Myslivecký kalendář - ČERVEN

Doby lovu zvěře - srnec obecný (srnec): celý červen, celoročně nehájená zvěř: liška obecná, mývalovec kuní, vrána obecná, straka obecná, sele a lončák prasete divokého.

Na konci června bychom měli mít splněný lov srnců I. věkové třídy a začínáme postupně lovit srnce trofejové. Pěkného červnového počasí využijeme k přípravě objemových krmiv na zimu. Kosíme louky a připravujeme letninu. Zejména pro přikrmování srnčí a zaječí zvěře raději kosíme louky hned na počátku květu trav. I když je sena méně, než z plně vyzrálé louky, je kvalitnější a vhodnější pro přikrmování těchto druhů zvěře. Červen je nejvhodnějším obdobím pro přípravu letniny. Výhony dřevin, keřů a polokeřů jsou v tomto období nezdřevnatělé. Posečenou letninu sušíme zásadně ve stínu, ve slabé vrstvě, raději ji moc neobracíme, abychom neolámali lístky. Usušenou letninu svážeme do otýpek a zavěsíme pod střechu na půdě nebo do kůlny. Konec června je dobou, kdy se podle zákona o myslivosti zjišťují a kvantifikují škody zvěří na lesních porostech za předchozí rok. Pro výpočet škod na lesních porostech platí vyhl. MZe č. 55/1999 Sb., kterou se provádí zákon o lesích. Výpočty jsou založeny, mimo jiné, také na poměru počtu poškozených stromů za poslední rok a nepoškozených stromů na ploše porostu. Nebojme se tedy počítání stromů a neponechávejme vše jen na "kvalifikovaném" odhadu. Podle ustanovení vyhlášky se za poškozený strom považuje strom, na kterém je souvislá plocha mechanického poškození větší než 250 cm2 nebo poškození přesahuje 10 % obvodu kmene. Měly by se počítat jen nově poškozené stromy. Poškození na dříve poškozeném stromu (tedy i dříve započítaném) se nepočítá.

Myslivecký hospodář vede běžně záznam o lovu zvěře a jejím úhynu Mysl 007 dle dispozic OkÚ podává hlášení o provedeném lovu.

Dr. Ing. Rudolf NOVÁK