Ministr vysvětluje své kroky

Libor Ambrozek, ministr životního prostředí

Námitka, že ministerští úředníci rozhodují od stolu, patří mezi nejčastější výroky zastánců lyžování na severní sjezdovce Lysé hory. Není to pravda, stejně jako řada dalších informací, které se v posledních dnech v médiích objevují. Předně - o tak závažném kroku samozřejmě nerozhoduji sám. Vycházím z odborných stanovisek, především pracovníků Chráněné krajinné oblasti Beskydy, které ani ten největší škarohlíd nemůže podezírat, že Lysou horu neznají. Navíc se na podzim přímo na místě přesvědčil o tom, že pokud trať nebude zalesněna, hrozí vlivem větru skutečně rozpad okolních unikátních horských smrčin, už tak poškozených imisemi, které v Beskydech najdete jen na několika místech. Nejde tedy o erozi, ale o ohrožení lesa. Lyžování tady představuje pro horskou přírodu riziko, které není ničím opodstatněné. Před definitivním rozhodnutím jsem pochopitelně zvažoval i ekonomické dopady. Vleky na Lysé už dva roky nefungují a v ekonomické bilanci regionu se to nijak neprojevilo. Navíc severní sjezdovka nebyla rozhodně určena široké veřejnosti, ale těm lyžařům, kteří zvládají velmi náročný terén. Každý rok zde docházelo ke smrtelným úrazům. Zákaz jejího provozu tedy konec lyžování v Beskydech určitě neznamená. Nejcennějším partiím hor prospívá šetrná turistika a k té sjezdové lyžování nepatří - znamená totiž zejména velký počet jednodenních návštěvníků, kteří sice nechají v regionu nějaké peníze za permanentku na vlek a za parkovné, ale zároveň s sebou přinášejí zátěž v podobě zvýšeného počtu přijíždějících automobilů či nutnosti budovat nová parkoviště. Lyžařské areály, které najdete třeba v Krkonoších, jsou především ve třetích, nejméně cenných zónách národního parku, nebo jeho ochranném pásmu. Výstavbu nové lanovky na Sněžku ve vrcholových partiích také ministerstvo životního prostředí odmítá. Argumentace, že v Krkonoších se lyžování povoluje, protože jsou blízko pražských úředníků, tedy není na místě. Rozvojový potenciál turistiky v Beskydech by bylo vhodné hledat zejména v aktivitách, které přilákají vícedenní návštěvníky. Ti totiž znamenají ekonomický přínos pro celý region, a ne jenom pro provozovatele jedné sjezdovky. A Beskydy mají opravdu co nabídnout - od nádherné přírody až po unikátní kulturní památky, z nichž nejznámější je zřejmě rožnovský skanzen lidové architektury. Čtenář se navíc nedozví další zajímavý aspekt celé kauzy, totiž že sjezdovka je na Lysé už řadu let načerno. Nejen, že deset let neměla výjimku na provoz ze zákona o ochraně přírody, navíc pozemek není ani vyňat z lesního půdního fondu. A perlička na závěr - vloni probíhala masivní kampaň proti rozhodnutí ministerstva neprodloužit výjimku na provoz jednoho ze šesti vleků pod Pradědem. Na první pohled se zdálo, že veřejnost jako jeden muž podporuje lyžování na Pradědu za každou cenu. Průzkum veřejného mínění ale ukázal, že 65 procent lidí chce, aby se provoz vleků přizpůsobil ochraně přírody. Jen jsou bohužel - stejně jako v případě Lysé hory - méně slyšet.