Borecký dvůr začátkem nové cesty

Pěstování velmi pestré škály plodin v režimu ekologického zemědělství na nemalé výměře, krajinotvorbě, provozu kompostárny a recyklačního dvora se na usedlosti zvané Borecký dvůr, která byla ještě před několika lety opuštěným objektem, věnuje člen Asociace soukromého zemědělství Jindřichův Hradec Miloš Stejskal za pomoci své ženy Marcely a čtyř zaměstnanců.

Předci Miloše Stejskala hospodařili na svém selském stavení v malé vesničce Chlumec, části města Dačice, celkem na 30 hektarech zemědělské a lesní půdy. Když jeho otec zažádal po revoluci o restituce, bylo panu Stejskalovi 14 let.

„Pamatuji si, o jaké boje šlo, aby nám vůbec byla půda, která rodině prokazatelně patřila, vydána. To bylo obstrukcí! Někteří sousedé měli pocit, že je okrádáme. Vydaný mrtvý inventář se podobal spíše sbírce šrotu…,“ vzpomíná hospodář, který začal sedlačit po absolvování Střední zemědělské školy v Dačicích na 50 hektarech půdy.

Zpočátku měl sedm krav a věnoval se i chovu prasat, který se postupně rozšířil až na produkci tří stovek vykrmených zvířat ročně. Následoval výkrm holštýnských býčků na tzv. „baby beef“ s dodáním do Nizozemí. Vzhledem k tomu, že původní rodinný statek se nachází v zástavbě, nebylo zde provozování živočišné výroby zrovna ideální, mladý hospodář ji proto po čase ukončil a zaměřil se, i díky navyšující se výměře obhospodařovaných pozemků, pouze na rostlinnou výrobu. Tu řadu let praktikoval intenzivním způsobem, s množstvím postřiků…

Až přišel rok 2009, kdy si pan Stejskal uvědomil, že tento způsob hospodaření mu není blízký, neztotožňuje se s jeho smýšlením a je proto na čase ho změnit. A to byl první krok k naprosto zásadní změně nejen v jeho hospodaření, které přešlo do ekologického režimu, ale i dalšímu podnikání a rovněž životě celé rodiny, která čítá manželku Marcelu a jejich tři děti.

O rok později zakoupil hospodář nedaleko rodné obce opuštěnou, odlehlou usedlost Borecký dvůr a začal zde provozovat kompostárnu, jejíž kapacita je v současné době tři tisíce tun bioodpadu ročně. Ten sem dodávají čtyři okolní obce a ještě dvě firmy, které sváží bioodpad z širokého okolí. Finálním produktem je kompost třídy A+, což je super kvalitní organické hnojivo ideální jako vstup pro ekologické zemědělství.

„Kompost se mi nesmírně osvědčil k ozdravení půdy, která lépe zachycuje a drží vodu. Kromě dodání potřebných živin se mění i fyzikální vlastnosti půdy, je patrné ovlivnění její struktury, lépe se zpracovává, vidím skutečně velké změny,“ informuje pan Stejskal.

Ten při přechodu do ekologického režimu hospodaření, kterému se věnuje na 240 hektarech pozemků, pěstoval kvůli ozdravení půdy hlavně jeteloviny a dvouletý kmín, osevní postup pak začal doplňovat o špaldu, žito, hrách, pšenici jednozrnku a dvouzrnku a pšenici červenou. Dnes se zabývá i množením osiv obilnin pro PRO-BIO, má i množitelské porosty svazenky a hořčice.

Miloš Stejskal je zároveň největším pěstitelem bio máku u nás, který má na 70hektarové výměře, a dodává ho na německý trh. „Jde o vlajkovou loď naší farmy. Používáme technologii řádkového pěstování s plečkováním, k dispozici máme traktor s autopilotem. Plečka je anglický stroj s optickým naváděním a přesným řízením na 1 cm, který se nám velice osvědčil,“ informuje farmář. 

Na 28 hektarech půdy praktikuje konvenční zemědělství, neboť se jedná o pozemky uprostřed velkých lánů, které obhospodařují jiné subjekty, a ekologická produkce by zde nebyla možná.

S Boreckým dvorem a jeho okolím má pan Stejskal, kterého ve všech jeho aktivitách nesmírně podporuje vždy optimisticky naladěná manželka Marcela, jež pochází z vinařské rodiny z jižní Moravy, ještě velké plány. Přilehlé pozemky by rád vyhradil pro agrolesnické systémy, které nazývá krajinosady, s adaptovanými druhy stromů i např. šípkovými růžemi. Rád by na 3hektarové výměře provedl revitalizaci vodních toků vytvořením mokřadů a tůní. „ „V současné době je na tuto revitalizaci zpracováván projekt, od kterého si hodně slibuji, neboť v mokřadech a tůních vidím pro jejich mimoprodukční funkce významný potenciál, ještě větší než v případě rybníků,“ říká pan Stejskal a dodává: „Kromě pestrého osevního postupu se maximálně snažím o krajinotvorbu i těmito způsoby, považuji to v rámci hospodaření za nezbytné a zároveň přirozené.“

Další plány jsou spojené s velkou rekonstrukcí staveb na Boreckém dvoře, jehož nová podoba byla svěřena architektům. Vzhledem k tomu, že do budoucna přemýšlí hospodář i o čištění a dosoušení své produkce a třeba i její nabídce ve zpracované podobě na lokální trh, budou se prostory v novém hávu určitě hodit.

Od rozhodnutí Miloše Stejskala vydat se ekologickou cestou, kterou považuje za jakýsi vyšší level v zemědělství, uplynulo více než deset let. Změnilo se tím mnohé, a to i v rámci rodiny. „Zcela přirozeně a automaticky u nás došlo i ke změně ve stravování směrem ke zdravějšímu způsobu života, s nímž souvisí i změna přístupu k sobě samému, okolí a přírodě,“ vysvětluje jeho žena Marcela.

Přesvědčení o správnosti zvolené cesty je u obou jednoznačně patrné, ačkoliv je zcela evidentní, že rozhodně nejde o cestu jednoduchou a nejekonomičtější. „Hlavním motorem, mnohem větším než peníze, je pro nás touha po svobodné realizaci vlastních snů. Naše cíle, naše vášeň přesahují jakoukoliv ekonomiku,“ uzavírá Miloš Stejskal.

Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR