BSE přenesl tuk v krmivu

Telata dostávala nebezpečnou mléčnou náhražku, která obsahovala tuk přenášející nemoc šílených krav. A možná ji ještě dostávají.

Jak se do České republiky dostala nemoc šílených krav? Je téměř jisté, že dováženou mléčnou náhražkou pro telata. Toto krmivo se do země importovalo především z Německa, Francie a Británie. Zemské noviny získaly zprávu o výsledcích zkoušek laboratoře z Düsseldorfské univerzity Heinricha-Heineho. Testy potvrzují, že mléčné náhražky vyráběné v těchto zemích do loňského prosince jsou rizikové. "Testy prokázaly, že priony nebyly vždy v náhražkách mléka zničeny a přestály zpracování kafilerních tuků," uvádí zpráva německé laboratoře. Priony, bílkovinové částice, jsou původcem bovinní spongiformní encefalopatie, známé pod zkratkou BSE či jako nemoc šílených krav. Byly nalezeny v tkáních mozku, míchy, očí, sleziny a střev nemocných zvířat. Tyto části mrtvých těl zvířat obsahovaly i kafilerní moučky a kafilerní tuky v některých mléčných náhražkách. Mléčnými náhražkami z Německa krmili svá telata družstevníci v Dušejově. Právě v této obci na Jihlavsku veterináři objevili první případ nemoci šílených krav v zemi. K variantě rozšíření nemoci do země prostřednictvím dovážené mléčné náhražky se přiklání také česká Státní veterinární správa. A stejný názor zastává mnoho chovatelů skotu. "Je to pravděpodobné, že se tato nákaza do těla přežvýkavců dostává s krmivem pro telata. Pod pojmem živočišný tuk se do směsi přidával kafilerní," uvádí Jan Bauer, soukromý zemědělec z Mirošovic. Výrobci náhražek v zemích Evropské unie se přitom přidáváním kafilerních výrobků do krmiva pro telata nevystavovali hrozbě sankcí. Neporušovali žádný zákon, nařízení či normu. Kafilerní moučky se v Evropské unii do krmiv krav a býků nesmějí přidávat již déle než dva roky. Telatům se kafilerní tuk mohl přidávat jako náhrada za mléčný tuk ve směsích až do konce loňského roku. Pro výrobce to bylo ekonomicky výhodné. Kafilerní tuk je výrazně levnější než tuk živočišný, tedy lůj a sádlo. Co víc, firmy jej ani nemusely uvádět na obalu směsí. "Běžné testy kafilerní tuk od jiného, také ale živočišného původu nerozeznají," řekl Jiří Zedník, ředitel odboru krmiv z Ústředního kontrolního zemědělského ústavu. Mléčné směsi se přitom ze zemí Evropské unie dovážely ve velkém a dodnes tvoří jejich nabídka na českém trhu 95 procent. V České republice se začaly vyrábět až v roce 1998. Do tuzemských směsí se však přidával rostlinný tuk, a ten je možné od tuku kafilerního snadno rozeznat. Skutečnost, že se do země dováželo velké množství těžko detailně prověřitelné krmné směsi pro telata, vyvolává obavy, že nemoc šílených krav se zanedlouho může objevit u dalších kusů skotu. Tím spíš, že počet krav testovaných na obávanou nemoc, vzrostl. Veterinární správa tento týden zavedla povinné zkoušky na výskyt choroby u všech poražených krav starších třiceti měsíců. Počet prověřovaných krav se tak několikanásobně zvýšil. A větší množství testů znamená i větší pravděpodobnost nálezu šílené krav. "To si samozřejmě uvědomujeme," říká ředitelka marketingu Kosteleckých uzenin Vlaďka Pivoňková. Také Státní veterinární správa s tímto rizikem počítá. Vytypovala už na dvě stovky záhrabovišť pro krávy poražené v případě podezření z nákazy. Zemědělci, kteří se obávají šíření nákazy z krmiva, které donedávna obsahovalo a případně dodnes obsahuje kafilerní tuk, už požádali krizový štáb ministerstva o zjištění firem, které jej do krmných směsí pro telata přidávaly. Veterinární správa s Ústředním kontrolním a zemědělským ústavem zkoumají možnosti, jak laboratorně kafilerní tuk zjistit a jak dovozcům těchto směsí distribuci zakázat. Zatím je to oříšek i v samotné Evropské unii.

Priony stále hrozí

* priony, původce nemoci šílených krav, nalezli laboranti v mléčné náhražce pro telata

* toto krmivo představuje časovanou bombu, možný zdroj dalšího šíření nákazy