NOVÉ SMĚRY A ÚKOLY STOJÍCÍ PŘED CHOVATELI PRASAT V EU A V ČESKÉ REPUBLICE

Pour, M.Česká zemědělská univerzita, Praha

Český chovatel prasat v současném období veškerou svoji činnost musí podřídit požadavkům na zajištění základních priorit evropského chovu prasat, které se týkají především oblastí ekonomiky, kvality, ekologie, zdravotního stavu a pohody zvířat.

Položme si otázku, jaké je nyní postavení chovu prasat v Evropě. Tržní produkce vepřového masa v ČR v porovnání s EU v roce 2001 činila pouhých 2,94%, tj. 512 t živé hmotnosti (tabulka 1).

Od roku 2000 dochází u nás každoročně k poklesu počtu chovaných prasat, z čehož nemůžeme mít radost. S tabulky 2 je patrno, že k 1.3. 2002 celkový počet prasat byl 3 440 925 kusů a z tohoto počtu se chovalo v ČR celkem 289 195 kusů prasnic.

Znovu je nutné zdůraznit, že naším strategickým cílem před vstupem do EU musí být dosažení a zachování celkového počtu chovaných prasat ve výši 4 mil. kusů a z tohoto stavu bychom měli chovat maximálně 280 tisíc prasnic. Tím si zajistíme optimální vyjednávací pozici v sektoru vepřové maso před i po našem vstupu do EU. Vyšší počet než 4 miliony chovaných prasat není rovněž pro nás žádoucí. Destabilizovalo by to náš trh vepřového masa zejména v ekonomické oblasti chovu prasat, protože výhledově nelze očekávat v dalších letech zvyšování spotřeby vepřového masa, ale spíše její stagnaci.

Jak je zřejmé z tabulky 3, celková roční spotřeba masa na kosti v ČR od roku 1994 do dnešní doby se pohybuje na úrovni kolem 80 kg na 1 obyvatele, kde vepřové maso stále zaujímá dominantní postavení, tj. cca 50% z celkové roční spotřeby masa.

Naše země si musí v příštích letech zajistit především soběstačnost u komodity vepřové maso a případnou jeho sezonní nadprodukci umět výhodně prodat do zahraničí prostřednictvím například odbytového družstva Agropork. Pokud jde o úroveň dosahovaných farmářských cen jatečných prasat, jejich kolísání se pohybuje přibližně v tříletých cyklech a hlavním úkolem chovatelů prasat je zajistit, aby jejich kolísání bylo co nejmenší a zajistilo jim prosperitu chovu. Toto lze zajistit pouze v úzké spolupráci s Českým svazem zpracovatelů masa, protože jiná schůdnější cesta neexistuje.

Hlavním současným problémem pro naše chovatele prasat lze spatřovat v tom, že u nás dosud neproběhla kvalitní restrukturalizace zpracovatelského masného průmyslu a že ještě nebyly zrušeny všechny zpracovatelské subjekty v kategoriích C1, C2 i C3.

Již několik let je upozorňováno na našich konferencích na to, že konkurenční schopnost českých chovatelů prasat lze zajistit pouze při splnění všech dále uvedených cílů, které lze shrnout v následujících bodech.

Cíl chovatelů prasat v ČR: 1. Zlepšení ekonomiky produkce vepřového masa, tj. výrazné snížení výrobních nákladů až na hranici 1 EURO na produkci 1 kg živé hmotnosti jatečných prasat, 2. dosažení vysoké kvality vepřového masa a standardizace jatečných půlek prasat na jatkách včetně označení jejich původu v souladu s požadavky norem ISO 9001 a HACCP. Samozřejmostí musí být objektivní zpeněžování jatečných prasat systémem SEUROP, 3. více pozornosti věnovat ekologizaci produkce vepřového masa včetně rozšíření tzv. welfarového systému chovu prasat s cílem produkovat až 20% tzv. ekologického značkového vepřového masa z celkového objemu výroby této komodity, 4. na každé farmě chovu prasat minimalizovat ztráty čpavku do ovzduší zaváděním moderních systému zpracování a likvidace prasečí kejdy (výroba bioplynu, biofermentace, skladovací kapacity kejdy 6 až 9 měsíců, zapravování kejdy pod povrch půdy), 5. zlepšit úroveň řízení podnikatelských subjektů potravinové vertikály vepřové maso, 6. ve všech typech chovů prasat věnovat maximální pozornost zajišťování dobrého zdravotního stavu prasat a dosahování vysokých parametrů užitkovosti u všech kategorií plemenných a chovných prasat, což znamená: * ročně odchovat nejméně 22 selat na 1 prasnici, * zajistit dlouhověkost prasnic, tj. dosáhnout 6 vrhů od 1 prasnice, * dosažení 2,2 až 2,4 vrhů na 1 prasnici a rok, * minimální průměrný přírůstek ve výkrmu prasat 800 g/ks a den, * spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku živé hmotnosti pod 3 kg, * zajištění 55 - 57 % libového masa v jatečných půlkách finálních hybridů prasat, * dosažení hodnoty pH1 6,0 u vepřového masa za 45 minut post mortem, * maximální porážková hmotnost jatečných prasat 105 - 108 kg.

Zajištění výše uvedených parametrů chovatelské, ekonomické i manažerské povahy je nutné považovat za nezbytné minimum, umožňující prosperitu našich chovatelů prasat během příštích deseti let. Kromě toho budou chovatelé prasat v Evropě nuceni řešit řadu dalších problémových okruhů, vyplývajících z již přijatých, nebo připravovaných závazných legislativních opatření Rady Evropy. Lze je stručně shrnout v následujících bodech: 1. nutnost náhrady za zbývající současně používaná čtyři antibiotika (monensin sodium, salinomycin sodium, avilamycin a flavophospholipol-substance), která se nebudou moci používat v krmných směsích od 1.ledna 2006, 2. zavádět na farmách v chovu prasat systém HACCP, tj. stanovení kritických bodů v technologii výroby, což je nedílnou součástí Evropské normy ISO 9001-3, což je Systém řízení jakosti. Způsob stanovení kritických bodů v technologii výroby upravuje Vyhláška 147 MZe ze dne 18.6.1998, 3. zajistit si postupně certifikaci svého vepřového masa, pokud jde o jeho standardní dodávanou kvalitu ochranou značkou SQF 2000cm (Sale Quality Food) od u nás akreditované mezinárodně uznávané auditorské firmy SGS Czech Republic s.r.o. Praha, 4. zajistit splnění minimálních standardů pro ochranu ustájených prasat v odchovu a výkrmu v souladu s nově přijatou Směrnicí Rady 2001/88/EC z 23. října 2001 novelizující dřívější Směrnici 91/630/EHS, která stanovila minimální standardy na ochranu prasat, 5. důsledně realizovat od 1.4.2002 označování prasat v souladu z Vyhláškou MZe ČR 357/2001 Sb. o označovaní a evidenci koní, prasat..... ze dne 18.9.2001, 6. připravit se na postupné zavádění Směrnice Rady 96/61/EC (IPPC) do chovů prasat. Jedná se o integrovanou prevenci a omezování znečištění (IPPC), kde v souladu s uvedenou směrnicí je v ČR připravován Zákon o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), jehož účinnost se předpokládá od 1. ledna 2003, 7. chránit zdravotní stav prasat ve všech typech chovů před nemocemi tzv. integrovanou veterinární péčí. Ta musí být zaměřena na ochranu spotřebitele, zdraví a užitkovosti zvířat. Kvalitní oplocení každé farmy chovu prasat musí být samozřejmostí, 8. věnovat maximální pozornost snížení emisí amoniaku správnými nízkoemisními postupy aplikace kejdy dle Směrnice Rady 96/61 EC (IPPC) nejpozději do 31. prosince 2007, 9. počítat s tím, že od 1. ledna 2003 v souladu s předpisy EU lze uplatňovat časný odstav selat pouze ve věku 28 dní a nikoliv ve věku 21 dní, jak je v EU doposud obvyklé, 10. bude nutné urychleně novelizovat zákon 246/1992/Sb. na ochranu zvířat proti týrání v souladu se Směrnicí Rady 2001/88/EC z 23.10.2001, 11. v neposlední řadě je nutné na farmách v chovu prasat využívat krmiva, která jsou kvalitní a nezávadná v souladu s tzv. Bílou knihou o zdravotní nezávadnosti potravin "White Paper on Food Safety" COM (1999) 719 final a řadou s tím navazujících Směrnic Rady EC.

Závěrem tohoto pojednání je nutné uvést, že jsem osobně zcela přesvědčen o tom, že současný český chov prasat je konkurence schopný i v mezinárodním měřítku a má perspektivu prosperity i v příštích nejméně dvaceti letech, protože máme mimo jiné na farmách v chovu prasat odborně kvalitnější lidský potenciál než je tomu například v EU.