Druhy medu na trhu

Jednodruhové medy se vyznačují uvedenými charakteristickými vlastnostmi. Český svaz včelařů usiluje o zlepšení situace českých včelařů a o podporu spotřeby medu v ČR. Hlavními složkami medu jsou glukóza, fruktóza, sacharóza a dále aminokyseliny, železo, kobalt, jód, fluor, měď, mangan, hořčík, vápník, fosfor, draslík, vitaminy B1, B2, B3, C a biotin, organické kyseliny, enzymy, pylová zrna a aromatické látky. Složení medu a jeho účinky se však mění podle původu. Med z některých rostlin může obsahovat i toxické látky (např. med z divokých rododendronů z Turecka a USA).

Druhy medu se zásadně rozlišují podle výchozího zdroje:

- květový med má základ v nektaru z kvetoucích rostlin.

- medovicový (listový) med vzniká sběrem sladkého lepkavého povlaku na listech rostlin vzniklého po napadení mšicemi a jiným hmyzem. Má obvykle tmavší barvu a kořeněnou příchut.

Lesní med vzniká sběrem z jehličnatých stromů, podobně jako medovicový.

Kromě smíšených medů existují na trhu i jednodruhové medy, které jsou závislé na snůšce včel v období kvetení charakteristických porostů.

Akátový med je světle žlutý, má řidší konzistenci, je velmi sladký, je produkován hlavně ve východní Evropě.

Eukalyptový med je nahnědlý, s kořennou příchutí, tekutý, chutná slabě po pryskyřici, pochází z Austrálie.

Vřesový med má zlatožlutou barvu, sladkou chuť s nahořklým nádechem, rychle krystalizuje, pochází hlavně z vřesovišť a lesů severní a východní Evropy.

Kaštanový med má zlatožlutou až tmavočervenou barvu, hustší konzistenci, ořechové aroma a lehce nahořklou příchuť, pochází především z francouzských Pyrenejí a z Itálie.

Jetelový med je čirý až krémový, velmi hutný a voní po seně, pochází především z pastvin Velké Británie, Kanady, USA, Austrálie.

Levandulový med je bíložlutý s levandulovou vůní, zanechává trpkou pachuť, pochází ze středomořské oblasti.

Lipový med má jantarovou barvu, intenzivní aroma a výraznou chuť, krystaluje do hrubších krystalků a pochází hlavně z východní Evropy a USA.

Zpracování medu

Med se zpracovává jen mechanicky, nic se do něj nesmí přidávat, nic se z něj nesmí oddělovat a nesmí být ohřát tolik, aby se zničily jeho enzymy. Při skladování dochází ke krystalizaci medu, která se dá napravit ohřátím na vodní lázni (nikoli ohřevem v mikrovlnce). Krystalizaci lze předejít mechanickou úpravou, při které vzniká pastový med.

Obchodování s medem v ČR

V ČR se v r. 2004 vyprodukovalo 7738 tun medu, průměrný výnos z včelstva činil 14,1 kg, bylo vyvezeno 2980 t medu za průměrnou cenu 68,90 Kč a bylo dovezeno 1114 t za 70 Kč. Med se většinou vykupuje velmi levně, vyváží za dvojnásobnou cenu ve velkoobjemových barelech (300 kg) a dováží se ve spotřebitelském balení. U některých medů z dovozu byla zjištěna rezidua antibiotik a sulfonamidů, což je nepřípustné. Obchodníci profitují z vysokých zásob medu, a to na úkor prvovýrobců. Český svaz včelařů (ČSV) proto jedná s ministerstvem zemědělství o intervenčním nákupu medu, žádá zvýšení dotace na nákup cukru. EU podporuje rozvoj včelařství v mírném pásmu, kde je ohroženo.

Spotřeba v ČR je asi poloviční oproti SRN a Rakousku. ČSV připravuje tříletý projekt na podporu spotřeby medu v ČR, který budou z části hradit ČVS, MZe a EU. ČVS každoročně pořádá soutěž o nejlepší český med.