Globalizace trhu s vepřovým masem

GLOBALIZATION OF PORK MARKET

Autoři:

Marie Pourová,

Miloslav Pour,

Petr Kalina,

František Kalous

Abstrakt v češtině

Příspěvek se zabývá globalizací trhu s vepřovým masem. Zhodnocuje možné dopady globalizace na farmáře, zpracovatele a obchodní organizace v České republice a doporučuje jim některé možnosti zvýšení jejich konkurenceschopnosti na českém i zahraničním trhu. Příspěvek shrnuje některé výsledky první etapy mezinárodního projektu PHARE-ACE P97-8098R “Institutional economics in the agri-food business of the Czech Republic: How can structural policy help to integrate EU“.

Abstrakt v angličtině:

The paper deals with globalization of pork market. It examined impact of the globalization on farmers, slaughterhouses and market organisations in the Czech Republic and it recommend to them some possibilities to increase of their competitiveness on Czech and foreign markets. The paper describes some results of first stage of international PHARE-ACE Project P97-8098R “Institutional economics in the agri-food business of the Czech Republic: How can structural policy help to integrate EU“.

Klíčová slova:

Globalizace, trh, vepřové maso, svět, Česká republika

Key words:

Globalization, market, pork, world, Czech Republic

Úvod:

V posledních deseti letech konce druhého tisíciletí jsme svědky mnoha změn nejen v pojetí zemědělství, ale i živočišné výroby a tedy i samotného chovu prasat. Dochází k častému střetu při prosazování koncepce agrární politiky mezi zeměmi EU a USA. Reformní státy střední a východní Evropy mají proto mnohem těžší úlohu přizpůsobit svoji agrární politiku současným i budoucím požadavkům postupující globalizace.

V roce 1972 bylo Československo jedinou zemí ve střední a východní Evropě, kde byl realizován jednotný národní hybridizační program v chovu prasat obdobně jako tomu bylo v západní Evropě. Po transformaci zemědělství po roce 1989 existuje v obou zemích (České a Slovenské republice) velmi mnoho tuzemských i zahraničních firemních hybridizačních programů v chovu prasat s různou kvantitativní a kvalitativní úrovní. Přes tyto okolnosti lze objektivně konstatovat, že chovy prasat v ČR jsou v rámci Evropy konkurenceschopné. Tento názor rovněž vyjádřili účastníci Výročního zasedání Evropských producentů prasat (EPP), které se konalo ve dnech 3. - 5. června 1998 na ČZU v Praze, tj. poprvé mimo EU.

V rámci postupující globalizace zemědělství bude nutné i v chovu prasat zemí střední a východní Evropy (tj. i v ČR) řešit mnohé problémy se zaměřením na priority evropského chovu prasat na prahu třetího tisíciletí, které lze shrnout do oblastí kvality, ekonomiky, ekologie, zdravotního stavu a pohody zvířat.

Cíle a metody:

Cílem příspěvku je poskytnout informace o postupující globalizaci trhu s vepřovým masem. Producenti jatečných prasat v ČR, zpracovatelé i obchodníci by si měli uvědomit pozitivní i negativní stránky globalizace a snažit se o zvyšování konkurenceschopnosti jak na tuzemských, tak i na zahraničních trzích.

Příspěvek zahrnuje některé výsledky řešení první etapy mezinárodního projektu PHARE-ACE P97-8098R, v němž jedním spoluřešitelem je katedra řízení PEF ČZU v Praze. Zdrojem informací byly rovněž dostupné literární prameny, přímé i publikované rozhovory odborníků a vedoucích pracovníků různých organizací v rámci potravinové vertikály “vepřové maso“ v České republice a názory účastníků Výročního zasedání Evropských producentů prasat (EPP), které se konalo v roce 1998 v Praze.

Výsledky:

Výhled situace na trhu s vepřovým masem v ČR a v zemích střední a východní Evropy

Vzhledem k tomu, že Česká republika leží v srdci Evropy a je členem CEFTA, je nutné se nejdříve seznámit s předpokládaným výhledem situace na trhu s vepřovým masem u nás a v zemích střední a východní Evropy (SVE) do roku 2005 (tab. 1 a 2).

Z tabulky 1 je zřejmé, že v příštích letech bude globalizace trhu s vepřovým masem negativně ovlivňovat výši světových a tedy i našich farmářských cen jatečných prasat. I v roce 2005 nelze očekávat vyšší nákupní farmářské ceny než 37,00 Kč za 1 kg živé hmotnosti jatečných prasat.

Z tabulky 2 vyplývá, že v zemích střední a východní Evropy (SVE) spotřeba vepřového masa na 1 obyvatele a rok dosahuje úrovně kolem 43 kg, což podává důkaz o velké oblibě vepřového masa v těchto zemích. V transformačním období klesla spotřeba vepřového masa méně než spotřeba masa hovězího a telecího. V příštích letech pravděpodobně však poroste nabídka vepřového masa rychleji než poptávka. Z tabulky 2 je zřejmé, že počet poražených prasat vzroste z 50 mil. ks v roce 1997 na 59 mil. ks v roce 2005. Samotné Polsko zvýší počet poražených zvířat o 5 mil. ks, stejně tak Maďarsko a Rumunsko významně zvýší počet poražených zvířat. Průměrná porážková hmotnost bude stabilní okolo 87 kg/ks. Celková výroba vepřového masa v zemích SVE vzroste o 0,9 mil. tun z 4,3 mil. tun v roce 1997 na 5,2 mil. tun v roce 2005. Dominantním výrobcem bude Polsko s výrobou 2,2 mil. tun v roce 2005, dále pak Maďarsko a Rumunsko s výrobou okolo 0,8 mil. tun a ČR s výrobou cca 0,7 mil. tun vepřového masa.

Růst výroby bude dán především poptávkou. Celková poptávka po vepřovém mase v zemích SVE vzroste z 38,4 kg na osobu v roce 1997 na 44,7 kg na osobu v roce 2005. Vývoj výroby a domácí spotřeby vepřového masa bude pro země SVE znamenat exportovatelný přebytek 400 tisíc tun v roce 2005 v porovnání s 250 tisíci tun v roce 1997. Vzhledem k závazkům WTO bude muset většina tohoto exportovatelného přebytku být vyvezena bez subvencí.

Bilance vepřového masa v EU(15) a její výhled do r. 2005

Bilance vepřového masa v zemích EU a její výhled do roku 2005 je uvedena v tabulce 3, ze které je patrno, že v období let 1998 až 2005 bude výroba vepřového masa v EU růst ročně o 0,7 % a na konci tohoto období dosáhne 17,9 mil. tun. Vývoz vepřového masa z EU v roce 2005 bude 1,042 mil. tun, z toho cca 600 tisíc tun bude vyvezeno bez subvencí.

Diskuse:

Světová výroba vepřového masa, jeho spotřeba a obchod poroste ve střednědobém i dlouhodobém horizontu. V tab. 4 je například uveden výhled světové spotřeby vepřového masa do roku 2005.

Tabulka 4: Světová spotřeba vepřového masa a její výhled do roku 2005 (mil. tun)

Pramen: FAO

Ve střednědobém období příštích let do roku 2003 světové ceny vepřového masa mírně poklesnou nebo zůstanou stabilní, což je dopad konkurence drůbežího masa a udržitelného růstu produktivity (tabulka 5).

Světová výroba vepřového masa se bude i nadále zvyšovat, ale méně než tomu bylo v minulých letech, tj. v období let 1997 - 2005 o 2,7 % ročně. Rozšíření výroby vepřového masa bude v mnoha regionech omezeno enviromentálními limity a velkou konkurencí ze strany drůbežího masa. Zvýšení produkce vepřového masa lze očekávat převážně v Číně, zatímco růst výroby v USA, EU, Kanadě, Mexiku, státech bývalého Sovětského svazu a státech střední a východní Evropy (SVE) bude pouze malý. Výroba vepřového masa v Japonsku se bude snižovat vlivem nižší konkurenceschopnosti domácích producentů ve srovnání s dovozem.

Tabulka 5: Světové ceny na trhu vepřového masa a jejich výhled do roku 2003 (USD/t)

Pramen: OECD

Spotřeba vepřového masa po roce 2000 v mnoha rozvinutých zemích (včetně EU, USA, Kanady a Japonska) bude růst pomaleji než dříve vlivem silné konkurence ze strany sektoru drůbežího masa a poměrně nižšího ekonomického růstu. Malý růst spotřeby vepřového masa v těchto zemích bude částečně kompenzován silným růstem spotřeby této komodity v Asii, zvláště pak v Číně a v Jižní Koreji. V obou zemích poroste spotřeba v období let 1997 - 2005 o 30%. V zemích SVE a v zemích bývalého Sovětského Svazu (SNS) se očekává jenom nízké zvýšení poptávky po vepřovém mase (tab. 6).

Vlivem silné poptávky hlavních dovozních států (v Japonsku, Jižní Koreji a Mexiku) vzroste do roku 2005 globální trh s vepřovým masem o 30%. Velmi obtížně lze hodnotit nabídku a poptávku v hlavních dovozních zemích bývalého Sovětského Svazu (SNS), protože růst spotřeby vepřového masa je vázán na nejistý ekonomický výhled. Podle Ministerstva zemědělství USA se v těchto regionech neočekávají žádné výrazné změny na trhu s vepřovým masem ve střednědobém horizontu.

Producenti jatečných prasat zejména v Evropě budou nuceni v příštích letech snižovat výrobní náklady na výrobu vepřového masa, které jsou v porovnání s USA velmi vysoké. V tabulce 7 je uveden přehled nákladů na produkci 1 kg ž.hm. vepřového masa v roce 1997 ve vybraných pěti zemích EU v DEM.

Pramen: USDA (United States Department of Agriculture)

Tabulka 7: Přehled nákladů na produkci 1 kg ž.hm. vepřového masa v roce 1997 ve vybraných pěti zemích EU v DEM

Pramen: EPP

V USA se pohybují celkové náklady na produkci 1 kg ž.hm. vepřového masa okolo 1,85 DEM. V ČR byly tyto náklady v roce 1999 na úrovni 1,68 DEM, tj. cca 32 Kč/kg ž.hm. jatečných prasat. (1 DEM = 19,00 CZK).

Závěr

Naši chovatelé prasat, zpracovatelé i obchodníci si musí uvědomit, že v příštích letech bude mnohem rychleji než dosud pokračovat globalizace trhu s vepřovým masem, což může negativně i pozitivně ovlivnit jejich ekonomickou situaci. Rovněž musí počítat s tím, že v EU se bude muset snižovat míra produkčních subvencí do zemědělství na úroveň obvyklou v USA. Jiné cesty na počátku třetího tisíciletí pro evropské farmáře není, jinak by jejich produkce nebyla schopná konkurence nejen na domácích, ale i na světových trzích.

Na základě již uvedených faktů v zájmu zajištění konkurenceschopnosti naší produkce vepřového masa v letech 2000 - 2005 se musíme zaměřit zejména na:

Ř zlepšení ekonomiky produkce vepřového masa, tj. výrazné snížení výrobních nákladů až pod hranici 30 Kč na produkci 1 kg živé hmotnosti jatečných prasat,

Ř dosažení vysoké kvality vepřového masa a standardizace jatečných půlek prasat na jatkách včetně označení jejich původu v souladu s požadavky norem ISO 9001 a HACCP. Samozřejmostí musí být objektivní zpeněžování jatečných prasat systémem SEUROP,

Ř ekologizaci produkce vepřového masa včetně rozšíření tzv. welfarového systému chovu prasat s cílem produkovat až 20% tzv. ekologického značkového vepřového masa z celkového objemu výroby této komodity,

Ř zvýšení úrovně řízení podnikatelských subjektů potravinové vertikály “vepřové maso“.

Literatura:

Pourová, M., Pour, M., Vaníček, F., Kalina, P., Kalous, F., 2000: Identification of hold-up problems in selected sub-sectors in the Czech Republic and analysis of collected data. Interim report II. In: PHARE-ACE Project No P97-8098-R, May - June, CUA Prague, CR, 28 pp.

Pour, M.,1998: Economy of pig production in the Czech Republic - topical problems and future. In: Proceedings of EPP Annual Meeting 1998 Prague “Pig production towards the year 2000 - new markets in Central Europe”, 3.-5.6., CUA Prague, CR, 8 pp.