Farmáři nechtějí omezit chovy ovcí

Jihočeští zemědělci by podle požadavků Evropské unie měli snížit počty ovcí na polovinu a stavy masného skotu o pětinu.

Jihočeští farmáři se shodují: Nepřizpůsobíme se požadavkům Evropské unie, která chce snížit stavy hospodářských zvířat na pastvinách Čech a Moravy. Počet pasoucího se skotu navrhuje snížit o pětinu a ovcí dokonce na polovinu. Vliv na to mají dotace do pastevectví. "Počkám a snižovat stavy nebudu. Doufám, že k takové hrozbě, abychom vybíjeli stáda, nakonec nedojde," uvedl chovatel ovcí Eduard Minarčík. U Netolic na Prachaticku je největším producentem skopového masa. Chová 130 kusů bahnic a věří, že přežije. V celé zemi chovají farmáři na pastvinách 305 tisíc jalovic, jatečných býků a volů a 130 tisíc kusů ovcí bahnic. Na pastevectví, které udržuje krajinu, přispívá stát farmářům v průměru 4700 korunami ročně na hektar, zatímco v zemích EU je tato částka pětkrát vyšší. "Evropská unie chce u nás tyto stavy, kterým přísluší dotace, redukovat na 232 tisíc kusů masného skotu a 57 tisíc ovcí," uvedl Hugo Roldan z tiskového oddělení ministerstva zemědělství. Minarčík z Netolic poukazuje i na to, že už deset let nedokáže prodat vlnu z ovcí, zájem je pouze o maso. Dotace na pastevectví jsou pro něho nezbytné. Jihočeský kraj je přitom se třinácti tunami skopového masa ročně jeho největším producentem v zemi. "Dostávám státní dotaci na dvacet hektarů pastvin," připomněl Minarčík. "Už před lety jsem věděl, že Evropská unie si bude nárokovat v zemědělství kvóty. Domníval jsem se, že co přežije do této doby, tak už vydrží. Kam bychom přišli za situace, kdy budeme většinu masa dovážet, když máme tolik neobdělané a nevyužité půdy?" ptal se farmář. Významnou měrou se Jihočeši podílejí i na celkové produkci hovězího masa. Také pro Jiřího Jonáše z farmy Bobr v Libínském Sedle na Prachaticku je pastevectví jedinou obživou. V posledním roce dokonce stádo jatečného skotu rozšířil o dvacet kusů na celkový počet osmdesát. "Spojil jsem se ještě s jedním kolegou. Krajina na Šumavě přímo vybízí k pastevectví," uvedl rodák z Moravy, který sází na chov v čisté přírodě a zdravotně nezávadné stádo. "O doporučených stavech Evropskou unií vím, ale doufám, že to nakonec nebude třeba dodržet," řekl. Farmáři hlavně v horských a podhorských oblastech kraje připomínají, že se chovají k přírodě ekologicky, což je v souladu se státem podporovanou koncepcí údržby krajiny. Ministerstvo zemědělství s argumenty farmářů souhlasí a zatím dává lidem naději. "Nechceme snižovat počty masných zvířat, které využívají podporovaný pastvinářský chov. V celé zemi máme šedesát procent zemědělské půdy vhodné k pastevectví. Věříme, že při dalších jednání s Evropskou komisí uhájíme své argumenty. Navíc, kvóty Evropské unie nejsou závazné, pouze doporučující pro vzájemný obchod," poznamenal Roldan. Pracovní skupina pro skot a hovězí maso odboru evropské integrace ministerstva zemědělství přesto varuje: Spotřeba hovězího masa u nás neustále klesá na úkor masa drůbežího. Za deset let se snížila na polovinu. Také spotřeba skopového a jehněčího masa se v Česku pohybuje kolem pouhé třetiny kilogramu ročně na hlavu. V souvislosti s tím se přirozeně snižuje stav skotu v Česku na současných jeden a půl milionu kusů, včetně dojnic a plemenných zvířat. Podobně to je i u chovu ovcí a koz. V Evropské unii přitom většina zemí tento produkt dováží s výjimkou Velké Británie, Nizozemska a Irska. Zachování stád by jihočeským chovatelům přineslo také šanci budoucího vývozu. "Předpokládám, že vstupu do EU se nedočká většina drobných chovatelů, kteří mají tak deset ovcí. Zatím chci stádo udržet ve stejném počtu," ujistil farmář Minarčík.