Houby na Vysočině rostou jako po dešti

Očekávané teplé listopadové počasí nahraje houbařům. Po deštivém týdnu a závěrečném oteplení už první víkend v měsíci ukázal, že se milovníci hub mají na co těšit.

Podle statistik je dnes nejčastěji sbíranou houbou hřib hnědý, přezdívaný suchohřib či slaďák.

Atlas hub Ladislava Hagara o něm říká, že roste v jehličnatých lesech a je vhodný pro úpravu za čerstva i pro konzervování. Zaměnit se dá jedině s jinými "suchohřiby", ale i ty jsou jedlé.

Obliba sběru a především konzumace hub je u Čechů velmi vysoká. I přesto však každý rok dochází k několika případům otravy nejedlými houbami, které si houbaři spletou s jedlými.

Otrávit se ovšem lze i houbami původně jedlými, pokud jsou nesprávně skladované nebo vařené.

Častou chybou například je, že se nosí v igelitových taškách, kde se rychle zkazí. V takovém případě otravu způsobí plísně a mirkoorganismy.

Některé druhy hub, například hřib koloděj nebo václavky, se musí delší dobu tepelně upravovat, než jsou vhodné ke konzumaci.

Mezi počáteční příznaky otravy některými houbami patří zvracení, průjem a bolesti břicha. Varovným příznakem by mělo být přechodné zlepšení - za několik dní totiž, například u otravy muchomůrkou zelenou, hrozí selhání jater. Zákeřná houba pavučinec plyšový způsobuje kolaps ledvin, naštěstí se vyskytuje vzácně. V těchto krajních případech se otrava musí řešit až transplantací.