MLÉKO červenec 1998 - zpráva MZe ČR 1. část (zkráceno)

Situacní a výhledová zpráva

MLÉKO

Cervenec 1 9 9 8

1. cást

Vydává Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

Reditel odboru strategie a komodit Ing. Jirí Dubec, MZe CR

Odpovedné odborné redaktorky:

Ing. Marie Hrubá MZe CR

Ing. Zdenka Veselá MZe CR

Zdroje informací, zpracovatelé podkladu:

ABARE (The Australian Bureau of Agricultural and Resource Economics) - Australský úrad

zemedelské ekonomiky a zdroju

Agra Europe

Agrarwirtschaft

Ceská zemedelská univerzita, Praha

Ceskomoravská spolecnost chovatelu, s.r.o.

Ceský statistický úrad, Praha

East Europe Agriculture and Food

Evropská komise

FAO (Food and Agriculture Organization of the United Nations) - Organizace OSN pro výživu a zemedelství)

Generální reditelství cel, Praha

Meat and Livestock Commission

Ministerstvo financí Ceské republiky

Ministerstvo pôdohospodárstva Slovenskej republiky

Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj

Reuters News Service

Státní fond tržní regulace, Praha

USDA (U. S. Department of Agriculture) - Ministerstvo zemedelství USA

Výzkumný ústav zemedelské ekonomiky, Praha

Výzkumný ústav živocišné výroby, Uhríneves

WTO (World Trade Organisation) - Svetová obchodní organizace

ZMP (Zentrale Markt und Preisberichtsstelle für Erzeugnisse der Land-, Forst- und Ernährungswirtschaft GmbH) - Ústredí tržního a cenového zpravodajství pro zemedelské, lesnické a potravinárské výrobky, s.r.o., Bonn

Predkládaná situacní a výhledová zpráva navazuje na zprávu, která byla vydána v dubnu 1998. Použité údaje jsou zpracovány podle informací dostupných k mesíci kvetnu 1998. Situacní a výhledové zprávy jsou pro všechny podnikatelské subjekty k dispozici na územních odborech MZe CR a v budove Ministerstva zemedelství CR. Situacní a výhledová zpráva je také vydávána jako príloha periodika Zemedelské listy, v týdeníku pro podnikatele Agrospoj a v týdeníku ceských zemedelcu Agrární noviny.

OBSAH

Úvod

Souhrn

Zásahy státu

Situace na svetových trzích

Produkce mléka v CR

Bilance produkce a užití mléka

Zpracovatelský prumysl

Spotreba mléka a mlékárenských výrobku

Cenový vývoj

Zahranicní obchod

Textová príloha

Úvod

Mléko a mlécné produkty jsou velmi duležitou soucástí potravy všech skupin obyvatelstva. Mléko je rozhodujícím dodavatelem širokého spektra živin. Poskytuje cloveku v prumeru polovinu potreby vápníku a vedle ryb je jedním z hlavních dodavatelu jódu. Dodává také tzv. biogenní prvky, duležité pro tvorbu ochranných bílkovin, tvorících obranyschopnost organismu. Ušlechtile zakysané mlécné výrobky jsou duležitým zdrojem biologicky významných mikrobu, popr. dodavateli duležitých trávících enzymu a vitamínu. Využitelnost všech živin obsažených v mléce je pro cloveka znacne vyšší než z rostlinných zdroju. Dostatecný príjem mléka snižuje riziko rady chorob.

Úroven spotreby mléka a mlécných výrobku v CR se pred rokem 1990 priblížila vyspelým západním zemím. V devadesátých letech se její úroven nebezpecne snížila pod hranici 200 kg na obyvatele a rok. Predevším je alarmující nízká spotreba konzumního mléka u mladé generace.

Klesající spotreba mléka vedla radu zemí k vytvorení programu na podporu spotreby mléka a mlécných výrobku. V zemích EU uvedený program existuje již od roku 1995, rovnež i v Madarsku byl od roku 1997 financne podporen program na zvýšení spotreby mléka a mlécných výrobku na úroven dosaženou ke konci 80. let.

Souhrn

Objem produkce mléka v zemedelství za 1. ctvrtletí 1998 zustal jen o 13,6 mil. litru pod úrovní 1. ctvrtletí 1997. Duvodem stagnacního trendu produkce mléka je zastavení výrazných pocetních poklesu dojnic a rust jejich dojivosti. Prumerné stavy dojnic v 1. ctvrtletí 1998 cinily 577 tis. kusu a ukazují, pri porovnání se 4. ctvrtletím 1997, na poklesy o 9 tis. kusu. Prumerné stavy dojnic za 1. ctvrtletí 1997 byly 649 tis. kusu a byly nižší pri porovnání se 4. ctvrtletím 1996 o 40 tis. kusu. Prumerná denní dojivost za 1. ctvrtletí 1998 dosáhla 12,49 l na dojnici a byla o 10,2 % vyšší než ve srovnatelném období 1997. Produkce mléka v letošním prvním ctvrtletí roku cinila 648,3 mil. litru, ve stejném období lonského roku 661,9 mil. litru.

Prodej mléka od zemedelských producentu pro zpracování za 1. ctvrtletí 1998 cinil 586,9 mil. litru a byl témer stejný jako loni (pokles jen o 0,2 %). Stabilizacním faktorem, krome dosažené úrovne produkce, je rust tržnosti mléka, související s rustem jeho kvality. Tržnost mléka za sledované období t. r. se zvýšila na 90,5 %.

Stabilní úroven u dodávek mléka pro zpracování umožnila další rozvoj mlékárenské produkce v návaznosti na vývoz celkové poptávky a omezení prostoru pro rust celkového dovozu. Produkce za prvních pet mesícu 1998 pri porovnání se stejným obdobím minulého roku ukazuje na rust u trvanlivých konzumních mlék, smetan, tvarohu, prírodních i tavených

sýru a másla. Naproti tomu se snižuje výroba sušeného odtucneného mléka, pasterovaného konzumního mléka a lehce se snížila i výroba jogurtu.

Domácí celková spotreba mléka a mlécných výrobku i pres výraznejší rust cenových hladin, zatím neklesá. Naproti tomu vývoj domácí spotreby másla za pet mesícu t. r. signalizuje další snížení, v dusledku jak znatelného zvýšení SC másla, tak i silné konkurence levnejších druhu zboží, na bázi smesí jedlých živocišných nebo rostlinných tuku ci oleju.

Mléko a mlékárenské výrobky patrí i nadále mezi významné exportní zboží, které je v prevážné míre vyváženo se subvencí prostrednictvím SFTR. Za pet mesícu t. r. bylo vyvezeno za 2,3 mld. Kc výrobku z mléka, což je o 16,5 % více, než v lonském srovnatelném období. Zvýšil se objem vývozu sýru a tvarohu, mlécných zakysaných výrobku vcetne jogurtu i másla. K poklesu objemu u vývozu došlo hlavne u sušeného odtucneného mléka. Objem dovozu mléka a mlékárenských výrobku za pet mesícu 1998, oproti stejnému období roku 1997 se zvýšil u mlécných zakysaných výrobku vcetne jogurtu a dále i u sušených a kondenzovaných mlék. Omezil se dovoz tekutých mlék a smetan, másla i mírne dovoz sýru. Aktivní saldo zahranicního obchodu u mléka a mlékárenských výrobku dosáhlo za období leden až kveten 1998 1,8 mld. Kc a bylo o 23,2 % vyšší, než ve stejném období roku 1997, následkem realizace vyšších vývozu výrobku s vyšší pridanou hodnotou (sýry, smetanové jogurty) i vyšší dosaženou vývozní cenou u másla a zahuštených mlék (sušené plnotucné mléko a kondenzované mléko) a dále i snížením objemu dovozu másla.

Cenový rust za syrové mléko se omezil na první dva mesíce 1998, v dalším období pretrvává cenová stagnace což pozitivne stabilizuje i SC u výrobku z mléka.

Behem první poloviny roku 1997 byly mezinárodní ceny velmi ovlivneny stoupající hodnotou dolaru. V prosinci 1997 k tomu pristoupily i problémy ekonomického stavu v Asii a spekulace vlivu jevu El Nino. Soucasné svetové ceny SOM jsou o 250 až 300 USD/t nižší než byly na zacátku roku 1997, kdy se ceny SOM pohybovaly v pásmu až 1900 - 2000 USD/t. V posledních mesících t. r. se vetšinou snižovaly. V kontrastu s temito skutecnostmi byly mezinárodní ceny máselného tuku prekvapive pevné, v dusledku silné dovozní poptávky Ruska a omezené nabídky EU. Svetové ceny sýru jsou pomerne stabilní a pohybují se v prumeru na úrovni 2400 USD/t. I pres zatím neznámé dusledky z krize asijské ekonomiky a vlivu pusobení jevu El Nino na produkci u mléka, se predpokládá v první polovine roku 1998 u svetových cen sýru stabilita, u cen másla možnost jejich rustu. U cen SOM se predpokládá, že v žádném prípade nebudou schopny se zvýšit na úroven cen másla.

ZÁSAHY STÁTU

1. Regulace trhu mléka prostrednictvím SFTR

Regulacní zásahy SFTR na trhu mléka v letošním roce se rídí zásadami regulace trhu mléka, které Rada SFTR schválila v záveru roku 1997. Systém provádení regulacních opatrení zustává i pro tento rok stejný, jako v predchozím roce. Znamená to tedy, že máslo je posuzováno opet samostatne a subvence je vyplácena zálohovým zpusobem. Urcení výše této subvence je cena mléka kalkulována v úrovni minimální (garantované) ceny mléka, tedy za 7,50 Kc/l. Ostatní mlékárenské výrobky podléhají výberovému rízení, kde hlavním kritériem je výše subvence, prepoctená na 1000 litru mléka o tucnosti 3,6 %.

Množství subvencovaných vývozu mlékárenských výrobku v 1. - 3. ctvrtletí 1998 v t

Výrobek/období 1. ctvrtletí 2. ctvrtletí 1) 3. ctvrtletí 1) Predpoklad 1. - 3. Ctvrtletí 98

Máslo 3 859 6 580 7 800 18 239

Sušená mléka 3 308 5 235 5 525 14 068

Zahuštená mléka 518 730 850 2 098

Sýry 3 308 4 019 4 711 12 038

Pramen: SFTR, 1) jedná se o smluvní množství

2. Celní opatrení

Dnem 1. 7. 1998 vstoupily v platnost dve nové vyhlášky, které vyplývají z postupných harmonizujících príprav na vstup do EU:

Vyhláška 135/98 Sb. - vyhláška ministerstva financí, kterou se provádejí nekterá ustanovení celního zákona, upravují se nekteré veci dle mezinárodních dohod a úmluv. Vyhláška urcuje pohranicní celní pásmo, poskytuje závazné informace o zarazení v celním sazebníku a puvodu zboží, mení podmínky dovozu a vývozu poštovních zásilek, mení seznam státu s kterými CR nemela uzavreny smlouvy o vzájemném poskytování celních výhod - zeme vstoupily do Svetové obchodní organizace, nove se zde reší urcování výše nákladu na dopravu, mení se použití deklarace co do poctu podpoložek - nový tiskopis jednotné celní deklarace od 1.7.1998, informace o zvyšování poplatku za docasné uskladnení zboží ve skladech celního úradu.

Vyhláška 136/98 Sb. - vyhláška ministerstva financí o osvobození zboží od dovozního cla. Osvobození se týká prevážne zboží, které nemá obchodní charakter, jako napr. výstavy, výzkum apod. Za podmínek uvedených ve vyhlášce jsou od dovozního cla osvobozeny výrobky zemedelské, chovatelské, vcelarské, zahradnické a lesnické, které pocházejí z hospodárství ležících v zahranicí do 15 km od státních hranic, nestanoví-li mezinárodní smlouvy jinak. Pri dovozu výrobku živocišného puvodu se toto ustanovení použije tehdy, jestliže pocházejí ze zvírat, která byla odchována nebo získána v tuzemsku nebo která byla propuštena do volného obehu. Od dovozního cla jsou osvobozeny pouze nezpracované výrobky, které prošly pouze zpracováním bežným po prvotní výrobe a jejich množství odpovídá povaze a velikosti hospodárství.

3. Licencní politika

Licencní politika CR se rídí vyhláškou c. 56/1998 Sb. Ministerstva prumyslu a obchodu. Vyhláška vymezuje zboží podléhající licencnímu rízení pri dovozu nebo vývozu se stanoveným množstevním omezením (neautomatické licence) a zboží podléhající licencnímu rízení bez množstevního omezení (automatické licence). Komodita mléko a mlékárenské výrobky je rešena bez množstevního omezení pri dovozu a s množstevním omezením pri vývozu.

Žádosti o licence se predkládají Licencní správe pri Ministerstvu prumyslu a obchodu Ceské republiky. Licencí se rozumí úrední povolení k dovozu nebo vývozu stanovených druhu zboží dle uvedené vyhlášky MPO. Licencní politika respektuje závazky WTO.

Seznam zboží podléhající licencnímu rízení pri dovozu bez množstevního omezení

Položka celního sazebníku Název zboží Merná jednotka

0406 Sýry (bez tvarohu) tuna

Seznam zboží podléhajícího licencnímu rízení pri vývozu se stanoveným množstevním omezením pro rok 1998

Položka celního Název zboží Rocní množství Cerpání

sazebníku limit licence k 8. 6.1998

(tuny) (tuny)

0402 Sušené a kondenzované mléko 40 000 + 10 000 21 799

Maximální rocní množství vývozu 50 000 tun sušeného a kondenzovaného mléka vychází z podkladu bilance pro hospodárský rok 1998. Soucasný vývoj zatím nevede k úvahám o zmene rocního limitu do výše 50 tis. t.

Dané objemy jsou orientacní a lze je po vzájemné dohode mezi Licencní správou a Ministerstvem zemedelství upravovat.

SITUACE NA SVETOVÝCH trZÍCH

Situace v roce 1998

Produkce mléka v roce 1997 (dle USDA vybrané zeme, které predstavují zhruba 80 % svetové produkce kravského mléka) dosáhla objemu 381,3 milionu tun a byla o 2 % vyšší než v roce 1996. Pokracoval pokles produkce mléka hlavne v Rusku a na Ukrajine, ale tento pokles byl plne kompenzován rozšírením produkce v Oceánii, v Cíne, Brazílii a v USA. V roce 1998 se ocekává další zvýšení produkce mléka zhruba o 2 mil. tun (do 1 %). Vyšší rust bude zaznamenán v Austrálii, v Jižní Americe a Indii. Ve vetšine zemí se dále pocetní stavy dojnic snižují. Behem roku 1997 se snížily na 132,4 mil. ks., ale pokracuje rust jejich užitkovosti, což celkove zvyšuje produkci mléka. Obdobný trend se ocekává i v roce 1998.

Hlavní mlékárenské výrobky (dle vybraných zemí) dosáhly v roce 1997 objemu produkce u másla 5,1 mil. tun, u sušeného odtucneného mléka 3,1 mil. tun, u sušeného plnotucného mléka 2,5 mil. tun a sýru 11,8 mil. tun. V roce 1998 se ocekává rust produkce sýru o 2 %, u másla rust o 1 %, u sušeného odtucneného mléka pokles o 1 %.

Ceny mlékárenských výrobku na mezinárodním trhu

Behem první poloviny roku 1997 mezinárodní ceny byly velmi ovlivneny stoupající hodnotou dolaru. V prosinci 1997 k tomu pristoupily i problémy ekonomického stavu v Asii a spekulace vlivu jevu El Nino. Soucasné svetové ceny SOM jsou o 250 až 300 USD/t nižší než byly na zacátku roku 1997, kdy se ceny SOM pohybovaly v pásmu až 1900 - 2000 USD/t. V posledních mesících tohoto roku se vetšinou snižovaly. V kontrastu mezinárodní ceny máselného tuku byly prekvapive pevné v dusledku silné dovozní poptávky Ruska a omezené nabídky EU. Svetové ceny sýru jsou pomerne stabilní a pohybují se v prumeru na 2400 USD/t. I pres zatím neznámé dusledky z problému asijské ekonomiky a vlivu jevu El Nino na produkci u mléka, se predpokládá v první polovine roku 1998 u svetových cen sýru stabilita, u cen másla i možnost jejich rustu. U ceny SOM se prepokládá, že v žádném prípade nebudou schopny se zvýšit na úroven ceny másla.

Sušené odtucnené mléko

Kombinace stoupající hodnoty dolaru a omezená svetová poptávka snižuje svetové ceny SOM. Ke konci prosince 1997 byly ceny SOM na úrovni 1600 - 1700 USD/t. Jejich vývoj v roce 1998 záleží na dusledku ekonomických problému, predevším v pacifické asijské oblasti. Pokud tyto problémy budou dále snižovat dovozní poptávku po SOM, Austrálie a Nový Zéland si budou muset hledat nové trhy, nebot se jedná o období, kdy jejich exportní nabídka SOM je vysoká. Tento vývoj by mel mít i dopady na svetové ceny.

Máslo

Vývoj svetového obchodu u tuku z másla v první polovine roku 1998 je stabilní nebo mírne rostoucí. Silná ruská dovozní poptávka se udrží až do jejich sezónního zvýšení produkce mléka. U Austrálie a Nového Zélandu se neocekává celkové zvýšení jejich exportní nabídky másla, vzhledem ke stále se snižujícím svetovým cenám SOM, což je stimuluje zpracovat více mléka na jiné výrobky, než na máslo a SOM. Soucasné kotace másla v EU se pohybují na úrovni 1900 - 2000 USD/t. Soucasné kotace máselného oleje jsou o 100 USD/t vyšší než u másla.

Sýry

Mezinárodní ceny Cedaru byly pomerne stabilní v dusledku ustálené dovozní poptávky a snižující se subvencované nabídky z EU. Podle závazku uruguayského kola muže EU v roce 1997/98 subvencovat vývoz sýru ve výši 384,4 tis. tun, což je o 21 tis. tun méne než v roce 1996/97. Soucasné svetové ceny jsou 2300 - 2500 USD/t. Sýry z Oceánie se obvykle pohybují v nejnižším cenovém spektru, zatímco sýry z EU na nejvyšší hranici. Austrálie a Nový Zéland udržuje pomerne nízké ceny sýru i prestože se konkurence EU u tohoto zboží snížila. Oceánie dává prednost exportním dodávkám sýru pred produkcí másla a SOM a vyvíjí snahu zvýšit vývoz sýru.

Sušené plnotucné mléko

Stejne jako u SOM, tak i u SPM pacifický asijský trh zaujímá ve svetového obchodu významný podíl zejména pro Austrálii a Nový Zéland. Rozsah redukce poptávky po SPM by mohl mít znacné dusledky na snížení svetových cen i u SPM v období, kdy exportní nabídka z Oceánie kulminuje. Pokud se pokles poptávky priblíží jen bežnému rozsahu, pak by ceny SPM mely zustat behem príštích mesícu relativne stabilní.

EVROPSKÁ UNIE

Stavy dojnic

Stavy dojnic v EU se ke konci roku 1997, oproti stejnému období roku 1996, snížily o 1,8 %, na 21 712 tis. kusu. Vývoj stavu v jednotlivých clenských státech byl rozdílný. Nejvíce se snížily pocetní stavy dojnic v Nemecku, Finsku, Švédsku, Rakousku a Francii (o více než 2 %). Hlavní prícinou snižování poctu dojnic bylo vysoké prekrocení pridelené kvóty v roce 1996/97 (Nemecko) a rovnež i v roce 1997/98. Snižování stavu dojnic je zákonité s ohledem na úroven pridelené kvóty a na rust dojivosti. Ke zvýšení stavu dojnic došlo pouze v Nizozemí. Jedná se o stabilizování poctu dojnic po jejich vysokém poklesu v roce 1996 (o 7,4 %).

Stavy dojnic v EU v letech 1996 a 1997 v tis. ks. (stav k prosinci)

Zeme/rok 1996 1997 Zmena v %

EU (15) 22 105 21 712 - 1,8

z toho:

Belgie 650 642 - 1,2

Dánsko 697 695 - 0,3

Nemecko 5 195 5 024 - 3,3

Recko 185 182 - 1,6

Španelsko 1 279 1 279 0,0

Francie 4 567 4 453 - 2,5

Irsko 1 272 1 268 - 0,3

Itálie 2 125 2 088 - 1,7

Lucembursko 46 46 0,0

Nizozemsko 1 646 1 674 + 1,7

Portugalsko 362 356 - 1,7

Spojené království 2 510 2 482 - 1,1

Rakousko 698 678 - 2,9

Finsko 396 383 - 3,3

Švédsko 478 462 - 3,3

Pramen: ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse, 1998

Dodávky do mlékáren v kvótovém roce 1997/98 podle predbežných údaju byly o 100 tis. t nižší než v roce 1996/97, v roce 1998/99 se ocekává u dodávek mléka stejný objem.

Ceny zemedelských výrobcu mléka

V roce 1997, v dusledku silnejšího vlivu vývoje smenných kurzu, byly rozdíly mezi cenami vyšší, na rozdíl od predchozích let, kdy se úroven cen v jednotlivých clenských státech více približovala.

Ceny zemedelských výrobcu za 100 kg mléka v EU

Zeme Národní mena/100 kg DEM/100 kg

1996 1997 1) zmena v % 1996 1997 1) zmena v %

Belgie 1 053,00 1 085,00 3,0 51,17 52,58 2,8

Dánsko 231,27 231,50 0,1 60,00 60,77 1,3

Nemecko 54,80 55,38 1,1 54,80 55,38 1,1

Recko 10 114,00 10 422,00 3,0 63,19 66,17 4,7

Španelsko 4 412,00 4 440,00 0,6 52,41 52,58 0,3

Francie 186,60 186,00 -0,3 54,87 55,25 0,7

Irsko 22,67 21,00 -7,4 54,57 55,22 1,2

Itálie 71 407,00 71 900,00 0,7 69,63 73,22 5,2

Lucembursko 1160,00 1 165,00 0,4 56,37 56,46 0,2

Nizozemsko 62,37 63,70 1,3 56,11 56,60 0,9

Portugalsko 5 749,00 5 757,00 0,1 56,08 56,96 1,6

Spoj. království 23,90 21,30 -10,9 56,11 60,51 7,8

Rakousko 371,00 372,00 0,8 52,73 62,86 0,2

Finsko 181,00 181,05 0,0 59,34 60,50 1,9

Švédsko 295,50 285,60 -3,4 66,29 64,88 -2,1

Pramen: Agra Europe 1998, Dairy Markets Weekly, 1998, farmárské ceny bez DPH, obsah tuku v mléce 3,7 %, obsah bílkovin 3,4 %, 1) predbežný údaj

CZV vyjádrené v národní mene se výrazneji zvýšily v Belgii, Recku a v menší míre i v Nizozemsku a Nemecku. Naproti tomu ve Spojeném království a v Irsku zaznamenaly citelnejší poklesy. Rovnež i ve Švédsku došlo k poklesu, ale v menší míre. V ostatních clenských zemích zaznamenaly ceny mléka v národní mene jen mírné zmeny. Výrazný pokles cen mléka ve Spojeném království byl zpusoben zmenou smenného kurzu GBP a omezenou konkurenceschopností mléka jako suroviny pro další zpracování.

Kolísání smenných kurzu melo pri prepoctu CZV mléka na DEM za následek znacné odchylky v roce 1997 ve srovnání s rokem 1996. Nejvetší procentuální rozdíl vykázaly ceny prepoctené na DEM ve srovnání s cenami v národní mene ve Spojeném království, Irsku a Itálii.

CZV mléka ve Spojeném království vyjádrené v národní mene budou ješte pokracovat v poklesu. V dusledku vyššího kurzu GPB zustanou tyto ceny v DEM vyšší než v Nemecku. V omezené míre platí totéž pro Švédsko a Dánsko.

Nemecko

Spotreba cerstvého mléka se v roce 1997 snížila a obdobný trend se ocekává i v roce 1998 ve spojení s chladným pocasím v techto letech. Naproti tomu v uvedených letech se mezirocne zvyšuje zpracování mléka na výrobky, predevším na sýry. Produkce i spotreba sýru se zvyšuje. Produkce tvrdých, polotvrdých a mekkých sýru v roce 1996 cinila 947 tis. tun a spotreba byla 977 tis. tun. V roce 1997 se produkce i spotreba dále zvyšovala a stejný trend se ocekává i v roce 1998. Z jednotlivých typu sýru jsou nejvetší prodeje u Eidamu, Goudy, Ementálu, Chesteru a Tilsitu.

Produkce másla a sušeného odtucneného mléka se v letech 1996 a 1997 lehce snížila, v roce 1998 se ocekává další snížení v dusledku stále zvyšujícího využití mlécného tuku a bílkovin na lukrativnejší sýry a na produkci sušeného plnotucného mléka, používaného na výrobu cokolád.

Spotreba másla se v roce 1996 zvýšila o 2 % na 593 tis. tun. Zvýšení spotreby omezilo export. V roce 1997 se spotreba snížila a pokles se ocekává i v roce 1998 v dusledku vyšších cen másla ovlivnených jeho omezenou nabídkou. V roce 1997 zesílil export másla do Ruska . V roce 1997 byl realizován export másla ve výši 15,5 tis. tun, zatímco v roce 1996 jen 4 tis. tun.

Spotreba SOM se v roce 1996 snížila na 54 tis. tun v dusledku nižšího užití v potravinárském prumyslu. V roce 1997 došlo k opetnému zvýšení spotreby následkem vyššího zájmu krmivárského prumyslu. Produkce a spotreba SPM se v roce 1996 mírne zvýšila a stejný trend pokracoval i v roce 1997 a ocekává se i v roce 1998. Tento výrobek má široké použití v prumyslu cukrovinek, zejména v cokoládovnách.

Obecné problémy nemeckého mlécného sektoru

Nemecký mlécný sektor celí vážným ekonomickým výzvám. Nejvetší váhu má dusledek režimu regulace trhu mléka v EU. Režim spocívá v systému rízené nabídky (mlécné kvóty). Formou intervencních cen másla a SOM udržuje i jistou ochrannou sít pro farmáre. Kvótový systém podporuje vyšší ceny. Pridelené mlécné kvóty stabilizují príjmy farmáru. Intervencní systém u másla a SOM prispívá k zachování cen, nebot nákupy techto produktu jsou rízeny. Dovozní tarify brání vstupu levnejšího zahranicního zboží na trhy v EU. Zvyšování konkurenceschopnosti nemeckého sektoru mléka snižuje nízká koncentrace dojnic na farmách ve starých spolkových zemích. Prumerný pocet dojnic na jednu farmu v západních zemích je jen 23 kusu. K tomu dále pristupují i vysoké náklady na nákup ci pronájem kvót (tento problém reší Agenda 2000). Tyto náklady predstavují 0,07 DM za kg mléka, což je témer 13 % z ceny mléka. Farmárské ceny mléka jsou 0,57 DM/kg. Rovnež i mlékárenský prumysl je dosti roztríštený a tím je ztížena jejich pozice vuci maloobchodnímu sektoru. V maloobchodní síti dominuje nekolik spolecností, které drží mlékárenský prumysl pod neustálým tlakem smerujícím k redukci cen svých výrobku.

Pocetní stavy krav v Nemecku v tis. ks. (stav v prosinci)

Zeme/rok 1994 1995 1996 1997 Zmena 96/97

v %

Staré spolkové zeme 1)

Šlesvicko - Holštýnsko 425,7 420,9 422,2 401,8 -4,8

Dolní Sasko 863,3 872,6 860,8 827,3 -3,9

Severní Porýní - Westfálsko 478,0 468,0 462,2 451,2 -2,4

Hessensko 192,8 189,7 187,5 176,6 -5,8

Porýní - Falcko 150,9 148,5 148,5 142,0 -4,4

Sársko 17,7 17,0 17,3 16,5 -4,3

Bádensko - Wurtenbersko 503,3 498,5 490,3 465,7 -5,0

Bavorsko 1 594,2 1 566,7 1 558,6 1 513,4 -2,9

Celkem 4 231,6 4 187,7 4 152,6 3 999,7 -3,7

Nové spolkové zeme 2)

Brandenbursko 226,4 228,0 229,6 221,8 -3,4

Meklenbursko - Pomoransko 226,2 233,1 231,3 226,0 -2,3

Sasko 251,0 247,5 247,9 250,0 +0,9

Sasko - Anhaltsko 168,9 168,6 168,8 166,5 -1,3

Durynsko 168,7 164,0 164,1 161,7 -1,5

Celkem 1 041,7 1 041,7 1 041,5 1 025,9 -1,5

Nemecko celkem 5 273,3 5 229,4 5 194,7 5 026,2 -3,2

Pramen: ZMP Dairy Review, 1) vcetne Hamburku a záp. Berlína, 2) vcetne vých. Berlína

Nabídka a rozdelení mléka v Nemecku

Ukazatel 1996 1997 1) 1998 2)

Pocet dojnic v tis. ks. 5 229 5 195 5 091

Produkce mléka v tis. t 28 776 28 700 28 700

Dovoz v rámci vnitrního trhu v EU v tis.t 299 276 300

Celková nabídka v tis. t 29 075 28 976 29 000

Vývoz v rámci vnitrního trhu v EU v tis.t 2 002 1 958 2 000

Další vývoz v tis. t 58 51 60

Domácí spotreba v tis. t 5 802 5 700 5 700

Dodávky do mlékáren v tis. t 19 913 19 967 19 940

Domácí spotreba na krmivo v tis. t 1 300 1 300 1 300

Celkové rozdelení v tis. t 29 075 28 976 29 000

Pramen: ZMP, 1) predbežný údaj, 2) prognóza

Produkce a rozdelení sýru v Nemecku v tis. t

Ukazatel/rok 1996 1997 1) 1998 2)

Pocátecní zásoby 35 40 35

Produkce 947 988 1 001

Dovoz v rámci vnitr. trhu EU 419 407 399

Jiný dovoz 19 21 23

Celková nabídka 1 420 1 456 1 458

Vývoz v rámci vnitr. trhu EU 290 290 295

Jiný vývoz 113 135 120

Domácí spotreba 939 956 973

Další využití 38 40 40

Konecné zásoby 40 35 30

Celkové rozdelení 1 420 1 456 1 458

Pramen: ZMP, 1) predbežný údaj, 2) prognóza

Slovenská republika

V prubehu roku 1997 pokracovalo snižování stavu dojnic, prumerné stavy dojnic se snížily témer o 30 tis. ks. (o 8,7 %) z 339 tis. ks. v roce 1996 na 305 tis. ks. v roce 1997. Pri porovnání s rokem 1989 jsou soucasné pocetní stavy dojnic nižší témer o 40 %. Naproti tomu v roce 1997 se dále zvyšovala dojivost. Denní dojivost se zvýšila o 8,9 % na 9,87 l/ks (rocní dojivost, tzn. prumerná dojivost, za rok 1997 cinila 3603,7 l/ks).

Vlivem uvedeného vývoje stavu dojnic a jejich užitkovosti nedošlo k výraznejším zmenám v produkci mléka. Produkce mléka v roce 1997 cinila 1116,1 mil. l a byla jen o 9,2 mil. l nižší (o 0,8 %) než v roce 1996. Nákup mléka do zpracovatelského prumyslu, vlivem dalšího zvyšování tržnosti (ze 78 % na 80,5 %), zaznamenal v roce 1997 oproti roku 1996 mírný rust o 21 mil. l (o 2,6 %) a dosáhl úrovne 898 mil. l.

Kvalita nakupovaného mléka v roce 1997 proti minulému roku se dále zvýšila o 8,2 procentického bodu (jedná se o zarazení nakupovaného mléka do tríd Q a I.) z 76,11 % v roce 1996 na 84,31 % v roce 1997.

Vývoj poctu dojnic, produkce a prodeje syrového kravského mléka

Rok/ukazatel Prum. pocet Rocní dojivost Výroba mléka Prodej mléka Tržnost

dojnic v tis. ks v l/ks v mil. l zpracovat. v mil. l v %

1995 350 3 292 1 151 875 76,02

1996 339 3 317 1 125 877 77,96

1997 310 3 604 1 116 898 80,47

1998 1) 298 3 745 1 116 900 80,65

Pramen: ŠÚ SR, ML (MP SR) 6-12 a 6-04, 1) odhad

Produkce mléka a mlékárenských výrobku v mlékárenském prumyslu v roce 1997 oproti 1996, zaznamenala rust u konzumního mléka (o 14 mil. l), u prírodních sýru (o témer 4 tis. t), jogurtu a ostatních kysaných mlécných výrobku, naopak pokles u tavených sýru (o 804 t), brynzy (o 4,6 tis. t), tvarohu a tvarohových specialit ( o 4,5 tis. t), másla (o 1 tis. t) a sušených mlék (o 2,6 tis. t).

Domácí spotreba se podle predbežných údaju v roce 1997 proti minulému roku snížila. Klesla spotreba mléka a mlécných výrobku v hodnote mléka na 160 kg na 1 obyvatele a rok (mírne klesla spotreba mlécných konzerv, tvarohu a konzumních mlék a prírodních sýru, mírne se zvýšila spotreba sýru tavených), spotreba másla se udržela na úrovni roku 1996 ve výši 2,9 kg.

Dovoz mléka a mlécných výrobku se v roce 1997 oproti roku 1996 ve financní hodnote snížil o 10 % a cinil 704,9 mil. Sk, naproti tomu se zvýšil vývoz ve financní hodnote o 4 % a dosáhl 1388,8 mil. Sk. Kladné saldo zahranicního obchodu se u uvedeného zboží zvýšilo o 23,3 % a cinilo 683,9 mil. Sk. V prepoctu na mléko cinil dovoz v roce 1997 64,4 mil. l a vývoz 194,8 mil. l.

Podle hlavních druhu zboží se zvýšil dovoz u jogurtu vcetne ostatních mlécených zakysaných výrobku (o 800 t oproti r. 1996) a sýru (o 100 t). K poklesu došlo u dovozu tekutých mlék a smetan (o 6 tis. t), dále másla (o 500 t) a zahuštených mlék a smetan (o 185 t). Vývoz se zvýšil u másla (o 564 t), naproti tomu došlo k poklesu u tekutých mlék a smetan (o 3,2 tis. t).

Ceny syrového kravského mléka v prumeru v roce 1997 zaznamenaly zvýšení o 9,7 % (v dusledku i rustu poptávky po surovine), zpracovatelské ceny u vetšiny výrobku zaznamenaly rust od 3,5 % do 11,7 %; k poklesu došlo u mléka polotucného trvanlivého o 1,9 % (prosinec97/96), SC ve stejném srovnání se zvýšily od 4,7 % do 10,3 %.

Kvalita a ceny syrového kravského mléka

Jakostní trída Nákup mléka Vyplacená cena

mil. l % Sk/l

Celkem prumer 897,840 100 7,31

z toho:

Q. trída 351,952 39,20 7,53

I. trída 405,058 45,11 7,33

II. trída 100,598 11,20 7,26

III. trída 15,941 1,78 7,29

nestandardní 24,291 2,71 3,85

Pramen: Vyplacená cena a nákup mléka podle ML (MP SR) 6 -12 a ML (MP SR) 6 -04. Vyplacená cena je bez prémie za jakost.

V roce 1997 byly k cenám za mléko vyplacené prémie za jakost (Q., I. a II. trída) ve výši 915 577 tis. Sk, tj. v prumeru 1,07 Sk/l. Z toho za mléko nejvyšší jakosti Q bylo vyplaceno 412 mil. Sk, tj. 1,17 Sk/l.

Rozepsané kvóty v roce 1997 na dodávky mléka do zpracovatelského prumyslu ve výši 900 mil. l byly splnené na 98,5 %. V roce 1997 bylo se subvencemi vyvezeno po prepoctu na mléko 138 mil. l (jedná se o výrobky vyrobené z kravského i ovcího mléka a sýru). Pevná (garantovaná) cena mléka v roce 1997 byla 7,30 Sk/l a byla o 0,60 Sk vyšší než v roce 1996.

V roce 1998 se ocekává další mírný pokles poctu dojnic na prumerný stav 298 tis. ks, pokracování rustu jejich užitkovosti o 4 %. Objem produkce i dodávek setrvá pravdepodobne na úrovni roku 1997. U dovozu se ocekává (po prepoctu na mléko) stagnace, u vývozu mírný pokles. U SC se ocekává další zvýšení v prumeru o 6 - 7 %.

Regulace trhu mléka a mlékárenských výrobku v roce 1998 ve Slovenské republice

Pro rok 1998 byla stanovena pevná (garantovaná) cena syrového mléka s obsahem tuku 36 g/l I., II. a III. jakostní trídy ve výši 7,75 Sk/l (Výmer MF SR c. R-12/1997 z 18.11.1997). cena je závazná pro nákup mléka podle kvót vyhlášených MP SR (pro rok 1998 byly rozepsány kvóty na dodávky mléka do mlékáren na úrovni 900 mil. l).

Nový Zéland

Produkce mléka v marketingovém roce 1997/98 dosáhla 11,64 mil. tun a byla jen o 1,2 % vyšší než v minulém období, kdy bylo dosaženo rekordního rustu (nad 10 %). Nízký rust produkce ovlivnilo od prosince 1997 nepríznivé pocasí (zpusobené jevem El Nino). Horké, vetrné a suché pocasí výrazne redukovalo krmivovou základnu (pastviny a pod.). Následkem této situace se výrazne omezil rust produkce mléka, nebot zacátek nového marketingového roku byl zahájen s rekordním poctem dojnic a puvodne se ocekávala úroven produkce vyšší, asi 12 mil. tun mléka. Omezené zásoby krmiva pro zimní období a jejich vyšší cena, budou mít negativní dopad na další vývoj v odvetví skotu. Napjatá situace v zásobách krmiv má za následek redukci pocetních stavu krav. Brakování dojnic bylo zahájeno mnohem dríve než obvykle.

Vývoj pocetních stavu dojnic, produkce a rozdelení tekutého mléka

Ukazatel 1996 1997 1) 1998 2)

06/95 3) 06/96 3) 06/97 3)

Pocet dojnic v tis. ks 3 153 3 260 3 270

Produkce mléka v tis.t 10 405 11 500 11 640

Domácí spotreba tekut. mléka v tis. t 440 400 400

Dodávky mléka na zpracování v tis. t 9 564 10 650 10 783

Spotreba mléka na krmení v tis. t 386 435 442

Export tekutého mléka v tis. t 15 15 15

Pramen: Statistika NZ, 1) predbežný údaj, 2) prognóza, 3) zacátek marketingového roku, pocet obyvatel 3,7 miliónu (OECD, leden 97)

Výsledky zahranicního obchodu za období zárí 97 až brezen 98 ukazují na celkové zvýšení o 4,5 % oproti stejnému období minulé sezóny. Export másla, sýru a sušeného odtucneného mléka zustává prevážne beze zmen. Naproti tomu export sušeného plnotucného mléka se zvýšil témer o 10 % na úroven 276 tis. tun vlivem zvýšených prodeju do Mexika a Venezuely. V období zárí 97 až brezen 98 cinil export SPM do Mexika 34 tis. tun, zatímco v predchozím období 26,6 tis. t (rust o 28 %). Export SPM do Venezuely se také výrazne zvýšil. V období 97/98 bylo do Venezuely exportováno 35,5 tis. tun, v období 96/97 25,6 tis. tun. K rustu exportu došlo také u kaseinu, jehož bylo vyvezeno v roce 97/98 69 tis. tun, tj. nárust o 20 %. Zvýšil se export do USA o 23,7 % (na 32,2 tis. t) a do Nemecka o 48,8 % (na 10,5 tis. t).

Ekonomické problémy v Asii mely jen malý vliv na novozélandský export do uvedeného regionu. Vývoz do Cíny se dále zvýšil, vývoz do Japonska zustal stabilní. Nový Zéland posiluje obchodní postavení v Jihoafrické republice, kde investuje do skladovacích a distribucních center mezi Johannesburgem a Pretórií.

Novozélandský export v tis. t (období zárí - brezen)

Výrobek 1996/97 1997/98 Zmena v %

Máslo 248,1 245,2 - 1,2

Sýry 170,1 174,8 2,7

SOM 152,6 155,1 1,7

SPM 252,1 276,2 9,6

Kasein 57,5 69,1 20,1

Celkem 880,4 920,4 4,5

Pramen: Statistika NZ, (1997/98 - predbežný údaj)

Bilance sýru NZ v tis. t

Ukazatel 1996 1997 1) 1998 2)

06/95 3) 06/96 3) 06/97 3)

Pocátecní zásoby 42 69 41

Produkce 230 240 255

Dovoz v tis. t 1 1 1

Celková nabídka 273 310 297

Celkový export 173 236 240

Domácí spotreba 31 33 35

Konecné zásoby 69 41 22

Celkové rozdelení 273 310 297

Pramen: Statistika NZ, 1) predbežný údaj, 2) prognóza, 3) zacátek mar. roku

Austrálie

Vývoj produkce mléka za prvních osm mesícu soucasného marketingového roku 97/98 ukazuje na 3 - 5 % zvýšení oproti minulému období. K rustu dochází i pres nepríznivé suché pocasí spojené s jevem El Nino. Zvyšování produkce mléka je ovlivneno rustem jak pocetních stavu dojnic, tak jejich užitkovosti. Zvyšování poctu dojnic ukazuje na zlepšování výnosu farmáru, založeném na rustu genetického potenciálu, zkvalitnení produkce jednotlivých farem, vcetne používání jadrných krmiv.

Vetšina zvýšené produkce mléka smerovala do zpracovatelského prumyslu. Mlékárenská produkce se s výjimkou SPM v roce 97/98 pravdepodobne zvýší. Objem australského exportu se rovnež u vetšiny výrobku v roce 97/98 zvýší. Pokles exportu se ocekává pouze u SOM.

Teritoriální struktura australského zahranicního obchodu je ze 70 % orientována na asijské trhy, kde dominantní postavení zaujímá japonský trh. Krome Japonska jsou dále významné Filipíny, Malajsie, Singapur a Thajsko. Znevýhodnení meny v kombinaci s redukcí ekonomického rustu v jihovýchodní Asii ovlivnily negativne i vývoj australského exportu, predevším u SPM i SOM. Postupne se stabilizuje ekonomická situace v Jižní Koreji a v Thajsku, ale situace v Indonésii zustává zatím nejasná. I pres snížení australského exportu na nekteré asijské trhy dochází k rozširování na trzích v Latinské Americe, v zemích karibské oblasti a v Africe, což má stabilizacní vliv na australský mlékárenský prumysl. V roce 97/98 se ocekává na základe vývoje exportu v období od cervence 97 do brezna 98 zvýšení u sýru a másla, pokles u exportu SOM a stagnaci u SPM.

Prumerné zpracovatelské ceny mlékárenských výrobku zaznamenávají v letošním roce (1997/98) pokles okolo 4 % oproti minulému roku kvuli nižším výnosum z exportu.

Vývoj pocetních stavu dojnic, produkce a rozdelení tekutého mléka

Ukazatel 1995 1996 1) 1997 2)

07/95 3) 07/96 3) 07/97 3)

Pocet dojnic v tis. ks 1 822 1 884 1 981

Produkce mléka v tis.t 8 957 9 307 9 609

Dovoz v tis.t 2 3 2

Celková nabídka v tis.t 8 959 9 310 9 611

Export v tis.t 73 76 78

Domácí spotreba tekut. mléka v tis. t 1 958 1 988 1 978

Dodávky mléka na zpracování v tis. t 6 928 7 246 7 555

Celkové rozdelení v tis. t 8 959 9 310 9 611

Pramen: ABARE, : 1) predbežný údaj, 2) prognóza, 3) zacátek marketingového roku, pocet obyvatel 18,5 miliónu (OECD, leden 97)

Bilance sýru v Austrálii v tis. t

Ukazatel 1995 1996 1) 1997 2)

07/95 3) 07/96 3) 07/97 3)

Pocátecní zásoby 90 103 103

Produkce 268 290 300

Dovoz 33 32 33

Celková nabídka 391 425 436

Export 111 120 128

Domácí spotreba 177 202 199

Konecné zásoby 103 103 109

Celkové rozdelení 391 425 436

Pramen:ABARE, : 1) predbežný údaj, 2) prognóza, 3) zacátek marketingového roku

V roce 1997/98 se ocekává zvýšení produkce sýru o 4 % a export sýru by mel zaznamenat rust o 7 % (prognóza dle Australian Dairy Corporation). Za prvních 9 mesícu posledního marketingového roku se export sýru zvýšil témer o 20 % ve srovnání se stejným obdobím predchozího roku, ale následne se poptávka po sýrech oslabuje. Dle teritoriální struktury australského exportu se výrazne zvýšil export sýru do Japonska, Nizozemska, Alžírska, Mexika, Saudské Arábie a na Filipíny. Naproti tomu výrazne poklesl export do UK (o 46 %), dále i do Indonésie (o 17 %).

U produkce másla se ocekává v letošním roce 1997/98 oproti predchozímu zvýšení do 4 %. Export másla se ocekává rovnež vyšší. Za prvních 9 mesícu marketingového roku 97/98 se zvýšil export o 3,5 %. Nejvíce se rozšíril export másla do Ruska, Iránu, Maroka, Estonska, Nizozemska. Pokles byl zaznamenán do Egypta, Belgie, Alžírska, Mexika, Jižní Afriky a Malajsie.

Behem roku 97/98 se ocekává zvýšení produkce SOM do 4 %. U exportu SOM se ocekává pokles. Vývoj exportu za prvních 9 mesícu soucasného roku pri porovnání se stejným obdobím predchozího roku vykazuje pokles témer 10 %. Od cervence 1997 do brezna 1998 bylo vyvezeno 120 tis.t SOM, zatímco v predchozím období 145 tis. tun. Uvedený pokles je spojen s nízkou mezinárodní poptávkou. Snižuje se australský export na Filipíny, do Singapuru, Thajska, Indonésie a Egypta. K rozširování australského exportu dochází do Mexika, Saudské Arábie a Kuvajtu. Nejvetší realizace exportu SOM je na Filipíny. V období 7/96 - 3/97 tam bylo prodáno 35,4 tis. tun, letos (ve stejném období) jen 30,3 tis. t.

V roce 1997/98 se ocekává pokles produkce okolo 7 % a stagnace exportu. Za prvních 9 mesícu soucasného marketingového roku došlo ve vývoji exportu jen k mírnému snížení oproti predchozímu roku. Pokles se pohybuje na úrovni 2 % (o 2 tis. t). Pokles je spojen se sníženou poptávkou asijského trhu. Snížil se australský export SPM do Libye, Sri Lanky a na Mauritius. Rovnež i u SPM jsou nejvýznamnejší trhy na Filipínách.

Rusko

Dopad ekonomických reforem silne ovlivnily vývoj v sektoru mléka. Produkce mléka vlivem poklesu stavu dojnic se snížila v roce 1997 na 33 mil. tun, tj. o 8 % méne než v roce 1996. V roce 1998 se již neocekává další výrazný pokles produkce mléka, predpokládá se úroven roku 1997, prípadne jen mírný pokles do 3 %. Pozitivním faktorem je soucasný vývoj prumerné užitkovosti dojnic, který signalizuje zastavení jejího dlouhodobého snižování, ale naopak již její rust. V roce 1998 se ocekává zvýšení prumerné rocní užitkovosti o 3 %. Prumerná rocní užitkovost v roce 1997 byla 2037 l (USDA). Uvedený vývoj silne podporuje vetší nabídka krmiva i lehce se zlepšující genetika stáda. I pres nepríznivý stav ekonomické situace v Rusku, nekteré mlékárenské spolecnosti po úspešné restrukturalizaci a modernizaci již zvyšují produkci tekutých mlék, jogurtu, tvarohu i dalších mlécných výrobku.

Ukrajina

Na Ukrajine stále setrvává obtížná ekonomická situace mlékárenského odvetví a v roce 1998 se ocekává pokracování sestupných tendencí. U produkce mléka se ocekává pokles z 16,6 mil. tun (1997) na 14 mil. tun. Klesající trend je dusledkem nízkých farmárských cen za mléko, které jsou pod úrovní cen v Austrálii a na Novém Zélande, zatímco vstupní náklady jsou o 50 % výše než úroven v jiných rozvojových zemích.

Indie

Produkce mléka v Indii dosáhla v roce 1997 (odhad) rekordních 34,5 milionu tun, což je o 3 % více než v roce 1996. Stejný rust se ocekává i v roce 1998. V roce 1996 se zostrila konkurence o dodávky mléka na zpracování mezi privátním a družstevním sektorem, což vedlo k rustu výrobních cen mléka. Vyšší ceny povzbudily farmáre ke zvyšování stáda a ke zvyšování objemu i kvality krmiva pro zvírta. Príznivejší a pomerne stabilní farmárské ceny za mléko v roce 1997 jsou významným prvkem pro podporu rustu produkce kravského mléka i v roce 1998. Indie je i významným producentem buvolího mléka, jehož produkce se také dále zvyšuje.