I u nás klasický mor prasat známe

V naší republice, podobně jako i v ostatní Evropě, je klasický mor prasat dobře známý. Je to onemocnění pouze zvířat, člověku není nebezpečné. Jeho zdrojem je volně se v krajině pohybující černá zvěř - divoká prasata. Vzplanutí této nákazy v chovech domácích prasat znamená pro chovatele obrovské ztráty. Mohou se o tom v těchto dnech přesvědčit chovatelé ve Velké Británii.

Jaká je možná obrana?Ohrožené chovy vakcinovat. Návrat k vakcinaci proti klasickému moru prasat by však znamenal pro naši republiku ztrátu statutu země, která proti moru v souladu se směrnicemi EU uskutečňuje preventivní program. A zároveň by to znamenalo i ztrátu možnosti exportovat živá prasata a vepřové maso do zemí EU, ale i do jiných zemí.

Česká republika totiž v roce 1992 odstoupila od preventivní vakcinace proti klasickému moru prasat (KMP). Vakcinace však musela být nahrazena účinným systémem prevence, který umožňuje odhalovat zdroje nákazy a zabezpečovat chovy prasat před jejím zavlečením. Podle dokumentů Evropské komise ze všech přidružených zemí dosud pouze naše republika a Maďarsko splňují podmínky pro vývoz živých prasat, masa i černé zvěře do zemí EU.

Aby bylo možné těchto podmínek využívat, je nutné monitorovat oblasti, ve kterých se klasický mor prasat vyskytuje, tj. kde je nositelem KMP volně žijící černá zvěř ale také usilovat o snižování jejích početních stavů a posléze o udržení jejich nízké úrovně. Sníží se tak ohrožení chovů prasat a navíc se omezí značné škody na polních a lesních kulturách.

Bohužel, prostředky doposud vynaložené na prevenci KMP nedokázaly zastavit ani nárůst početních stavů černé zvěře.

Touto problematikou se vážně od roku 1994 na každém svém zasedání zabývá Ústřední nákazová komise ČR. Navrhuje postupovat společně s veterinárními správami Slovenska, Rakouska a Polska a snižovat populaci černé zvěře v naší republice. Jako ideální řešení se jeví zavést oblasti chovu černé zvěře, tj. lokalizovat černou zvěř pouze do souvislých lesních masivů o optimální rozloze 7000 ha a tyto stavy udržet. V oblastech tzv. vstupních bran, kterými jsou okresy Břeclav, Hodonín a Znojmo, početní stavy minimalizovat.

Tato opatření se však bohužel nezamlouvají majitelům honiteb, kteří mají zájem na vyšších stavech, neboť jim to přináší zisk. Od zahraničních střelců inkasují za ulovený kus řádově několik set marek. S tím souvisí i nezájem a neochota odlovovat bachyně.

Evropská komise pravidelně a pečlivě sleduje naše konání a úroveň monitoringu Státní veterinární správy. Na základě něj je území ČR regionalizováno. V obchodování vepřovým masem jsou pak omezeny okresy s výskytem klasického moru prasat u černé zvěře.

Potíže s přemnožením černé zvěře jako jednoho živočišného druhu je třeba začít chápat nikoli jako problém myslivecký a z hlediska zdravotních dopadů jako problém veterinární, ale ve svých dopadech jako problém celospolečenský. Současný případ výskytu nákazy klasického moru prasat ve Velké Británii to dostatečným způsobem dokumentuje.

Současné jarní kmenové stavy divokých prasat se u nás pohybují kolem 40 000, přičemž ideální cílový stav by měl být asi 13 000 zvířat, to stačí. Znamenalo by to asi 5 jedinců na 1000 ha lesa.

S přemnožením černé zvěře se potýkají v celé Evropě. Jeho příčinou je změna struktury pěstovaných plodin, tj. více kukuřice na zrno a zvýšení ploch řepky. Do konce druhé světové války byla černá zvěř chována v oborách. Dnes se divoká prasata přes rok stěhují do polních porostů a jsou prakticky lovecky nedosažitelná. Problém jejich přemnožení a rizik s tím spojených by si zasloužil více pozornosti.

Josef Duben, tiskový mluvčí SVS ČR

Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: http://svs.aquasoft.cz