Bobrům se daří, ale působí škody

Největší počet bobrů v Pardubickém kraji je na Moravskotřebovsku.

Bobr evropský, hlodavec, který byl v Čechách vyhubený před koncem 18. století, se vrací zpátky do přírody. V dnešní době, kdy dochází k zrychlenému vymírání živočišných druhů, potěšující zpráva. Nemusí ji tak ale vnímat každý. Protože bobr nemá, kromě člověka, přirozené nepřátele, a navíc patří mezi zvláště chráněné živočichy, dochází k jeho přemnožení.

V rámci Pardubického kraje je, podle Tomáše Sigla z odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu, Moravskotřebovsko, částečně s přesahem na území v okolí Červené Vody na Králicku, nejproblematičtější oblastí z hlediska výskytu bobrů. „Bylo zde také uplatněno nejvíce žádostí o náhradu škod způsobených bobrem," uvedl Tomáš Sigl.

Poprvé byl výskyt bobra na Moravskotřebovsku zaznamenán před 12 lety v katastru Třebařova. „Do našeho regionu přišel bobr z povodí Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví," doplnila Alena Žvátorová z odboru životního prostředí moravskotřebovského městského úřadu.

Přesnou představu o počtu bobrů, kteří tvoří zdejší populaci, kraj, do jehož působnosti jejich ochrana spadá, však nemá. „To se dá těžko říct. Víme o několika lokalitách, kde je činnost bobrů intenzivnější. Především v oblasti Koruny a Kunčiny, až ke Starému Městu," upřesnil Sigl.

Kompenzace poskytuje ministerstvo

Právě škody, které narůstající bobří populace svou činností způsobuje, narušují naše soužití s nimi. Náhradu některých škod však mohou lidé uplatnit prostřednictvím krajského úřadu u ministerstva financí. „Jsou to ale pouze škody na trvalých kulturách. Nejčastěji jde o břehové porosty, které jsou bobrem zničené," vysvětlil Tomáš Sigl.

Legislativa naopak neumožňuje hradit škody na hrázích. Bobři totiž dokážou vytvářet až padesát metrů dlouhé nory, které mohou narušit stabilitu hrází. „Povolovali jsme výjimku, kdy docházelo k porušování hráze rybníka nad Lanškrounem. Neznám ale případ, že by došlo k nějakému zásadnímu ohrožení," doplnil Tomáš Sigl. A krajský úřad udělil v loňském roce i další výjimky. Na Kunčinském potoce docházelo k výstavbě bobřích hrází a zatopení údolní nivy, ve které jsou zdroje pitné vody. „Pokud by došlo k zatopení vrtů, hrozila jejich kontaminace, a tím problém se zásobením pitné vody," popsal Tomáš Sigl. Správce zařízení dostal od kraje výjimku, na základě které mohl hráze odstranit. „Protáhnul hrázemi větší trubku, která převáděla vodu skrz. Kdyby je odstranil, bobři jsou schopní tok velmi rychle znovu zahradit. Tím se riziko zatopení vrtů minimalizovalo," uvedl detaily Sigl.

Voda vylévající se z koryta Kunčinského potoka ohrožovala rovněž stabilitu pískovcového mostu. „Nedávno se řešil i problém se stromy, které byly poškozené bobrem. Bylo třeba zajistit, aby na někoho nespadly," dodal Tomáš Sigl. Bobři rovněž poničili nové výsadby dřevin na poldru u Žichlínku.

Kraj připravuje nové opatření

Vyplacené finanční náhrady škod v Pardubickém kraji za uplynulých patnáct let nepředstavují nijak závratnou částku. Celkem vynaložilo ministerstvo financí na kompenzace necelého půl milionu. Nejvíc, 175 tisíc korun, před třemi lety.

Krajský úřad připravuje nové opatření obecné povahy. „Doteď jsme každou kolizní situaci řešili vydáním individuální výjimky. Opatření obecné povahy bude problém řešit pro celé území kraje. Kde bude ohrožená bezpečnost, zdraví, komunikace, vodní díla, můžou správci okamžitě konat," nastínil Tomáš Sigl.

Autor: Jiří Šmeral