Některé bariéry středoevropské regionální spolupráce

20.09.2000 | Odborné konference

Some barriers to regional co-operation in Central Europe

Autor: JanaŠindlářová

Abstrakt v češtině:

Příspěvek se zabývá překážkami v účinné komunikaci mezi jednotlivými sousedícími národními součástmi středoevropského regionu. K důležitým podmínkám spolupráce patří vzájemná informovanost a znalost, včetně znalosti jazyků k vzájemnému dorozumění. Významné je také pociťování kulturní blízkosti nebo odlišnosti jednotlivých subregionů

Tyto a další okruhy otázek byly zjišťovány se zřetelem na možnosti příhraniční spolupráce mezi Českou republikou, Slovenskem, Maďarskem a Rakouskem ( jako jediným zástupcem EU) ve výzkumu, který proběhl na základě společného dotazníku ve všech zúčastněných zemích v rámci projektu Euromove

Respondenti z každé země byli zastoupeni třemi kategoriemi: malými a středními podnikateli, komunálními politiky a studenty různých typů univerzit.. Výsledky se vyhodnocují jednak pro každou národní oblast zvlášť, jednak se srovnáním celého regionu. Česká republika je reprezentována respondenty z Brna .

Předběžné výsledky ukazují některé bariéry procesu spolupráce : malou vzájemnou informovanost, (např. mezi respondenty z Brna a Budapešti), obecně nízkou znalost jak světových jazyků v ČR (němčina, angličtina), tak jazyků dotyčných zemí, relativně malý počet osobních kontaktů mezi zeměmi, ale také nevyhovující stav a intenzitu dopravního spojení mezi jednotlivými sledovanými centry (Bratislava, Brno, Budapešť, Vídeň).

Respondenti byli optimisty vzhledem k očekávané reakci svých spoluobčanů na regionální spolupráci a zastávali názor, že intenzivnější spolupráce ve středoevropském regionu přispěje k integraci zájemců o vstup do EU. Význam spolupráce při environmentálních problémech zdůraznili respondenti již v předvýzkumu.

Abstrakt v angličtině:

The contribution deals with barriers to effective communication between neighbouring national elements in Central Europe. An effective co-operation necessitates sharing of information, a good knowledge of the partners, and mastering of foreign language(s) that can serve as a means of communication. The sense of cultural proximity or of gulf between the Central European sub-regions is also an important factor.

The above mentioned and other problems related to co-operation of borderland regions of the Czech Republic, Slovakia, Hungary and Austria (the only EU representative) were studied in an Euromove questionnaire project.

Three categories of respondents answered identical questions in each country: (1) small and medium entrepreneurs, (2) communal politicians, and (3) students in universities of various types. The results are being evaluated both for each national region separately and for the investigated region of Central Europe as a whole. In the Czech Republic the questionnaire survey covered the Region of Brno , the respondents being from the City of Brno.

The preliminary results revealed the following barriers to co-operation: information is shared insufficiently (between, e.g., the respondents from Brno and Budapest); foreign languages, both those world (as in the Czech Republic, German and English) and of the local partners, are not spoken adequately; personal contacts are comparatively infrequent; traffic channels between the regional centres (Bratislava, Brno, Budapest, Vienna) are in bad state and the frequency of transport is low.

The respondents were optimistic about the reactions expected in their compatriots towards regional co-operation projects and were of the opinion that a more intensive co-operation in Central Europe would facilitateanintegrationof the applicants for entry into the EU. The importance of co-operation in the solution of environmental problems had been stressed by respondents in a pre-research.

Klíčová slova:

Regiony,srovnávací sociologický výzkum ve Střední Evropě, příhraniční spolupráce, kulturní blízkost, potencionální překážky

Keywords:

Regions, the comparative sociological research in the Central Europe, cross-border co-operation, cultural proximity, possible barriers

Úvod:

Proces globalizace vyvolává svým teoretickým pojetím i praktickými dopady úvahy o potřebné míře důrazu na regionální rozvoj. Zatímco panuje poměrná shoda o nutnosti vytváření podmínek pro rozvoj ekonomické konkurenceschopnosti zvláště v méně výhodných oblastech, není už tak zdůrazňována pozitivní role specifičnosti jednotlivých regionálních kultur (v sociologickém smyslu slova kultura) pro zachování kulturní diverzity vedle masových kulturních vzorců, šířících se v souvislosti s globalizačními procesy. Tato problematika souvisí i s trvajícími výzkumy a diskusemi o vzájemných proporcích mezi endogenními a exogenními složkami regionálního rozvoje a o jejich perspektivnosti pro jednotlivé oblasti, a to zvláště rurální.

K oblastem, které jsou určitým způsobem znevýhodněny svou geografickou polohou a specifickým historickým vývojem, patří v České republice i u nejbližších sousedů tzv. příhraniční území. V poslední době vznikají různé aktivity, které míří k oživení ekonomiky, dopravy, obchodu, turistických a rekreačních kontaktů i obecně nejrůznějších forem kulturní spolupráce právě v těchto územích na principu společných zájmů . V tomto smyslu se mohou jevit současné politické hranice jako překonané , brzdící rozvoj středoevropského regionu.

Na druhé straně působí některé tradiční postoje a stereotypy ve vztahu k sousedům, může existovat určité vědomí kulturní blízkosti nebo naopak odlišnosti, kladné naladění k vzájemné spolupráci, nebo naopak rezervovanost až odmítání. V každém případě je užitečné zmapovat názory těch, kteří by se mohli na spolupráci podílet.

Již v současné době je možno vyslovit předpoklad, že mezi Českou republikou, Slovenskou republikou, Maďarskem a Rakouskem existuje řada příznivých okolností pro vytváření živé spolupráce v rámci nově pojímaného a propojeného Euroregionu, ale také řada překážek, bariér, které tomu mohou bránit. Jednou z nejvýznamnějších možných bariér se může stát právě nedostatečná vzájemná znalost, informovanost, schopnost komunikovat (včetně potřebné znalosti jazyků) a spolupracovat. Společné kulturní hodnoty naopak mohou zesilovat šance na spolupráci.

Univerzity v Brně, Bratislavě, Budapešti a Vídni provedly v rámci projektu Euromove letos v květnu společné dotazníkové šetření, zaměřené na identifikaci a srovnání sdílených kulturních hodnot, postojů ke spolupráci mezi jmenovanými středoevropskými zeměmi a názorů respondentů na aktuální oblasti meziregionální kooperace. Předložený příspěvek si všimne předběžných údajů naznačujících možné překážky spolupráce.

Cíle a metody:

Jedním ze zdrojů informací pro posouzení sociálního a kulturního zázemí, podmiňujícího spolupráci a podnikatelské aktivity , bylo zjišťování názorů respondentů ze čtyř středoevropských zemí. Tato část projektu Euromove je zkráceně nazývána “Cross-cultural values” a využívala dotazníkové formy. Na výzkumné akci spolupracují ekonomické univerzity z Vídně, Bratislavy, Budapešti a Provozně ekonomická fakulta MZLU v Brně.Na distribuci a vybírání dotazníků podle stanovených kritérií spolupracují studenti jmenovaných univerzit a část těchto studentů patřila i mezi respondenty.

Koncem roku 1999 byl po setkání výzkumné skupiny Euromove v Bratislavě na základě první verze dotazníku proveden předvýzkum. Ten zahrnoval v každé zemi po 30 respondentech, tj. 120 respondentů celkem. Následovalo vyhodnocení vlastního předvýzkumu každou univerzitou a společná úprava na základě získaných informací a reakcí respondentů provedená na setkáních v Šoproni a ve Vídni. Výsledná verze společného dotazníku byla použita v květnu - červnu letošního roku a v současné době je výzkum vyhodnocován. Na pracovním setkání v Brně se skupina dohodla na způsobu prezentace výsledků a na zpracování jednotlivých kapitol celkového mezinárodního přehledu.

Profesní struktura každého národního souboru byla závazně stanovena: celkový počet respondentů je 140 osob v každé zemi ( tedy celkový soubor 560 osob), z nich je 40 komunálních politiků, 40 podnikatelů (malé a střední podnikání) a 60 studentů univerzit- vždy tak, aby byli zastoupeni studenti různých škol a typů studia .

Každý ze studentů- distributorů dostal zadání, kterou z kategorií respondenta má kontaktovat. Největší zájem měli studenti o respondenta z kategorie “podnikatel”, nejmenší o “komunálního politika”.

Podmínkou při zařazení respondenta do souboru bylo rovněž trvalé bydliště v Brně.

Další charakteristiky respondentů nebyly předem určeny a vyplývaly z osobního rozhodnutí studentů - distributorů. Přesto jsou v souboru zastoupeny nejrůznější věkové kategorie, rozdělení podle pohlaví je ovlivněno menším počtem podnikatelek a komunálních političek. Respondenti měli volnost v tom, zda vyplní dotazník během několika dnů a studenti si jej pak vyzvednou, či zda tak učiní ihned.

Osobním kontaktem studentů s respondenty byla zajištěna vysoká návratnost vyplněných dotazníků. Účast studentů na provedení výzkumu navazovala na praktická cvičení ze sociologie a přispívala k ověření teoretických zásad provedení výzkumu, se kterými se předtím seznámili

Na rozdíl od předvýzkumu se studenti při získávání vyplněných dotazníků nesetkali s averzí respondentů vůči některým otázkám a otevřenou neochotou je vyplnit. Procento nevyplněných otázek a vyhýbavých odpovědí je relativně malé. Mohlo by to svědčit o solidním vyvození závěrů z provedeného předvýzkumu. Řada otázek byla totiž značně přepracována, některé byly vynechány zcela, forma vyplňování zjednodušena.

“Národní” data byla editována a společně převedena do programu SPSS v Bratislavě, v současné době každý národní koordinátor zpracovává svou zprávu a část zprávy společné. Následující údaje z brněnské zprávy jsou tedy zatím předběžné a neúplné.

Výsledky:

Jednotlivé regiony, o jejichž spolupráci projekt uvažuje v rámci sousedících území v České republice, na Slovensku, v Rakousku a v Maďarsku, jsou představovány městy Brno, Bratislava, Vídeň a Budapešť.

Brněnští respondenti tato města označili jako značně si navzájem kulturně blízká: 47,9% respondentů je považuje za velmi blízká a blízká, 30% je nerozhodných. Nejpozitivnější hodnocení kulturní blízkosti vykazuje prostřední věková skupina respondentů (26-45 let): celkem 64,9% z této věkové skupiny považuje města za blízká a velmi blízká, odpovídající údaj za nejmladší respondenty (18-25 let) je 44,3 % z této věkové skupiny a u nejstarších (nad 45 let) činí podobných 44,4 % z nich.

Na jednu z volných otázek respondenti odpovídali, co podle jejich názoru mají tato čtyři města společného a téměř polovina z nich se nevyjádřila (47,1%) nebo odpovídá, že neví. Zbývající odpovědi byly kategorizovány a nejčastější vyjádření jsou: společná historie (19,3 %), společná kultura (10,7 %) a geografická poloha (7,9 %).Často je připomínána i podobná architektura, funkce střediska hospodářského, kulturního a sociálního života.

Respondenti srovnávali také podobnost jednotlivých párů měst v pětibodové stupnici od 1 (= města jsou si velmi podobná) do 5 (města jsou velmi rozdílná). Seřadíme-li páry měst podle toho, jak jsou si podobné v pohledu brněnského souboru respondentů, je pořadí následující: Bratislava - Brno podle 66,4 % respondentů jsou si velmi podobné a podobné (stupeň 1 + 2 škály), Budapešť - Vídeň 45,0 %, Brno - Vídeň 35,0 % , Bratislava - Budapešť 27,2 %, Bratislava - Vídeň 22,8 %, Brno - Budapešť 8,5 %.

Počet brněnských respondentů , kteří některé město neznali, a proto je nechtěli srovnávat, byl nejvyšší u kombinací s Budapeští. (Na tuto skutečnost upozornil již předvýzkum.)

Počty těch, kteří nebyli ještě v Bratislavě (4,3 % respondentů, převaha studentů), v Budapešti (30 %, opět převážně studenti) a ve Vídni (2,1 %, rovnoměrně všechny kategorie) je zajímavé srovnat s údaji, kolikrát navštívili respondenti uvedená města v posledních dvou letech:Více než jedna třetina souboru nebyla v Bratislavě (37,9 %), 84,3 % respondentů nebylo v posledních dvou letech v Budapešti a 13,6 % ve Vídni.

Nejčastějším důvodem návštěvy Bratislavy byla pro respondenty z Brna služební cesta (45,3 % respondentů),dovolená (41 %), návštěva kulturní akce (33,8 %), nakupování (24,5 %), návštěva přátel a kolegů ( 28,8 % respondentů), návštěva sportovní akce (10,8 %), kontakt s příbuznými (7,9 %), aj. důvody. Bratislavu plánuje navštívit v příštích dvou letech 1 - 2krát téměř polovina respondentů ( 48,6 %) a někteří dokonce 3krát (17,9 %). Větší zájem však je celkově o budoucí návštěvu Vídně ( 1-3x 87,8 %, menší pak o Budapešť.

Pokud se týká osobních kontaktů se sousedními zeměmi, nemá 40,7 % brněnských respondentů žádný soukromý ani pracovní osobní kontakt s Rakouskem, 89,3 % s Maďarskem a 28,6 % se Slovenskem.

Na druhé straně frekvenci informací o Bratislavě v masmédiích za poslední rok označuje za častou 72,9 % brněnských respondentů, u Vídně 74,3 % a u Budapešti pouze 20 % respondentů.

Při posuzování současného stavu dopravních sítí mezi čtyřmi středisky regionů je obecně o něco vyšší spokojenost s dálniční sítí než se silnicemi a nejhůře je hodnocena železniční síť. Součástí dotazování bylo i detailní hodnocení intenzity autobusového a železničního spojení mezi jednotlivými městy .

Ke vzájemné komunikaci přispívá také znalost jazyků, ať už světových nebo přímo jazyků sousedních zemí. Angličtinu ovládá perfektně a dobře podle vlastního posouzení 47,1 % souboru, dostatečně a trochu 42,2 % a vůbec 10,7 %. Němčinu pak perfektně a dobře 32,9%, dostatečně a trochu 56,4 % a vůbec ne rovněž 10,7 %. U slovenštiny je výsledek sebehodnocení mnohem optimističtější: 70 % respondentů se domnívá, že znají slovensky perfektně a dobře (jen 2,1 % neznají slovenštinu vůbec). Při vyhodnocení bude třeba přihlédnout u angličtiny i slovenštiny k věkovému zastoupení odpovědí. Nejhorší situace je podle očekávání u maďarštiny:jediný respondent (0,7%) uvádí dobrou znalost, trochu hovoří 3,9 % a převážná část souboru nezná maďarsky vůbec (95,7 %). Diskutabilní je stanovení stupňů znalosti jazyka při sebehodnocení respondentů .

Počet brněnských respondentů , kteří některé město neznali, a proto je nechtěli srovnávat, byl nejvyšší u kombinací s Budapeští. (Na tuto skutečnost upozornil již předvýzkum.)

Na druhé straně frekvenci informací o Bratislavě v masmédiích za poslední rok označuje za častou 72,9 % brněnských respondentů, u Vídně 74,3 % a u Budapešti pouze 20 % respondentů.

Diskuse:

Respondenti považují integraci České republiky, Maďarska a Slovenska do EU za velmi významnou pro intenzivnější spolupráci mezi regiony, zastoupenými městy Brnem, Bratislavou, Vídní a Budapeští. Soudí tak 53,6 % z nich a za zčásti významnou integraci pro tuto spolupráci považuje 44,3 %. Pouze 2,1 % myslí, že integrace je pro spolupráci nevýznamná.Vzhledem k tomu, že se žádné další otázky tímto tématem nezabývaly, je obtížné přesněji interpretovat pojetí významnosti integrace respondenty.

Konkretnější chápání spolupráce očima respondentů však poskytnou odpovědi o důrazu, který je kladen na užitečnost jednotlivých sfér možné spolupráce. Pořadí oblastí spolupráce, které respondenti považují za velmi užitečné, je následující: kultura, výchova a vzdělávání,turistika, ekonomika,bezpečnost (boj proti zločinnosti), sport, věda a výzkum, kontakty městských úřadů (správa), komunální politika aj. Srovnáme-li tyto výsledky se závěry z předvýzkumu, můžeme konstatovat stabilní vysoké hodnocení užitečnosti spolupráce v turistice, vzdělávání a bezpečnosti ( = první tři místa při předvýzkumu). V navržených kategoriích výzkumu však chyběla spolupráce v ochraně životního prostředí, která v předvýzkumu zaujala 6. pořadí.

Brněnští respondenti byli optimisty při hodnocení možné reakce svých spoluobčanů na regionální spolupráci mezi Bratislavou, Brnem, Vídní a Budapeští. Převážně předpokládají velmi pozitivní (20% respondentů) nebo spíše pozitivní reakci ( 73,6 %).

Nicméně je třeba počítat i s překážkami spolupráce, např. s oslabením vzájemných osobních kontaktů se SR (otázka znalosti slovenštiny u mladší generace, frekvence návštěv Bratislavy,aj.) , malou informovanost o Maďarsku včetně znalosti jazyka nebo návštěv Budapešti, případně některých politických problémů, jmenovaných respondenty jako bariéry intenzivnějších vzájemných kontaktů.

Po vyhodnocení získaných údajů bude možno s větší pravděpodobností interpretovat mínění respondentů a tak se pokusit charakterizovat sociální prostředí, v němž se procesy regionálního rozvoje i regionální spolupráce odehrávají. Je třeba připomenout omezení, daná jak samotnou technikou dotazníku vzhledem k poměrně obtížnému tématu výzkumu, tak stanoveným složením souboru, které v žádném případě nepostihuje reprezentativně další kategorie obyvatel. Přes předpokládaná zkreslení výsledků těmito skutečnostmi mohou získané závěry po zpracování přispět zmapováním sociálního terénu v aktuální oblasti. Jedním z pozitiv celého záměru je také srovnatelnost získaných dat a formování spolupráce mezi zainteresovanými zeměmi při výzkumném projektu.