Hřebčince v Tlumačově a Písku se sloučí s lesy, koně budou tahat dřevo

Ministr zemědělství Petr Bendl chce státní hřebčince v Tlumačově na Zlínsku a v jihočeském Písku převést pod Lesy ČR. Věří, že to přinese několikamilionovou úsporu pro stát, jistou budoucnost pro hřebčinec, nové využití pro koně a snad i nová pracovní místa. V hřebčincích to vítají.

Zemský hřebčinec v Tlumačově s téměř stoletou tradicí je jedním ze tří posledních státních podniků, které mají v České republice na starost chov koní. A úspěšných koní, kteří bodují v parkurovém skákání i drezuře.

Zdejší zvířata i chovatele však brzy čeká velká změna. Ministr zemědělství Petr Bendl rozhodl, že tlumačovský hřebčinec bude začleněn společně s píseckým pod státní podnik Lesy ČR. Koně se tak nebudou jen klidně pást anebo nacvičovat skoky či kroky. Čeká je tvrdá dřina v lese: budou svážet dřevo.

"Ze tří podniků se stane jeden, čímž se ušetří až 25 milionů," vysvětlil Bendl. "Díky těžbě dřeva za pomoci chladnokrevných koní bez použití těžké techniky se navíc podpoří i zaměstnanost v regionech. Uplatnění zde najde mnoho odborníků," je přesvědčen ministr zemědělství.

Sloučení, které musí ještě posvětit vláda, by mělo nastat už v červenci.

Tlumačovský šéf: Lesy a koně patří k sobě

Šéf hřebčince Tlumačov Antonín Černocký z toho strach nemá, spíše to vítá. Vidí v něm jistotu, že podnik s bohatou historií nebude privatizován, jak se o tom už dříve opakovaně uvažovalo.

"Přál bych si, abychom tak získali jistotu do budoucna. Lesy a koně patří k sobě," reagoval Černocký.

"Tento krok hodnotíme pozitivně, Lesy ČR představují silného partnera, který nám může zajistit další rozvoj," uvedl pro ČTK také ředitel hřebčince v Písku Karel Kratochvíle.

Podle tlumačovského šéfa je dobré, když má kůň pohyb, a klidně může tahat i těžké klády. "Nesmí se ale strhat, přístup musí být rozumný. Všechno je o lidech," upozornil Černocký.

Hřebčinci, který byl založen v roce 1925 a do jehož pamětní knihy se jako první podepsal prezident T. G. Masaryk, dnes patří asi 180 chladnokrevných koní. Z toho 130 chová v Tlumačově a ve dvou sousedních stanicích.

Než zvířata vyrazí do lesa, budou muset absolvovat výcvik.

Dotace pro hřebčinec klesly na polovinu

Navíc by si hřebčince mohly polepšit finančně. Roční dotace pro Tlumačov pohybující se kolem 12 milionů korun letos spadla na polovinu, přičemž většina peněz jde na nezbytné úpravy. Na investice peníze chybí.

"Dotace nutně potřebujeme, jinak bychom nemohli fungovat," zdůraznil Černocký.

Chladnokrevná plemena koní jsou vzhledem ke své mírnější povaze využívána kromě prací v lese také při dalších příležitostech, kde je vyžadována spolehlivost a klid koní.

Jestli budou Lesy ČR vůči hřebčinci štědré, však není vůbec jasné. "Jde teprve o záměr ministra, zatím se k němu vyjadřovat nebudeme," sdělil stručně mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.

Převedení hřebčince každopádně nijak výrazně nesníží nezaměstnanost, jak by si Bendl přál. "Ale každé nově vzniklé pracovní místo nejen v této oblasti je dobré," podotkla mluvčí zlínského úřadu práce Miriam Majdyšová.

Autor: Milan Libiger