Na lov v roce 2002 již podle nového zákona o myslivosti

Tolik diskutovaný nový myslivecký zákon je na světě. Upravuje řadu činností, povinností, dozor a také sankce. Zákon č. 449/2001 Sb. o myslivosti mimo několika mála výjimek uvedených v části desáté, § 71, nabývá účinnosti 1. července 2002. Podívejme se, co konkrétně přináší v oblasti střeliva a střelných zbraní, abychom se v blížící se nové lovecké sezóně nedostali s novou právní normou do rozporu.

Dosud nejvšeobecněji se daného tématu dotýká vyhláška MZe ČR č. 134/1996 Sb. V § 7 vyhlášky, mezi dalšími zakázanými způsoby lovu je pod písm. e) uvedeno, že je zakázáno lovit zvěř jinou než palnou zbraní loveckou (kulovou nebo brokovou). "Starý” myslivecký zákon č. 23/1962 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků pak přímo zakazoval střílet spárkatou zvěř broky, běhounky (posty) a sekaným olovem nebo používat při střelbě na ni nábojnic s okrajovým zápalem nebo nábojnic kratších než 40 mm, i když jde o ránu dostřelnou (§ 30 odst. 1 písm. b). Výjimka, kdy je možno lovit také brokovnicí s jednotnou střelou, je pouze u selete a lončáka prasete divokého při lovu nadháňkou, naháňkou nebo nátlačkou (§ 7 písm. d) vyhlášky č. 134/1996 Sb.).

"Nový” zákon o myslivosti odstraňuje nejvíce kritizovanou a diskutovanou specifikaci povoleného střeliva k lovu spárkaté zvěře, kdy kritériem byla minimální délka nábojnice 40 mm a které bylo ze současného pohledu neodpovídající. V hlavě páté "nového” zákona (zakázané způsoby lovu), § 45, je uvedeno: lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Zakazuje se:

i) střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům),

j) střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem,

k) střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou,

l) střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než dva náboje (podle § 71 toto ustanovení nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení ČR k EU - pozn. aut.),

w) používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva (podle § 71 toto ustanovení nabývá účinnosti od 31. prosince 2010 - pozn. aut.).

S JAKOU RÁŽÍ NA SRNCE A S JAKOU NA JELENA?

Zcela novou konstrukcí definice zakázaného (resp. povoleného) střeliva, založenou na minimální energetické hodnotě náboje v lovecké vzdálenosti, nikoliv na rozměru nábojnice, odpadá věčně živé téma o účinnosti "malých ráží” a jejich úspěšném používání k lovu veškeré spárkaté zvěře. Stanovení dopadové energie na vzdálenost 100 m jako rozhodujícího kritéria pro použití dané ráže pro lov konkrétních druhů spárkaté zvěře bude jistě opět mysliveckou veřejností, především držiteli oblíbených lovec- kých kulovnic ráží se střelami o průměru 5,70 mm (.222 Remington, .223 Remington, 5,6 x 50 R Mag. aj.) opět kritizováno. Z technického hlediska je jim nutno dát za pravdu, neboť smrtící účinek střely závisí na dalších faktorech, než je pouhá dopadová energie. To je však rozsáhlé, částečně i teoretické téma, které nelze v této krátké informaci rozebírat, nehledě k tomu, že v článcích v minulém roce (Svět myslivosti č. 2, 3/2001) jsme Vás seznámili s různými typy střel a vhodností jejich použití pro konkrétní druh lovu.

"Nový” zákon stanovuje dvě mezní hodnoty energií pro lov spárkaté zvěře ve vzdálenosti 100 m. Protože řada majitelů zbraní nezná hodnoty své ráže v této pro zákon limitní vzdálenosti, udáváme v tabulce přehled hodnot u nás nejběžněji používaných ráží v sortimentu dříve nebo dnes vyráběných firmou Sellier & Bellot. Z přehledu je zřejmé, že kritérium pro lov srnčí zvěře (1000 J) splňují všechny používané ráže kromě .22 Hornet (nebyl povolen ani podle dosud platného zákona o myslivosti) a zastaralý náboj 6,5 x 41 R. Kritérium 1500 J pro odstřel ostatní spárkaté zvěře nesplňuje již celá řada nábojů. Některé jsou těsně pod hranicí povolené hodnoty a nastanou jistě problémy, pokud nebude vydána prováděcí vyhláška, která by situaci upřesňovala. Jednak uvedená hranice energií může a pravděpodobně i bude inspirovat výrobce ke zvýšení výkonu vyráběných kritických ráží. To je reálná možnost, protože i vývoj hnacích náplní značně pokročil. Dále existuje alternativa domácího přebíjení (§ 32 odst. 1 písm. c) zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších změn a doplňků) s možností relativně individuální laborace. Majitel takové hraniční ráže by mohl prohlašovat, že své náboje přebíjí na vyšší výkon, který odpovídá požadavku zákona.

Zajímavé je ustanovení § 45, odst. 1 písm. l) zákona, uvádějící pojmy v oblasti zbraní, které zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu, nezná. Pokud si pod uvedenými pojmy tvůrci zákona představovali zbraně samonabíjecí, pak bude jejich kapacita v budoucnu omezena na dva náboje. Pokud je pod názvem "automatické zbraně” je myšlena zbraň samočinná, tak ta je podle ustanovení § 21 písm. a), c) a d) dosud platného zákona č. 288/1995 Sb. zbraní zakázanou.

Použití brokových nábojů s jednotnou střelou do brokovnice pro lov selat a lončáků prasete divokého zákon omezuje pouze na společný lov. Jasná a jednoznačná definice, ke které není co dodat (§ 45 odst. 1 písm. k).

K zákazu používání brokových nábojů s olověnými broky k lovu vodního ptactva, k němuž by mělo dojít v roce 2010, je nutno poznamenat, že zákonodárci zahrnuli tento moderní

celosvětový trend do zákona v souladu s požadavkem doby. Diskuse o používání netoxických, neolověných broků probíhá několik desetiletí a promítla se do právních norem celé řady států. Jejich dodržování, jak se jistě i řada našich lovců při zahraničních lovech přesvědčila, je však sporadické. Český výrobce střeliva, firma Sellier & Bellot, má již mnoho let vyvinuty náboje s ocelovými nebo zinkovými broky. Podle exportovaného množství však lze usuzovat na jejich omezené používání.

ZA NEDODRŽENÍ PRAVIDEL ZÁKONA VYSOKÉ POKUTY

Čekají nás nová, v praxi neověřená, ale zákonem definovaná kritéria ve vztahu k používání zbraní a střeliva v lovecké praxi. Je však nutno uvést, že celkově jde o podstatně modernější kritéria, která jsou v dané oblasti krokem vpřed. Jistě se i tyto "novoty” stanou předmětem sporů a debat, různých výkladů, hledání obezliček a chytračení. Avšak i na tyto případy zákon pamatuje. Podle ustanovení § 63 odst. 2 uloží orgán státní správy pokutu až do výše 30 000 Kč držiteli loveckého lístku, který se dopustí přestupku tím, že poruší některé pravidlo lovu uvedené v § 41 až 45 nebo § 49 odst. 1. Může přitom uložit i zákaz činnosti do doby dvou let. Při uložení zákazu činnosti se odebere lovecký lístek a lze rovněž vyslovit propadnutí věci. Byl-li přestupek spáchán opakovaně, lze uložit pokutu až do výše, která je dvojnásobkem částky uvedené v odst. 1 nebo 2 (§ 63 odst. 3) a podle § 64 odst. 3 písm. c) uloží orgán státní správy pokutu až do výše 200 000 Kč uživateli honitby, který nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v mimo jiné v § 45. Navíc podle § 64 odst. 5 za opakované nesplnění nebo porušení povinnosti uvedených v odst. 1 až 4 § 64 lze uložit pokutu až do výše dvojnásobku částky v nich uvedené.

Ve shora uvedeném textu jsem se snažil srozumitelně, srovnáním stavu minulého a nového, upozornit na důležité rozdíly pro mysliveckou praxi za současného upozornění na případné nejasnosti. Jedno zásadní a podstatné je pro každého bez výjimky dané. Tento zákon nabývá účinnosti, až na výše uvedené odchylky, 1. července 2002. Je tedy naší povinností se jím ode dne jeho účinnosti řídit a dodržovat ho, neboť jak je všeobecně známo, neznalost zákona neomlouvá.

Na úplný závěr si neodpustím ještě malou poznámku. Myslím, že i v tomto případě naši zákonodárci nezůstali nic dlužní své pověsti a že se v krátké době dočkáme novely zákona. Je až s podivem, že v pouhém jednom paragrafu (§ 45), který rozebíráme, lze nadělat tolik neurčitých definicí za současného pohrdání Českou státní názvoslovnou normou. V tomto paragrafu se ukazuje, že tvůrci jsou odtaženi od reality a netuší, že myslivci nechodí na lov s útočnými puškami, samopaly a kulomety. Rovněž neznám sběratele, natož myslivce, který by měl či používal "olověné brokové náboje”. Jen část osmá, sankce - jsou snad přiměřené a pohybují se zřejmě v relacích úrovně platů svých tvůrců.

Ing. Václav Malimánek

Svět myslivosti 3/2002

Tisk

Další články v kategorii Venkov

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info