Pavlík: Nápor na les roste

Jak se lesy vyrovnávají s následky loňského sucha? Hrozí letos kůrovcová kalamita? Ohrožuje les příval letních návštěvníků? Na tyto a další otázky odpovídá vedoucí Lesní správy Bučovice Lesů České republiky s. p., lesní správce Otakar Pavlík.

ROVNOST: Zotavily se lesy po loňském suchu?

Přestože letos bylo hodně srážek, v lese je vody stále málo. Loňský rok se bude na zdravotním stavu porostů negativně projevovat ještě nějakou dobu. Nejvíce trpí borovice černá, patrné je to třeba na stráni u Nemojan. Sucho samozřejmě špatně snášejí také smrky. Stává se, že likvidujeme stromy s podezřením na napadení kůrovcem, a zjistíme, že jsou prostě jenom uschlé.

ROVNOST: Máte letos s kůrovcem problémy?

Díky vlhku je situace zatím dobrá. Otázkou je, jak se bude vyvíjet počasí dál. Pokud bude teplo a sucho, můžeme se v září s kůrovcem potýkat. V našich lesích jde většinou o lýkožrouta lesklého, jen asi z deseti porcent se jedná o lýkožrouta smrkového. Nepříjemné je, že se u nás začal objevovat kůrovec severský, který je odolný, má velmi rychlý vývoj a vyhýbá se lapákům. Kůrovec znamená problém hlavně v lesích Drahanské vrchoviny, kde je padesátiprocentní podíl jehličnanů. K poslední kalamitě tam došlo v polovině devadesátých let.

ROVNOST: Rozsáhlé smrkové monokultury, které často padají kůrovci za oběť a jež v nižších polohách zrovna neprosperují, bývají častým předmětem kritiky. Nebylo by možné postupně nahrazovat smrkové porosty dřevinami, jimž se v těchto klimatických podmínkách daří, například modříny?

Vzhledem k obrovské poptávce po smrkovém dřevu ze strany odběratelů a zpracovatelského průmyslu prostě nelze smrk v hospodářském lese eliminovat. Pokud jde o modřín, je pravda, že například ve Ždánickém lese jsou velice kvalitní porosty a z hlediska zpeněžení je také velmi výhodný. Modřín ale vadí orgánům ochrany přírody, které ho jako nepůvodní dřevinu nerady vidí. Mezi dřevinami máme povolené zastoupení modřínu zhruba do 20 procent z přirozené i umělé obnovy lesa.

ROVNOST: Jaké dřevo jde kromě smrkového nejlépe na odbyt?

Nejvýznamnější komoditou kromě smrku je dubové a bukové dřevo. Co se týče dřevin, jež jsou mimořádně ceněné v zahraničí, jako třeba třešeň ptačí, na jejich nabídku zatím nedokáže náš zpracovatelský průmysl reagovat.

ROVNOST: Existují stromy, které v lese naopak nevidíte rádi? Narážím tím hlavně na břízu.

Podle mne má každý strom v lese svůj význam. Ve Ždánickém lese máme i přirozenou obnovu jilmu, vysazujeme javory a jasany jako zpevňující dřeviny, jeden z našich revírníků provozuje školku, kde pěstuje méně obvyklé dřeviny, jako je jeřáb oskeruše, jeřáb břek, hrušeň planá a podobně. Bříza do lesa patří jako doplňková dřevina, habr je zase důležitý jako výplňová dřevina, která pomáhá vychovávat lepší listnáče, jako je buk a dub. Do lesů se vrací zpět i jedle, musí se ale dobře chránit oplocenkami proti zvěři a bohužel i před lidmi.

ROVNOST: V souvislosti s těžbou se často objevují námitky, ať už ze strany ochranářů nebo širší veřejnosti, že les je nemilosrdně drancován.

Je prokázáno, že v našich lesích ročně přirůstá více dřevní hmoty, než se vytěží. Chápu, že některým lidem, kteří třeba žijí v oblastech, kde právě probíhá intenzivní těžba, připadá, že se les drancuje. Je si však třeba uvědomit, že porosty v určitém věkovém stadiu je prostě nutné vytěžit a obnovit.

ROVNOST: Jak se vyrovnáváte s velkým množstvím lidí, kteří do lesa v létě přicházejí za rekreací, turistikou a podobně?

Musím říci, že nápor na les se neustále stupňuje. Je jasné, že lidem nelze vstup do lesa zakázat, i rekreační funkce lesa je důležitá. Podle mne se ale většina lidí neumí v lese chovat. Největší problémy působí motorizovaní návštěvníci, kteří neodstavují automobily na kraji lesa. Přistoupili jsme k tomu, že na některé cesty jsme dali závory. Ty často lidé ničí. Likvidace černých skládek v lese nás vloni přišla na sto tisíc korun.