NATURA 2000

Otázky a odpovědi

1. Co rozumíme soustavou NATURA 2000?

NATURA 2000 je soustavou chráněných území evropského významu. Jejím prostřednictvím se chrání nejvzácnější a nejvíce ohrožené druhy planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a také tzv. přírodní stanoviště, vyskytující se na území Evropské unie (EU). Přírodními stanovišti rozumíme určité typy prostředí (jinak také biotopy, například horské bučiny nebo rašeliniště). Členské státy EU jsou povinny vybrat nejhodnotnější území s výskytem vybraných rostlinných a živočišných druhů a přírodních stanovišť a zajistit jejich zákonnou ochranu. Velikost a počet těchto území musí být přitom takový, aby bylo zabezpečeno zachování těchto druhů a stanovišť na území celého státu v příznivém stavu, tedy ve stavu stejném nebo lepším než v okamžiku vyhlášení. Cílem soustavy NATURA 2000 je proto zachovat biologickou rozmanitost v rámci celé Evropské unie prostřednictvím ochrany vybraných druhů rostlin a živočichů a přírodních stanovišť, které jsou nejvíce ohroženy lidskou činností nebo patří k tomu nejvzácnějšímu, co se na evropském kontinentě zachovalo.

Související otázka: 2

2. Co je biologická rozmanitost a proč je důležité ji zachovat?

Život na Zemi existuje v podobě statisíců druhů rostlinné a živočišné říše, jejich společenstev a vzájemných vazeb uvnitř jednotlivých ekosystémů. Rozmanitost druhů i celých ekosystémů (biodiverzita) je významná sama o sobě, a to i přesto, že neznáme a možná ani v budoucnu zcela nepoznáme roli jednotlivých druhů, společenstev i celých ekosystémů, jakou hrají pro udržování života na Zemi a tedy i pro umožnění naší existence. Právě přičiněním člověka jsou však dnes vazby mezi druhy, společenstvy a jejich neživým prostředím silně narušeny. Proto je třeba všude tam, kde to je ještě možné, chránit zbytky původních přirozených společenstev a podporovat zachování dalších, přírodě blízkých ekosystémů v co nejrozmanitějším stavu. I když z vědeckého hlediska nejsme schopni přesně stanovit význam jednotlivých druhů, víme, že čím je vyšší biologická a krajinná rozmanitost, tím je zároveň větší šance na harmonické soužití člověka s přírodou nejen v této, ale i v dalších generacích. Právě proto byla na úrovni Evropské unie navržena a v roce 1992 tehdejšími dvanácti členy EU jednomyslně schválena myšlenka vytvoření celoevropské soustavy chráněných území, určených pro zachování biologické rozmanitosti, nazvané NATURA 2000. Je nejen povinností, ale i zájmem České republiky se k vytváření této soustavy připojit.

Související otázka: 1

3. Ze kterých právních předpisů vyplývá povinnost vytvořit soustavu NATURA 2000? Proč není NATURA 2000 sítí, ale soustavou chráněných území?

Česká republika jako kandidát na vstup do Evropské unie je povinna sladit národní právní předpisy s legislativou Evropské unie a naplnit všechny povinnosti, které z ní vyplývají. Jedním z nejvýznamnějších závazků v oblasti životního prostředí je vytvoření soustavy NATURA 2000, která se skládá z území chráněných podle dvou směrnic (zákonných předpisů. Jsou jimi směrnice č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích) a směrnice č. 92/43/EHS o ochraně volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a přírodních stanovišť (směrnice o stanovištích). Podle směrnice o ptácích musí být pro vybrané druhy ptáků vyhlašovány tzv. “ptačí oblasti” (SPA). Podle směrnice o stanovištích musí být vyhlašována zvláštní chráněná území (SAC) pro vybraná přírodní stanoviště, rostliny a ostatní druhy živočichů. Tyto dva typy chráněných území tvoří dohromady soustavu NATURA 2000.

NATURA 2000 zahrnuje nejcennější území pro ochranu vybraných druhů rostlin, živočichů a přírodních stanovišť. Protože směrnice kladou důraz spíše na kvalitu vybíraných území než na jejich prostorové uspořádání a vzájemné propojení, hovoříme o jejich soustavě a nikoli o síti. Přestože je výhledově myšlenka prostorového propojení území soustavy NATURA 2000 státy EU podporována, nebude možné zatím hovořit o ekologické síti tak, jak ji známe např. z našich územních systémů ekologické stability (ÚSES). V nich jsou jednotlivá jádrová území propojena liniovými prvky (např. vodními toky nebo větrolamy) a tvoří tak ucelený biologický systém.

Veškeré povinnosti, zakotvené ve směrnicích, je Česká republika povinna převést do svého právního řádu. Tato povinnost bude naplněna jednak rozsáhlou novelou zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.), jednak novým zákonem o myslivosti, a pochopitelně také řadou prováděcích předpisů k těmto zákonům.

Související otázky: 1, 4, 8

4. Jaké bude právní zajištění území chráněných soustavou NATURA 2000 v ČR?

Území, která budou navržena do soustavy NATURA 2000 v ČR, budou postupně vyhlašována nejspíše prostřednictvím některé z nynějších kategorií zvláště chráněných území (národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky) nebo jejich ochranných pásem. Žádná další zvláštní kategorie by neměla být (v souladu s připravovanou novelou zákona o ochraně přírody a krajiny) pro soustavu NATURA 2000 zaváděna. Území budou podléhat ochraně podle zákona na ochranu přírody a krajiny (který bude novelizován), stejně jako ostatní chráněná území národního významu. Na rozdíl od současných chráněných území se však předpokládá, že v územích soustavy NATURA 2000 bude obecně omezen výčet zakázaných činností. Území soustavy NATURA 2000 však nebudou mít jednotný ochranný režim (na rozdíl např. od dnešní národní přírodní rezervace), ale budou se mezi sebou značně lišit v režimu a přísnosti ochrany podle příslušných chráněných fenoménů. Ochranná opatření budou totiž cíleně uskutečňována právě pro vybrané druhy a přírodní stanoviště, pro něž je území NATURA 2000 vyhlášeno. Je zřejmé, že jinou ochranu vyžaduje např. čáp černý a jinou střevíčník pantoflíček. I uvnitř jednoho území bude proto často různý režim podle toho, co je v konkrétní části chráněno.

Související otázka: 10

5. Čím se soustava NATURA 2000 liší od chráněných území v ČR?

Především odlišným výběrem chráněných fenoménů a také vymezením území výhradně podle vědeckých údajů. Soustava NATURA 2000 chrání mj. vybrané druhy živočichů a rostlin stejně jako chráněná území v ČR. Výběr druhů živočichů a rostlin “hodných ochrany” se u soustavy NATURA 2000 vztahuje na druhy ohrožené v měřítku celé Evropské unie (na rozdíl od ochrany přírody v ČR). Některé z těchto druhů jsou sice rovněž chráněny národní legislativou, jiné však nepodléhají naší zákonné ochraně, protože jsou na našem území poměrně hojné a široce rozšířené (např. čolek velký nebo datel černý). Přesto budeme mít povinnost jako členský stát EU zajistit jejich účinnou ochranu.

NATURA 2000 však na rozdíl od české legislativy kromě druhů chrání i vybraná přírodní stanoviště. Znamená to, že např. květnatá bučina je chráněna nejen proto, že se v ní vyskytují význačné druhy rostlin nebo živočichů, ale také proto, že je jako ohrožený typ prostředí významnou hodnotou sama o sobě a má být zachována pro příští generace.

Soustava NATURA 2000 se ale od “národní” soustavy chráněných území liší především v hlavní zásadě výběru území. V dosavadní praxi ochrany přírody u nás byla chráněná území vymezována často jen na základě obecného povědomí o kvalitě území či hrozícího stavebního záměru, a teprve zpětně byly zjišťovány podrobně jejich přírodní hodnoty. Naproti tomu jsou území soustavy NATURA 2000 vybírána cíleně pro jmenovitě uvedené chráněné fenomény podle předem daných odborných pravidel, stanovených směrnicí o stanovištích. Ta (zjednodušeně řečeno) stanovují, že se do soustavy NATURA 2000 mají navrhovat jen nejcennější území s výskytem nejpočetnějších populací vybraných chráněných druhů a nejzachovalejších přírodních stanovišť, což musí být předem doloženo aktuálními vědeckými poznatky.

Související otázky: 4, 6

6. Jaký bude přínos soustavy NATURA 2000 pro ochranu přírody v ČR?

Jaký bude doopravdy, ukáže až budoucnost, ale měl by být skutečně významný. Díky důrazu, kladenému směrnicí o stanovištích na výběr území podle aktuálních odborných údajů, je pravděpodobné, že se podaří podchytit skutečně nejcennější území, kde se vyskytují vybraná přírodní stanoviště a vybrané druhy rostlin a živočichů. Taková území (která dnes nemůžeme beze zbytku určit, protože neznáme všechna místa výskytu chráněných fenoménů) budou pak navržena do soustavy NATURA 2000. Protože zejména přírodní stanoviště se do určité míry shodují s ochranářsky hodnotnými typy prostředí z pohledu České republiky, bude soustava NATURA 2000 téměř vždy zahrnovat území významná pro přírodu i v národním měřítku. NATURA 2000 proto představuje významnou příležitost, jak vytvořit ucelenou soustavu chráněných území skutečně nejhodnotnějších z evropského i českého pohledu a zabezpečit jejich komplexní ochranu (nejen prostřednictvím ochrany druhů, ale i jimi obývaných přírodních stanovišť). Vymahatelnost právních předpisů EU dává naději, že ochrana území soustavy NATURA 2000 nebude jen formální, ale skutečně účinná. Směrnice o stanovištích také zdůrazňuje územní ochranu ve spolupráci s vlastníky a nájemci v území hospodařícími v daleko větší míře, než jsme zatím byli zvyklí. NATURA 2000 tak umožní zachování přírodní hodnoty území a zároveň respektování ostatních, např. hospodářských zájmů v území. To by restriktivní ochranou, zajišťovanou kupříkladu přísnými rezervacemi, nebylo možné.

Zavedení soustavy chráněných území NATURA 2000 neznamená zrušení současného národního systému chráněných území. Jde spíše o jakousi “novou vrstvu” chráněných území, která mají evropský význam. Jsou proto také navrhována podle jiných kritérií nežli chráněná území, která máme dosud. Přestože má být NATURA 2000 vytvářena bez jakéhokoli ohledu na stávající rozmístění a počet již existujících chráněných území, lze očekávat, že mnohé lokality, navržené do soustavy NATURA 2000, budou totožné nebo se budou překrývat se stávajícími chráněnými územími. Mnohá území jsou totiž cenná zároveň z pohledu jak evropské, tak i české ochrany přírody.

Související otázky: 2, 5

7. Vyplývají ze směrnic o stanovištích a o ptácích kromě vytvoření soustavy NATURA 2000 ještě jiné povinnosti?

Ano, vyplývají. Vytvoření soustavy chráněných území NATURA 2000 je hlavním požadavkem vyplývajícím ze směrnic EU na ochranu přírody, nikoli však jediným. Kromě zřizování chráněných území pro vybrané druhy živočichů a rostlin (jejich seznam uvádí příloha I směrnice o ptácích a příloha II směrnice o stanovištích) je ochrana některých druhů živočichů a rostlin zajišťována ještě dalším způsobem. Stát je povinen zajistit speciální ochranu všem zvláště vyjmenovaným druhům. Taková ochrana znamená, že není dovoleno usmrcovat a poškozovat žádné dospělé exempláře jmenovitě uvedených druhů živočichů ani jejich vývojová stadia (např. vejce u ptáků) a není dovoleno vyrývat, sbírat a jakkoli ničit exempláře vybraných rostlinných druhů. Směrnice o stanovištích vyjmenovává takové druhy rostlin a živočichů, na které se vztahuje zmíněná ochrana (příloha IV směrnice o stanovištích), naproti tomu směrnice o ptácích ukládá chránit obdobným způsobem všechny druhy ptáků, přirozeně se vyskytujících na území státu. Výjimku z této ochrany mohou představovat jen určité druhy živočichů, které je dovoleno lovit či s nimi jinak nakládat, pokud je to v souladu se zákonnými předpisy státu o myslivosti. I v takovém případě je ale důsledně kontrolováno, aby zejména lov neohrozil celkovou početnost těchto druhů v daném státě. Kromě toho směrnice zavádějí tzv. odchylky, které budou využívány za přísně kontrolovaných podmínek tehdy, začnou-li určité druhy působit například hospodářské škody, ohrožovat letecký provoz či bude-li třeba regulovat jejich stavy z jiných závažných důvodů.

Související otázky: 20, 21

8. Liší se postup při výběru území podle směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích?

Ano, liší. Území SPA, chráněná podle směrnice o ptácích, jsou vybírána členským státem EU a přímo nahlašována Evropské komisi. Pro území SPA nejsou dána směrnicí přesná pravidla, podle kterých mají být vybírána. Mají to být taková území, která svým počtem a rozlohou nejlépe zajistí ochranu vybraných druhů ptáků. U území chráněných podle směrnice o stanovištích je postup podstatně složitější. Stát navrhne tzv. “národní seznam území” (pSCI) a předloží jej Evropské komisi. Navrhování území pSCI přitom probíhá podle předem daných kritérií a na základě aktuálních odborných údajů o výskytu vybraných druhů živočichů, rostlin a přírodních stanovišť. Evropská komise z národního seznamu vybere “lokality významné pro Evropské společenství” (SCI), popřípadě navrhne mezi území SCI i další lokality nezpochybnitelného významu, které dotyčný stát nenahlásil. Lokality významné pro Evropské společenství pak po schválení Evropskou komisí vyhlásí daný stát do šesti let jako území SAC.

Související otázky: 3,9

9. Podle jaké hlavní zásady jsou území soustavy NATURA 2000 navrhována?

Směrnice kladou důraz na to, aby výběr území soustavy NATURA 2000 proběhl jen na základě odborných údajů (např. početnost populace u rostlinných a živočišných druhů, rozloha a zachovalost přírodního stanoviště) a zahrnul

tak nejhodnotnější území bez ohledu na jejich vlastnictví, současné hospodářské využití, sociální, hospodářské a jiné zájmy. Předpokládá se proto, že lokality do soustavy NATURA 2000 bude navrhovat vědecká sféra bez jakýchkoli omezujících politických zásahů.

Tato zásada znamená,že do soustavy NATURA 2000 mohou být navrhována např. i území v soukromém vlastnictví či území, na kterých se v současné době hospodaří, pokud jsou významná pro ochranu druhů nebo přírodních stanovišť.

Související otázky: 5, 6, 26

10. Bude NATURA 2000 soustavou přísných rezervací, kde budou veškeré činnosti zakázány?

Určitě nebude. Hlavním cílem soustavy NATURA 2000 je totiž zajistit příznivý stav populací vybraných druhů rostlin a živočichů a příznivý stav přírodních stanovišť. Pro jeho dosažení však není vůbec nutné, aby byl vytvořen systém přísných rezervací, kde je jakákoli lidská aktivita “škodlivá”. Významnou myšlenkou soustavy NATURA 2000 totiž je, že není potřeba omezovat aktivity, které nemají negativní vliv na stav populace chráněného druhu nebo stav přírodního stanoviště. Ve většině území lze očekávat, že obvyklé činnosti (např. sběr lesních plodů, klestu, turistika apod.) budou zachovány, protože nebudou v rozporu s cílem ochrany území. Při vymezování území soustavy NATURA 2000 můžeme také počítat s tím, že se často bude jednat o území, kde se i dnes běžně hospodaří například zemědělsky nebo lesnicky. Pokud nebude mít dosavadní způsob hospodaření zhoršující vliv na chráněný druh nebo přírodní stanoviště, bude bez potíží pokračovat i po vyhlášení území soustavy NATURA 2000. Zároveň je však potřeba říci, že v určitých případech bude nutné hospodaření usměrnit tak, aby vyhovovalo cíli, pro které je území vyhlášeno.

Související otázky: 3, 5, 11, 17, 20

11. Budou případná omezení v hospodaření státem kompenzována?

Předpokládáme, že určitě ano. V lokalitách soustavy NATURA 2000 mohou nastat dva typy případů, kdy budou vznikat oprávněné nároky hospodařících vlastníků nebo uživatelů vůči státu. První případ nastane, když stát bude požadovat, aby hospodáři určité činnosti omezili, např. aby kosili louky kvůli ochraně vzácných rostlin jen jednou a nikoli třikrát ročně, aby rybníkáři udržovali sníženou rybí obsádku a hospodařili extenzívně, a podobně. Druhý případ nastane, budou-li požadovány činnosti nad rámec běžného hospodaření (např. vytvoření oplocenky pro ochranu přirozeného zmlazení v lesích proti zvěři). V obou těchto typech případů by měl stát újmu či mimořádné výdaje uhradit. Úhrady by měly být prováděny na smluvním základě.

Zároveň je třeba říci, že ne každý, kdo bude mít na svém pozemku doložen výskyt chráněných druhů nebo přírodních stanovišť, bude od státu dostávat peníze. Pro zachování určitých přírodních hodnot v území soustavy NATURA 2000 totiž nebude vždy nutné, aby byly chráněny či obhospodařovány všechny lokality výskytu, ale někdy jen ty nejvýznamnější či nejzachovalejší z nich. Bude proto na úřadech ochrany přírody, aby posoudily jednotlivé případy a uzavíraly smlouvy tam, kde je to z hlediska státu nejpotřebnější a kde vynaložené veřejné prostředky přinesou největší efekt. Například pokud bude mít majitel na svém pozemku (vyhlášeném jako území soustavy NATURA 2000) chráněnou kuňku obecnou, nebude dostávat peníze “na ochranu kuňky”, pokud je území vyhlášeno z důvodu ochrany jiných evropsky významných fenoménů (např. rybniční vegetace).

Související otázka: 10, 19

12. Pro jaké druhy živočichů a rostlin a jaká přírodní stanoviště se soustava NATURA 2000 vyhlašuje?

NATURA 2000 chrání na území celé EU 253 nejohroženějších typů přírodních stanovišť, 200 druhů živočichů, 434 druhů rostlin a zvláště také 181 druhů ptáků. Z toho se v České republice vyskytuje 58 typů přírodních stanovišť, 55 druhů živočichů, 16 druhů rostlin a 65 druhů ptáků, pro které budou vyhlašována území soustavy NATURA 2000. Z živočichů jsou soustavou NATURA 2000 chráněni např. roháč obecný, modrásek bahenní, čolek velký, mihule potoční, tesařík obrovský, potápník široký, hnědásek osikový, perlorodka říční, vydra říční, sysel obecný, netopýr velký, čáp černý, orel mořský, skřivan lesní, slavík modráček, z rostlin např. koniklec otevřený, pelyněk Pančičův nebo známá orchidej střevíčník pantoflíček. Z přírodních stanovišť budou soustavou NATURA 2000 chráněny např. horské kosené louky, dubohabřiny, suťové lesy nebo slaniska. Mezi chráněnými druhy rostlin a živočichů a přírodních stanovišť směrnice ještě rozlišují ty, které jsou zvlášť významné pro přírodu Evropské unie; ty označuje jako prioritní (u nás např. horská rašeliniště - vrchoviště, tesařík alpský apod.) a věnuje zabezpečení jejich ochrany mimořádnou pozornost.

Související otázky: 1, 2, 5

13. Jaký je postup při přípravě soustavy NATURA 2000 v ČR?

Česká republika je povinna do data vstupu do EU připravit národní seznam evropsky významných území (SCI) podle směrnice o stanovištích a rovněž seznam ptačích oblastí (SPA) podle směrnice o ptácích a předložit jej Evropské komisi. Předtím, než bude možné navrhnout území do soustavy NATURA 2000, je potřeba zmapovat výskyt všech vybraných druhů rostlin, živočichů a přírodních stanovišť, podchytit všechny lokality a ty nejvýznamnější navrhnout do soustavy NATURA 2000. Vzhledem k nesmírnému množství požadovaných údajů to znamená nutnost uskutečnit rozsáhlé mapování vybraných druhů živočichů a rostlin a přírodních stanovišť, které nemá v našich dějinách ochrany přírody obdoby. Toto mapování bylo zahájeno v roce 2000 a potrvá nejméně do roku 2003. Odborné podklady připravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, rozpočtová instituce řízená Ministerstvem životního prostředí, ve spolupráci s řadou odborných institucí (např. ústavy Akademie věd, vysoké školy, muzea a další) a stovkami spolupracovníků. Na základě odborných údajů bude zpracován první návrh území soustavy NATURA 2000. Následovat bude projednání Ministerstva životního prostředí a dalších úřadů ochrany přírody s vlastníky a uživateli pozemků, krajskými i obecními zastupitelstvy, nevládními organizacemi i představiteli jednotlivých resortů. Výsledný seznam území bude předložen vládou ČR Evropské komisi. Další postup je popsán v otázce č. 8.

Související otázky: 8, 15, 16, 17, 25

14. Jak velkou rozlohu státu bude soustava NATURA 2000 zaujímat?

Dokud nebude dokončeno mapování výskytu vybraných druhů rostlin a živočichů a přírodních stanovišť, nemůžeme ani přibližně říci, jak velkou část státního území NATURA 2000 zaujme. Stát má za povinnost navrhnout takový počet lokalit do soustavy NATURA 2000, který odpovídá jeho významu pro ochranu vybraných druhů a přírodních stanovišť v EU. Je pravděpodobné, že Česká republika, která se vyznačuje ve srovnání s většinou států EU poměrně zachovalou přírodou, bude muset chránit nejméně takovou rozlohu, jaká je v současných zemích EU. Vzhledem k tomu, že současná průměrná rozloha (dosud nedokončené) soustavy NATURA 2000 v členských státech EU dosahuje 12% státního území, lze očekávat, že Česká republika bude prostřednictvím soustavy NATURA 2000 chránit nejméně 15-20% území státu.

15. Můžeme již dnes vyhlašovat území soustavy NATURA 2000?

Pokud jde o území navrhovaná podle směrnice o stanovištích, nemůžeme. Tato směrnice stanoví, že nejprve musí každý členský stát Evropské unie, a tím zatím nejsme, zaslat svůj tzv. národní seznam navrhovaných lokalit Evropské komisi do Bruselu. Ta jej posoudí, vyžádá si případná doplnění a teprve po shromáždění návrhů všech členských států rozhodne, které z navrhovaných lokalit budou skutečně do soustavy NATURA 2000 zařazeny. Toto rozhodnutí sdělí všem členských státům. Ty mají potom podle směrnice šest let na to, aby tato území vyhlásily za zvláště chráněná podle svých národních zvyklostí a předpisů. Dokud i my nebudeme znát rozhodnutí Evropské komise, které lokality z našeho území budou do soustavy NATURA 2000 doopravdy zařazeny, nemůžeme tato území vyhlašovat.

Poněkud jiná je situace u ptačích území, která jsou navrhována a vyhlašována podle směrnice o ptácích. Vyhlašování ptačích území se s Evropskou komisí neprojednává, jde čistě o záležitost každého členského či kandidátského státu EU. Protože proces vyhlašování již nikdo z Bruselu “nekontroluje”, stávají se dnem vstupu veškeré ptačí oblasti podle směrnice o ptácích zároveň lokalitami soustavy NATURA 2000. V případě ptačích území lze tedy k jejich vyhlašování přistoupit již dnes; součástí soustavy NATURA 2000 se však stanou teprve ode dne vstupu do EU.

Vyhlašování jakýchkoli lokalit, které se stanou součástí soustavy NATURA 2000, však není možné bez novelizace zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Bez zakotvení “evropských” povinností v tomto zákoně nelze k jakémukoli vyhlašování zatím přistoupit.

Související otázky: 8, 13, 17

16. Koho se bude vytváření soustavy NATURA 2000 týkat?

NATURA 2000 chrání společné evropské přírodní dědictví, proto bude přínosem nejen pro současnou generaci, ale i pro generace budoucí. V tomto smyslu ovlivní všechny obyvatele České republiky. Přímo se ale bude týkat hlavně těch, kteří mají v území soustavy NATURA 2000 nějaký “předmět zájmu”. Proto budou klíčovými partnery státu pro zajištění ochrany území NATURA 2000 vlastníci a správci pozemků, obce, nevládní organizace a další subjekty činné v území, se kterými bude projednáván způsob a rozsah hospodaření v každé oblasti, jeho zachování či případné usměrnění a samozřejmě příslušná kompenzační opatření. Úspěšné fungování soustavy NATURA 2000 je proto podmíněno těsnou spoluprací státu s místními obyvateli žijícími a hospodařícími v daném území. Přitom skutečnost, že jejich pozemek je součástí evropsky významného území, často nebude mít na vlastníky žádný omezující dopad. V některých případech potom budou moci vlastníci přímo sami zajišťovat péči o chráněná území, na kterou by jim stát měl poskytnout finanční prostředky. V každém případě budou mít tito klíčoví partneři velmi významnou roli při zajištění úspěšného fungování soustavy NATURA 2000.

Související otázky: 17, 18, 19, 20

17. Jak budou klíčoví partneři zapojeni do procesu vyhlašování soustavy NATURA 2000?

Vytváření soustavy NATURA 2000 v České republice má několik fází. První z nich lze nazvat “vědeckou” nebo také “mapovací”. Odborníci musí přesně zjistit, kde, v jakém množství a kvalitě se nacházejí přírodní stanoviště a druhy, předepsané směrnicí o ptácích a směrnicí o stanovištích. Odborníci také navrhnou první, odborné vymezení budoucích území soustavy NATURA 2000.

Poté bude následovat projednání těchto návrhů a návrhů plánů péče s klíčovými partnery - vlastníky, nájemci, hospodařícími subjekty, obcemi, zájmovými sdruženími a podobně. Tyto partnery pochopitelně nemůže nikdo nutit, aby se projednání zúčastnili, nicméně to bude v jejich zájmu. Při něm bude totiž možné ovlivnit jak vedení hranic lokalit soustavy NATURA 2000, tak do jisté míry i ochranný režim v jednotlivých částech lokalit, jinými slovy, na konkrétních pozemcích. Nelze samozřejmě očekávat, že výsledkem projednávání bude ústup z povinnosti státu zajistit ochranu těch druhů a přírodních stanovišť, pro které byla lokalita vyhlášena. V řadě případů však tato ochrana nebude představovat žádné omezení běžného způsobu obhospodařování či bude možné taková omezení snížit na minimum. Tam, kde budou určitá omezení přeci jen nutná, nabídnou úřady ochrany přírody partnerům uzavření smluv a dohod o omezení za určitou finanční úhradu. Proto bude fáze projednávání z hlediska zapojení dotčených partnerů tou nejdůležitější.

V dalších fázích přípravného procesu budou seznamy lokalit po projednání výše uvedeným způsobem zaslány Evropské komisi do Bruselu a po schválení vyhlášeny jako zvláště chráněná území. Výsledky projednání s klíčovými partnery však budou vždy platné.

Související otázka: 13, 16

18. Může mít soustava NATURA 2000 nějaký dopad i na obce?

V případě, že bude obec vlastníkem pozemku, který bude navržen do soustavy NATURA 2000, bude s ní stát, resp. příslušný úřad ochrany přírody, dojednávat péči o toto území jako s každým jiným vlastníkem. Ve většině případů se bude nejspíš jednat o obecní lada, lesy nebo jiné pozemky, které nejsou vhodné jako rozvojové území. NATURA 2000 by proto neměla výrazně ovlivnit rozvojovou politiku obcí.

Pouze v ojedinělých případech může nastat situace, kdy v lokalitách, určených územním plánem jako rozvojové území obce, budou objeveny druhy nebo přírodní stanoviště, pro které bude nutné vyhlásit lokalitu soustavy NATURA 2000. Potom bude nutné s příslušnou obcí jednat o dalším postupu. Protože však při přípravě územních plánů by projektanti měli již automaticky brát ohled na území s vyššími přírodními hodnotami a neumisťovat do nich rozvojové plochy, není pravděpodobnost vzniku takových situací příliš vysoká.

Kromě toho může dojít k tomu, že určité obce (pravděpodobně spíše větší města) budou zapojeny do velkých investičních projektů, na které se vztahuje povinnost speciálního posouzení jejich možného dopadu na lokality soustavy NATURA 2000.

Související otázky: 16, 17, 23, 24

19. Bude se v územích soustavy NATURA 2000 zemědělsky a lesnicky hospodařit?

V mnohých případech ano. Můžeme reálně předpokládat, že značná část chráněných území soustavy NATURA 2000 bude vyhlášena v oblastech, kde se běžně extenzivně hospodaří již dnes. Vyhlášení chráněného území soustavy NATURA 2000 nebude znamenat, že se v těchto územích hospodařit přestane nebo že tam dokonce budou zakázány veškeré činnosti. Vždyť často budou území chráněna jen proto, že příznivý stav chráněných fenoménů byl udržen dosavadním způsobem hospodaření. Proto bude jen přirozené, že se v takových případech bude hospodařit stejným nebo velmi podobným způsobem jako dosud. Hospodaření v některých jiných územích chráněných soustavou NATURA 2000 může být usměrněno tak, aby vyhovovalo cíli - zachování příznivého stavu vybraných druhů a přírodních stanovišť. Proto např. vlastník pozemku, kde je chráněn bukový porost, bude moci pravidelně těžit dřevní hmotu, ale bude dbát na šetrné těžební postupy (nebude moci těžit holosečně), druhově odpovídající dřevinnou skladbu a příznivou porostní výstavbu. Nebude moci např. vysazovat smrk na úkor buku. Vlastník louky bude podporován, aby ji nadále kosil, ale až po odkvětu vybraných druhů. V takových případech budou vlastníci finančně státem podporováni, buď formou dotace na vhodný způsob hospodaření nebo finanční kompenzace za skutečně vzniklou újmu. Je možné očekávat, že na většině území v soustavě NATURA 2000 bude možné hospodařit takovým způsobem, který nebude výrazným omezením ve srovnání se současným stavem.

Související otázka: 5, 10, 17

20. Jak to bude s myslivostí v územích soustavy NATURA 2000?

To bývá nejčastější otázka zvláště na venkově. Obecně lze odpovědět, že v územích soustavy NATURA 2000 nebude příliš omezen výkon práva myslivosti oproti jiným územím. Přísnější požadavky evropských směrnic na časová omezení lovu (zejména ptáků) budou platit obecně pro celé území České republiky. Vymezení honiteb by se také nemělo zvlášť měnit. Obecný problém české myslivosti - nadměrně vysoké stavy zvěře - je nutné řešit na celém území, bez ohledu na soustavu NATURA 2000. Na druhou stranu bude stát požadovat, aby myslivost v případě, kde je to potřeba, přispěla k péči o lokality soustavy NATURA 2000. To může nastat právě tehdy, kdy vysoké stavy zvěře působí negativním způsobem na evropsky chráněný fenomén, např. na přirozenou obnovu květnaté bučiny. V takovém případě bude nutné početní stavy redukovat na míru odpovídající potřebám ochrany vybraného druhu nebo přírodního stanoviště. Měla by to být právě myslivecká sdružení, která budou taková opatření vykonávat.

Související otázky: 7, 21

21. Co se stane, když druh chráněný směrnicemi začne působit hospodářské škody?

Na tuto situaci směrnice také pamatují. V případě, že druh, na který se vztahuje přísná ochrana, začne působit hospodářské škody, je možné přijmout určitá opatření k zamezení dalších škod. Úřad ochrany přírody může vydat tzv. odchylku, ve které se např. z důvodů prevence škod na úrodě povoluje regulace početních stavů živočišného druhu, který škodu způsobil. Tato odchylka může být místního, regionálního i celostátního dopadu podle četnosti a rozšíření působených škod na území státu. Obdobně mohou být odchylky od ochranných podmínek vydány i z jiných důvodů, např. ochrany veřejného zdraví.

Navíc již od roku 2000 platí v České republice zákon č. 115/2000 Sb., o náhradách škod, způsobených vybranými druhy zvláště chráněných živočichů. Ten se vztahuje na 7 druhů (bobr evropský, vydra říční, kormorán velký, los evropský, medvěd hnědý, rys ostrovid, vlk) a umožňuje prostřednictvím okresních úřadů nahradit škody, které tito živočichové člověku způsobí. V souvislosti s přijetím evropských předpisů na ochranu přírody nedojde u nás ke zpřísnění druhové ochrany ve srovnání s dnešní situací. Nepočítáme proto, že by bylo nutné působnost uvedeného zákona rozšiřovat. Bude pouze nutné vyřešit, který úřad po zrušení okresních úřadů bude příslušný k náhradě škod. Pokud by se v budoucnu ukázalo, že některé další chráněné druhy živočichů působí ve větším měřítku škody, přistoupilo by Ministerstvo životního prostředí k doplnění zákona.

Související otázka: 7

22. Co se stane, když území soustavy NATURA 2000 bude vymezeno ve stávajícím zvláště chráněném území?

V takovém případě nedojde pro obyvatele ani pro návštěvníky území k žádné změně. Nanejvýš tehdy, pokud by bylo nutné pro ochranu evropsky významných fenoménů zavést speciální režim ochrany spojený se vznikem určité újmy nebo zvláštních nákladů, budou úřady ochrany přírody dojednávat s dotčenými vlastníky a hospodáři smluvní kompenzace za taková opatření. V případech, kdy dosavadní kategorie nebo vymezení nebudou odpovídat požadovanému cíli a stupni ochrany, bude nutné chráněná území přehlásit. Potom se však bude postupovat jako při vyhlašování nových zvláště chráněných území tak, jak to již dnes předepisuje zákon o ochraně přírody a krajiny.

Související otázka: 5

23. Jak soustava NATURA 2000 ovlivní investiční záměry?

Velmi podstatně, i když samozřejmě jen některé. Jakýkoli plán nebo projekt, který by mohl ovlivnit jednu či více lokalit soustavy NATURA 2000 (bez ohledu na to, zda je plánován přímo v takové lokalitě či zcela mimo ni) musí být podroben speciálnímu procesu posouzení dopadů (vlivů) na všechny chráněné fenomény v daném území. Každý investor tedy bude povinen na své náklady zajistit takové posouzení pro daleko větší či vzdálenější území, než tomu bylo podle dosud platného zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (č. 244/1992 Sb.; od 1. 1. 2002 je z větší části nahrazen zákonem č. 100/2001 Sb.). Další novinkou bude povinnost navrhnout a stejným postupem také prověřit rovnocenná alternativní řešení navrhovaných plánů a projektů. Ukáže-li toto prověření, že alternativní řešení mají na příslušné lokality soustavy NATURA 2000 dopad menší (nebo žádný), nesmí být původní záměr vůbec povolen. Pokud alternativní řešení neexistují nebo jejich dopad je horší, může být původní záměr povolen jen v určitých předepsaných případech (tedy zdaleka ne vždy), většinou až po vyžádání stanoviska Evropské komise. Součástí projektu potom musí být i rozsáhlé kompenzační opatření, jakým je například obnova nové srovnatelné lokality soustavy NATURA 2000. Je tedy zřejmé, že pro povolení velkých investičních záměrů typu dálnic a velkých dopravních a průmyslových staveb se podmínky proti stávajícímu stavu velmi podstatně zpřísní a jak přípravné práce, tak i vlastní realizace se mohou výrazně prodražit. Cílem všech těchto opatření je uchování společného evropského přírodního dědictví pro naše potomky i pro celou Evropu. Z tohoto pohledu je proto nutné nahlížet na všechna předepsaná omezení.

Související otázka: 24

24. Mohou být výjimečně realizovány stavby poškozující území soustavy NATURA 2000?

V určitých případech je přípustné, aby byly uskutečněny i stavby, které poškodí území soustavy NATURA 2000. Takový případ může ale nastat jen tehdy, pokud nad ochranou přírody výrazně převažuje jiný veřejný zájem (včetně důvodů hospodářských nebo sociálních). Stát je pak ale povinen zabezpečit, aby v důsledku udělení výjimky nedošlo k snížení početnosti populace živočišného či rostlinného druhu nebo zničení určitého typu přírodního stanoviště na území státu. K tomu, aby mohla být stavba realizována, musí existovat záruka, že neohrozí soustavu NATURA 2000 jako celek. Pokud tato záruka nevyplývá ze zpracovaného hodnocení dopadů na chráněné fenomény, není možné uvažovanou stavbu realizovat. U druhů a přírodních stanovišť, které jsou předmětem zvláštního zájmu (tzv. prioritní druhy a přírodní stanoviště), je možné takovou stavbu uskutečnit pouze z důvodů uchování lidského zdraví, bezpečnosti obyvatelstva nebo zlepšení životního prostředí, a to po vyžádání stanoviska Evropské komise. Je-li toto stanovisko záporné, není možné záměr realizovat.

Související otázka: 23

25. Končí vytvoření soustavy NATURA 2000 jejím vyhlášením?

Rozhodně ne, vyhlášením zvláště chráněných území vytvoření soustavy NATURA 2000 nekončí, ale naopak teprve začíná. Od tohoto okamžiku je zapotřebí provádět pravidelnou řízenou péči o území (management) se zřetelem na výskyt konkrétních druhů živočichů a rostlin a přírodních stanovišť, uvedených ve směrnicích. Stát v souladu s vypracovanými plány péče a v součinnosti s vlastníky zajistí jak financování, tak i realizaci potřebné péče a její kontrolu. Jen pravidelnou cílenou péčí je totiž možné dosáhnout toho, aby soustava NATURA 2000 dostatečně účinně chránila vybrané druhy a přírodní stanoviště a naplnila tak cíl stanovený směrnicemi. Povinností státu je pochopitelně také sledovat, jak jsou ochranná opatření na jednotlivých územích úspěšná a jak se projevují na celkovém stavu populací jednotlivých chráněných druhů a přírodních stanovišť.

Související otázky: 26, 27

26. Co se stane, když návrh území soustavy NATURA 2000 nebude dostatečný?

Evropská komise vyhodnocuje pro každý chráněný fenomén, zda území navržená do soustavy NATURA 2000 jsou dostatečná pro ochranu konkrétního druhu rostliny či živočicha nebo přírodního stanoviště. Pokud shledá počet a rozmístění navržených území nedostačujícím, uloží členskému státu, aby doplnil pro ochranu příslušného druhu nebo přírodního stanoviště další lokality tak, aby mohl být cíl podle směrnice naplněn. V případě, že stát další chráněná území v souladu s tímto doplňujícím požadavkem nenavrhne, může Evropská komise po opakovaném vyzvání postoupit případ Evropskému soudnímu dvoru. Ten je oprávněn za neplnění povinností uložit státu značné pokuty (od 15.000,- do 100.000,- euro/den, tj. v přepočtu až 3,4 mil. Kč/den). Četné zkušenosti mnohých členských států EU, které čelí hrozbě nemalých finančních pokut za nedostatečný návrh území soustavy NATURA 2000, jsou pro nás vážným varováním, abychom odbornou část přípravných prací, tedy určení území, která budou do soustavy NATURA 2000 navržena, brali skutečně zodpovědně.

Související otázky: 8, 9, 27

27. Jak se Evropská unie dozví, co se děje v územích soustavy NATURA 2000?

Všechny členské státy Evropské unie, v budoucnu tedy i Česká republika, mají povinnost v šestiletých intervalech podávat Evropské komisi hlášení o stavu lokalit soustavy NATURA 2000 a jimi chráněných fenoménů (tzv. reporting). Tento stav smí být obecně pouze stejný nebo lepší ve srovnání s okamžikem vyhlášení. Zatím není známo, jaký bude systém kontroly jednotlivých “hlášení” a jaké budou případné sankce, ukáže-li se, že došlo k poškození některých lokalit soustavy NATURA 2000 a zhoršení stavu u populací evropsky chráněných druhů nebo u přírodních stanovišť (ať již přiznanému nebo zatajenému a odhalenému Evropskou komisí). Existující sankční systém Evropské unie je však natolik účinný, že již dnes je zřejmé, že povinnost hlášení nelze brát na lehkou váhu.

Související otázka: 26

28. Kolik bude vytváření soustavy NATURA 2000 stát?

Na tuto otázku zatím neexistuje přesná odpověď; jasné je jedině to, že půjde o velmi vysoké částky. Samotná příprava soustavy v letech 2000-2003 (celostátní mapování, vytváření databází a digitálních map, navrhování lokalit) přijde asi na 300 milionů Kč ze státního rozpočtu. V budoucnu bude nutné zajišťovat sledování stavu (monitoring) všech lokalit, hlásit tento stav Evropské komisi (reporting) a udržovat v odpovídající formě programové a datové vybavení. Tyto náklady půjdou do desítek milionů ročně. Dále bude nutné zajišťovat správní činnost úřadů ochrany přírody. Nejvyšší položkou však bude vlastní péče o lokality (management) včetně vyplácení prostředků pro vhodné způsoby hospodaření nebo v rámci kompenzací újmy vlastníkům a hospodařícím subjektům. Náklady na management mohou dosahovat až miliardových částek za rok (srovnatelné částky budou potřebné například pro naplňování směrnic EU v ochraně vod). I když není vyloučeno, že část těchto nákladů bude možné pokrýt z “bruselských” peněz prostřednictvím tzv. agroenvironmentálních programů (dotační programy pro zemědělce hospodařící způsoby šetrnými k životnímu prostředí) či dalších programů nebo fondů, zůstane povinností státu zabezpečit všechna potřebná ochranná opatření prostřednictvím státního rozpočtu. K tomu si musí stát předem zajistit odpovídající finanční zdroje.

29. Kdo bude o území soustavy NATURA 2000 pečovat?

O tato území budou pečovat přednostně vlastníci a uživatelé pozemků, kteří budou potřebné činnosti vykonávat na základě plánů péče a v souladu s pokyny příslušných úřadů ochrany přírody. O které úřady nakonec půjde, nelze zatím do přijetí novely zákona o ochraně přírody a krajiny jednoznačně stanovit. Počítá se však s tím, že by mělo dojít k rozšíření působnosti dnešních správ chráněných krajinných oblastí (CHKO), které by nově zajišťovaly výkon státní správy a dohled nad péčí (managementem) na všech lokalitách soustavy NATURA 2000 i mimo území dnešních chráněných krajinných oblastí. Správy národních parků (NP) by měly stejnou působnost, avšak pouze v rámci hranic národních parků. Důvod je jednoznačný, pro správné rozhodování v lokalitách soustavy NATURA 2000 je nutná vysoká míra odbornosti, kterou mohou zajistit právě správy CHKO a NP (podle zákona jsou tyto instituce zároveň správními úřady i odbornými organizacemi ochrany přírody).

Související otázky: 16, 17

30. Jaký bude režim v územích dosud nevyhlášených jako NATURA 2000?

Směrnice počítají s tím, že již v průběhu poměrně dlouhého procesu vyhlašování chráněných území soustavy NATURA 2000 je nutné zajistit ochranu budoucích lokalit. Stanoví proto, že zejména povinnost zabránit jakémukoli poškozování území a prověřovat vliv jakéhokoli plánu nebo projektu na chráněné fenomény musí být zajišťována již od okamžiku nahlášení návrhů lokalit Evropské komisi. Evropská unie v závěru roku 2000 výslovně upozornila vládu České republiky, že bude vyžadovat splnění této povinnosti pro navrhované lokality soustavy NATURA 2000 okamžitě ode dne vstupu do Evropské unie. Počítá se proto s tím, že na navržené lokality soustavy NATURA 2000 se bude hledět jako na území vyhlášená a uvedené povinnosti pak budou zajišťovány běžným postupem podle zákona o ochraně přírody a krajiny.

související otázky: 8, 29

Připravili: Jiří Pokorný, Petr Roth