Jediný Čech získal prestižní evropský grant. David Doležal dostal na výzkum "vnitřních hodin" u hmyzu dva miliony eur

Prestižní evropský Consolidator grant dostal jediný Čech. David Doležel z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích zkoumá "vnitřní hodiny" u hmyzu. Získal dva miliony eur na pět let.

Tisíce druhů hmyzu dokážou podle délky dne předvídat roční období a přizpůsobit tomu svůj životní cyklus, aby například přežily zimu. Přestože to badatelé dobře vědí, dodnes nikdo na světě nevysvětlil, jak přesně tyto "vnitřní hodiny" fungují. V laboratořích Biologického centra v Českých Budějovicích už na tom však pracuje tým dvaačtyřicetiletého vědce Davida Doležela.

Nyní mu v tom výrazně pomůže prestižní grant Evropské výzkumné rady ve výši dvou milionů eur, který se mu nedávno podařilo získat. To je v českém vědeckém prostředí něco mimořádného, na seznamu 314 špičkových badatelů z celé Evropy, kteří ke konci loňského roku na velkorysou podporu tohoto typu dosáhli, je Doležel jediným vědcem působícím v tuzemsku. Takzvané Consolidator granty míří každoročně na pětileté bádání vědcům s vlastní skupinou a s odstupem sedmi až dvanácti let od doktorátu. Předloni jej třeba v Česku získali badatelé dva − chemička Jana Roithová a fyzikální chemik Michal Otyepka. "Je to nejtěžší soutěž o granty, která v současnosti na světě je. Dostávají je jen ti nejlepší z nejlepších. Granty umožňují posílit tým a dát mu stabilitu potřebnou pro řešení základních otázek," vysvětluje profesor Zdeněk Strakoš, který se hodnocení účastní.

Více než polovinu z dvou milionů eur použije Doležel na platy badatelů. K ruce bude mít kromě velké skupiny doktorandů ještě čtyři postdoktorandy a dva techniky. Ze zbytku zaplatí vybavení − zjednodušeně řečeno zkumavky, chemikálie nebo výkonný počítač. "Dodnes nevíme, jestli mechanismus 'vnitřních hodin' u hmyzu řídí několik málo buněk v mozku hmyzu, nebo jejich vzájemná komunikace. Mechanismus je neznámý také proto, že k jeho zkoumání musíte umět manipulovat s geny v organismech, se kterými se v laboratoři obvykle nesetkáváte," vysvětluje biolog s tím, že se jeho týmu podařilo vyvinout právě tyto potřebné metody. Ke zkoumání poslouží ruměnice pospolná − tedy všem dobře známá červená ploštice s černými tečkami. Vědci do ní budou vpravovat upravené geny a pozorovat, jak se mění její biorytmus. "Výhodné také je, že je ploštice dostatečně velká na to, abychom jí mohli dělat operace mozku, a tak jej zkoumat," popisuje další pokusy vědec. Bude také srovnávat, jak se geneticky liší ploštice ze severu a z jihu Evropy.

Grant si Doležel a jeho tým zasloužili i díky vynikajícím výsledkům, které má za sebou. Vydal několik publikací objasňujících hmyzí diapauzu − tedy stav přirovnatelný k zimnímu spánku u živočichů. A když s manželkou před deseti lety pobýval jako postdoktorand na stáži na Brandeisově univerzitě nedaleko Bostonu ve Spojených státech, podařilo se jim vytvořit unikátní mutaci v mušce octomilce. Tohoto mutanta dnes používá pro výzkum většina badatelů z oboru. "Odstranili jsme jeden gen, u kterého se dlouho spekulovalo o tom, jak funguje," vysvětluje Doležel, který poměrně úzce spolupracuje i s řadou vědců ze zahraničí.

Odhalení neprobádaného může v budoucnu dopomoci třeba k boji se škůdci nebo hmyzem, který přenáší nemoci. "Když porozumíte mechanismu sezonní regulace, může se to hodit například k vývoji šetrnějších insekticidů," vysvětluje vědec, který svůj úspěch skromně odkazuje na práci celého týmu.