Cestovní ruch jako nedílná součást životního stylu českého spotřebitele

tourism as an integral part of a czech consumer lifestyle

Monika Zrzavá

Adresa autora:

Monika Zrzavá, Česká zemědělská univerzita, 165 21 Praha 6 - Suchdol

Anotace:

Cestovní ruch je jednou z nejvýznamnějších forem využívání volného času. Volný čas je totiž základním předpokladem jeho realizace. V porovnání s jinými formami má cestovní ruch specifickou úlohu v tom, že nevystupuje jako relativně samostatná forma využívání volného času. Plní zprostředkující funkci, protože zabezpečuje realizaci jiných forem jeho využití. Jde například o záliby a koníčky, sportovní aktivity, kulturní poznání či léčebné pobyty apod. Spotřeba realizovaná v rámci cestovního ruchu má přitom své důležité místo v životní úrovni obyvatelstva.

Summary:

Travel business is a one of the most important form of free time spending. Free time is a basical assumption of realization this business. In comparation with other forms has travel business specific funktion - it is not independent form of spending free time. It has mediate funktion - realization of other forms free time spending - for example hobbys and sports´aktivities, culture cognition and therapeuty stays. Consumption in travel business has important place in living standard.

Klíčová slova:

cestovní ruch, fond volného času, životní úroveň, faktory účasti obyvatelstva na cestovním ruchu

Key words:

travel business, fund of free time, living standard, faktories of interest population in travel business

Úvod

V České republice (dále jen ČR) má cestovní ruch (dále jen CR) dlouholetou tradici a v současné době hraje jednu z podstatných rolí v životním stylu jejího obyvatelstva. CR plní důležité společenské poslání, spočívající v účelném využívání volného času pro odpočinek a kulturní vyžití. V ekonomické oblasti je CR účinným prostředkem realizace kupní síly obyvatelstva a efektivním zdrojem produkce deviz. Lze tedy říci, že je výrazným politickým, kulturním, sociálním, zdravotním i ekonomickým činitelem a jedním z ukazatelů hmotné a kulturní úrovně země.

Vztah a funkce cestovního ruchu k životní úrovni

V celé oblasti CR jde o jeho politické prosazení u všech resortů a organizací podílejících se na něm jako na součásti životní úrovně, zvyšování kvality a efektivnosti aktivního odpočinku, rekreace a poznávání.

Základní směry dalšího rozvoje CR spočívají zejména v neustále lepším uspokojování zájmů turistů, v aktivnější nabídce cestovních kanceláří, ve zlepšování úrovně, kvality a rozšiřování komplexních služeb, celkového prostředí, hygieny a čistoty, v efektivnějším využívání a dalším rozšiřování materiálně-technické základny CR, především ubytovacích kapacit, ve zvyšování ekonomických výsledků, v účinnějším prohlubování funkce CR a jeho propagace, zvláště z hlediska vyšší koordinace a hospodárnosti a ve zdokonalování řízení celého komplexu CR.

Současně s ohledem na téměř plnou nasycenost trhu klasickým spotřebním zbožím se v nové podobě globalizovaného světa bude měnit i orientace poptávky, neboť pozornost člověka se přesouvá k ekologii, zdraví, kultuře, turistice a k využití volného času prostřednictvím zájmových koníčků.

Z uvedeného vyplývá a potvrzuje se, že CR, který se stal ve 2.pol.20.století nejdynamičtěji se rozvíjející částí světové i národní ekonomiky, si svoje postavení nejen udrží, ale po r.2000 se bude jeho tempo růstu ještě zvyšovat.

Vývojové směry v řízení cestovního ruchu

Jak již bylo konstatováno, mezi základní směry dalšího rozvoje CR nepochybně patří také zdokonalování řízení celé jeho oblasti. Chceme-li zvyšovat příjmy plynoucí z realizace nabídky služeb CR a využívat tak řadu předností, které má ČR a její obyvatelé i v budoucnu, bude nutné se přizpůsobit turbulentnímu podnikatelskému prostředí a reagovat na ty vývojové trendy, které aktivně ovlivňují zejména lidské zdroje. Jedná se zvláště o následující jevy:

· rychlá proměna a rozmanitost jednotlivých subjektů CR,

· zvyšující se profesionalizace managementu i spolupracovníků,

· rostoucí význam správného chování personálu k zákazníkům,

· změna struktury zákazníků jako důsledek demografického složení obyvatelstva se specifickými požadavky,

· nových technologií a techniky šetřící energii všeho druhu i lidskou práci,

· používání nových a dokonalejších surovin a polotovarů,

· prosazování všech opatření, která šetří životní prostředí a pomáhají vytvářet nové hodnoty lidského života,

· pestrá nabídka služeb v cenově členěné paletě nabídek orientovaná na jednotlivé segmenty zákazníků,

· pronikavý růst zahraniční konkurence, zejména zemí rozvojového světa, které často preferují CR, protože tímto způsobem lze daleko rychleji a efektivněji mobilizovat stávající potenciál.

Vlivy související s poptávkou po službách cestovního ruchu

Rychlý rozvoj CR u nás i ve světě je dán řadou příčin. Faktorů, ovlivňujících účast obyvatelstva na CR je mnoho, působí v různém směru a intenzitě: některé faktory tuto účast spíše stimulují, jiné ji modifikují či dokonce limitují.

Faktory účasti obyvatelstva na cestovním ruchu

slabá závislost

silná závislost

rozvoj výroby

urbanizace

růst počtu obyvatelstva

růst vzdělanosti a poznání

demografické faktory

působící na růst sociální postavení působící na diferenciaci

ekonomické postavení

ekologické faktory

růst volného času

psychologické faktory

zdravotní stav

způsob života

Fond volného času

Fond volného času, jeho rozsah a struktura je základním předpokladem pro účast obyvatel na CR. Z hlediska CR má význam především volný čas o dovolené a volný čas o víkendech.

Pro převážnou část obyvatelstva je dovolená základním časovým prostorem pro účast na dlouhodobém CR. Podle údajů České centrály cestovního ruchu (ČCCR) čerpá více než

67 % obyvatelstva v průběhu roku 2 a více týdny dovolené; 46,7 % pak 3 týdny a více. Tohoto fondu volného času však pouze 1/2 obyvatelstva využívá k účasti na CR. Jen 51,2 % obyvatelstva věnovalo svou dovolenou zcela nebo alespoň částečně účasti na CR.

Hlavním předpokladem pro účast na krátkodobém CR jsou zejména volné dny na konci týdne. Na základě výše citovaného pramenu má přibližně 70 % obyvatel v průběhu měsíce 5 a více volných dní; 43,8 % obyvatel má 8 a více dní. Lze počítat s tím, že nejméně u tohoto počtu obyvatelstva jsou vytvořeny předpoklady pro pravidelnou účast na krátkodobém CR. Tento předpoklad však k pravidelné účasti (každotýdenní, nejméně však 1-2 krát měsíčně) využívá přibližně necelá 1/4 obyvatelstva, tj. 23,3 %. V celkovém fondu volného času a jeho aktivním využívání je možno spatřovat další rezervy k rozšiřování účasti na CR.

Jak vyplývá z výsledků výzkumů STEM/MARK, v období od listopadu 1997 do listopadu 1998 bylo na dovolené (s více než 4 noclehy mimo domov) 53 % dospělých obyvatel ČR (výsledný vzorek respondentů čítal 13 120). Cestování o dovolených je součástí životního stylu především obyvatel velkých měst, zejména mladých, vzdělaných (s maturitou nebo vysokoškoláků) a sportovně založených lidí. Jde také o osoby s vyššími příjmy, což je pochopitelně pro výběr dovolené důležitá okolnost.

Tab.č.1 Důležité motivy dovolených (v %)

Zdroj: STEM/MARK, a.s. , výzkum CONSUMER/STANDARD 1997

O dovolené a o prázdninách lidé hledají především relaxaci. “Odpočinek a zotavení”, vyvázání se z rutiny a každodennosti, “změnu oproti všednímu dni a povolání” a také zábavu, má za důležité drtivá většina populace. Právě tyto motivy jsou zřejmě v pozadí výběru oblastí konvenční přímořské turistiky jako cílových zemí českých “dovolenkářů”. Teprve za motivy spojenými s odpočinkem, uvolněním a zábavou následuje snaha “být jednou zcela s rodinou či dětmi”, která je důležitá pro necelé 3/4 dotázaných. Sportovní zážitky, cestovatelské poznávání a vůbec aktivní náplň dovolené se ukazují jako méně preferované motivy dovolených.

Tab.č.2 Četnost víkendových cest v období

listopad 1997 - listopad 1998 (v %)

Zdroj: STEM/MARK,a.s., výzkum CONSUMER/STANDARD 1997

Víkendové volno nabízí možnost vydat se nakrátko mimo domov a zhruba 3/4 dospělých obyvatel ČR ji také čas od času využívají. Na víkendové cesty se však lidé nevydávají příliš často. Jen asi 1/4 obyvatel podnikla za sledovaný rok 6 či více víkendových cest. Nejčastěji odjíždějí na víkend obyvatelé Prahy a vůbec velkých měst.

Tab.č.3 Cíle víkendových cest (v %)

Zdroj: STEM/MARK,a.s. , výzkum CONSUMER/STANDARD 1997

Víkendové cesty sice směřují nejčastěji k příbuzným, ale největší pozoruhodností českého víkendového stylu jsou pobyty na chatě či chalupě. Jak známo, vlna zájmu o tato venkovská stavení vznikla ještě v 60.letech, kdy chataření a chalupaření představovalo určitou alternativu omezeným možnostem cestování, trávení volného času a uplatnění osobní iniciativy vůbec. Jakkoli polistopadová doba poněkud potlačila zájem o chataření a chalupaření, víkend na chatě zůstává jednou z nejčastějších variant trávení volného času o víkendech a svátcích. Je patrné, že ve velkoměstské populaci se stal víkend na chalupě jedním ze stereotypů trávení volného času. Stojí za zmínku, že mezi respondenty, kteří trávili víkend na chalupě či chatě, relativně převažuje mládež (15 až 29 let) a osoby sportovně založené. Zdá se tedy, že dnes častěji navštěvují rodinné chaty a chalupy potomci těch, kteří je svého času pořizovali.

Závěr

Trávení dovolených a prázdnin a využití víkendového volna patří ke společensky i hospodářsky nejdůležitějším způsobům aktivního využití volného času, jehož význam v životním stylu českého obyvatelstva po západoevropském vzoru neustále roste. Přesto vyrůstá z národních sociálních a kulturních stereotypů a má své tradiční podoby. Současně je však jistým druhem spotřeby a tudíž vystupuje také jako věc prestiže, součást módních trendů a podléhá různým momentálním výkyvům.

Seznam použité literatury:

1. Magazín Úspěch 10/1996

1. Moderní řízení 9/1997

2. Ročenka Český spotřebitel 97, projekt výzkumné společnosti STEM/MARK a vydavatelství STRATEGIE Praha