Kdo se bojí aviární influenzy?

Tisková zpráva Komory veterinárních lékařů ČR ze dne 31. 1. 2020

Ve střehu musejí být především chovatelé drůbeže, neboť ptačí chřipka, tj. aviární influenza, je snadno přenosná, a zhruba  80 % nakažených ptáků  nemá šanci přežít. Letos jde o vysocepatogenní AI, subtyp H5N8.  Zato chovatelé papoušků, popřípadě dalších exotických ptáků, kteří chovají ptáčky v uzavřených prostorách, tedy prakticky bez kontaktu s vnějším prostředím, mohou být celkem klidní, i když opatrní. Podle Komory veterinárních lékařů nebyl dosud v ČR u exotů diagnostikován žádný případ onemocnění ptačí chřipkou.

Je prokázáno, že virus aviární influenzy může v prostředí šířit zejména vodní ptactvo, avšak do chovů drůbeže, zejména do malochovů, se nedostává přímým kontaktem, ostatně komu by přistávaly na dvorku nemocní vodní ptáci? Spíše je pravděpodobné, že k zavlečení nákazy může dojít prostřednictvím krmiva či podestýlky kontaminované trusem nemocných ptáků, popřípadě se tam dostane na botách chovatele při návratu z prostředí, kde je vyšší riziko výskytu onemocnění.

Ještě k papouškům: Za prvé, papoušci jsou vůči ptačí chřipce málo vnímaví, a kdo má doma v kleci jednoho či dva, může být celkem bez obav. Za druhé, možnost nákazy nicméně nelze zcela vyloučit, zejména u chovatelů, kteří mají venkovní voliéry, a navíc blízko vodních toků, tam by mohlo dojít k přenosu nákazy prostřednictvím trusu nemocných ptáků. A jisté riziko hrozí u chovů australských papoušků, kteří jsou celoročně venku. Zde je na místě voliéry zastřešit a zakrýt, aby se zabránilo přímému kontaktu s okolním prostředím.

Pokud však jsou chovatelé obezřetní, a dodržují zásady zoohygieny, je riziko minimální, sděluje Komora veterinárních lékařů. Samozřejmě však je nezbytné  neprodleně kontaktovat veterinárního lékaře při výskytu charakteristických příznaků chřipky, jako je malátnost, překrvení sliznic, výtok z očí, rozčepýřené a neupravené peří apod.

Josef Duben

PR KVL