Podél toku jsou zajímavá místa

Řeka Jizera pramení 1,5 km za státní hranicí s Polskem na východě Jizerských hor v nadmořské výšce 885 m. Na naše území přitéká dva kilometry od Smrku a teče jižním směrem přes Železný Brod, Turnov, Mladou Boleslav a nedaleko Staré Boleslavi u Toušeně se zprava vlévá do Labe v nadmořské výšce 169 metrů. Horní tok řeky je sevřen v hlubokém zalesněném údolí, v korytě je mnoho balvanů. Před Turnovem se řeka uklidňuje a v dalším toku proudí pomalu v široké zemědělské krajině bez lesů. Šířka řeky se pohybuje na horním toku mezi 15 - 20 m, na středním a dolním toku dosahuje šířky až 50 m. Vodohospodářsky významný tok, plocha povodí činí 2193 km2, délka toku na našem území měří 163,9 km, průměrný průtok u ústí je 23,9 m3 s-1. Koupání v řece Jizeře je sice možné kdekoliv, ale nejvhodnější místa jsou především v sevřeném údolí ve Spálově pod ústím Kamenice, dále nad jezem ve Splzově pod Železným Brodem, v Malé Skále v centru obce nad jezem a v Mnichově Hradišti poblíž mostu do Kláštera Hradiště nad Jizerou.

Charakter toku a krajiny

Ústí říčky Mumlavy představuje pramennou část Jizery v široké rašeliništní louce, která od soutoku s Jizerkou vstupuje do těsné a divoké rokle. Výchozím místem do této romantické a klidné oblasti je Kořenov. Na dalším úseku řeky - od soutoku s Havírenským potokem až k jezu přádelny v Poniklé se její charakter mění. Jizera je zde sevřena do těsného a divokého údolí se skalními stěnami a velkými balvany v řečišti, břehy jsou místy ploché a kamenité. Krajina je velmi romantická a klidná, někde však vzbuzuje dojem vysokých hor. Od jezu přádelny v Poniklé až k silničnímu mostu Dolní Sytová - Peřimov je tok řeky sevřen do úzkého údolí s vysokými stráněmi, břehy jsou štěrkovité, jen málo porostlé. Krajina je v těchto místech velmi hezká, tichá, s pěknými a dalekými výhledy. Zajímavá místa jsou zejména podél železniční trati (Martinice - Rokytnice) v okolí stanic Hrabačov, Víchová nad Jizerou, Horní Sytová a Poniklá. Od silničního mostu silnice Dolní Sytová - Peřimov až k soutoku Jizery s Kamenicí ve Spálově je řeka 10 - 15 metrů široká. Protéká v četných zákrutech širším údolím pěknou krajinou vysočinného typu, břehy má neupravené, místy značně vysoké.

Jizera na svém toku

Řeka postupně mohutní. Od jezu náhonu na elektrárnu Spálov až k jezu elektrárny podniku Železnobrodské sklo ve Splzově je široká kolem 25 metrů, břehy z obou stran má dobře přístupné, nízké a málo porostlé. Dno je tvrdé a kamenité, horní část je však znehodnocena odváděním vody z řečiště dlouhým náhonem na hydroelektrárnu ve Spálově. Od jezu elektrárny ve Splzově až k silničnímu mostu v Rakousích je řeka široká 20 - 30 m s dobře přístupnými a málo porostlými břehy. U Malé Skály se však její tok zužuje a obtížně proniká mezi skalami pískovce. Jde o nejmalebnější úsek na Jizeře. Další zajímavý úsek je od železničního mostu v Rakousích až k jezu v Dolánkách. Nad Turnovem je řeka široká asi 15 m, pod tímto městem až 40 m. Dno má kamenité, břehy neupravené s porosty vysokého stromoví. V úseku od jezu mlýna v Přepeřích až k jezu elektrárny Hubálov se Jizera vine četnými oblouky v širokém údolí a udržuje si ráz rychlé podhorské řeky s kamenitým dnem a šířkou kolem 20 - 35 m. Břehy jsou přírodní, jen místy porostlé - je to velmi hezká, dobře přístupná a přitažlivá voda v klidné a tiché krajině. Tok řeky pak pokračuje od jezu elektrárny Hubálov až k jezu elektrárny Haškov, kde v neupraveném řečišti vytváří četné zákruty s hlubokými tůněmi. Šířka toku je velmi proměnlivá, stejně jako proudění a hloubka. I nadále je to velmi hezká, dobře přístupná a přitažlivá voda v klidné a tiché krajině. Od jezu elektrárny Haškov továrny až k jezu v Josefově Dole je řeka obklopena loukami a teče širokým údolím v mnohem pestřejší krajině. Od jezu továrny Tiba v Josefově Dole až k jezu elektrárny Vinec je pak Jizera rychleji tekoucí vodou v zastavěném území. Široká řeka v četných zákrutech pak protéká až k mlýnu v Brodcích nad Jizerou v údolním valu, lemovaná je většinou loukami. Další méně zajímavý úsek je od jezu mlýna Brodce nad Jizerou až k jezu elektrárny Kačov. Jde o krajinně nikterak zvláštní a bezlesou část Polabské nížiny, avšak s klidným okolím. Čistota vody je díky výstavbě čistírny v Mladé Boleslavi podstatně lepší. Poslední úsek toku Jizery je od jezu elektrárny Kačov až k ústí do Labe v Troušeni. Řeka je místy dosti široká, protéká poli i loukami, břehy má většinou přírodní, střídavě porostlé vysokým stromovím i křovinami.

Města a místa podél toku

Kořenov - Obec a letovisko na rozmezí Jizerských hor a Krkonoš 9 km severovýchodně od Tanvaldu v nadmořské výšce 725 m, součástí obce jsou místní části a letoviska Polubný, Jizerka, Příchovice a Rejdice, zděný válcový větrný mlýn upraven na obydlí, obcí prochází jediná ozubená železniční trať v Čechách, (tzv." kořenovská zubačka") z Tanvaldu do Harrachova; v okolí Hvězda (958 m) s rozhlednou, Bukovec (1005 m), nejvyšší čedičový vrchol ve střední Evropě s přírodní rezervací, přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky.

Na svahu Lysé hory

Rokytnice nad Jizerou - Průmyslové město, rekreační a turistické středisko v západní části Krkonoš 15 km severozápadně od Jilemnice v nadmořské výšce 543 m, barokní kostel z let 1752 - 1759, secesní radnice s věží z roku 1905, četná roubená stavení podkrkonošského typu; v okolí Rokytno (700 m), Studenov (900 m), Dvoračky - skupina horských bud na jižním svahu Lysé hory (1125 m), horské samoty pod Vlčím hřebenem Rezek (893 m).

Paseky nad Jizerou - Část města Rokytnice nad Jizerou 3 km západně od centra, roztroušená horská ves na jihovýchodním svahu Příchovického hřebenu na rozhraní CHKO Jizerské hory a Krkonošského národního parku, dochované roubené stavby, barokní kostel z 18. století.

Jablonec nad Jizerou - Horské městečko a rekreační středisko v údolí Jizery v Krkonoších 7 km jižně od Harrachova v nadmořské výšce 450 m, pozdně barokní kostel z roku 1777, fara z roku 1813, lidové stavby, roubený mlýn; v okolí Pilišťata.

Okolo různých středisek

Vysoké nad Jizerou - Město, středisko turistiky a zimních sportů 12 km severovýchodně od Semil v Železnobrodské vrchovině v nadmořské výšce 692 m, na obdélníkovém náměstí domy z 19. století, barokní kostel z let 1725-43; v okolí zbytky gotického hradu Nístějky, Farský potok, lyžařské terény, skokanské můstky, vrch Bílá skála (996 m) s výhledy na Český ráj, Dykova skála (624 m), východisko do Krkonošského podhůří a Jizerských hor.

Semily - Okresní město a průmyslové středisko s 9 700 obyvateli v kotlině při soutoku Olešnice s Jizerou v nadmořské výšce 340 m, barokní zámek z roku 1691, novorománský kostel z roku 1908, hřbitovní kostel z roku 1723; v okolí Kozákov (744 m) s dalekým kruhovým výhledem, Bozkovské jeskyně.

Cestou míjí i letoviska

Železný Brod - Město a letovisko na řece Jizeře se 7 100 obyvateli v Železnobrodské vrchovině 12 km severovýchodně od Turnova v nadmořské výšce 305 m, roubené lidové stavby, farní kostel z roku 1762, nad městem barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z roku 1769; v okolí Železnobrodská vrchovina Krkonošského podhůří, Malá Skála.

Malá Skála - Obec a letovisko pod Kozákovským hřbetem 6 km západně od Železného Brodu v nadmořské výšce 326 m, barokní zámek, na strmé skále nad obcí zříceniny gotického hradu Vranova z roku 1500; v okolí Ledovcový mlýn, Kopanina (665 m) s rozhlednou, zbytky bývalého hrádku z 15. století Drábovna, přírodní rezervace Suché skály.

Turnov - Město a letovisko se 14 000 obyvateli v údolí Jizery v Turnovské pahorkatině v nadmořské výšce 260 m, gotický farní kostel ze 14. století, raně barokní klášter františkánů s kostelem z let 1651 - 55, novogotický hřbitovní kostel z let 1825 - 53, renesanční radnice; v okolí Dlaskův statek v Dolánkách, Hruboskalské skalní město, Malá Skála, Sychrov, Valdštejn, Kozákov (744 m), menší skalní města Klokočské a Betlémské skály, Příhrazské skály a Mužský.

Dolánky - Obec 3 km severovýchodně od Turnova v údolí Jizery v nadmořské výšce 264 m, Dlaskův statek z roku 1794 - příklad dřevěné lidové architektury turnovského typu; v okolí skalní město Drábovna.

Příšovice - Obec 6 km západně od Turnova v nadmořské výšce 240 m, zachováno několik statků turnovského typu. Žabakor (45 ha) - rybochovný rybník v okrese Mladá Boleslav 1,5 km severozápadně od Žďáru na Žehrovce.

Mnichovo Hradiště - Město a průmyslové středisko se 7300 obyvateli 14 km severovýchodně od Mladé Boleslavi, barokní a empírové měšťanské domy, barokní kostel sv. Jakuba z let 1726 - 27, mariánský sloup z 18. století, zámek z roku 1606, anglický park založený roku 1711 se vstupní empírovou bránou z roku 1859, klášter kapucínů z roku 1690 s kostelem sv. Tří králů, kaple sv. Anny; v okolí Drábské světničky, Mužský, Příhrazy, Valečov, Brančež.

Mohelnice nad Jizerou - Část obce Jivina 5 km severně od Mnichova Hradiště při soutoku Mohelky a Jizery v nadmořské výšce 232 m, románský tribunový kostel z 12. století; v okolí zříceniny zámku Zásadka, čedičový suk Káčov (269 m) s výhledem. Loukov - část obce Loukovec 6 km severovýchodně od Mnichova Hradiště v nadmořské výšce 235 m, ve vsi skupina roubených domů a statků turnovského typu, renesanční kostel z let 1610-12 s věží z r. 1833.

Středojizerská tabule

Bakov nad Jizerou - Město ve Středojizerské tabuli 7 km jižně od Mnichova Hradiště v nadmořské výšce 223 m, pozdně gotický farní kostel sv. Bartoloměje ze 16. století s hodnotným barokním zařízením, morový sloup z let 1727 - 29, renesanční brána do starého hřbitova z roku 1588, pozdně gotický kostel sv. Barbory; v okolí hrad Zvířetice, čedičový vrch Baba (360 m).

Zvířetice - Zřícenina hradu na svahu nad údolím Jizery 2 km jihozápadně od středu Bakova, hradní věž slouží jako rozhledna, renesanční panský dvůr z roku 1607; v okolí čedičové vrchy Baba (360 m) a Dědek (350 m).

Mladá Boleslav - Okresní město se 45 900 obyvateli na rozhraní Středojizerské tabule a Turnovské pahorkatiny v nadmořské výšce 235 m, menší zbytky gotického opevnění ze 14. století, renesanční zámek z roku 1555, stará radnice z let 1554 - 59, nová radnice z let 1865 - 68, farní kostel Nanebevzetí P. Marie z 15. století, barokní kostel sv. Jana Nepomuckého, klášterní kostel sv. Bonaventury na Karmeli při minoritském klášteru z let 1675 - 1711, hřbitovní kostel sv. Havla z let 1553 - 59, gotické, renesanční a barokní měšťanské domy, barokní sloup z roku 1681, židovský hřbitov ze 17. století; v okolí jižně od města Švédské šance z 9. století, hradiště Hrádek s pozůstatky tvrze.

Vinec - Část města Mladá Boleslav, románský tribunový kostel sv. Mikuláše ze 13. století, jeden z nejvýznamnějších v ČR; v okolí zříceniny hradů Michalovice a Zvířetice.

Město leží na řece

Benátky nad Jizerou - Město na řece Jizeře se 6 900 obyvateli v Dolnojizerské tabuli 17 km severovýchodně od Brandýsa nad Labem v nadmořské výšce 225 m, na místě kláštera z roku 1349 renesanční zámek s hodnotným barokním zařízením, rokokový kostel z let 1761 - 64, několik barokních domů, renesanční vodárenská věž ze 16. století, bývalá barokní radnice z 18. století, děkanský kostel z roku 1590.

Předměřice nad Jizerou - Obec 5 km jihozápadně od Benátek nad Jizerou v nadmořské výšce 188 m, pozdně gotický kostel upravovaný v 18. a 19. století.

Blízko řeky Labe

Brandýs nad Labem - Část dvojměstí se Starou Boleslaví se 16 000 obyvateli při levém břehu Labe 15 km severovýchodně od Prahy v nadmořské výšce 169 m, renesanční zámek s věží z let 1585 - 90, zámecká zahrada ze 17. století, starý most přes Labe z let 1568 - 69, farní kostel Obrácení sv. Pavla z let 1541 - 42, barokní zvonice z roku 1753, raně gotický kostel sv. Petra na Hrádku, raně gotický kostel sv. Vavřince ze 13. století, hřbitovní kostel z let 1880 - 81, renesanční synagóga z roku 1559, židovský hřbitov z roku 1568, renesanční a barokní městské domy, raně barokní špýchar ze 17. století, barokní špitál z 18. století; v okolí ostrov Hluchov, lázně Toušeň.

Stará Boleslav - Část dvojměstí s Brandýsem nad Labem s 5000 obyvateli na pravém břehu Labe 15 km severovýchodně od Prahy v nadmořské výšce 175 m, zachována část hradeb a městská brána ze 14. století, románská bazilika sv. Václava s kryptou, románský kostel sv. Klimenta z 12. století, barokní kanovnické domy z 18. století, poutní kostel P. Marie z let 1617 - 23, pomník sv. Václava z roku 1894; v okolí Staroboleslavské lesy, přírodní rezervace Černý orel - dubohabrový porost.