BSE - všechno zlé pro něco dobré

BSE, onemocnění skotu zvané také šílenství krav, bylo nejtěžší ranou pro evropský agrární trh v posledních letech. Nejde přitom jen o kolaps odbytu hovězího masa, i když postihuje farmáře, potravináře a obchodníky dokonce i v těch zemích, kde sami BSE zatím nezjistili. Kauza BSE totiž začíná nahlodávat dosavadní evropský agrární systém. V principu jde o to, že obraz zemědělství coby pouhé produkce potravin bere za své a agrární politika chtě nechtě začíná zdůrazňovat jiné než ryze výrobní prvky. Do popředí se dostávají zdravotní bezpečnost potravin, ekologické hospodaření, ochrana zvířat proti týrání.

Tyto požadavky přitom zásadně ovlivňují ekonomiku zemědělství. Nespadly úplně z čistého nebe, trend v tomto směru tu už byl. Ale BSE znamená nevídané urychlení těchto změn. Britský premiér Tony Blair loni na setkání s ekologickými aktivisty řekl, že dosavadní zemědělská politika Evropské unie "zničila tržní síly a odnaučila farmáře reagovat na měnící se požadavky spotřebitelů", je třeba ji změnit. Německá ministryně zemědělství Renate Künastová prohlásila, že v důsledku BSE chce během příštích deseti let zvýšit v zemi podíl takzvaného organického hospodaření (biofarmy, ekologická produkce) ze současných asi 2,5 na nejméně 20 procent. A koneckonců i český ministr zemědělství Jan Fencl spolu se svým rakouským protějškem nedávno v Bruselu představil vizi evropské agrární politiky založené už nejen na objemu výroby potravin, ale i na ekologické základně. BSE, byť za cenu obrovských ztrát, tak paradoxně může být i hnacím motorem potřebných změn.

Zatímco v epicentru nemoci, ve Velké Británii, likvidovali loni tisíce zvířat, BSE postupovala do dalších zemí. Situaci komplikovalo i to, že současně se šílenstvím krav se objevily i další choroby, slintavka a kulhavka. U nich sice vědci na rozdíl od BSE vylučují, že by nějak mohly působit na člověka, ale k uklidnění rozhodně nepřispěly. V Česku se bohužel potvrdily předpovědi, že odhalení BSE je jen otázkou času.

8. června 2001 se prokázalo, že v mozku šestileté krávy ze zemědělského družstva v Dušejově na Jihlavsku byl zjištěn prion, nositel této choroby. Byly utraceny i další krávy ze stáje, kde žilo nemocné zvíře. Od 12. června Státní veterinární správa nařídila testovat všechna zvířata starší třiceti měsíců. Podruhé byla nemoc objevena v srpnu u dojnice soukromého chovatele ve Světnově na Žďársku.

"Naše kontrola je na velmi dobré úrovni. Lze vlastně říci, že zjištění nemoci u nás může být pro spotřebitele důkazem toho, že testy děláme pečlivě a hovězí maso je bezpečné," konstatoval mluvčí veterinární správy Josef Duben. Testy v České republice prošlo přes sto tisíc zvířat. Dva pozitivní případy v tomto množství odpovídají například úrovni výskytu choroby v sousedním Německu. Stát loni vyčlenil na vyšetření přes sto šedesát miliónů korun.

Evropská unie odhadla výdaje na nápravu pošramocené pověsti hovězího masa a na pomoc farmářům v příštích pěti letech na asi sedm miliard eur.

Čím ses zkazil, tím se naprav. Jinak řečeno: Pokud věda doporučovala zkrmovat skotu masokostní moučky, což pravděpodobně podnítilo rozšíření BSE, pak má podle některých odborníků nyní zase přijít na to, jak výskyt nemoci omezit. Výzkum se však zatím týká především toho, jak zlepšit metody, jimiž lze co nejjednodušším způsobem vyšetřovat zvířata na jatkách a zabraňovat tak tomu, aby se nebezpečné maso - ve skutečnosti jde ovšem o nervovou tkáň - dostalo na pulty obchodů.

Vědci a spolu s nimi firmy, které by moderní testovací metody uvedly do praxe, jsou vcelku optimisty. Přelomová by měla být například metoda izraelských vědců, která by umožňovala zjišťovat zákeřné priony už v moči zvířat. To by byla změna zásadní, protože bez větších nákladů by se dala samozřejmě testovat živá zvířata. Dosavadní způsob spočívá v tom, že vzorky nervové tkáně jsou odebírány až z kusů poražených. Přesto se zdá, že ani ne tak specializovaná vědecká pracoviště, ale hlavně prostý selský rozum je proti BSE tou nejúčinnější zbraní. "Rozhodující je určitě prevence. To znamená chovat zvířata tak, aby se pokud možno vyhnula možnosti kontaminace krmivem, jímž se nemoc pravděpodobně přenáší. To je nejspíš masokostní moučka. Když tedy propagujeme takzvané biozemědělství, kde nás pochopitelně ani nenapadne masokostní moučku zkrmovat, snižujeme riziko šílenství krav na minimum," vysvětloval na diskusích během loňského roku mluvčí Svazu ekologických zemědělců PROBIO Jan Urban.

Jakkoliv případ BSE ovlivnil a stále ovlivňuje takříkajíc vysokou agrární politiku, má samozřejmě tvrdý dopad do každodenní praxe zemědělských podnikatelů i spotřebitelů.

Zemědělci na tom nyní jsou spíš hůř. Pokud se již dříve zaměřili na ekologické hospodaření, na biofarmy, mají náskok a průšvih s šílenými kravami jim svým způsobem spíše prospívá. O jejich produkci je nyní zvýšený zájem. Jenže bez problémů nejsou, ekologické zemědělství je totiž nákladnější než klasické.

Běžní výrobci masa se potýkají s poklesem odbytu i cen. Pro letošní rok jim navíc zůstává povinnost skot starší třiceti měsíců na jatkách testovat, jenže stát už testy na rozdíl od loňska nebude platit.

Jestli někdo na celém šílenství vydělal, tak je to spotřebitel. I v Česku je už totiž povinné označovat hovězí maso přesnou identifikací, z jakého zvířete pochází, kde a kým bylo chováno, kde vyšetřeno. Po aféře BSE se zkrátka potraviny staly bezpečnější. Pro domácí zemědělskou politiku je to výrazné memento. Dosud se totiž mnozí agrární lídři leckdy vyjadřovali v tom smyslu, že spotřebitel si jen užívá levných potravin a obírá tak zemědělce o jejich zasloužený zisk. Šéfové Agrární komory či Zemědělského svazu přitom prohlašovali, že spotřebitel prostě "musí za potraviny platit více než dosud". Jak se ukázalo, když spotřebitel nechce, tak prostě nezaplatí. Pro budoucnost našeho zemědělství je to potřebné prozření.