LOV ZVĚŘE V ČLENSKÝCH STÁTECH FACE

Příspěvek “Lov zvěře v členských státech FACE” autorů doc. Ing. Pavla Hella, CSc. a Ing. Jaroslava Slamečky, CSc., byl uveřejněn ve sborníku Folia venatoria (Poľovnícky zborník - Myslivecký sborník), č. 28 - 29 (1999). Z důvodu jeho zajímavého obsahu požádala naše redakce oba autory o zpracování aktualizované verze článku pro Svět myslivosti. Oslovení autoři našemu požadavku promptně vyhověli, citovaný článek upravili a doplnili dalšími statistickými údaji. S jeho obsahem se můžete seznámit níže.

Mnozí domácí myslivečtí funkcionáři a většina našich řadových myslivců je skálopevně přesvědčena o tom, že početnost zvěře je ve státech západní Evropy velmi nízká, podstatně nižší než na Slovensku nebo v České republice. A to nejen z důvodu, že průměrná výměra tamních honiteb je podstatně nižší než v našich zemích, ale i proto, že v mnohých z nich je podstatně vyšší hustota obyvatel, lidských sídel a pozemních komunikací. Tito “nevěřící” se v žádném případě nechtějí nechat přesvědčit o tom, že to tak není a že opak je často pravdou. Abychom je přesvědčili o tom, že i v západoevropských podmínkách je možné lovit vysoké počty zvěře na jednotku plochy, často dokonce vyšší než u nás, zpracovali jsme přehled, který bude jistě i příspěvkem k lepšímu poznání mezinárodního postavení slovenské a české myslivosti v evropském kontextu. Předesíláme, že do výkazu jsme nezahrnuli spárkatou zvěř odchovanou na farmách.

EVROPSKÁ MYSLIVECKÁ STATISTIKA

Přehled o lovu zvěře v členských státech FACE (Fédération des Associations de Chasseurs de ľ UE) uvádíme na základě podkladů, získaných z publikace této organizace, nazvané Rukověť evropské myslivosti (Lecocq 1995). Aby byly statistické údaje uvedené v této publikaci vzájemně porovnatelné, přepočítali jsme je na jednotku celé (ne honební) plochy velikosti 100 ha (1 km2) u každého konkrétního státu. V Rukověti evropské myslivosti z roku 1995 ještě nebyla uvedena statistická data států přijatých v roce 1996, t. j. Slovenska a České republiky a dalších států přijatých později. Údaje za Slovensko jsme proto doplnili podle slovenské statistické ročenky, kompletní údaje za Českou republiku (za rok 1995) jsme získali z publikace Myslivecká ročenka Diana 1997/98. Údaje o honební ploše v jednotlivých státech FACE citovaná publikace bohužel neuvádí, stejně jako výměry vodních ploch, na které by bylo bývalo zajímavé přepočítat úlovky vodní pernaté zvěře.

Kromě 17 států uvedených v tabulce byly členy FACE v době, kdy jsme tento příspěvek připravovali i Belgie, Řecko, Španělsko, Itálie, Malta a Portugalsko, které však statistické údaje o lovu zvěře do publikace neuvedli. Proto jsme je do tabulky rovněž nemohli zahrnout. Pokud tyto státy uvedly alespoň orientační údaje o stavech zvěře, charakterizujeme je pouze slovně. Kromě toho je třeba konstatovat, že ani údaje ostatních států nejsou jednotné a úplné, zejména pokud jde o vykazovaný rok (resp. roky). Tyto jsou uvedeny od začátku osmdesátých let až do začátku devadesátých let a v některých případech jde i o dlouholetý průměr. Statistika z Velké Británie je rovněž neúplná. Výběr vykazovaných druhů je v jednotlivých státech částečně odlišný podle jejich významu pro myslivecké hospodářství, takže např. lišku nebo muflona některé státy vykazují, jiné nikoli.

I přes tyto nedostatky a nesrovnalosti jsou údaje uvedené v tabulce vhodné pro orientační porovnání jednotlivých států.

Nejvyšší lesnatost mají Finsko (69 %) a Švédsko (62 %) a nejnižší Irsko (7 % - zde převládají trvalé trávní plochy), Holandsko (7,3 %) a Dánsko (12 %). Vodní plochy a délka mořského pobřeží publikace FACE neuvádí, přestože má rozhodující vliv na výšku úlovků vodní pernaté zvěře. Hustota obyvatel je nejvyšší v Holandsku (456 obyvatel na 1 km2), Velké Británii (230 obyv./km2) a Německu (226 obyv./km2). Nejméně obyvatel na 1 km2 žije v Norsku (13), Finsku (15) a ve Švédsku (21). I to je velmi významný ukazatel při posuzování výše lovu zvěře.

LOV SPÁRKATÉ ZVĚŘE

Nejvíce kusů jelení zvěře na 1 km2 se loví v Rakousku (0,48 ks), Velké Británii (0,37 ks) a v Maďarsku (0,33 ks), nejvíce srnčí zvěře v Rakousku (3,1 ks), Německu (2,87 ks), Slovinsku (2,22 ks) a v Dánsku (2,02 ks). a nejvíce černé zvěře v Německu (0,88 ks, v roce 1999 to bylo dokonce 1,12 ks), České republice (0,54 ks), Maďarsku (0,47 ks) a ve Francii (0,36 ks). Slovensko se svojí poměrně vysokou lesnatostí a nižší hustotou obyvatel vykazuje podstatně nižší úlovky, a to pouze 0,28 ks jelení zvěře (o 41,7 % méně než v Rakousku), 0,35 ks srnčí zvěře (o 88,8 % méně než v Rakousku) a 0,22 kusů divočáků na 1 km2 (o 75 % méně než v Německu).

Nejvíce losí zvěře na 1 km2 se loví ve Švédsku (0,21 ks), Finsku (0,13 ks) a v Norsku (0,12 ks.), nejvíce daňčí v Anglii (0,11 ks) a nejvíce mufloní v Maďarsku (0,09 ks) a v ČR (0,08 ks). Nejvíce kozorožčí zvěře se loví ve Švýcarsku (0,04 ks/km2), kde vykazují rovněž 0,15 ks ulovených svišťů na 1 km2 a nejvíce kamzíků ve Švýcarsku (0,47 ks) a v Rakousku (0,36 ks/km2).

ÚLOVKY DROBNÉ ZVĚŘE

Na zajíce polního je v současnosti nejbohatší Lucembursko (4,4 ks/km2), Dánsko (3,88 ks/km2) a Francie (2,8 ks/km2), na zajíce běláka Finsko (0,91 ks/km2) a na králíka divokého Francie (11,69 ks/km2) a Holandsko (5,5 ks/km2). Nejvíce bažantů na 1 km2 se loví ve Velké Británii (40,96 ks - převážně z umělého chovu), Dánsku (19,5 ks) a ve Francii (11,09 ks), kde se loví i nejvíce orebic rudých (2,11 ks/km2), které se dosti hojně loví i v Anglii (1,8 ks/km2). Nejvíce koroptví se loví ve Francii (3,96 ks/km2), Lucembursku (3,65 ks/km2) a v Dánsku (2,25 ks/km2). Na Slovensku a v České republice se koroptev jako ohrožený druh již dlouhou dobu vůbec neloví, zaječí populace je stále na minimu, a pouze úlovky bažanta se díky jeho umělému chovu udržují na průměrné úrovni.

Nejvíce sluk lesních (až 2,4 ks/km2) se loví ve Francii, Dánsku (0,79 ks/km2) a Irsku (0,73 ks/km2). Na Slovensku je to pouze 0,02 ks, takže zásah do populace tohoto druhu je bezvýznamný. Množství bekasiny otavní, která je na Slovensku i v ČR celoročně chráněná, se loví v Irsku (1,07 ks/km2) a v Dánsku (0,56 ks/km2).

Vysokých úlovků bělokurů dosahují ve Velké Británii (1,8 ks/km2, kde jsou oblíbenými lovy v rámci lovecké turistiky) a v Norsku (1,4 ks/km2). Nejvyšší úlovek jeřábků hlásí z Finska (0,32 ks/km2), stejně jako tetřevů (0,15 ks/km2) a tetřívků (0,6 ks/km2). Úlovky drozdů jako významného druhu zvěře v počtu téměř 24 ks na km2 hlásí z Francie, a ve značném množství je loví i např. v Řecku (kde loví i skřivany), Španělsku, Itálii (rovněž loví skřivany a navíc i vrabce, skorce a pěnkavy), Portugalsku a atd. Na Slovensku i v České republice je lov drobného ptactva, a to i odchytem (čižbou), již dávno zakázaný.

Nejvyšší úlovky divokých holubů (zejména holuba hřivnáče, ale i hrdličky zahradní) hlásí z Anglie (16,38 ks/km2), Francie (10,47 ks/km2), Holandska (10,35 ks/km2) a Dánska (8,25 ks/km2), ale např. i v Německu je to 34,4krát více (2,41 ks/km2) než na Slovensku (0,07 ks/km2). Je pravdou, že nevíme, jak vysoké jsou úlovky holubovitých ptáků v ostatních státech, ve kterých se masově loví drobné ptactvo. Je potřeba konstatovat, že obrovská hejna hřivnáčů působí v západní Evropě velké škody v zemědělství.

Nejvíce kachen divokých na 1 km2 loví v Dánsku (23,24 ks) a v Holandsku (12,46 ks) a nejvíce hus rovněž v Holandsku (1,58 ks). Zejména v přímořských státech se loví i druhy vodní pernaté zvěře, které jsou v našich zemích celoročně chráněné. Racky chechtavé, kteří z naší krajiny v důsledku jejího vysoušení postupně mizejí, usilovně loví např. v Řecku, Španělsku, Itálii a dalších “ptáčkářských” státech. Racky ve velkém loví v Norsku (0,95 ks/km2), ale i ve Švédsku a dalších státech. V Norsku se uloví rovněž 0,06 ks kormoránů na 1 km2, a jejich lov je (s případnými omezeními) povolený i jinde, protože se velmi rozmnožili a působí značné škody v rybářství. Např. ve Švédsku je průměrný roční úlovek asi 0,01 ks/km2. V mnohých státech se loví i krkavec a např. v Německu byla nedávno doba jeho lovu v zájmu tlumení klasického moru prasat i prodloužená (Anonymus, 1998). Jak je vidět, ochránci přírody jsou tam operativnější a méně dogmatičtí než u nás.

LOV ŠELEM A DALŠÍCH DRUHŮ ZVĚŘE

Vysoké úlovky jezevců hlásí ze Švédska (0,07 ks/km2) a z Finska (0,03 ks/km2), avšak usilovně jej loví i jinde, i když se to v publikaci FACE u většiny států neuvádí. Nejvyšší úlovky lišek hlásí z Německa (1,5 ks/km2, lišky se zde přemnožily po orální vakcinaci proti vzteklině), ze Švýcarska (0,97 ks/km2) a z Dánska (0,86 ks/km2). Předpokládáme, že úlovek lišek bude na Slovensku i v České republice o něco vyšší než uvádí oficiální myslivecká statistika. Myslivečtí hospodáři totiž často nevěnují druhům zvěře ve statistickém výkaznictví patřičnou pozornost. Vysoký lov kun vykazuje Rakousko (0,24 ks/km2, psíků mývalovitých Finsko (0,18 ks/km2), které hlásí rovněž nejvyšší úlovky norka amerického (0,16 ks/km2 ). Bobry dosti intenzívně loví ve Švédsku (0,02 ks/km2). Poměrně velké množství ondater se loví ve Finsku (0,28 ks/km2), ale určitě i v mnohých dalších státech, které však své úlovky do publikace nenahlásily (i slovenská myslivecká statistika vykazuje pouze nepatrnou část ulovených ondater).

Úlovky velkých šelem vykázalo jen Švédsko (ročně se zde uloví v průměru 30 medvědů), Norsko (40 rysů), Polsko (87 vlků), Slovinsko (40 medvědů, 3 rysy) a Slovensko. Velké šelmy se loví rovněž ve Finsku, kde v roce 1998 medvědice usmrtila jednoho rekreačního běžce a byla poté odstřelena včetně svého mláděte - byl to první případ usmrcení člověka medvědem ve Finsku v tomto století. V roce 1999 se zde ulovilo 91 medvědů. V severní Evropě, kde se loví rovněž rosomáci, všechny výše

uvedené druhy šelem pronásledují zejména chovatelé sobů a ovcí, a část úlovků ani nepřiznají v důsledku obav z konfliktů s legislativními předpisy.

Citovaná literatura je k dispozici u autorů.

Pozn. red.: Čísla vypovídající o množství ulovené zvěře se mohou u některých druhů zvěře dynamicky měnit. Např. černé zvěře, jejíž početní stavy jsou v celé Evropě na vzestupu, se v ČR ulovilo v roce 1999 dvakrát více než v roce 1995. Proto je nutné si uvědomit, že situace popisovaná v článku odpovídá údajům z poloviny 90. let.

Tabulka: Lov zvěře v členských státech FACE

http://www.silvarium.cz/svetmyslivosti/2001/02/clanek9_tab1.html

Doc. Ing. Pavel Hell, CSc., Ing. Jaroslav Slamečka, CSc.