Čeští vědci jako první popsali, čím přesně zvířata vnímají magnetické pole Země

Čeští vědci objevili, jakým způsobem se zvířata orientují podle magnetického pole Země. Doposud se vědělo, že někteří živočichové mají schopnost reagovat na geomagnetické pole, nebylo ale známo díky čemu.

Vědci z Masarykovy univerzity v Brně přišli na to, že za orientaci podle magnetického pole může takzvaný protein kryptochrom v oku. Je to významný mezinárodní objev, který přesahuje do neurověd, ekologie, molekulárních věd i fyziologie, uvedla Grantová agentura ČR.

Výzkum, který agentura financovala, publikovali čeští vědci v prestižním americkém vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences USA. „Přišli jsme na to, že když vypnete kryptochrom, živočichové ztratí schopnost vnímat směrovou složku magnetického pole. To je základní předpoklad pro kompas, abychom to mohli používat při orientaci v prostoru,“ řekl vedoucí výzkumného týmu, biolog Martin Vácha z Masarykovy univerzity. Zvířata tak změnou chování dají najevo, že vnímají změny geomagnetického pole.

Vácha poznamenal, že i jiní vědci zjistili, že při vypnutí kryptochromu třeba u mušek octomilek se také ztratila magnetická citlivost. Funkční test jejich magnetické orientace ale dosud neexistoval. Orientace podle magnetického pole byla dříve dokázána u některých savců. Světový objev například učinil český vědec Hynek Burda, který zkoumal skot na pastvinách po světě. Zjistil, že sudokopytníci preferují severojižní směr, podobná orientace byla pozorována i u lišek.

Pokusy provedli brněnští vědci na rusovi a švábovi americkém. Ti byli neklidní v situaci, kdy jim v počítačem řízeném systému velkých cívek rotovali se zemským polem. „Tento test nám po více než šesti letech práce nakonec umožnil předstihnout jiné světové laboratoře, protože jsme ukázali, že onen pozoruhodný protein kryptochrom je pro detekci směru magnetického pole nezbytný,“ vysvětlil Vácha.

Šváby si vybral proto, že před lety byli i díky své velikosti základním hmyzím modelem pro neurology. Jeden šváb má dva druhy kryptochromů, první savčího typu jako u lidí a druhý jako kvasná muška.

Vácha by chtěl na výzkumu dál spolupracovat s vědci z Laboratoře molekulární chronobiologie v Českých Budějovicích a fotochemiky z Philipps Universität v německém Marburgu. Je ve spojení i se světovým expertem na magnetickou citlivost molekul, fyzikem Peterem Horem z Oxfordu. Dává biologům podněty na experimenty a oni jemu data. „Posouvají se tím hranice známého i ve fyzice,“ dodal. Z poznatků by mohla čerpat i kvantová fyzika.