *

2.3 Porovnání podpor do trhu s podporami na rozvoj venkova *

3.Podpory do zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství *

3.1 Vyrovnávací platby a prémie vyplácené v rámci SZP *

3.1.1 Plošné prémie *

3.1.2Prémie za chov hospodářských zvířat *

3.1.3Výrobkové prémie *

3.2 Náklady skladování a podpory do zpracování a prodeje *

3.2.1Náklady skladování *

3.2.2Podpory na zpracování a prodej *

3.3 Rozvoj venkova *

3.4 Program ochrany životního prostředí (ÖPUL) *

3.5 Zvyšování kvality v rostlinné a živočišné výrobě *

3.6 Strukturální opatření *

3.7 Vývozní dotace, příspěvky k pojištění proti krupobití, mrazu aj. *

3.8 Ochrana před horskými potoky a lavinami a ochranné vodní stavby *

4.Regionální a strukturální politika Rakouska v roce 2000 *

4.1 Období let 1995 až 1999 *

4.2 Období let 2000 až 2006 *

4.3 Podpory poskytnuté podle čl. 33 NR č. 1257/99 k usnadnění přizpůsobovacího procesu a k rozvoji venkovských oblastí *

4.3.1Výsledky roku 2000 *

4.3.2Výhled na období let 2001 až 2006 *

Závěry *

Přílohové tabulky *

1. Úvod

Cílem tohoto materiálu je představit vybrané kapitoly rakouské “Zelené zprávy”, tj. dokumentu, který se legislativně opírá o 375. Spolkový zákon a na jehož základě se zacíleně směřuje k zajištění výživy obyvatelstva, jakož i k zachování celoplošně provozovaného, výkonného rodinného zemědělství malostrukturního typu. Ve zkratce je označován jako “Zemědělský zákon” a v současnosti se opírá o legislativní úpravu z roku 1992, resp. o § 9 uvedené novely. Poslední vydání je již 42. “Zelenou zprávou” o situaci v rakouském zemědělství.

Prakticky jsou poprvé zachyceny všechny druhy podpor ve prospěch rakouských zemědělců s cílem získat základní představu, jak celý daný podpůrný systém funguje v návaznosti na rozhodující legislativní normy společného agrárního trhu a na národní právní úpravy. Jsou zachyceny všechny platné podpůrné programy a konkrétní jednotlivá opatření související s realizací stávajících agrárně politických nástrojů.

Ve 2. kapitole je ve stručnosti popsán společný rozpočet EU a zejména ty části společných zdrojů, které plynou do zemědělství.

Ústředními částmi této informace jsou kapitoly 3 a 4. V kapitole 3 jsou zachyceny veškeré podpory do zemědělství Rakouska při zásadní diferenciaci na podpory financované z EAGFL - sekce garance) a ze strukturálních fondů. Jedná se obecně o systémy značně komplikované, pro českou odbornou veřejnost málo přehledné a srozumitelné, kde se vzájemně prolíná celá řada starších nařízení, platných již jen do profinancování závazků přijatých v rámci předchozího plánovacího období 1995 až 1999. Další potíž spočívá v tom, že dříve přijaté programy se musí harmonizovat s NR č. 1257/1999, jehož principy se musí povinně realizovat od počátku roku 2001.

Pokusíme se tedy shrnout a analyzovat, na základě detailního studia rakouské “Zelené zprávy 2000”, všechny druhy podpor s jasným vymezením, z jakých zdrojů jsou financovány, tj. společných či národních (státní, zemské) a zda přicházejí z EAGFL či fondů strukturálních. A protože agrární podpory mají zcela zřetelnou regionální dimenzi, byla pozornost upřena rovněž na regionální hlediska, jmenovitě na úzkou návaznost a propojenost agrární politiky s regionální a strukturální politikou (kapitola 4).

Zdůrazňujeme, že i když se jedná o vyčerpávající odpověď na otázku, které všechny podpory existují v Rakousku, není ve všech případech ani v rakouském originále uplatněna jednoznačná kategorizace platných podpor a v tomto smyslu nemohou ani autoři předložit plně vyčerpávající odpovědi na vznikající otázky.

Touto informací se české odborné veřejnosti dostává poprvé možnost seznámit se v komplexním pojetí s rakouským systémem podpor do zemědělství a to ve všech zmiňovaných souvislostech. Systém, kde se navzájem úzce prolínají povinná opatření SZP s národními agrárně politickými nástroji koncipovanými zjevně tak, aby přinášely rakouským zemědělcům co největší prospěch. Vysoká míra přizpůsobivosti Rakouska přijímaným strategickým změnám v rámci prakticky permanentně reformované SZP je velkým poučením i pro české zemědělství.

Rakousko bylo zvoleno za demonstrační příklad nejen proto, že je blízké svým rozměrem ČR a provozuje své zemědělství ve zhruba obdobných půdně klimatických podmínkách, ale zejména proto, že předkládá veřejnosti na stránkách “Zelených zpráv” velmi důkladné a transparentní analýzy všech přijímaných opatření.

2. Aktuální společný rozpočet EU a výdaje do zemědělství

Ve srovnání se součtem národních rozpočtů 15 členských států je rozpočet za EU celkem velmi nízký. Odpovídá zhruba rakouskému spolkovému rozpočtu. Vycházíme-li z objemu veřejných výdajů za všechny členské státy, představuje rozpočet EU zhruba jen 2,4 % těchto výdajů. V relaci k hrubému domácímu produktu (v tržních cenách) jsou výdaje EU ve výši 1,2 % rovněž poměrně nízké. Příčinou je skutečnost, že doposud bylo fakticky převedeno do společné agendy EU, včetně společného financování, jen málo úkolů. Jediným skutečně integrovaným hospodářským odvětvím je zemědělství, a to je také důvodem, proč výdaje do zemědělství představují poměrně velký podíl ze společného rozpočtu EU.

Tab. 1 - Vývoj společného rozpočtu EU za období let 1960 až 2001

Pramen: Komise EU

2.1 Zdroje financování a rozpočet na rok 200l

V porovnání s národními rozpočty je rozpočet EU odkázán téměř výlučně na vlastní prostředky. Horní limit vlastních prostředků EU vymezený jako určité procento hrubého národního produktu určuje možný objem příjmů a tím i výdajů EU. V rámci Agendy 2000 se Evropská rada v Berlíně (24. až 25. března roku 1999) usnesla, že bude dosud platný strop (limit) vlastních prostředků ve výši 1,27 % hrubého národního produktu zachován až do roku 2006 a že z těchto zdrojů bude financováno rozšiřování EU o další země. Šéfové států a vlád členských států EU se v Berlíně dohodli na novém finančním výhledu na období let 2000 až 2006. Evropský parlament, Rada ministrů a Komise se zavázaly, že při vypracovávání ročních rozpočtů nepřekročí částky uvedené ve finančním výhledu. Rozpočet EU je naplňován ze čtyř hlavních finančních zdrojů, které jsou vytvářeny takto:

· z daně z přidané hodnoty (vlastní prostředky);

· z hrubého národního produktu (vlastní prostředky);

· z agrárních cel a odvodů za cukr a izoglukózu;

· z cel.

K těmto finančním zdrojům přistupují ostatní příjmy jako úroky z prodlení a pokuty, platby úředníků EU z titulu odvodu daní a sociálních dávek a případně přebytky z předchozích rozpočtových roků (tab. 2 a tab. 3 v příloze).

Graf 1 - Financování rozpočtu EU v roce 2001

Graf 2 - Vydané prostředky na rozpočet EU v přepočtu na obyvatele

1) z německého “Mittelaufbringung”

2) včetně ostatních příjmů ve výši 1 597,3 mil. EUR dosahují celkové příjmy 92 569,4 mil. EUR.

Pramen: Úř. věstník EU L 56/01

Transferové platby členských států do společného rozpočtu EU jsou dány úrovní spotřeby v jednotlivých členských státech (DPH - vlastní prostředky) a disponibilního celkového příjmu (hrubý národní produkt - vlastní prostředky). Finanční zdroje vytvářené z tzv. vlastních prostředků - HNP slouží ke zbytkovému (dodatečnému) financování v případě, že ostatní zdroje nestačí k plnému pokrytí nezbytné finanční potřeby. Na úhradě této zbytkové potřeby prostředků se podílejí jednotlivé členské státy EU ve výši, která odpovídá podílu jejich hrubého národního produktu na úhrnném HNP EU. Usnesením Evropské rady “o tvorbě vlastních prostředků” bude při vyčleňování společných zdrojů postupně snižována váha DPH (vlastní prostředky) a posíleno čerpání ze zdrojů hrubého národního produktu (vlastní prostředky).

V tab. 2 v příloze jsou zachyceny sazby DPH za jednotlivé produkční faktory platné v členských zemích EU-15. Z uvedených údajů vyplývá, že mezi členskými zeměmi existují výrazné diference nejen v absolutní výši této sazby, ale i v sazbách mezi jednotlivými faktory. Celkové rozpětí kolísá mezi 4 % a 25 %. Jednotné sazby na všechny skupiny produktů existují jen v Dánsku (25 %), Švédsku (25 %), Finsku (22 %) a Spojeném království (17,5 %). Tato tabulka mj. potvrzuje, že cíl, dospět k vyrovnání soutěžních podmínek na agrárních trzích jednotlivých členských zemí zdaleka nebyl naplněn, vyžádá si ještě značného sjednocovacího úsilí a že tedy i podmínky pro provozování zemědělství jsou v jednotlivých zemích ještě značně odlišné.

Tradiční vlastní prostředky jsou tvořeny agrárními odvody (zejména zemědělskými cly a odvody za cukr) a cly. Zemědělská cla jsou konstruována na zásadě preference Společenství a vyrovnávají rozdíl mezi nižšími dovozními cenami ze třetích zemí a vyššími agrárními cenami na společném trhu. Podíl těchto prostředků (vnější cla EU a agrární vyrovnávací odvody) na společných zdrojích EU klesl následkem zrušení celních bariér v období let 1999 až 2000 z 29 % na 15 %. Ve stejném období rovněž klesly příjmy z DPH ze 70 % na 37 %. Souběžně s tímto vývojem se zvýšila relativní váha vlastních prostředků čerpaných z hrubého národního produktu na 49 %. To zároveň také znamená, že se ekonomická výkonnost členských států projevuje stále výrazněji v příspěvkovém klíči. Podle usnesení Evropské rady z 24. až 25. března 1999 má tento vývoj pokračovat. Změna struktury tvorby vlastních prostředků (příspěvků do společného rozpočtu), schválená na berlínském summitu, může nabýt platnosti teprve po ratifikaci všemi členskými státy, tedy nejdříve od začátku roku 2002.

Graf 3 - Rozpočet EU na rok 2001

Německo zůstává nadále s odstupem největším plátcem příspěvků EU do společné pokladny (vyjádřeno netto pozicí), následují Francie, Velká Británie a Itálie. Porovnáme-li na bázi rozpočtových dat roku 1999 placené příspěvky s návratností prostředků a uvážíme-li i všechny ostatní parametry, náleží Německo, Spojené království, Nizozemsko a Švédsko k nejvýznamnějším čistým plátcům Společenství. Významnými čistými plátci jsou i všechny další vyspělé země EU s výjimkou Španělska, Řecka a Portugalska (tab.7 v příloze).

Rozpočet EU 2001 předpokládal výdaje ve výši 92,6 mld.EUR (= 1 275,6 mld. ATS, resp. 3 059 mld. Kč), což proti předchozímu roku znamená navýšení o 3,4 %. Agrární výdaje (EAGFL-sekce garance) byly rozpočteny na úroveň 43,7 mld. EUR (=601 mld. ATS), tj. o 5,1 % vyšší než v roce 2000. Poměrně výrazný nárůst zemědělských výdajů souvisí s přijatými reformními kroky schválenými v rámci Agendy 2000. Na rok 2001 a 2002 byla tedy naplánována větší dynamika růstu výdajů při jejich reálném poklesu od roku 2003. Druhou nejvyšší položku rozpočtu EU představuje oddíl strukturální politiky, na rok 2001 - stejně jako v roce 2000 - téměř 32 mld. EUR (440 mld. ATS). Okamžitá vstupní výpomoc, určená kandidátským ZSVE byla za stejné období zvýšena, a to z 1,9 na 2,2 mld. EUR. U výdajů na vnitřní politiku se počítá se vzrůstem o 2,7 % a u výdajů na zahraniční politiku s 13,9% vzrůstem. Správní výdaje na řídící orgány počítaly s částkou 4,7 mld. EUR (65 mld. ATS) při 5,3 % podílu na celkovém rozpočtu EU (tab. 3 v příloze).

Tab. 3 v příloze ilustruje v prvé části strukturu finančních příspěvků naplňujících společný rozpočet EU. Dominantní roli při tvorbě rozpočtu zde sehrává povinný příspěvek vymezený určitým procentem z hrubého národního produktu (takřka 50 %), dále příjem za vybrané DPH (více než třetina), cla a agrární odvody.

Ze struktury celkových výdajů EU plyne obecně kritizovaná skutečnost, že agrární výdaje (EAGFL - sekce garance) zaujímají na těchto výdajích nepřiměřeně vysoký podíl (v roce 2001 47,2 %). Spolu se strukturálními opatřeními představují více než čtyři pětiny celkových výdajů.

Analyzujeme-li si podrobněji věcné zaměření těchto strukturálních podpor (viz dolní část tab. 3 v příloze) pak je zřejmé, že venkovskému prostoru jsou k dispozici, pokud nabídne potřebné projekty, další podpory a to ať již v rámci “Cílové oblasti 1”, “Cílové oblasti 2”, projektů vyhlašovaných v rámci “Společné iniciativy”, ale i z kohézního fondu.

Je zřejmé, že Rakousko se zásadně přizpůsobilo nabídnutým možnostem a věnuje rozhodující pozornost projektům zacíleným na rozvoj venkova, protože na tyto může vynaložit velký objem prostředků v plném souladu se strategickými záměry EU a také s významnou podporou z bruselské pokladny (subkap. 2.3, graf 6).

V tab. 4 v příloze je uveden základní finanční rámec celkových plánovaných výdajů EU na plánovací období 2000 až 2006. Z tabulky je zřejmé, že se zásadně nemění jak struktura jednotlivých položek v rámci celkových společných výdajů tak i objem plánovaných prostředků limitovaných “Agrární směrnicí”. Finanční rámec však již počítá i s náklady na rozšíření EU o vybrané ZSVE a to již od roku 2002. Je zřejmé, že tato plánovaná vydání včetně prostředků na předvstupní podpory, nejsou zatím čerpána, ale mají zůstat pro dané účely k dispozici.

Za zmínku stojí také údaj, že plánované prostředky na úhradu závazků souvisejících s profinancováním společných potřeb EU kolísají kolem jednoprocentní hranice v relaci k celkovému hrubému národnímu produktu zemí EU.

2.2 Výdaje na zemědělství v roce 1999

“Zprávu o agrárních výdajích za rok 1999” (EAGFL - sekce garance) dokončila Komise EU v listopadu 2000.

Celkové výdaje za oblast EAGFL - sekce garance činily v roce 1999 39,8 mld. EUR. Ve srovnání s rokem 1998 (38,7 mld. ECU) vzrostly o 2,6 % (tab. 5 a tab. 6 v příloze). Vysvětlení spočívá v následujících faktorech (viz též graf 4):

· U rostlinných produktů se výdaje zvýšily proti roku 1998 o 172 mil. EUR (+0,6 %). Zatímco u polních plodin zůstaly výdaje zhruba na stejné úrovni jako v předchozím roce, vzrostly zejména společné výdaje na trhu cukru a textilních rostlin, což bylo dáno hlavně zhoršujícími se cenovými vlivy na světovém trhu. Nižší výdaje za odvětví produkce ovoce a zeleniny byly dány nižšími náklady, jež obvykle narůstají se stahováním produkce z trhu v případě nadprodukce a nižšími výdaji na subvencování banánů. Na trhu s vínem vznikly úspory v důsledku neuspokojivého čerpání prémií vyplácených za likvidaci vinohradů.

· U živočišných výrobků byla potřeba prostředků na regulaci trhu proti roku 1998 o 191 mil. EUR (-2,0 %) nižší. Nižší výdaje u hovězího masa (proti roku 1998 o13 %) byly dány hlavně zvýšením spotřeby. Vyšší výdaje v případě skopového a vepřového masa byly způsobeny hlavně růstem zásob na vnitřní trhu Společenství, pro který byly charakteristické nízké ceny. Nedávné úspory v odvětví produkce mléka byly dány vyššími příjmy z doplňkového odvodu za přebytečné dodávky mléka, než předpokládal plán.

· Na doprovodná opatření bylo proti roku 1998 vynaloženo o 741,2 mil. EUR více prostředků. Tento nárůst výdajů proti roku 1998 (+29 %) dokládá rostoucí význam těchto doprovodných opatření v rozpočtu EU. Z plánovaných prostředků směřujících do této skupiny podpor připadá 75 % na agroenvironmentální opatření. Tyto zvýšené výdaje jsou podmíněny především rostoucím významem tohoto podpůrného nástroje. Od roku 2000 jsou doprovodná opatření integrována a vedena pod označením “Venkovský rozvoj”, který se z rozhodnutí Agendy 2000 stává druhým nosným pilířem zemědělské politiky EU.

Graf 4 - Výdaje na zemědělství (EAGFL- sekce garance) v roce 1999 v odvětvovém členění

Pramen: Úř. věst. EU L56/01

Graf 5- Vložené a zpětně získané prostředky v rámci agrárních výdajů EU (EAGFL-sekce garance) za rok 1999

Pozn.: Sestaveno podle tab. 8 v příloze.

Pramen: Komise EU, BMF

· V případě ostatních druhů opatření (potravinová pomoc, boj proti podvodům atd.) musely být výdaje proti roku 1998 zvýšeny o 252 mil. EUR.

V tab. 5 v příloze je zachycen časový vývoj výdajů z EAGFL - sekce garance ve prospěch zemědělství za období let 1997 až 2001. V posledních letech, v souvislosti s reformou SZP stoupají výdaje proto, že narůstají přímé podpory v důsledku odsouhlaseného poklesu vnitřních institucionálních cen. Základní struktura těchto výdajů se v průběhu let příliš nemění a směřuje zhruba ze dvou pětin do tržních řádů regulujících rostlinné produkty a z jedné čtvrtiny do tržních řádů k usměrňování živočišných výrobků. Za uvedené období zhruba dvojnásobně vzrostly podpory do rozvoje venkova a to z toho důvodu, že od roku 2000 je rozvoj venkova podporován i z EAGFL - sekce orientace. Z detailnějšího rozboru je zřejmé, že z celé řady tržních řádů hrají určující roli polní plodiny a z nich pak především obiloviny (výdaje pro rok 2001 jsou odhadovány na 13,5 mld. EUR), dále pak z živočišné výroby produkty chovu skotu (cca 8,3 mld. EUR) a významné podpory vcházejí do rozvoje venkova (cca 4,5 mld. EUR).

V tab. 6 v příloze jsou shrnuty výdaje ze EAGFL - sekce garance, tak jak vcházejí ve prospěch jednotlivých členských zemí EU v roce 2000. Dané tržní organizace postihují celkem 80 % všech výdajů z EAGFL - sekce garance v teritoriálním členění.

Posuzujeme-li výdaje v členění podle formy užití, podílely se v roce 1999 na celkových výdajích vývozní dotace 14,1 % a na intervence připadlo 85,9 % všech výdajů. Pod pojmem intervence v pojetí společného rozpočtu EU rozumíme cenové vyrovnávací výpomoci (31,9 mld. EUR tj. 94,0 % všech intervenčních výdajů), skladovací podpory (1,6 mld. EUR tj. 4,6 %), stahování z trhu (Marktrücknahmen) (346 mil. EUR tj. 1,0 %) a orientační prémie (Ausrichtungsprämien) (154 mil. EUR tj. 0,5 %).

Nejdůležitějším intervenčním nástrojem jsou cenové vyrovnávací platby. Do této skupiny náleží platby poskytované na hektar půdy, na plochy úhorů, prémie poskytované za chov hospodářských zvířat, zpracovatelské a odbytové výpomoci, podpory za uvádění půdy do klidu a důchodové výpomoci.

Intervenční výdaje ve formě skladovacích podpor (viz uvedených 4,6 %) se člení ze 36 % na výdaje do soukromého skladování a ze 64 % na výdaje do veřejného skladování. Intervence ve formě stahování z trhu se týkají jen několika odvětví (produkty z vinařství, ovocnářství a zelinářství a rybářství). Orientační prémie jsou vypláceny ve prospěch produkce tabáku, ovoce a zeleniny, produktů z vinařství a mléčných výrobků.

Sledujeme-li tyto výdaje za rok 1999 v členění na jednotlivá odvětví, připadlo 44,9 % z celkových zdrojů na polní kultury (1998: 46,3 %), následuje hovězí maso s 11,5 % (1998: 13,3 %) a mléčné výrobky se 6,3 % (1998: 6,7 %).

Francie zůstává nadále s 23,7% podílem na úhrnných výdajích, jež jsou k dispozici v garanční sekci EAGFL, nadále největším příjemcem těchto prostředků (tab. 7 v příloze). S velkým odstupem následuje Německo s 14,6% podílem, Španělsko s 13,2 %, Itálie s 11,8 % a Spojené království s 9,9% podílem. Uvedení největší příjemci těchto prostředků čerpali takřka tři čtvrtiny (73,2 %) společných zdrojů. Tyto největší členské země se na celkovém rozsahu zemědělské půdy EU podílejí cca 80 % (tab. 24 v příloze).

Rakousko obdrželo v roce 1999 844,4 mil. EUR, tj. 2,1 % úhrnných prostředků EAGFL-sekce garance při 2,5 % podílu na celkovém půdním fondu EU (tab.7 v příloze).

Přičteme-li k celkovému půdnímu fondu EU zemědělskou půdu ČR, dostali bychom se k 3 % podílu na tomto fondu a z takto konstruovaného podílu bychom mohli hrubě orientačně odvozovat i náš podíl na EAGFL, pokud by pro nově vstupující země platila stejná pravidla.

2.3 Porovnání podpor do trhu s podporami na rozvoj venkova

Berlínským usnesením Evropské rady z března 1999 byl schválen druhý nosný pilíř zemědělské politiky. Rakousko využilo “Program rozvoje venkova” optimálně, což plně potvrzuje graf 6, kde jsou prostředky určené k rozvoji venkova porovnány s prostředky určenými na společnou organizaci trhu.

Tři sloupce grafu porovnávají výdaje na společné tržní organizace (zahrnují rostlinnou a živočišnou výrobu) s výdaji na rozvoj venkova. V prvním sloupci je charakterizován agrární rozpočet EU, kde připadá 84 % všech prostředků na podpory tržních organizací a zbývá 16 % na rozvoj venkova.

Analyzujeme-li strukturu prostředků, jež vstupují do rakouského agrárního rozpočtu ze zdrojů EU, dostáváme relaci 57 % ve prospěch tržních organizací ku 43 % ve prospěch rozvoje venkova. Sledujeme-li úhrnný zemědělský rozpočet Rakouska, vynakládá tato země na rozvoj venkova 67 % a na tržně orientovaná opatření pouze 33 % celkových prostředků.

Široká účast rakouských zemědělců na projektech ÖPUL, narůstající prostředky na vyrovnávací příplatky a zesílená podpora opatření směřujících k posílení venkova signalizují perspektivnost konceptu trvalé udržitelnosti jako výchozího bodu zemědělské politiky Rakouska.

Graf 6- Porovnání prostředků věnovaných na tržní organizace s prostředky určenými k rozvoji venkova (rok 2000)

3. Podpory do zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství

Agenda 2000 stanoví nejdůležitější rámcové podmínky pro SZP na období let 2000 až 2006 (tab. 4 v příloze). Pro výdaje na regulaci agrárního trhu byl stanoven finanční rámec v průměrné roční výši 40,9 mld. EUR (v cenách 1999). Agrární reformou z roku 1992 byl nastoupen nový směr SZP s výraznější orientací na trh a životní prostředí. Dohodnuté snížení intervenčních cen obecně posiluje konkurenceschopnost a podporuje přizpůsobování výroby poptávce. Snižování intervenčních cen probíhá postupně a je pokryto vyššími přímými platbami v relaci k obhospodařované ploše či chovaným hospodářským zvířatům.

Rok 2000 byl co do výše podpor ve znamení realizace principů agrární reformy. Při implementaci Agendy 2000 využilo Rakousko plně možnosti uplatnit národní úpravy a posílilo tím konkurenceschopnost zemědělských a lesnických podniků.

V roce 2000 bylo vynaloženo do zemědělského sektoru Rakouska celkem 28,0 mld. ATS z prostředků EU, státu a spolkových zemí (tab. 11 v příloze). Největší podíl je financován z prostředků EU (15,2 mld. ATS, z toho cca 7 mld. ATS na vyrovnávací platby a prémie podle ustanovení SZP), na národní úrovni byly poskytnuty podpůrné prostředky na jednotlivá opatření v poměru 60 : 40, z toho stát 6,6 mld. ATS a země 6,2 mld. ATS (graf 7). V relaci k státním podporám nadproporčně vysoké zemské výdaje jsou dány tím, že země si některá opatření financují z vlastních zdrojů a na druhé straně tím, že se některé země podílejí na opatřeních z více než 40 %. Agrární rozpočet 2000 je předznamenán uskutečňováním prvních reformních kroků v rámci Agendy 2000. Proti minulému roku se výdaje zvýšily o 1,4 mld. ATS, tj. o 5 % (viz též graf 8). Příčiny tohoto nárůstu byly dány:

· snížením intervenčních cen v souladu s Agendou 2000 s následnou potřebou vyplácet vyšší přímé platby na plochu a hospodářské zvíře,

· výrazným zvýšením prostředků na podpory investic do zemědělství,

· dokončením financování opatření v “Cílové oblasti 5b” a sektorových plánů.

Graf 7 - Podpory v roce 2000 (Celkem 28 mld. ATS = 100 %)

1) Ostatní:

· náklady na skladování

· podpora zpracování a prodeji

· podpora do lesního hospodářství

· výzkum, vzdělávání a poradenství

· degresívní kompenzační platby

· vývozní dotace

· pojištění proti krupobití aj.

Pramen: BMLFUW, II B 5

Graf 8 - Vývoj podpor do zemědělství a lesního hospodářství za období let 1996 až 2000 (mld. ATS)

Pramen. BMLFUW

Zvýšením plošných prémií ve srovnání s rokem 1999 bylo podnikům vyplaceno navíc cca 400 mil. ATS. Prémie vyplácené na hospodářská zvířata se zvýšily celkem o 450 mil. ATS, především následkem zvýšení prémií ve prospěch krav bez tržní produkce mléka a prémií ve prospěch samčího skotu, ale i zvýšením extenzifikační prémie, zavedením jatečné prémie a extenzifikační prémie dojnicím na horách. Program ochrany životního prostředí si v roce 2000 vyžádal o něco méně prostředků, protože k realizaci nově přijatých programů ÖPUL dojde až v roce 2001. V případě investičních podpor jednotlivým podnikům byly na straně jedné poprvé vyplaceny prostředky na opatření v rámci rozvoje venkova, na straně druhé bylo v roce 2000 dokončeno financování významné části na podpory plynoucích z příslibů z předchozího programovacího období. Totéž platí logicky pro oblasti zpracování a prodeje resp. pro sektorové plány a čl. 33 (Adaptace a rozvoj venkovských oblastí), resp. se týká podpor odsouhlasených v rámci starého programovacího období, tj. opatření v “Cílové oblasti 5b”. Výdaje na vývozní dotace (Erstattungen) u obilovin, mléka, masa a vína činily v roce 2000 cca 872 mil. ATS.

Podpory, které byly v roce 2000 vyplaceny přímo rolníkům, dosáhly celkového objemu 19,7 mld. ATS (EU a spolková vláda 16,5 mld. ATS, zemské vlády 3,2 mld. ATS). Podpory do zemědělství a lesnictví pro rok 2001 byly odhadnuty na cca 29,0 mld. ATS. Kromě prostředků ze zdrojů EU a spolkové vlády jsou do nich započítány i odhadnuté výdaje spolkových zemí a očekávané dodatečné prostředky ze zdrojů EU ve výši cca 2 mld. ATS.

Podpory do zemědělství a lesnictví v rozčlenění podle příslušných opatření jsou uvedeny v následující tab. 2 (tab. 11 v příloze).

Tab. 2 - Podpory do zemědělství a lesního hospodářství v roce 2000 - v členění podle opatření

1) Včetně čistě z národních zdrojů financovaných plošných prémií a prémií na hospodářská zvířata (SZP).

Pramen: BMLFUW, účetní závěrka 2000 (EU a stát); Zprávy spolkových zemí, doklad o použití AMA

3.1 Vyrovnávací platby a prémie vyplácené v rámci SZP

Reformou SZP v rámci Agendy 2000 byly intervenční ceny zemědělských výrobků v souladu s dohodnutou reformou SZP z roku 1992 dále sníženy, aby byly výrobky jak uvnitř, tak i vně EU konkurenceschopnější. Jako vyrovnávací nástroj byly použity přímé platby vztahující se na zemědělskou půdu a stavy hospodářských zvířat. V rostlinné výrobě se poskytují prémie v závislosti na ploše, v živočišné výrobě prémie v závislosti na stavech zvířat. U některých výrobků se vyplácejí i výrobkové prémie v přepočtu na množstevní jednotku (např. tabák, škrobárenské brambory).

3.1.1 Plošné prémie

V rostlinné výrobě se vyplácejí plošné prémiepři pěstování následujících plodin: obiloviny (včetně Triticum durum), kukuřice, olejniny, bílkovinné plodiny a len olejný a rovněž za ponechání půdy v klidu (zelený úhor a plochy věnované produkci obnovitelných nezemědělských surovin) (tab. 13 a 14 v příloze).

Zemědělci jsou povinni ponechat určitou část půdy v klidu v případě, že plocha, na niž požadují prémii, s přihlédnutím k průměrnému ha- výnosu přesahuje plochu potřebnou k produkci 92 t obilovin. Od hospodářského roku 2000/2001 byla sazba stanovující rozsah půdy určené k vyřazení z užívání stanovena na 10 %. Tato sazba se však může každoročně podle aktuální potřeby měnit. Celková plocha půdy ponechané v klidu činila v Rakousku v hospodářském roce 2000/2001 cca 107 000 ha.

V roce 2000 byly v rámci odsouhlasené referenční plochy k vyrovnání cenových ztrát podle NR č. 1765/92 (Kulturpflanzenausgleich, zkratka KPA) vyplaceny podpory na 1,128 mil. ha orné půdy. Částka vynaložená na tento účel činila podle účetní závěrky 5 028,7 mil. ATS (tab. 13 v příloze).

3.1.2 Prémie za chov hospodářských zvířat

Agendou 2000 byl potvrzen trend směřující k pokračování v započaté reformě SZP z roku 1992. V zájmu zvyšování konkurenceschopnosti došlo v období 2000 až 2002 k dalšímu 20% snížení institucionálních cen hovězího masa. Na vyrovnání z toho plynoucích ztrát na příjmech zemědělců se postupně zvyšují prémiové sazby u již existujících opatření (zvláštní prémie na samčí skot, prémie na krávy bez tržní produkce mléka) a navíc se zavádějí jatečné prémie pro telata a dospělý skot (tab. 15, tab. 16 v příloze).

Zvláštní prémie na samčí skot: V rámci prémie na samčí skot činila pro rok 2000 jednorázová prémie u býků 2 202 ATS a vyrovnávací příplatek za voly podle věkové kategorie 1 679 ATS. Maximální hranice počtu samčího skotu, na kterou mohla být podniku poskytnuta podpora, byla zvýšena z 90 na max. 200 ks v závislosti na věkové kategorii, kalendářním roce a podniku. V roce 2000 byla poskytnuta prémie na celkem 295 277 ks. Celkově vynaložená částka (záloha včetně doplatku v roce 2001) činila 624,8 mil. ATS.

Prémie na krávy bez tržní produkce mléka (zkratka KBTPM): Z kvóty na KBTPM přidělené Rakousku, v počtu 325 000 ks, mohlo být pro smluvní rok 2000 čerpáno maximálně 20 % prémiových nároků (tj. 65 000 prémiových nároků) ve formě regionální kvóty na chovné jalovice.

Prémie na krávy bez tržní produkce mléka se v Rakousku skládá ze dvou prémiových částí. Základní prémie ve výši cca 2 243 ATS/ks je uhrazována ze zdrojů EU (z prostředků EAGFL), zatímco dodatkovou prémii možno pokrýt ze zdrojů členského státu. V Rakousku se vyplácí ve výši 412 ATS/ks a je financována z rozpočtu státu a spolkových zemí v poměru 60:40.

V roce 2000 byly poukázány prostředky na 234 000 krav bez tržní produkce mléka a 54 000 chovných jalovic (celkem na 293 780 ks). Celkem vyplacená částka (záloha včetně doplatku v roce 2001) činila 650,4 mil. ATS.

Prémie na bahnice: Prémie na bahnice, která se nově stanovuje každoročně, je odvozována z odhadnutého výpadku příjmu, jehož výše je závislá na tržní ceně jehněčího masa. Následkem mírného zlepšení situace na trhu s ovcemi v EU byla prémie v roce 2000 nepatrně nižší než v roce 1999 a činila u těžkých jehňat 240,49 ATS na bahnici a u lehkých jehňat 192,40 ATS na bahnici resp. kojnou kozu. Prémie ve formě dodatkové podpory pro znevýhodněné oblasti činila 91,37 ATS pro těžká a 82,25 ATS pro lehká jehňata. V roce 2000 činil počet tímto způsobem podpořených bahnic 164 412 ks.

Prémie na kojné kozy: V roce 2000 mohla být v Rakousku poprvé poskytnuta prémie na kojné kozy, přičemž se tato podpora omezuje na chovatele v horských oblastech a výše podpory odpovídá prémii za produkci lehkých jehňat. V rámci tohoto opatření byly vyplaceny prémie na 11 350 koz.

Extenzifikační prémie: V průběhu reformy tržní organizace s hovězím masem byla nově upravena i extenzifikační prémie. Na samčí skot a krávy bez tržní produkce mléka (včetně jalovic odchovaných v rámci chovu KBTPM) se poskytuje při dodržení maximální hustoty stáda do 1,4 VDJ/ha prémie ve výši 100 EUR. Při určování hustoty stáda se vychází z celkové plochy krmných plodin, celkových stavů skotu staršího 6 měsíců a celkového stavu ovcí, na něž se požadovala prémie. Dále musí pastviny zaujímat min. 50% podíl na nahlášených plochách krmiv. Za pastviny se považují rovněž louky, které jsou podle místních zvyklostí uznávány jako pastviny pro skot a/nebo ovce, přičemž je přípustné i jejich kombinované využití (pastva, seno a travní siláž). Chovatelé krav v horských oblastech mohou žádat o tuto prémii i pro dojnice. V roce 2000 byla extenzifikační prémie vyplacena pro cca 382 000 ks.

Porážková prémie: V rámci této prémie se poskytuje prémie na samčí i samičí skot ve stáří od 8 měsíců (= dospělý skot) a na telata starší než 1 měsíc a mladší než 8 měsíců. V roce 2000 činila tato prémie pro dospělý skot 27 EUR a telata 17 EUR.

Doplňkové podpory: Členské státy mohou navíc, aniž by ohrozily zkreslení konkurenčních podmínek na trhu, poskytnout výrobcům k podporám čerpaným v závislosti na počtu chovaných zvířat nebo rozsahu pěstitelských ploch, doplňkové podpory. Pro rok 2000 mělo Rakousko k dispozici na tyto účely cca 55 mil. ATS. Tyto prostředky se rozdělují na jalovice mléčných plemen formou prémie podle počtu chovaných zvířat analogicky prémiím za jalovice v rámci podpor na chov krav bez tržní produkce mléka a na jatečné jalovice v rámci nástroje pod označením “Jatečné prémie”.

Prémie za udržení chovu hospodářských zvířat: Spolková země Voralberg poskytuje navíc prémii za udržení chovu hospodářských zvířat, která je financována výlučně ze zemských prostředků (2000: 41,9 mil.ATS). Cílem tohoto opatření je zajistit obhospodařování horských oblastí prostřednictvím chovu polygastrů.

Podle spolkové účetní uzávěrky bylo v roce 2000 vynaloženo na prémiování hospodářských zvířat celkem 1 687,1 mil. ATS, z toho ze zdrojů EU 1 532,5, z rozpočtu státu 67,9 mil. ATS a z rozpočtu spolkových zemí 86,7 mil. ATS.

3.1.3 Výrobkové prémie

Pro podniky pěstujícíškrobárenské brambory je k dispozici kromě minimální ceny garantované Nařízením Rady EU a placené škrobárenským průmyslem vyrovnávací příplatek. Ve sklizňovém roce 2000 činil při průměrném obsahu 17,9 % škrobu 286,21 ATS/t brambor. Celkem bylo z prostředků EAGFL-sekce garance v rozpočtu na rok 2000 pro tento účel dáno k dispozici 54,8 mil. ATS.

K podpořepěstování tabáku byla pro sklizeň 2000 poskytnuta na dva druhy tabáku (Burley a Korso) výrobková prémie, která se skládá ze všeobecné prémie a dodatkové prémie (prémie Nord). Celková výše podpory na l kg činila pro sklizeň 2000 35 ATS/kg. Na celou produkci roku 2000 (313,4 t) byly vyplaceny podpory v celkové výši 12,6 mil. ATS.

3.2 Náklady skladování a podpory do zpracování a prodeje

V rámci SZP jsou z EAGFL - sekce garance ze 100 % refundovány i náklady skladování a podpory na zpracování a prodej.

3.2.1 Náklady skladování

Zásadně rozlišujeme dvě formy podpory skladování, jejichž náklady hradí EAGFL - sekce garance:

veřejné intervence (s nákupní a cenovou garancí pro výrobce) a

soukromé skladování (jsou refundovány jen skladovací náklady).

Rakousko využilo v roce 2000 obou forem podpor skladování (intervence u obilovin; soukromé sklady u másla, sýrů a cukru).

Uobilovin existuje v rámci platného tržního řádu EU v zásadě možnost nabízet vždy v období od 1. 11. do 31. 5. obiloviny k intervenčním nákupům, pokud si to situace na trhu vyžaduje. V intervenčním období 1999/00 převzaly intervenční sklady cca 147 000 t obilovin (13 900 t pšenice, 51 000 t kukuřice, 14 000 t žita a 69 000 t ječmene). Do konce prosince 2000 nebyly ze sklizně roku 2000 nabídnuty obiloviny k intervenčním nákupům. Prostředky EAGFL vyčleněné na tento účel činily v rozpočtovém roce 2000 celkem 140,4 mil. ATS.

V soukromých skladech pro uskladnění vepřového masa zůstaly ještě zbytky zásob ve výši 294 t, které byly vyskladněny během roku. Podle závěrečného státního účtu bylo na tyto účely vyčleněno z EAGFL-sekce garance 2,2 mil. ATS.

Dále bylo v roce 2000 uskladněno v rámci soukromých skladů 3 373 t másla a 8 752 t sýrů nákladem 9,8 mil. ATS.

Aby se zabránilo tomu, že by po řepné kampani přišla na trh velká množství cukru, která bysnížila jeho cenu, resp., že by později docházelo k úzkoprofilovým situacím a tím k růstu cen, existuje příspěvek ve formě úhrady skladovacích nákladů (Lagerkostenvergütung). V návrhu rozpočtu na rok 2000 bylo cukernímu hospodářství dáno z prostředků EAGFL-sekce garance k dispozici 135,3 mil. ATS. Na financování tohoto systému vybírá cukerní hospodářství příspěvek na skladné. Z tohoto titulu byly v roce 2000 docíleny příjmy ve výši 108,0 mil. ATS.

Celkem bylo z rozpočtu 2000 (EAGFL - sekce garance a národní prostředky) vyčleněno na intervenční opatření (nákupy) a soukromé skladování 296, 9 mil. ATS. Podíl národních prostředků na této sumě činil 9,3 mil. ATS. Tyto prostředky pokrývají u všech produktů (obiloviny, mléko, maso atd.) finanční požadavky a náklady skladování.

3.2.2 Podpory na zpracování a prodej

Pod tímto označením třeba rozumět podpory vyplácené z prostředků EU (EAGFL - sekce garance), které mají cestou zlevňování podpořit odbyt určitých zemědělských výrobků (mléčných výrobků, cukru, škrobu atd). Z rozpočtu roku 2000 bylo na podpory na zpracování a prodej vyplaceno ze zdrojů EU celkem 519,9 mil. ATS.

U mléka a mléčných výrobků bylo na podpory vynaloženo celkem 63,5 mil. ATS (na rozpočet roku 2000 bylo vyčleněno 64,2 mil. ATS).

Tab. 3 - Podpory do mléka a mléčných výrobků 2000

Pramen: BMLFUW, Vyhodnocení AMA, únor 2001.

V zájmu odlehčení trhu s vínem podporovala EU zpracování hroznů resp. hroznového moštu na hroznovou šťávu. V rozpočtovém roce platném pro EU (16.10.1999 až 15.10.2000) bylo v rámci této akce v Rakousku zpracováno přímo na mošt 630 tis. kg hroznů a 4,8 mil. t hroznového moštu. V roce 2000 bylo na tyto podpory poukázáno z EAGFL sekce garance 4,5 mil. ATS. V rámci opatření EU “Destilace stolního vína” bylo ve stejném období zpracováno 12,3 tis. hl vína a čerpáno 8,5 mil. ATS. Další opatření EU sloužící k odlehčení trhu vínem ve zmíněném období, na nichž se Rakousko podílelo, byly akce k“Soukromému skladování vína” (519 tis. ATS) a “Soukromému skladování koncentrovaného hroznového moštu” (65 tis. ATS).

Nadalší zpracování cukru v chemickém průmyslu bylo v roce 2000 vyplaceno zpracovatelskému průmyslu formou produkční dotace (Produktionserstattung) na objem 36 624 t zpracovaného cukru 228,5 mil. ATS. V průměru činila tato dotace cca 6 238 ATS/t.

Nadalší zpracování škrobu(bramborového, kukuřičného a pšeničného škrobu) bylo v roce 2000 zpracovatelskému průmyslu formou produkční dotace vyplaceno na 308 485 t zpracovaného škrobu 172,9 mil. ATS. V průměru činila tato dotace 560 ATS/t. Tzv. prémie na škrob (2000: 12,9 mil. ATS) se poskytuje škrobárenskému průmyslu jako náhrada v důsledku vyšších nákladů výroby, je-li škrob připravován z brambor (kampaňový provoz), který zčásti stojí v konkurenci s jinými škroby (např. s kukuřičným, pšeničným), které se vyrábějí za nákladově výhodnějších podmínek.

Na výrobukrmiv sušením byly ze sklizně roku 2000 vyplaceny dvěma zpracovatelským podnikům na celkové množství 2 150 t sušeného krmiva ze zdrojů EAGFL- sekce garance podpory ve výši cca 2,0 mil. ATS (prémie 68,83 EUR/t).

3.3 Rozvoj venkova

V rámci Agendy 2000 se podařilo zakotvit politiku rozvoje venkova jako druhý nosný pilíř SZP. V rozpočtu EU na období let 2000 až 2006 je již navrženo vyčlenit 10 % prostředků ze zdrojů SZP na výdaje v rámcirozvoje venkova a není pochyb o tom, že význam této sféry v rámci SZP dále poroste. Opatření a rámcové podmínky rozvoje venkova byly zakotveny v NR(ES) č. 1257/99 a v příslušném prováděcím nařízení 1750/99 a zahrnují dvě skupiny opatření:

a. Doprovodná opatření zavedená reformou z roku 1992 (zalesňování, předčasný odchod do důchodu a opatření týkající se zlepšování životního prostředí na venkově), doplněná vyrovnávacími příplatky ve prospěch znevýhodněných oblastí a oblastí s omezeními ekologického charakteru. Tato opatření jsou v celém Společenství financována prostřednictvím EAGFL-sekce garance.

b. Ostatní opatření týkající se rozvoje venkova, která jsou v podstatě dána předchozími podpůrnými nástroji v rámci “Cílové oblasti 5a” a “Cílové oblasti 5b”, doplněná o několik málo nových opatření; tyto nástroje mohou být využity i horizontálně, tzn. jak uvnitř tak i vně “Cílové oblasti 1” nezávisle na zadání “Cílové oblasti 5b”, platném do 31. 12.1999.

Rakouský program rozvoje venkova (viz též subkap. 4.1 až 4.3) tedy shrnuje již existující opatření do jednoho programu, přičemž jsou nově upraveny následující skutečnosti:

· Pro všechna opatření platí jediný právní rámec, doplněný pouze rámcovými regulacemi.

· Ve smyslu principu subsidiarity jsou konkrétní řešení ponechána na rozhodnutích v regionech. Každý region si tedy může v souladu se svými potřebami zvolit program nejlépe odpovídající konkrétním podmínkám.

· Všem opatřením je společné programové plánování. Strategie, podpůrné nástroje a cíle musí být přesně definované a evaluovatelné.

· Pro všechna opatření existuje celoplošně uplatnitelný horizontální přístup. S tímto novým programem padlo rozlišování na “Cílovou oblast 5b” a ostatní oblasti, které pod “Cílovou oblast 5b” nespadají, takže veškerá opatření týkající se rozvoje venkova mohou být uplatňována na celém spolkovém území.

· Na podporu lesnímu hospodářství byla koncipována a do programu pojata nová opatření.

· Všechna opatření související s rozvojem venkova jsou financována z EAGFL - sekce garance. To současně znamená, že ustanovení garančního fondu platí i institucionálně pro platební management, platební místo, požadavek kontroly atd.

Prostřednictvím tohoto programu se vyčerpají v období let 2000 až 2006 zhruba dvě třetiny všech veřejných finančních prostředků vynakládaných v Rakousku ve prospěch rozvoje zemědělství a lesního hospodářství (viz subkap. 2.3, graf 6). Opatření prováděná v Rakousku v rámci rozvoje venkova a prostředky na ně vynaložené v roce 2000 uvádí tab. 4:

Tab. 4 - Výdaje v rámci “Rakouského programu rozvoje venkova” v roce 2000

Pozn.: Celkové výdaje jsou součtem podpor označených * v tab. 11 (příloha)

Pramen. BMLFUW

Jednotlivá opatření, shrnutá pod pojmemRakouský program rozvoje venkovapodle NR č. 1257/99, jsou dále v textu zevrubně popsána. Vzájemné souvislosti mezi veškerými podporami poskytovanými zemědělství a lesnictví a podporami obsaženými vProgramu rozvoje venkovapodrobně objasňují tab. 11 a 12 v příloze.

Rakouský program rozvoje venkova ve svém celku zlepší základnu pro harmonický rozvoj venkovských oblastí a vytváří důležité podněty pro oživení hospodářské prosperity venkovských regionů. Jedině atraktivní a aktivní venkovské regiony totiž vytvářejí předpoklady pro to, aby se zde udrželo obyvatelstvo, odpovídající zaměstnanost a aby byla dostatečně velkému počtu rolníků poskytnuta spolehlivá existenční základna.

3.4 Program ochrany životního prostředí (ÖPUL)

Program ochrany zemědělského životního prostředí, tj. “Rakouský program podpory ekologicky nezávadného, extenzívního a přírodní životní prostředí chránícího zemědělství (ÖPUL)” má podporovat vůči životnímu prostředí šetrné obhospodařování zemědělské půdy. Dále má být podporována vůči životnímu prostředí vstřícná rostlinná a živočišná výroba a v zájmu ochrany životního prostředí iniciována snaha směřující k dlouhodobému ponechání zemědělské půdy v klidu. Kromě toho je cílem tohoto programu zabezpečit rolníkům přiměřený důchod. Na rozdíl od některých jiných zemí EU, které své programy ochrany životního prostředí aplikují jen ve vymezených, ekologicky citlivých oblastech, byl pro rakouský “Program ochrany životního prostředí” zvolen integrální, horizontální přístup, jehož cílem je rozsáhlá celoplošná účast rakouského zemědělství na těchto aktivitách.

Nařízením Rady (EHS) č. 2078/92 byly v rámci reformy SZP z roku 1992 zahájeny programy směřující k ochraně životního prostředí. Se vstupem do EU nabyl účinnosti první program ochrany životního prostředí “ÖPUL 95”. Druhý program ochrany životního prostředí “ÖPUL 98” byl schválen Komisí EU na podzim 1997. Zatím poslední program ochrany životního prostředí “ÖPUL 2000” byl sestaven již na bázi NR (ES) č. 1257/1999 o podpoře rozvoje venkova včetně aplikace prováděcího nařízení (ES) č. 1750/1999. Do tohoto programu jsou pro zdokonalení stávajících programů zapracovány důležité poznatky vyplývající z permanentního evaluačního procesu. ÖPUL 2000 byl jako součást plánovacího dokumentu “Program podpory rozvoje venkova” schválen EU v létě 2000 a začal se v Rakousku uskutečňovat od roku 2001. V současné době jsou v platnosti, resp. dobíhají tři programy:

· ÖPUL 95: Od roku 2000 již nebylo možné se nově do programu, resp. jeho jednotlivých opatření přihlašovat. Směrnice je však beze změny v platnosti až do ukončení odsouhlasených a ještě probíhajících závazků.

· ÖPUL 98: Od roku 2000 byl nový vstup do této novelizované směrnice možný jen v případě závazného přestupu do ÖPUL 2000 platného od roku 2001. Směrnice je však beze změny v platnosti do ukončení ještě probíhajících závazků.

· ÖPUL 2000: Od roku 2001 je nový vstup možný pouze do tohoto programu. Směrnice platí minimálně do roku 2006, tj. do konce plánovacího období a je plně v souladu s přijatým “Rakouským programem rozvoje venkova”.

Administrací poskytování podpor byl pověřen Agrarmarkt Austria (AMA), což je co do formy podnikání veřejná právnická osoba. Prostřednictvím poboček Agrárních komor přijímá žádosti, vyřizuje podpory, rozhoduje o poskytování prémií, kontroluje dodržování ustanovení a stanovuje v případě porušení daných pravidel jednotlivým podnikům sankce. Závažné změny v “ÖPUL 2000” proti dosavadním zemědělským programům ochrany životního prostředí jsou následující:

· Větší váha dána podnikovému přístupu: opatření vztahovaná až na jednotlivé plochy zůstávají již jen u projektů, jejichž existence je podmíněna přírodními rámcovými podmínkami (viz např. opatření s označením “Ponechání otevřené kulturní krajiny”, dříve opatření ve prospěch sečení příkrých svahů a horských pastvin).

· Více možností formování, výběru, ale i objemu prostředků na ochranu přírody, zeleně, orné půdy a speciálních plodin. Prostředky navíc jsou určeny konkrétně na ekologicky zvláště cenná opatření - ochranu přírody, péči o podzemní vodu, biologické způsoby hospodaření, doplňkové varianty dočasného ozeleňování orné půdy v rámci opatření “Sezónní začleňování krycích plodin na o.p.” atd.

· Větší flexibilita v rámci horního limitu prémií (např. opatření "Ponechání otevřené kulturní krajiny" a všechna pro krajinnou péči relevantní opatření předpokládaná v projektu) a kombinace opatření v souvislosti se sady a vinicemi, které je zvlášť třeba zachovat (např. zvlášť strmé terasovité polohy).

· Zvýšení prémií u opatření “Biologický způsob hospodaření na loukách a pastvinách” (+450 ATS) a pro speciální plodiny (+ 1000 ATS). Tím se zvýší i rozdíl ve výši prémií v relaci k opatřením, jež se dotýkají luk a pastvin.

· Dílčí změna prémiových sazeb v důsledku změněných podmínek ve vazbě na úpravy společných tržních řádů (ceny, vyrovnávací příplatky), resp. změněných rámcových podmínek.

· Odborné a právní zohledňování poznatků a zkušeností získaných od zahájení programů ÖPUL 1995.

· Přizpůsobení podrobných ustanovení v jednotlivých oblastech integrované výroby aktuálnímu stavu poznání.

· Přepracování a nové vymezení oblastí, v rámci kterých se lze hlásit do programu (např. oblasti pro opatření přijímaná k ochraně vodních zdrojů).

· Přechod na řádově vyšší opatření je možný až do 3. roku doby platnosti závazku, aniž bylo zahájeno nové pětileté období závazku.

· Zjednodušení a sjednocení předpokladů pro poskytnutí podpor (i s jinými druhy podpor), jako jsou horní a spodní limity a vymezování jednotlivých stupňů a faktorů rozhodujících při výpočtu podpory (např. způsoby přepočtu VDJ nebo faktory redukující rozsah luk a pastvin).

· Další možná řešení v provázanosti elementární podpory v relaci k základní podpoře: účast na jiných opatřeních jako předpoklad účasti.

· V rámci opatření “Sezónní začleňování krycích plodin na o. p.” se nabízí další varianta ozeleňování (ozelenění na podzim a v zimě se zvlášť dlouhým obdobím ponechání krycí plodiny). Touto variantou směřující k získání dodatečného výkonu a podpořenou vyšší prémií má být docíleno dalšího zlepšení ve využití dusíku půdou a v redukci stupně jeho vyplavování.

· Podařilo se přihlédnout větší měrou k rozsahu pěstování ozimé řepky, takže podniky s vysokým podílem ozimé řepky mohou vykazovat nižší procento zapojení do opatření směřujícího k většímu zastoupení krycích plodin v osevním postupu.

· Rozšíření integrované výroby na oblast produkce jahod, brambor, chmele atd. a na pěstování ve sklenících a foliovnících.

· Upřesnění ustanovení “Zachování krajinných prvků” a vypracování standardizovaného postupu přemisťování krajinných prvků během závazkového období.

· Rozšíření extenzifikace na další polní plodiny jako jsou řepka, slunečnice, sojové boby a kukuřice.

· Oddělení ochrany proti erozi a upuštění od používání herbicidů od integrované výroby u ovoce a vína.

· Větší prostor pro projekty v oblasti ochrany přírody a vody. Nabízejí se nová opatření (např. pro maloprostorové struktury), možnosti prodloužení doby platnosti závazku (i desetiletá doba platnosti), doplňkové zdroje na ochranu přírody a péči o podzemní vodu, podporuje se vypracování podnikového plánu ochrany přírody.

· Sankce v případě porušení závazků jsou deklarovány před začátkem závazkového období a při stanovení sankcí se výrazněji než dosud přihlíželo k požadavkům integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS).

· Formality nutné k podávání žádostí se zjednodušují tak, že první žádost (např. z podzimu 2000) platí na 5 let a žádost o výplatu podpory v dosavadní formě (každoroční potvrzování přijatých opatření) již není požadována.

Tab. 5 - Čerpání prostředků a uplatnění jednotlivých opatření v rámci Programu ochrany životního prostředí (ÖPUL) za roky 1999 a 2000

1) Sumarizace u ploch není možná z důvodů vícečetné účasti v programech.

2. Včetně příspěvku na kontrolu (1999: 79,9 mil. ATS, 2000: 74,1 mil. ATS.

3. Pod tímto titulem jsou shrnuta jednotlivá, na konkrétní (dílčí) plochy se vztahující opatření ve prospěch ekologických postupů a s omezujícím vlivem na růst produkce (V1 až V5).

4. Plocha krmiv vypočtená na základě VDJ.

Pramen: BMLFUW; AMA, data IACS - stav 4. dubna 2001.

ÖPUL 2000 se skládá z 30 opatření (viz též graf 9), která jsou v rozhodující míře nabízena pro celé Rakousko. Některá opatření jsou ve vybraných spolkových zemích doplněna specifickými podrobnějšími pravidly. Zásadní obecné předpoklady pro podpory v rámci programu ochrany životního prostředí jsou:

· Období závazku: Žadatel o podporu je povinen obhospodařovat, resp.ošetřovat do závazku zahrnuté plochy po dobu 5 let. U opatření“Nové zakládání krajinných prvků” a “Péče o ekologicky cenné plochy” může doba platnosti závazku trvat 10 až 20 let.

· Minimální velikost podniku: Podnik musí po celou dobu závazku vykazovat následující minimální velikost:

· 0,5 ha zemědělské půdy u podniků, které celkově vykazují minimálně 0,25 ha speciálních plodin nebo léčivých rostlin a koření nebo min. 0,1 ha chráněného osevu,

· 2,0 ha zemědělské půdy u všech ostatních podniků.

· Horní limity prémií (na l ha):

· orná půda 9 500 ATS

· louky a pastviny 9 500 ATS

Avšak 12 000 ATS při účasti na opatřeních:

o ponechání otevřené kulturní krajiny na svazích 3. stupně svažitosti,

o malorozměrné struktury hodné zachování,

o péče o ekologicky cenné plochy,

o nově zakládané krajinné prvky,

o projekty preventivní ochrany vod.

Přechodnými ustanoveními v rámci NR č. 1257/1999 k rozvoji venkova již nelze od 1. 1. 2000 odůvodnit nové individuální podnikové závazky. Závazky, které byly poprvé účinné v roce 2000, byly spojeny se závazným přestupem do pravidel platných pro ÖPUL 2000 (regulace 1 + 5). ÖPUL 95 probíhal souběžně beze změny až do posunutého konce programu, tj. do roku 2000. Ve spojitosti s tímto rozhodnutím bylo umožněno prodloužit závazky přijaté individuálními podniky a dobíhající do konce roku 1999, o jeden rok (regulace 5 + 1).

· Modulace: Od žádostí vztahujících se na více než 100 ha v přepočtu na jedno opatření se uplatňuje systém krácení podpor na plochy, které přesahují tento rozměr (viz tab. 6). Při účasti na opatření“Biologický způsob hospodaření” platí jen poloviční procentní srážka.

Tab. 6 - Odstupňování prémií (%)

· 50% kofinancování ze zdrojů EU bylo (v Burgenlandu 75% krytí) v rámci horního limitu zajištěno do roku 2006.

V roce 2000 bylo na ÖPUL rolníkům vyplaceno celkem 7,4 mld. ATS (graf 10). Počet podniků podílejících se na ÖPUL činil 151 600, tj. 75% všech podniků hospodařících na zemědělské půdě, které byly zahrnuty do strukturálního šetření 1999. Průměrná podpora na podnik činila v roce 2000 48 800 ATS (tab. 17 a tab. 18 v příloze).

Plochy evidované v Programu ochrany životního prostředí (jsou součtem ploch majících nárok na základní podporu a základních ploch přiznaných v rámci extrémních horských pastvin v rozsahu 720 000 ha) představují 2,8 mil. ha, což je 82 % zemědělské půdy Rakouska. Při takto vysoké účasti na programu ochrany životního prostředí stojí Rakousko v rámci EU na prvním místě. K jednotlivým opatřením ÖPUL přijímaným v roce 2000 nutno konstatovat následující: Elementární podpora (základní podpora) je jak co do rozsahu ploch tak co do objemu vyplacených prémií nejčastěji využívaným opatřenín. Za ní následují podpory na stabilizaci osevních postupů. Z hlediska objemu prémie je biologický způsob hospodaření ještě stále třetím nejzávažnějším opatřením, i když z roku 1999 na rok 2000 z tohoto opatření vystoupila řada podniků. Dalšími důležitými opatřeními pro horskou oblast jsou sečení strmých ploch a horských pastvin a salašnictví a pastevectví alpského typu v extrémních podmínkách. Pro klasické zemědělské oblasti to jsou kromě již zmíněných opatření, tj. elementárních podpor a podpor ke stabilizaci osevního postupu, podpory směřující k extenzívnímu pěstování obilovin a různá podpůrná opatření s cílem upustit od aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin na konkrétně vyznačených plochách.

Intenzívnější využívání obnovitelných zdrojů energie (energie z biomasy), především využívání biomasy v rámci individuálních topných zařízení, resp. lokálních zařízení má být výrazně podpořeno. V roce 2000 vynaložil stát na podpory v prospěch těchto investic 123 mil. ATS a země 102,8 mil. ATS (tab. 11 v příloze).

Graf 9- Program ochrany životního prostředí (ÖPUL) 2000

Graf 10 - Prémie vyplacené v rámci Programu ochrany životního prostředí (ÖPUL) (mld. ATS)

Pramen: AMA, doklady o použití k 31. 12. 2000

3.5 Zvyšování kvality v rostlinné a živočišné výrobě

Opatření ke zvyšování kvality v rostlinné výrobě včetně ovocnářství, zahradnictví a vinařství, jakož i v rámci ochrany rostlin byla v roce 2000 podpořena státem částkou 9,2 mil. ATS. Především jsou podporovány akce, které směřují ve prospěch poznatků týkajících se kvalitativních, ekologických a strukturálních zlepšení v souvislosti s pěstováním rostlin a produkcí krmiv. Dále jsou poskytovány prostředky na boj proti virózám a jim podobným chorobám, na podpory ve prospěch pěstování bezvirových rostlin, na podporu výzkumu boje proti háďátkům atd. Spolkové země vynaložily na oblast zvyšování kvality v rostlinné výrobě celkem 24,8 mil. ATS.

V roce 2000 byly naopatření kezvyšování kvality v chovu zvířat včetně alternativních řešení k dispozici státní prostředky ve výši 154,5 mil. ATS. Země vynaložily na tyto účely 170,6 mil. ATS (včetně výdajů chovatelským, výkonnostním a pokusným ústavům). Provádění zdravotnických a hygienických opatření - především v chovu skotu - bylo intenzivněji podpořeno. V jednotlivých zemích bylo dále podpořeno rozvíjení chovatelských programů, výkonnostních zkoušek a alternativ k živočišné výrobě.

Opatření ke zlepšování kvality mléka jsou financována výlučně ze zemských prostředků. V roce 2000 na ně bylo vynaloženo 174 mil. ATS. V rámci evropskéhotržního řádu pro včelí med byla podpořena opatření ke zvyšování jakosti a ke zvýšení odbytu částkou 17,0 mil. ATS.

3.6 Strukturální opatření

Na strukturální opatření bylo v roce 2000 vynaloženo z prostředků EU, státu a spolkových zemí celkem 8,8 mld. ATS (EU 2,8, stát 3,4, země 2,6 mld. ATS). Pod pojmemstrukturální opatření jsou v Rakousku vedeny následující podpory:

Opatření spolufinancovaná ze zdrojů EU (resp. Z ostatních zdrojů)

· Vyrovnávací příplatek pro znevýhodněné oblasti

· Investice do zemědělství

· Prémie za usídlení

· Investice do jednotlivých podniků a společné investice*)

· Zpracování a prodej

· Sektorové plány*)

· Přizpůsobení a rozvoj venkovských oblastí (podle čl. 33)

· Opatření v “Cílové oblasti 1” a “Cílové oblasti 5b”

· Společné iniciativy

· Sdružení výrobců

· Fond pro usměrňování rybolovu (FIAF)

· Opatření k podpoře odbytu

*) Sektorové plány: dobíhající opatření z let 1995 až 1999; opatření budou dofinancována nejpozději do konce roku 2002.

Národní podpory (státní a zemské)

· Úrokové slevy v rámci podpor investic do zemědělství

· Dopravní obslužnost ve prospěch venkovských oblastí

· Pomocné strojní a výpomocné kroužky a kurzy

· Zlepšování struktury trhu

· Marketingová opatření

· Podpora inovací

· Biosvazy

Národní podpory (jen zemské)

· Zemědělsko-technické úpravy

· Menší vodní stavby v zemědělství

· Podpory v rámci obhospodařování extrémních horských pastvin, tzv. almský systém obhospodařování pastvin

· Výstavba rodinných domků námezdním pracovníkům v zemědělství

Následuje bližší popis a výklad jednotlivých strukturálních opatření podle výše uvedeného pořadí (viz tab. 11 v příloze):

Opatření spolufinancovaná ze zdrojů EU (resp. Z ostatních zdrojů)

a)Vyrovnávací příplatek pro znevýhodněné oblasti (LFA): Se vstupem do EU převzalo Rakousko podpůrný systém EU, určený pro zemědělství v horských a jinak znevýhodněných oblastech s nepříznivými ekonomickými podmínkami. Vyrovnávací příplatek nahrazuje nejdůležitější přímé platby vyplácené v Rakousku do roku 1994 farmářům hospodařícím v horských a dalších znevýhodněných oblastech.

Vyrovnávací příplatek EU pro zemědělství v horských a jinak ekonomicky znevýhodněných oblastech se v Rakousku vyplácí v rámciRakouského programu rozvoje venkova podle NR (ES) č. 1257/99 ze 17. května 1999. Protože byla na základě nařízení č.2603/99 Komise z 9. prosince 1999 použita přechodná úprava, mohla být v roce 2000 zachována věcná ustanovení zvláštní směrnice platné pro období let 1995 až 1999, byla však převzata nová rámcová ustanovení NR (ES) č. 1257/99 týkající se “Zásad správné zemědělské praxe” a aplikace hormonů u skotu.

V roce 2000 činil podíl kofinancování ze zdrojů EU u tohoto vyrovnávacího příplatku 45 %. V souladu se smlouvou o vstupu se do 31. 12. 2004poskytují jako další opatření do 31. 12. 2004národnípodpory těmpodnikům, které by od převzetí dnes platného systému EU dostávaly ve srovnání s dřívějším systémem přímých plateb pro podniky horských farmářů a podniky v ekonomicky jinak znevýhodněných oblastech, nižší vyrovnávací příplatek, případně nedostávaly příplatek žádný. Zavedením národní podpory, tzv. ochranné klauzule (Wahrungsregelung) se zabránilo tomu, že by byli v případě přímých plateb někteří farmáří vstupem do EU bezprostředně poškozeni.

Rozčlenění vyrovnávacích příplatků podle obtížnostních zón je představeno v tab. 7.

Tab. 7- Rozčlenění vyrovnávacích příplatků podle obtížnostních zón1)

1. Odpovídá dřívější charakteristice “obtížnostní zóny”.

2) Do této kategorie (také nazývané “základní kategorie”) spadají ty podniky, které nejsou podniky horských zemědělců a tedy nevykazují obtížnostní zónu, avšak podle pravidel EU, vymezujících LFA hospodaří tyto podniky v tzv. “ostatních znevýhodněných oblastech”, resp. v tzv. “malých oblastech”.

Horní limit vyrovnávacího příplatku činí 2 412 ATS v přepočtu na l ha plochy krmiv resp. jiných ploch, na které může být uplatňován nárok na tento příplatek. Nejvyšší nárok na podporu, který může podnik uplatňovat, je 90 těchto jednotek. Dále pak dochází k degresi podpor v závislosti na rozsahu ploch opravňujících k výplatě vyrovnávacího příplatku.

Objem finančních prostředků na vyrovnávací příplatek EU (včetně ochranné klauzule) je uveden v tab. 8.

Tab. 8 Vyrovnávací příplatek (včetně ochranné klauzule)

Rok 2000: bez dodatků.

Pramen: BMLFUW, AMA, doklady o použití ke dni 31. 12. 2000.

Částku přesahující podíl EU na kofinancování financují stát a země v poměru 60 : 40. V roce 2000 bylo na vyrovnávací příplatek (včetně národní podpory pro 120 tis. podniků) poukázáno celkem cca 2,8 mld. ATS.

b) Podpory na investice do zemědělství: Tato opatření přispívají ke zlepšení důchodů v zemědělství jakož i životních, pracovních a produkčních podmínek a zahrnují následující podpůrné programy:

Program kofinancovaný z EU(podpory poskytuje EU, stát a země)

· Investice zemědělským podnikům podle NR (ES) č. 1257/1999: Investiční podpory např. na stavební opatření v oblasti zemědělských provozních budov (nikoliv obytných budov), technická zařízení včetně těch, která směřují do zahradnictví a ovocnářství, pastvinářství; přímý prodej z farmy; inovace; řemesla; lokální topná zařízení na biomasu v zemědělských podnicích. Platí rozdílné sazby investičních příspěvků v závislosti na území, statusu příjemce podpory, předmětu podpory a způsobu ustájení hospodářských zvířat.

· Usídlení mladých zemědělců podle NR (ES) č. 1257/1999. Podpora formou jednorázové prémie: od 0,5 až méně než l RJP max. 30 000 ATS, od 1 RJP a od 50 % nezemědělského příjmu max. 75 000 ATS, od 1 RJP a méně než 50 % nezemědělského příjmu max. 150 000 ATS (nutno prokázat minimální objem investice ve výši 200 000 ATS, ať již v obytné či provozní části podniku).

Národní programy (podpory poskytované výlučně státem a ze zemských zdrojů)

· Investice zemědělským podnikům: Investiční podpory např. na stavební opatření v oblasti zemědělských provozních budov (nikoliv obytných budov); technická zařízení včetně těch, která směřují do zahradnictví a ovocnářství, pastvinářství; přímý prodej z farmy; inovace; řemesla; lokální topná zařízení na biomasu v zemědělských podnicích.

V roce 2000 bylo na investice do zemědělských podniků vynaloženo 482,1 mil. ATS (z toho EU 241,0; stát 144,6; země 96,4 mil. ATS). Pod označením Prémie na usídlení bylo v roce 2000 podnikům vyplaceno celkem 207,4 mil. ATS (EU 103,7; stát 62,2; země 41,5 mil. ATS)

Investice jednotlivým podnikům a společné investice: U tohoto opatření byly v roce 2000 převážně dofinancovány dobíhající projekty z let 1995 až 1999. Bylo na ně vynaloženo ještě 742,4 mil. ATS (EU: 61,0; stát: 408,7; země: 272,7 mil.ATS).

c) Zpracování a prodej: Na zlepšení zpracování a prodeje zemědělských výrobků v rámci opatření kofinancovaných EU podle NR (ES) č. 1257/1999 bylo (včetně “Cílové oblasti 1”- Burgenland) přijato 81 projektů se schváleným objemem investic ve výši 1,560 mld. ATS a objem podpor ve výši 276,4 mil. ATS. Zhruba 70 % schválených podpor se týká oboru maso, mléko a víno. V roce 2000 bylo na podporách vyplaceno celkem 34,3 mil. ATS (EU: 17,2; stát: 10,3 a země: 6,9 mil. ATS).

d) Podpory sektorovým plánům: V rámci sektorových plánů (včetně “Cílové oblasti 1” Burgenland) bylo schváleno na období 1995 až 1999 651 projektů s podporovatelným investičním objemem ve výši 14,2 mld. ATS a objemem podpor ve výši 3,5 mld. ATS. V roce 2000 bylo žadatelům o podporu poukázáno celkem 671,9 mil. ATS (EU: 298,0; stát: 274,0 a země: 99,9 mil. ATS). Dofinancování tohoto opatření, náležejícího do starého programovacího období, mělo být uzavřeno do konce roku 2001 (tab. 19 v příloze).

e) Podpory podle čl. 33 k usnadnění přizpůsobovacího procesu a k rozvoji venkovských oblastí: Podpory na různá opatření podle čl. 33 jsou pokračováním a dalším rozvíjením stávajících programů pro “Cílovou oblast 5b”. Smyslem této podpory podle čl. 33 je pomocí pestré palety opatření zachovat zemědělství a zemědělství blízké sféry jako páteř a motor trvale udržitelného rozvoje vitálních venkovských regionů. V rámci čl. 33 bylo v roce 2000 vynaloženo celkem 215,3 mil. ATS (EU: 104,4; stát: 59,1 a země: 51,8 mil. ATS). Další podrobnosti k čl. 33 uvádí subkap. 4.3.

f) Podpory v rámci “Cílové oblasti 5b (resp. “Cílové oblasti 1”): V rámci tohoto opatření je podporován strukturální rozvoj venkova. Oblasti restrukturalizace, diverzifikace, nového zaměření a adaptace zemědělského výrobního potenciálu, využití obnovitelných zdrojů energie, podporování endogenních potenciálů jakož i zemědělské a lesnické poradenství představují hlavní těžiště těchto programů naplánovaných na období let 1995 až 1999. Programy schválené Komisí EU (program “Cílové oblasti 1” a sedm programů “Cílové oblasti 5b”) byly průběžně realizovány a podpory řádně vypláceny příjemcům podpor. Na celé podpůrné období let 1995 až 1999 byl na “Cílovou oblast 1” a “Cílovou oblast 5b”, v rámci podprogramu “Zemědělství”, k dispozici celkový objem podpor zhruba na úrovni 7 mld. ATS (prostředky EU a národní prostředky). Do konce roku 2000 bylo v rámci tohoto opatření za uplynulé roky poukázáno příjemcům podpor 5,9 mld. ATS (z toho EU: 2,2 mld.; stát: 2,2 ; země: 1,5 mil. ATS). Konkrétně v roce 2000 bylo ze zdrojů EU vyplaceno 646,1 mil. ATS, stát uhradil 921,8 mil. ATS a země 254,0 mil. ATS. Financování těchto programů mělo skončit v roce 2001. Další podrobnosti jsou uvedeny v subkap. 4.1. a tab. 20 v příloze.

g) Společné iniciativy: Vycházejí z iniciativy Komise EU a obsahují programy, které jsou kromě jiného důležité i pro zemědělství a lesní hospodářství. Společná iniciativa LEADER+ podporuje inovativní opatření, transformovatelná do vybraných regionů. Rakouský program LEADER+ na období 2000 až 2006 byl schválen Komisí EU v březnu 2001 (spolu s Finskem) jako první program v rámci EU. Realizace této iniciativy byla zahájena v červnu 2001 bezprostředně po výběru oblastí vhodných pro tyto podpory. Komise EU následně prověřuje programy směřující k realizaci společné iniciativy nesoucí název INTERREG III, která rovněž obsahuje opatření ve prospěch rozvoje zemědělství a lesnictví. Na období let 1995 až 1999 bylo na tyto společné iniciativy počítáno s částkou cca 370 mil. ATS z veřejných prostředků. V roce 2000 bylo vyplaceno celkem 61,0 mil. ATS. Další podrobnosti jsou zachyceny v subkap. 4.2.

h) Sdružení výrobců: Na základě NR (EHS) č. 952/1997, 1696/1971 a 2200/1996 bylo zatím schváleno 31 sdružení výrobců. Tato sdružení výrobců mají za cíl sjednotit a soustředit zemědělskou nabídku. V roce 2000 bylo na tento účel vynaloženo ze zdrojů EU, státu a zemí 116,3 mil. ATS (z toho EU 48,3, stát 41,2 a země 26,7 mil. ATS).

ch) Fond pro usměrňování rybolovu (FIAF): V rámci FIAF byly i v roce 2000 podporovány investice do oblasti produkce a prodeje ryb v celkové výši 15,1 mil. ATS (z toho EU: 6,2; stát 5,3; země 3,5 mil. ATS). V období od 1.1. do 31.12.2000 bylo podpořeno 86 podniků. Tyto podpory se váží na NR (ES) č. 2792/1999. Na bázi tohoto nařízení sestavilo Rakousko plán rozvoje rybářství na období let 2000 až 2006. Jeho cílem je především posílení konkurenceschopnosti podniků, zlepšení zásobování rybami a výrobky z nich a rovněž zlepšení na úseku zpracování a prodeje ryb.

i) Opatření ke zlepšení odbytu: EU financuje v rámci tohoto opatření činnosti na podporu odbytu hovězího masa a mléka. V roce 2000 bylo na tento účel vynaloženo celkem 11,6 mil. ATS. U tohoto opatření nejde o kofinancování ze státních prostředků, ale z marketingových příspěvků rolníků, které spravuje AMA.

Národní podpory (státní a zemské)

j) Úrokové slevy (dotace úroků): V rámci investičních podpor existuje i možnost využívat u úvěrů ve prospěch zemědělství úrokové slevy. Toto opatření má za cíl zvýšit zaměstnanost a konkurenceschopnost především na venkově. Na toto investiční opatření byl v roce 2000 dán k dispozici celkový úvěrový rámec ve výši 2,5 mld. ATS a stát vyplatil na úrokových slevách 216,4 mil. ATS. Ze zemských prostředků bylo na tato opatření vynaloženo 122,2 mil. ATS. Slevy úroku představují:

· 50 % u investičních úvěrů ve prospěch nových nabyvatelů farem, u úvěrů na investice k rekonstrukci provozních budov (netýká se opatření ve prospěch bytové výstavby), rozvoj infrastruktury pro horské farmáře a ve znevýhodněných oblastech, na zlepšení struktury zpracování a prodeje, posílení inovativních činností, vybudování skleníků, používání biomasy a jiných alternativních zdrojů energie, budování životnímu prostředí vyhovujících zařízení na uložení hnojiv a přechod na zvlášť šetrné systémy chovu hospodářských zvířat.

· 36 % na všechny ostatní případy investičních úvěrů do zemědělství (kromě opatření bytové výstavby).

Tab. 9- Hrubé a čisté úrokové sazby u investičních úvěrů do zemědělství 2000

Pramen: BMLFUW

k) Dopravní obslužnost venkovských oblastí: Tato podpora venkovských oblastí je významná z hlediska k zachování hustoty osídlení a zlepšování životních podmínek na venkově. Funkční dopravní zpřístupnění umožňuje zemědělským podnikům nákup zboží každodenní potřeby a aktuální účast na agrárních trzích. V roce 2000 byla zajištěna dopravní obslužnost pro 597 hospodářství s tím, že bylo vybudováno 299 km cest resp. silnic sjízdných pro nákladní auta a zabezpečeno napojení na dopravní síť vyšších stupňů. Stavební náklady činily v roce 2000 cca 587 mil. ATS (stát: 178,6 mil. ATS, země: 183,2 mil. ATS a zainteresovaní 225,2 mil. ATS). Navíc vynaložily země v roce 2000 ještě 568,9 mil. ATS na údržbu sítě venkovských cest.

l) Pomocné strojní a výpomocné kroužky: Pro malostrukturované rakouské zemědělství má zásadní význam optimalizace využití zemědělské techniky po ekonomické a technické stránce formou školení a dalšího vzdělávání zemědělců s cílem snižovat náklady na techniku vyšším vytížením strojů v rámci mezipodnikové spolupráce. V roce 2000 byla opatření směřující k efektivnějšímu využívání zemědělské techniky (zejména školení a další vzdělávání v oblasti zemědělské techniky, strojní a provozní kroužky, Svaz pro biomasu) podpořena v celkové částce 78,6 mil. ATS (z toho stát: 35,3 mil. ATS, země: 43,3 mil. ATS). Na celém spolkovém území působilo 136 těchto kroužků se 73 842 členskými podniky a výkonem 7,9 mil. h práce při celkovém obratu 1,65 mld. ATS.

m) Zlepšení struktury trhu: Opatření ke zlepšování struktury trhu jsou zaměřena především na podporu investic do přímého prodeje zemědělských výrobků vysoké kvality. V roce 2000 poskytl stát na tyto přímé podpory 3,7 mil. ATS (země: 5,2 mil. ATS).

n) Marketingová opatření: Tyto podpory na zajištění prodeje na agrárních trzích, získání trhů a výstavnictví mají přispívat k stimulování poptávky po kvalitních výrobcích rakouského zemědělství a potravinářského průmyslu a k podpoře ubytovávání hostů (dovolená na farmě). V prvé řadě se jedná o podpory související s přímým prodejem, prodejem značkových výrobků (mj. i bioproduktů) a o podporu výstavnictví. Důležitý podíl představují výdaje na marketing vína. V roce 2000 bylo na marketingová opatření (osobní a věcné resp. propagační náklady) vynaloženo celkem 131,9 mil. ATS, z toho připadlo na stát 67,9 mil. ATS a na země 64,0 mil. ATS.

o. Podpora inovacím: V rámci této podpory se poskytují startovací výpomoci na stavební a technická zařízení ve formě investičních příspěvků a/nebo investičních úvěrů do rostlinné a živočišné výroby. Mimo to se podporují v oblasti služeb nové iniciativy na úseku aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje. Podpora má formu časově limitovaných příspěvků ve startovací fázi. V roce 2000 poskytl stát na inovační projekty 5,6 mil. ATS (země: 10,4 mil. ATS).

p) Biosvazy: V roce 2000 bylo vyplaceno 16 biosvazům (včetně dvou zastřešujících svazů) na práci s veřejností, pro poradenství a na organizační podporu 23,9 mil. ATS (stát/země).

Národní podpory (jen zemské)

q) Zemědělsko-technické úpravy: V rámci těchto opatření se v roce 2000 podpořilo scelování pozemků v celkové částce 39,2 mil. ATS.

r) Menší vodní stavby v zemědělství: Tímto opatřením jsou podporovány zavodňovací a odvodňovací projekty; v roce 2000 v objemu 25,9 mil. ATS.

s) Podpory v rámci obhospodařování extrémních horských pastvin: Poskytují se hlavně investiční příspěvky na horské pastviny (zlepšování alpských luk a pastvin), na údržbu provozních budov apod. (2000: 32,0 mil. ATS).

t) Výstavba rodinných domků námezdním pracovníkům: Na toto opatření bylo v roce 2000 k dispozici celkem 9,4 mil. ATS.

3.7 Vývozní dotace, příspěvky k pojištění proti krupobití, mrazu aj.

Vývozní dotace poskytované na rostlinné výrobky (celkem 502 mil. ATS) se v roce 2000 proti předchozímu roku zvýšily o 20 %. Zvlášť výrazný nárůst proti roku 1999 byl zaznamenán především u obilovin. Zhruba 96 % prostředků vynaložených do rostlinné výroby připadá na vývoz cukru a obilovin (tab. 22 v příloze).

Graf 11 - Vývozní dotace

Tab. 10 - Vývozní dotace 20011)

1. Rozpočtový rok EAGFL - sekce garance (16. 10. až 15. 10. následujícího roku).

2. Z celkové sumy bylo odečteno 1,8 mil. ATS na nepřiřaditelné vratky.

Pramen: BMLFUW.

Vývozní dotace určené pro živočišné výrobky (celkem 475 mil. ATS) klesly o 6 %. Většina dotací připadla na vývoz prasat, i když bylo do tohoto trhu vynaloženo proti roku 1999 méně prostředků (- 35 %). Naproti tomu, ve srovnání s předchozím rokem, vznikly přebytky především u mléka a mléčných výrobků (+60 %), ale i u hovězího masa (+10 %). Zásadně třeba mít na zřeteli, že největší část rakouských agrárních výrobků vchází do vnitřního trhu EU. Jen asi 30 % agrárních vývozů se pomocí vývozních dotací dostává na třetí trhy.

Graf 12 - Rozsah pojištěných ploch v Rakousku (v tis. ha)

Jedním z opatření ke snížení nákladů zemědělských podniků jsoupříspěvky na pojištění proti krupobití a mrazu. Stát a země poskytují zemědělským podnikům společně rovným dílem příspěvek ve výši 50 % na zlevnění pojistného proti krupobití. Rok 2000 byl charakterizován extrémním průběhem počasí. Ještě nikdy nepadaly kroupy tak brzo a ani ne tak dlouho. Proti minulému roku se počet pojistných událostí zvýšil na trojnásobek. V roce 2000 byla na pokrytí 30 000 pojistných událostí (1999: 10 137) vyplaceno pojistné plnění (včetně nákladů souvisejících se zjištěním škod) v celkové výši 878,6 mil. ATS (1999: 242,4 mil. ATS). Pojistná suma stoupla v roce 2000 na 21,2 mld. ATS (+10,5 %). Pojistné se zvýšilo na 631 mil. ATS (+7 %). Pojištěná plocha činila 915 342 ha (+7,6 %). Příspěvek státu a zemí k pojištění (dotace pojištění) proti krupobití a mrazu dosáhl v roce 2000 celkové výše 292,5 mil. ATS (1999: 291,0 mil. ATS).

V roce 2000 převedly některé spolkové země ještě poslední zbytky degresivních vyrovnávacích příplatků do podpor mladému skotu (14,0 mil. ATS). Vzhledem k suchu v roce 2000 poskytly tři spolkové země podnikům, které utrpěly následkem sucha značné ztráty, příplatky k úrokům u úvěrů poskytnutých na provozní účely. Byly financovány státem a zeměmi v poměru 50 : 50. Celkový objem poskytnutých úvěrů dosáhl cca 480 mil. ATS. Potřebné úrokové slevy k úrokům činily 31,8 mil. ATS. Na různé ostatní výdaje bylo v roce 2000 vyplaceno na potírání epidemií u hospodářských zvířat, na výpomoce rolníkům, živelné škody atd. cca 115,3 mil. ATS.

3.8 Ochrana před horskými potoky a lavinami a ochranné vodní stavby

Úřadovny Lesní technické služby pro stavbuprotilavinových a protipovodňových zábran významně přispívají různými ochrannými opatřeními na horských potocích a lavinových svazích v horských oblastech k ochraně lidských životů, majetku a infrastruktury před jejich zničením povodněmi, proudy kamenité suti a lavinami a tím k zachování osídlení v ohrožených oblastech. V boji proti povodním a lavinám má mimořádný význam les, který brání vzniku povodňových vod, chrání půdu před erozí a zmírňuje lavinové nebezpečí. V roce 2000 bylo vynaloženo na protipovodňovou a protilavinovou zástavbu prováděnou v zájmu zachování životního prostoru včetně sanace ochranných lesů 963,2 mil. ATS ze státních prostředků a včetně příspěvků zemí ze soukromých zdrojů se jednalo celkem o 1,6 mld. ATS. Kromě toho bylo vydáno 39,2 mil. ATS na projektovou přípravu a 219,8 mil. ATS na personální a věcné výdaje. Celkem dokončila Lesní technická služba pro stavbu protilavinových a protipovodňových zábran v roce 2000 573 stavenišť (na 639 se dál pracuje), provedla 1 114 dozorovacích činností a vypracovala 11 234 dobrozdání.

Tab. 11 - Státní prostředky na protipovodňová a protilavinová opatření

Pramen: BMLFUW, účetní závěrka 2000.

Plánování rizikových zón, které spadá podle “Lesního zákona 1975” rovněž pod aktivity Lesní technické služby pro stavbu protilavinových a protipovodňových zábran, přispívá ochrannými opatřeními v rizikových oblastech ke zmírňování následků katastrof a k omezování zástavby na těchto plochách. Podle “Lesního zákona 1975” vymezuje tzv. “Plán rizikových zón” oblasti ohrožené lavinami a povodněmi a stupeň jejich ohrožení (červené a žluté rizikové oblasti) a ty oblasti, které vyžadují zvláštní způsob obhospodařování nebo které je třeba ponechat nezastavěné pro později realizovaná ochranná opatření. Plán rizikových zón se zpravidla týká obcí nebo jejich částí.

Tab. 12 - Plány rizikových zón 20001)

1. Kontrolní den 31. 12. 2000

2. Spolkovým ministrem

Pramen: BMLFUW.

Ochranné vodní stavby: Převážnou část vodních toků v Rakousku spravuje Spolková správa vodních staveb (Bundeswasserbauverwaltung - BWV). Spolkové ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství a životního prostředí spolupracuje se zemskými pracovišti pro vodní stavby formou správy zakázek. Společným cílem je ochrana lidí, jejich sídlišť a hospodářských prostorů před povodněmi a současně zachování řek a potoků jako přírodních životních prostorů a krajinotvorných prvků.

Na základě zákona o podporách do vodních staveb byly v roce 2000 vynaloženy na řeky, pohraniční vodní toky a jiné vodní toky státní prostředky ve výši 673 mil. ATS. Investiční objem včetně zdrojů ze spolkových zemí, obcí a ostatních zainteresovaných na financování těchto aktivit dosáhl zhruba 1,1 mld. ATS. Tyto prostředky byly použity na plánování a stavbu ochranných protipovodňových opatření, péči o vodní toky a jejich údržbu a na opatření směřující k pasivní protipovodňové ochraně.

4. Regionální a strukturální politika Rakouska v roce 2000

Od reformy strukturálních fondů v roce 1988 se prostředky strukturálních fondů EU rozdělují v koncentrovanější podobě a směřují především k řešení specifických regionálních cílů, zlepšení situace na trhu práce a k dosažení deklarovaných cílů zemědělské politiky.

4.1 Období let 1995 až 1999

Od rozšíření EU-12 o Finsko, Švédsko a Rakousko, tj. od 1. ledna 1995 se rozdělují strukturální prostředky v rámci šesti prioritních cílů, přičemž pro Rakousko jsou relevantní cílové oblasti 1 až 5, zatímco cílová oblast 6 je vyhrazena pro mimořádně slabě osídlené arktické oblasti Finska a Švédska. Pro rakouskou zemědělskou strukturální politiku a regionální politiku rozvoje venkova jsou zvláště důležité cílové oblasti 1 a 5:

· “Cílová oblast 1”: Podpora rozvoje a strukturálního přizpůsobení vývoje v zaostávajících regionech

· “Cílová oblast 5”: Podpora rozvoje venkova

o 5a: na základě rychlého přizpůsobení struktury zemědělství v rámci reformy SZP

o 5b: usnadněním rozvoje a strukturálního přizpůsobení venkovských oblastí.

Zatímco jsou opatření v rámci “Cílové oblasti 1 a 5b” možná jen ve vymezených cílových oblastech, mohou být opatření určená pro cílovou oblast 5a uskutečňována horizontálně, tj. celoplošně. Jediná “Cílová oblast 1” v Rakousku zahrnuje celou rozlohu spolkové země Burgenland. Rakouská “Cílová oblast 5b” zahrnuje 60 % území státu, na němž žilo v roce 1991 téměř 30 % všeho obyvatelstva Rakouska. Projekty v rámci cílových programů pro období do roku 1999 mohly být schvalovány až do 31. 12. 1999. Na financování těchto programů byl ještě k dispozici časový prostor do konce roku 2001 (tab. 20 v příloze).

Podpory cílovým oblastem

“Cílová oblast 1”: Oblasti podpor popsané v programovém plánovacím dokumentu zahrnují v podprogramu “Zemědělství” opatření, která mohou být mimo Burgenland podporována v rámci cíle 5a resp. cíle 5b. Podíl EU na spolufinancování “Cílové oblasti 1” může činit až 75 % celkové výše podpory. Z nově přijaté úmluvy vyplývá závěr, že doplňkový příděl prostředků z EAGFL- sekce orientace do “Cílových oblastí 5a a 5b” již není možný.

Na léta 1995 až 1999 bylo v podprogramu Zemědělství, lesnictví a ochrana přírody pro dané účely k dispozici zhruba l mld. ATS. K 10. 5. 2001 bylo poukázáno Burgenlandu již cca 310 mil. ATS z prostředků EAGFL-sekce orientace a 349 mil. ATS ze zdrojů spolkové vlády, takže společně s povinnými zemskými prostředky bylo celkem z veřejných prostředků předáno žadatelům o podporu 922 mil. ATS. Země Burgenlandsko tím vyčerpala ve formě konkrétních plateb 89 % prostředků určených na celý program. Tyto prostředky byly k dispozici jednak na výplatu vyrovnávacího příplatku podnikům hospodařícím v horských a jinak znevýhodněných oblastech, dále na investiční podpory, podpory mladým zemědělcům a na podpory určené k posílení prodeje a zpracování zemědělských výrobků (“Cílová oblast 5a”). Na druhé straně jsou poskytovány veřejné podpory na inovativní projekty a převážně společné projekty vytvářející v sektoru zemědělství a lesního hospodářství nové pracovní příležitosti a směřující k prohloubení diverzifikace.

“Cílová oblast 5b”: Vzhledem k regionálně rozdílným stěžejním úkolům existuje v Rakousku pro jednotlivé spolkové země (kromě Vídně a Burgenlandska) programový plánovací dokument pro “Cílovou oblast 5b”. Stejně jako program v rámci “Cílové oblasti 1” se zpravidla každý program v “Cílové oblasti 5b” skládá ze tří podprogramů, které odpovídají odsouhlaseným regionálním opatřením v rámci tří strukturálních fondů , tj., EAGFL, EFRE a ESF.

K 31. 3. 2001 bylo přiděleno agenturám vyřizujícím podpory v rámci spolkových zemí v “Cílové oblasti 5b” cca 1 888 mil. ATS ze zdrojů EAGFL a 1 948 mil. ATS spolkových prostředků, které zahrnují i zemské prostředky a tyto prostředky byly vyplaceny žadatelům. Za období od roku 1995 až konec března 2001 bylo v rámci programů “Cílové oblasti 5b” vyplaceno do podprogramů financovaných z EAGFL celkem 5 135 mil. ATS veřejných prostředků. Počet v tomto období probíhajících nebo dokončených projektů v “Cílové oblasti 5b” činí zhruba 10 000. Pro venkov mají kromě podpor v rámci “Cílové oblasti 1” a “Cílové oblasti 5b” zvláštní význam regionálně působící tzv. “Společné iniciativy” nazývané INTERREG a LEADER.

INTERREG: Cílem této Společné iniciativy je rozvíjení spolupráce a dosažení sociálního rozvoje a společné identity příhraničních regionů. Opatření v rámci INTERREG zahrnují nejen vnitřní příhraniční regiony Rakouska, ale i pro Rakousko zvlášť důležité regiony nacházející se vně jeho hranic. Na výplaty určené pro období let 1995 až 1999 se v rámci odpovědnosti Spolkového ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a životního prostředí počítá na všechny rakouské programy INTERREG celkem se 105 mil. ATS veřejných prostředků (EAGFL-sekce orientace a národních prostředků). Do konce března 2001 bylo poukázáno žadatelům 62,8 mil. ATS veřejných prostředků. Těžištěm financování INTERREG však nejsou zdroje z EAGFL, ale Evropský fond regionálního rozvoje (EFRE). Od schválení programu se EAGFL podílel svými prostředky na financování 138 projektů INTERREG.

4.2 Období let 2000 až 2006

V rámci balíku opatření přijatých Agendou 2000 byla provedena reforma právních základů strukturálních fondů EU na období let 2000 až 2006. Nová nařízení týkající se strukturálních fondů byla formálně schválena 21. června 1999. Předpokládají snížení počtu prioritních cílů strukturálních fondů ze šesti na tři. Ústředním tématem reformy bylo kromě snížení počtu cílů jejich pospojování v rámci opatření k rozvoji venkova. V duchu závěrů z konference v Corku (listopad 1997) byla dosavadní doprovodná opatření k agrární reformě, opatření “Cílové oblasti 5a” a opatření “Cílové oblasti 5b”, jež byla v předchozím období spolufinancována z EAGFL-sekce orientace, přepracována v agrárně politickou koncepci rozvoje venkova. Základem této rekonstrukce je NR (ES) č. 1257/1999, které shrnuje popsaná opatření do jediné právní normy. Členění tohoto nařízení do kapitol I. až X. je patrné z následující tab.13. NR (ES) č. 1257/1999 je koncipováno horizontálně a není tedy závislé na vykazování “Cílových oblastí”. Na základě NR (ES) č. 1257/1999 a příslušného prováděcího nařízení Komise (Nařízení č. 1750/1999) byl v Rakousku vypracován programový plánovací dokument pod názvem “Rakouský program rozvoje venkova” a 1. září 1999 předložen příslušnému generálnímu direktoriátu pro zemědělství Evropské komise. Po schválení programu výborem STAR (27. června 2000) následovalo 14. července 2000 formální rozhodnutí Komise.

Navíc k horizontálnímu programu rozvoje venkova a programům koncipovaným pro “Cílové oblasti” se předpokládají v rámci strukturální a regionální politiky i v novém plánovacím období od roku 2000 “Společné iniciativy” ve formě intervenčních nástrojů, jejichž počet se však snížil z dřívějších 13 na současné 4. Společná iniciativa směřující k rozvoji venkova podle všeobecného nařízení o strukturálních fondech (NR č. 1260/1999) nese nyní označení LEADER+ a je financována z EAGFL- sekce orientace. Na národní úrovni spadá plnění tohoto programu do kompetence BMLFUW.

LEADER+: LEADER + je program zacílený na podpory inovací do venkova a byl iniciován Komisí EU. K významným prvkům této iniciativy patří upřednostnění integrovaných regionálních rozvojových strategií před specificky sektorovými akcemi. Zvláštní důraz se klade na aktivní spoluúčast místního obyvatelstva ve prospěch územního rozvoje, na zintenzivnění spolupráce a prohloubení propojenosti venkovských regionů. Rakouský program LEADER+ na období let 2000 až 2006 schválila Komise EU 26. března 2001. Na rozdíl od předchozího období je možno v rámci plánovacího období let 2000 až 2006 ze strukturálních fondů financovat Společné iniciativy vždy pouze z jediného strukturálního fondu EU (princip monofondu). Společnou iniciativu pod názvem LEADER+ lze financovat výlučně z EAGFL--sekce orientace. Rakousko má na celé programové období let 2000 až 2006 k dispozici prostředky ze zdrojů EAGFL-sekce orientace ve výši cca 1 040 mil. ATS. Tyto prostředky třeba porovnat s národními prostředky, které jsou dány zhruba 385 mil. ATS veřejných a 770 mil. ATS soukromých prostředků.

Tab. 13 - Nařízení Rady (ES) č. 1257/99 ve prospěch opatření k rozvoji venkova

Pramen: Evropská komise

4.3 Podpory poskytnuté podle čl. 33 NR č. 1257/99 k usnadnění přizpůsobovacího procesu a k rozvoji venkovských oblastí

Kromě rozhodujících oblastí podpor směřujících do znevýhodněných oblastí a do ekologického a extenzívního zemědělství zahrnuje “Rakouský program rozvoje venkova” mnoho stimulačních opatření, která jsou zacílena především na zabezpečení podstaty a zlepšení konkurenceschopnosti rakouského zemědělství a lesnictví a na rozvoj venkovských regionů.

Klasické nástroje podpor týkající se oblasti investic, podpor mladým zemědělcům, oblasti odborné výchovy a podpor lesů se vztahují prakticky výlučně k zemědělství a lesnímu hospodářství. Čl. 33 je navíc zaměřen na podpory zahrnující nejen samotnou zemědělskou činnost, ale i její konverzi a na aktivity související se zemědělstvím.

Především jde o to, dosáhnout prostřednictvím čl. 33 na nové zdroje příjmů venkovského obyvatelstva, včetně různých forem kombinace příjmů ze zemědělství, z podnikání v oblastech blízkých zemědělství a ze sektoru služeb s cílem udržet, resp. vytvořit nové pracovní příležitosti na venkově.

Zásadním předpokladem perspektivního rozvoje zmíněných aktivit jsou sociálně, kulturně a ekonomicky živé regiony a vesnice. Na jedné straně se má na základě čl. 33 podpořit zapojení venkovského obyvatelstva do života vesnice. Na druhé straně zabezpečit vznikem fungující sítě venkovských cest rychlé napojení okrajových kulturních zón a sídlišť na regionální centra a zařízení.

Opatření k rozvoji venkova jsou doplněna činnostmi ve prospěch rozvoje kulturní krajiny a aktivitami souvisejícími s ochranou životního prostředí s cílem zachovat a zefektivnit hospodaření v přírodě a krajině.

Na rozdíl od podpor s určením pro “Cílovou oblast 5b” (týká se období let 1995 až 1999) mohou nyní podpůrné prostředky využívat nejen vybrané venkovské regiony, ale vzhledem k existujícím obecným problémům venkovských oblastí v Evropě, mají nyní soubor podpůrných nástrojů podle čl. 33 k dispozici všechny venkovské regiony a za určitých předpokladů i nezemědělští příjemci a podnikatelské kruhy.

Nosným prvkem podpor podle čl. 33 je tzv. integrovaný přístup. Na základě mimořádně příznivých zkušeností s nadpodnikovou zemědělskou spoluprací, jakož i se zemědělskými a mimozemědělskými kooperacemi, zůstává ústředním prvkem čl. 33 podpora provázaných aktivit a společných projektů.

Zemědělství bez rozvoje venkova a rozvoj venkova bez zemědělství představují vývojové extrémy, které neskýtají záruku trvalé udržitelnosti a dlouhodobé perspektivy. V zájmu zachování rakouského zemědělství a na zemědělství navazujících sfér jako nosné páteře a motoru trvale udržitelného rozvoje vitálních venkovských regionů a cíleného uchování kulturního vzhledu krajiny byly v čl. 33 podrobně stanoveny stěžejní oblasti podpor (rozdělení finančních zdrojů na jednotlivá opatření podle čl. 33 v roce 2000):

· odbyt kvalitních potravinářských surovin a potravin (2 %);

· zachování kulturního dědictví venkova a rozvoj vesnice (4 %);

· diverzifikace a nová orientace zemědělství a na zemědělství navazujících oblastí (19 %);

· vodní stavby a dílčí technická opatření (3 %);

· dopravní zpřístupnění venkovských oblastí (66 %);

· kulturní krajina a tvorba krajiny (6 %).

4.3.1 Výsledky roku 2000

Jak již bylo konstatováno, mohly být podpory na různé projekty podle čl. 33 odstartovány teprve rozhodnutím Komise ze 14. 7. 2000, kdy byl schválen programový plánovací dokument k rozvoji venkova. Rozhodné období pro poskytování podpor nekončí kalendářním rokem, ale již 15. říjnem, což je dáno rozpočtovými pravidly Společenství. Vzhledem ke kratšímu realizačnímu období a teprve nastartovaným projektům neposkytují údaje za rok 2000 výsledek srovnatelný s ročním plněním. Nicméně lze již i z dat monitoringu vyčíst některé trendy a informace.

V kalendářním roce 2000 bylo schváleno celkem 763 projektů podle čl. 33. Těžiště zájmu spočívalo především v projektech prohlubujících diverzifikaci a zlepšujících infrastrukturu a dále ve sférách obohacování kulturní krajiny a životního prostředí (tab. 14).

Všechny schválené projekty nárokovaly celkový objem investic ve výši cca 943 mil. ATS, z čehož na zdroje z veřejných prostředků (EU, stát a země) připadlo cca 520 mil. ATS. Příspěvek EU z EAGFL (sekce garance) dosáhl 241 mil. ATS. K 31. 12. 2000 bylo vyplaceno celkem 215,3 mil. ATS veřejných prostředků, z toho 104,4 mil. ATS z prostředků EAGFL. Ve vztahu ke schváleným projektům byly prostředky rozděleny na následující opatření (graf 13):

Graf 13 - Procentní rozdělení zdrojů do jednotlivých opatření podle čl. 33 (rok 2000)

Pramen: BMLFUW

Odbyt kvalitních produktů od prvovýrobců

Kromě podpor do materiálových a mzdových nákladů v oblasti odbytu kvalitních výrobků spočívala hlavní váha v investicích do zlepšování prodeje a možností prodeje. Vytvořením flexibilních a průrazných odbytových kanálů při profesionální prezentaci výrobků a zvyšováním efektivnosti v rámci organizačních a pracovně technických postupů, povedou podpory nesporně k posílení tržní pozice farmářských specialit.

Tab. 14 - Podpory poskytnuté podle čl. 33 NR č. 1257/99

Zachování kulturního dědictví venkova a rozvoj vesnice

Revitalizace tradičních typicky regionálních a z architektonického hlediska cenných budov a vybudování komunálních, sociálních a kulturních zařízení patří nadále ke klasickým příkladům obnovy vesnice (přes 50 % projektů). Dále pak podpory směřující k ochraně přírody a životního prostředí jakož i do vzdělávacího procesu zaujímají téměř jednu třetinu všech projektů, takže lze spolehlivě prokázat zintenzivnění aktivit z oblasti tzv. duchovní obnovy vesnice, které přispívají k jejímu oživení.

Diverzifikace a nová orientace zemědělství a na zemědělství navazujících oblastí

Rozhodující roli v podporách poskytovaných podle čl. 33 nesporně sehrály již v prvním roce existence daných podpor projekty této skupiny. Zhruba 50 % projektů a požadovaného objemu investic směřuje do opatření, majících za cíl podporu nejrozmanitějších alternativních zdrojů příjmů. Paleta nejrůznějších aktivit zde sahá od činností souvisejících s přímým prodejem kvalitních farmářských výrobků přes podpory umožňující rozvoj zemědělských řemesel, komunálních a sociálních služeb až po investice vytvářející podmínky pro rozvoj agroturistiky.

Druhou významnou aktivitou v rámci této skupiny byly podpory ve prospěch zpracování biomasy a nabídky alternativních zdrojů energie (cca jedna pětina projektů, 40 % celkového objemu investic). Vzhledem k časové náročnosti přípravy těchto diverzifikačních projektů lze však do budoucnosti počítat s výraznějším uplatňováním tohoto nástroje podpor.

Vodní stavby a dílčí technická opatření

I když co do počtu projektů převažuje stabilizace půdních sesuvů (10 projektů), jsou z hlediska objemu investic rozhodující opatření ke zlepšení vodního hospodářství a ekologické funkčnosti malých vodních toků, mokřadů nebo říčních břehů. Ekologické řešení projektů bylo resp. je garantováno dodržováním příslušných vodohospodářských a agroenvironmentálních legislativních předpisů.

Dopravní zpřístupnění venkovských regionů

Jak s ohledem na počet projektů tak na objem investic je v rámci čl. 33 v roce 2000 stavba silnic na prvním místě. Vzhledem ke zkrácenému realizačnímu roku 2000 by bylo předčasné odvíjet z této skutečnosti příští trend, tj., že by tato opatření realizovaná v rámci čl. 33 byla nejobvyklejší. Stavební řízení a realizace stavby silnic veřejnými institucemi byly často doprovázeny víceročními čekacími lhůtami, než byl projekt realizován, zatímco podpory uvolňované v rámci čl. 33 umožnily v krátké době aktivovat potřebné zdroje na řešení naléhavých dopravních potřeb místního významu.

Kromě toho je síť silnic na venkově využívána stále více v rámci rekreačních aktivit nezemědělského obyvatelstva a přispívá v zájmu turistů a rekreantů ke zdokonalování dopravní obslužnosti.

Kulturní krajina a tvorba krajiny

K prémiím vypláceným v rámci “Programu ochrany životního prostředí” (ÖPUL), které jsou faktickým oceněním environmentálních činností vykonávaných zemědělci, jsou v rámci tohoto opatření navíc podporovány výlučně jednorázové investiční, plánovací a organizační aktivity ve prospěch:

· kolektivních, lokálních a environmentálně orientovaných doprovodných opatření týkajících se krajinné péče, tvorby systémů biotopů a přechodových zón;

· zakládání a údržby krajinných prvků (např. remízků a pásů křovin);

· vytváření tradičních, kulturní krajinu charakterizujících prvků.

Kromě toho byly poprvé vytvořeny v souvislosti s prohlubující se péčí o kulturní krajinu a krajinotvorbu materiální základy pro podporování specifických, pro ochranu krajiny relevantních a ve veřejném zájmu prováděných opatření.

Bilance roku 2000 sice vykazuje co do počtu projektů převahu opatření na ochranu pastvin - co do objemu nárokovaných částek však dominují podpory, směřující k zachování zdrojů, které jsou pro ochranu přírody zvláště cenné.

4.3.2 Výhled na období let 2001 až 2006

Podle schváleného indikativního finančního plánu “Rakouského programu rozvoje venkova” jsou v nynějším šestiletém období na opatření prováděná podle čl. 33 k dispozici veřejné prostředky v celkové výši 3,9 mld. ATS, z čehož s největší pravděpodobností 50 %, resp. necelé 2 mld. ATS představují prostředky ze zdrojů EAGFL.

Prostředky určené na šest stěžejních oblastí podpor pro období let 2000 až 2006 znázorňuje následující graf 14. Toto rozdělení není v žádném případě konečné, jedná se o orientační veličinu, která může být - podle daného stupně čerpání a aktuální potřeby finančních prostředků - upravena. Finanční transparentnost takto prezentovaných podpor tak významně přispěje k flexibilnímu a maximálního využití možností nabízejících se v souvislosti s čl. 33.

Graf 14 - Rozdělení finančních prostředků na opatření přijímaná podle čl. 33 pro období let 2001-2006

Pramen: BMLFUW

Závěry

1. Spolkový ministr zemědělství Rakouska je zavázán podle § 9 “Zemědělského zákona” předložit do 15. září každého roku “Zprávu o stavu zemědělství”, popisující vývoj a hospodářskou situaci v zemědělství v uplynulém roce. S přihlédnutím k předchozím opatřením včetně posouzení jejich dopadů na plnění agrárně politických cílů, má ještě za povinnost předložit návrh nezbytných opatření pro následující rok. Rakousko je příkladem země, která předkládá oficiální výsledky svého zemědělství s ročním zpožděním, tj. v roce, kdy je “Zelená zpráva” publikována, obsahuje definitivní výsledky předchozího roku. Konkrétně “Grüner Bericht 2000” byl redakčně uzavřen k 19. červenci 2001 a distribuován odborné veřejnosti v měsíci září 2001.

2. Důležitým, ale nedostatečně zdůrazňovaným faktem je skutečnost, že agrární oblast je prakticky jediným plně integrovaným hospodářským odvětvím v rámci EU. A že tedy cca 50 % podíl agrárních výdajů na celkovém rozpočtu EU je důsledkem toho, že regulace agrárního trhu a všeho ostatního co souvisí s rozvojem venkova bylo na základě společně přijaté koncepce předáno do společné agendy EU. V relaci k hrubému domácímu produktu za všechny členy EU-15, představují výdaje společného rozpočtu 1,2% podíl.

3. S poklesem celních sazeb a příjmů z DPH se postupně snižoval příliv těchto prostředků do společného rozpočtu a proto muselo být přijato nové rozpočtové opatření s platností od počátku roku 2002 a odsouhlasen upravený příspěvkový klíč. Rozhodujícími zdroji do společného rozpočtu se stávají prostředky určované ekonomickou výkonností (dosaženým hrubým národním produktem). Prakticky to tedy znamená, že ekonomicky výkonnější státy odvádějí úměrně své velikosti a výkonnosti větší částky do společného rozpočtu.

4. Berlínským usnesením (březen 1999) byl přijat strategický závěr postupně změnit vnitřní strukturu podpor do zemědělství ve prospěch programů na rozvoj venkova a v neprospěch podpor na společnou organizaci trhu. Konkrétně byl schválen II. nosný pilíř SZP. K roku 2000 vypadá v rámci společného agrárního rozpočtu situace tak, že 84 % všech prostředků připadá na podpory do trhu a 16 % zbývá na rozvoj venkova. V poloze Rakouska však situace vypadá již zcela jinak, protože se podařilo uvést v praktický život celou řadu opatření, resp. programů, jež umožňují čerpat prostředky ze společných fondů na rozvoj venkova. Z celkového objemu prostředků, které v roce 2000 Rakousko obdrželo z EU, připadlo jen 57 % ve prospěch tržních organizací a 43 % ve prospěch rozvoje venkova. Analyzujeme-li úhrnný agrární rozpočet Rakouska, vynaložila tato země za stejný rok na rozvoj venkova již 67 % a na tržně orientovaná opatření pouze 33 % celkových prostředků.

Zcela pragmatická rakouská cesta trvale udržitelného rozvoje staví na aktivitách, které směřují k rozvoji venkova. Brání různým projevům tržní nerovnováhy na rozhodujících agrárních trzích, resp. vzniku nákladně likvidovatelných agrárních přebytků. Z toho vyplývá jasný závěr, že česká agrární politika - má-li vycházet ze základní koncepce EMZ - musí:

· co nejvíce čerpat všechny podpory dané platnou organizací společného agrárního trhu (ale i všech ostatních agrárně politických nástrojů), tj. získat maximum kvót, co nejvyšší možný objem přímých plateb, co nejvyšší rozsah znevýhodněných oblastí, což ve svém souhrnu vymezuje určitý předem kvantifikovatelný objem podpor;

· konstruovat rozvojová agrárně politická opatření, reagující pozitivně na důležité společné signály, které v tomto okamžiku volají po široké účasti českých zemědělců na agroenvironmentálních programech spolufinancovaných ze zdrojů EU a k přijímání celé řady opatření ve prospěch venkova; rychlou, zacílenou adaptací ve směru zmiňovaných opatření se českému zemědělství otvírá možnost získat dodatečné finanční zdroje nad rámec prakticky mandatorních výdajů souvisejících s uplatňováním společných tržních pořádků.

1. Program ochrany životního prostředí (ÖPUL) je koncipován plně v souladu s agroenvironmentálními cíly SZP a navíc tak, aby mohl být uplatňován celoplošně a spojován s důležitým doprovodným cílem přispět k navýšení důchodů zemědělcům. Na rozdíl od většiny zemí EU, zaměřující své programy ochrany životního prostředí obvykle na úzce vymezené oblasti, zvolilo Rakousko horizontální přístup. V roce 2000 cca 75 % všech podniků hospodařících na zemědělské půdě participovalo na některém z opatření ÖPUL a veškeré plochy evidované v tomto Programu představují 2,8 mil. ha, což je 85 %zemědělské půdy Rakouska. Průměrná podpora v přepočtu na podnik dosáhla v roce 2000 cca 48 800 ATS.

Důležitým ustanovením je modulační pravidlo, které omezuje rozsah podpor v závislosti na velikost podniku. Od žádostí, které v přepočtu na jedno opatření překračují plochu 100 ha, se uplatňuje systém krácení podpor z plochy, která ji přesahuje. Při překročení hranice 1000 ha se prémie krátí o více než jednu třetinu (35 %). Prakticky jde o to, obdobně jak se to podařilo Rakousku, rozpracovat takovou soustavu podpůrných programů v rámci platné legislativy EU, která by nám umožňovala čerpat celoplošně ze společných zdrojů na všechna námi navrhovaná opatření, související s rozvojem venkova. Jednalo by se o opatření, která by přísně respektovala všechny zásady účinné ochrany životního prostředí, jmenovitě pak základního abiotického zdroje, jímž je voda. Konkrétně by se mohlo mj. jednat o celou širokou paletu opatření ke snížení kontaminace venkovského prostoru nitráty, fosforem, pesticidy, resp. jinými znečišťujícími vlivy zemědělského původu.

2. Shrnutí základního velikostního řádu jednotlivých podpor do zemědělství z hlediska nositele podpory (EU či členská země) přináší celou řadu důležitých závěrů aktuální povahy. S obdobným zakotvením podpor nutno počítat od vstupu ČR do EU, kdy začnou i u nás platit pravidla společného trhu a všechny ostatní nástroje SZP. Rychlost potřebného přizpůsobení se podmínkám společného trhu bude dána délkou přechodného období. Veškerá podpůrná opatření vynaložená ve prospěch rakouského zemědělství v roce 2000 byla z více než 50 % (54,3 %) financována ze společného rozpočtu EU a zhruba po necelé jedné čtvrtině z prostředků spolkového rozpočtu (23,7 %) a z prostředků spolkových zemí (22 %).

3. Společná pokladna prakticky 100 % financuje vyrovnávací platby a prémie související s organizací společných tržních pořádků. Tyto platby a prémie nárokují 45,6 % všech zdrojů uvolňovaných z EU ve prospěch Rakouska a jsou nejmasivnější skupinou podpor (6,9 mil. ATS). V rámci těchto plateb Brusel uhrazuje veškeré plošné prémie zaujímající zcela dominantní podíl na výše uvedených platbách (cca 70 % podíl) a drtivou většinu prémií vyplácených na zvířata. Ze společné pokladny jsou prakticky plně kryty prémie na zpracování a taktéž ze 100 % náklady na uskladnění; v obou případech se jedná již jen o objemově relativně menší položky.

Druhou největší váhu na celkových podporách přicházejících z EU do Rakouska zaujímají opatření ve prospěch ochrany životního prostředí (24 % podíl na celkovém příspěvku z EU). Veškerá tato opatření jsou v konkrétním případě Rakouska kryta takřka z poloviny (46,4 %) ze společné pokladny. Právě v této oblasti podpor, Rakousko v důsledku velmi důkladné a mnoholeté přípravy (programy ÖPUL), dosáhlo spolu s Finskem na největší objem podpor, řádově se jedná o obohacení agrárního rozpočtu o 3,5 mld. ATS ročně.

Třetí nejobjemnější podpůrnou položkou jsou strukturální opatření, participující na celkovém objemu podpor z EU do Rakouska více než jednou šestinou (18,4 %). To znamená, že na tyto tři skupiny opatření připadlo v roce 2000 cca 88 % z celkového příspěvku EU. Tato strukturální opatření předpokládají obecně finanční spoluúčast z národních rozpočtů v rozsahu minimálně 50 %; skutečná participace z národního rozpočtu (státní a zemské) na těchto podporách dosáhla více než dvou třetin (68 %). Absolutně vyjádřeno se jedná o rozměr strukturálních podpor financovaných z bruselské pokladny ve výši cca 2,8 mld. ATS, kde nejvýznamnějším strukturálním opatřením jsou vyrovnávací příplatky do znevýhodněných oblastí se zhruba polovičním podílem (44 %) na objemu této skupiny podpor.

Poslední větší výdajovou položkou ze zdrojů EU jsou vývozní dotace hrazené ze společného rozpočtu v plné míře podle schváleného rozpočtového plánu.

4. Z národních podpor jsou největší měrou financována strukturální opatření s více než dvou třetinovým podílem na celkových nákladech, na druhé pozici si stojí opatření k ochraně životního prostředí se zhruba 50 % podílem z národních zdrojů. Prakticky jen z národních zdrojů je podporován výzkum, vzdělávání a poradenství a opatření k podpoře kvality, z více než tří čtvrtin je ze státních prostředků podporováno lesnictví, stejně jako úhrady škod na porostech či zvířatech z nejrůznějších příčin.

5. Všechna opatření směřující k rozvoji venkova a financovatelná ze strukturálních fondů, nárokují minimálně 50 % spoluúčast z národních zdrojů (v rámci “Cílové oblasti 1” jen 25 % účast), což ve skutečnosti znamená, že na programy rozvoje venkova je k dispozici přinejmenším dvojnásobek prostředků než kolik vykazuje rozpočet EU (min. 57 mld. ERO v roce 2001 pro všechny programy). Je zřejmé, že důkladná příprava projektů směřujících k využití možností strukturálních podpor ve prospěch např. rozvoje venkova a ustanovení daných NR č. 1257/1990 je již dnes vysoce aktuálním úkolem.

6. V rámci předvstupních jednání s EU při koncipování tzv. “Smlouvy o přistoupení”, je jednotlivým kandidátským zemím dána možnost v případě, že přijetím platného systému poskytování podpor by zemědělcům z přistupujících zemí vznikla ekonomická újma, tj. obdrželi by méně podpor než před vstupem, aby si tento rozdíl pokryly z národních zdrojů (viz příklad rakouských zemědělců hospodařících v horských podmínkách). Legislativně je tato možnost dána tzv. “ochrannou klauzulí”, která platí až do doby, kdy tyto rozdíly zaniknou a je součástí Smlouvy o přistoupení. Konkrétně v případě přímých podpor to může znamenat, že po celé dohodnuté přechodné období nám bude umožněno (!) uhradit existující rozdíly z národních zdrojů.

Přílohové tabulky

zazipovány v přiloženém souboru (xls) zip